Co Čech, to dobrovolník. Nemocnicím pomáhají medici, seniorům stovky mladých

Jan Kašpárek

Vlna občanské solidarity napříč českou společností neustává. Lidé ušili tisíce roušek, do nemocnic nastupují medici a dobrovolníků je leckde více než potřebných seniorů. Pomáhají i univerzity a podnikatelé.

Studenti Pedagogické fakulty se každý den starají o děti zaměstnanců Fakultní nemocnice Brno. Foto MUNI pomáhá

Spolu s pandemií nového koronaviru SARS-Cov-2 pokračuje i nebývalá vlna občanské sounáležitosti a dobrovolnictví. Po celé zemi se zmobilizovali studenti, spolky, skauti i jinak neorganizovaní občané, aby pomáhali nemocnicím, obzvlášť ohroženým skupinám obyvatel i sobě navzájem.

Jednu z nejvýznamnějších forem pomoci poskytují studenti, kteří po přerušení výuky nastoupili do nemocnic, informačních call center či jako dobrovolníci starající se o děti vytížených zdravotníků. Jen mediků dobrovolně pracují po celé České republice stovky, a to snad ze všech univerzit. Na studenty pátých a šestých ročníků se nově vztahuje pracovní povinnost nařízená vládou, do služby se ovšem přihlásil i bezpočet mediků nižší kvalifikace.

Kupříkladu Všeobecná fakultní nemocnice v Praze se připravuje na nápor pacientů s nemocí Covid-19 za pomoci 150 studentů různých lékařských fakult. Uplatnění najdou na všemožných pozicích včetně plicní kliniky i kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny. Další medici se přihlásili Na Bulovce, v Motole, IKEMu, Na Františku i u Ústřední vojenské nemocnice.

Silnou dobrovolnickou síť od počátku pandemie buduje Masarykova univerzita, která spustila tématický web MUNI pomáhá. K začátku týdne evidovala téměř tři tisíce dobrovolníků pracujících pro pětapadesát různých institucí a 365 jednotlivců. Lidé na poskytování pomoci přispěli přes jeden a čtvrt milionu korun.

V popředí i zde stojí medici. Ti nastoupili do obou brněnských fakultních nemocnic i do provozů v Ivančicích a Břeclavi. Pracují nejen přímo v nemocnicích, ale i v odběrových stanech či na infolinkách. Dobrovolná aktivita studentů medicíny se organizuje v prvé řadě přes facebookovou skupinu CoviDobrovolníci LF MU.

Do práce se ovšem zapojila i řada studentů sociálních služeb či pedagogiky. Budoucí učitelé nacházejí uplatnění především v hlídání dětí, a to organizovaném spontánně, při jednotlivých institucích i centrálně v rámci platformy Chci (po)hlídat! S tou přišel studentský spolek Agora ve spolupráci s Pedagogickou fakultou Univerzity Karlovy, Českou lékařskou komorou a Českou asociací sester.

Jejich webové rozhraní umožňuje především vkládat a vyhledávat inzeráty. Jinde ovšem studenti přímo spolupracují s nemocnicemi a starají se o děti zdravotníků rozdělených do malých skupin. Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem aktuálně shání studenty na doučování v dětských domovech.

Dobrovolníku jsou tisíce, roušky se šijí všude

Nový koronavirus, potažmo nemoc Covid-19, ohrožuje nejvíce seniory a chronicky nemocné. Ti by se tedy podle odborníků měli v nastalé situaci co nejvíce vyhýbat potenciálně rizikovým místům a omezit vycházení z domova na nezbytné minimum. Právě seniorům se proto věnuje značná část solidárních aktivit.

Pražská iniciativa dobrovolnické pomoci seniorům spuštěná původně organizací ŽIVOT90 se za spolupráce hlavního města i Českého červeného kříže netušeně rozrostla. Aktuální kampaň Pomáháme Praze 2020 sice pokračuje v náboru dobrovolníků, sil má ale již nyní dost. „Aktuálně počet dobrovolníků násobně převyšuje počet požadavků od osob, které pomoc potřebují. Úspěšně se daří požadavky uspokojovat. A to díky vám všem,“ píše na webu.

Místní solidární sítě ovšem vznikají po celé republice, a to pod hlavičkou Sousedská pomoc. Ta ke konci minulého týdne evidovala přes čtyři a půl tisíce dobrovolníků na jedenácti stech místech. Noví zájemci se mohou hlásit přes webové rozhraní. Platforma se zaměřuje na nákupy pro nejohroženější skupiny obyvatel a poskytování svépomocí vyrobených roušek.

Masové šití roušek pro spoluobčany i instituce v posledních dnech dobrovolnictví vévodilo. Promítly se do něj i stížnosti zdravotnického personálu na nedostatek ochranného materiálu a jistou chaotičnost vládních vyjádření. Lidé se někde pustili do práce na vlastní pěst, jinde se koordinují přes místní komunitní centra či sociální sítě. Například jedna z prvních tematických facebookových skupin, Česko šije roušky, eviduje ke středečnímu ránu sedmatřicet tisíc členů.

Do šití se zapojilo bezpočet dobrovolníků od krejčovských dílen Moravskoslezského či Východočeského divadla po komunitu alternativního klubu Boss Bar v Poděbradech. Mobilizovala se i vietnamská komunita a v řadě typických večerek se objevily nabídky roušek zdarma či bezplatné občerstvení pro příslušníky záchranných složek.

Zdravotníci v první linii ovšem potřebují více než jen roušky — nedostatkové jsou stále především respirátory nejvyšší evropské třídy FFP3, které jsou jako jediné schopné spolehlivě chránit před nákazou přes dýchací cesty. Lékaři vyzývají veřejnost, aby se s nimi o případné nadbytečné pomůcky podělila. S takovou myšlenkou vznikla na Facebooku stránka Daruj zdravotníkovi respirátor.

Chaos v dodávkách zachraňují univerzity a firmy

Kromě improvizovaných pokrývek obličeje především do nemocnic směřují i profesionální ochranné pomůcky navržené a vyrobené z dobré vůle. Česká průkopnická firma v oblasti 3D tisku Prusa Research Josefa Průši během minulého týdne dokázala naprojektovat, vytisknout a doručit 1600 lékařských ochranných štítů. Obdobnou ochranu podle vlastního návrhu vyrábí na 3D tiskárnách i olomoucká Univerzita Palackého.

Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky spadající pod ČVUT pro změnu přišel s vlastním prototypem respirátoru, který se vyrábí speciální 3D tiskárnou. Ten by měl v kvalitě ochrany a především trvanlivostí předstihnout i ochranné pomůcky třídy FFP3.

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (nestr. za ANO) v pondělí uvedl, že je na pořadu dne zahájení sériové výroby. Ve středu várku prvních jedenácti kusů obdržela pražská záchranná služba.

Brněnští studenti medicíny u jednoho z testovacích stanů. Foto Jan Prokopius, LF MU

Pomoci chtěl i lihovarník a výrobce kvalitních pálenek Martin Žufánek, který se minulý týden pustil do produkce a rozdávání dezinfekčního gelu z vlastních zásob potravinářského lihu. Jakmile se ovšem Žufánkova iniciativa rozkřikla po sociálních sítích, výrobu dezinfekce zarazila celní správa. Pro podobnou práci je totiž zapotřebí speciální úřední postup, který se zcela odlišuje od výroby pálenek.

„Nečekal jsem na povolení a začal to dělat, jak nouze velí. Celní úřad jednal velice korektně. Upozornil nás na to a zakázal další výrobu. Musel. (…) Co bych za sebe uvítal do další podobné situace, která se může v budoucnu stát? Že se v případě nouze bude lihovarníkům o naší velikosti (malosti) jednoduše věřit. Necháte nás vyrábět dezinfekci, kterou budeme rozdávat zdarma,“ vysvětlil Žufánek na Facebooku.

Situace se ovšem ještě může změnit. Vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) v pondělí uvedl, že požádal ministryni financí Alenu Schillerovou (nestr. za ANO) o řešení Žufánkova případu. Dezinfekci ovšem průběžně vyrábí i bezpočet jiných podniků a institucí. Kromě ČVUT, Univerzity Karlovy, Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně či Univerzity Palackého přispěla svým dílem i likérka Božkov či Palírna U Zeleného stromu.

Bojuje se nejen proti viru, ale i depresím

Dobrovolnictví se ovšem neomezuje na pochůzky a ochranné pomůcky. Odborníci od začátku karantény varují, že dlouhodobá sociální izolace může mít ve spojení s obavami a stresem závažné důsledky pro psychické zdraví. I proto skupina expertů ve spolupráci s Českou asociací pro psychoterapii spustila iniciativu Dělám, co můžu. Ta nabízí bezplatné psychologické online konzultace zdravotnickým pracovníkům i běžným občanům. Do projektu se již zapojilo na pět set expertů.

Současně vznikla i platforma Na doslech zaštítěná spolkem Nenásilná komunikace. Ta se snaží mírnit osamělost karantény skrze moderované videohovory nanejvýš sedmi lidí současně. „Každý ze zúčastněných dostane prostor pro sdílení. Kde se nachází, jak se má, jak na něj dopadá situace a s čím se aktuálně potýká. Ostatní ve skupině naslouchají a vyjadřují pochopení. Cílem je, aby se každý z nás cítil vyslyšen, pochopen a brán vážně,“ uvádí stránka projektu.

Na regionální úrovni s izolací bojuje i Diecézní charita České Budějovice, jež spustila Linku proti trudomyslnosti. „Naši dobrovolníci mají zájem pomáhat a trávit čas s ohroženými dětmi, dospělými i seniory. Proto si s nimi nyní mohou osamělí lidé popovídat alespoň po telefonu, obdobně, jako by to bylo při osobní návštěvě. Jedná se o prověřené dobrovolníky, kteří prošli školením, mnohdy také psychodiagnostikou, a mají podepsanou mlčenlivost,“ vysvětlila koordinátorka dobrovolníků Barbora Fišerová Pegleyová.

Nadále jsou v provozu i dlouhodobé podpůrné a krizové telefonické služby, kupříkladu Linka první psychické pomocibezpočet dalších centrál s nejrůznějším zaměřením. Pomoci se zachováním duševního zdraví okolí ovšem může každý. Důrazně se doporučuje udržovat pravidelný kontakt s členy rodiny a přáteli, a to v prvé řadě těmi, kteří mohou mít se zvládáním pandemické krize potíže.

Na individuální rovině je na místě se věnovat důsledné psychohygieně: omezit sledování znepokojivých zpráv v médiích, vyhnout se úvahám o katastrofických scénářích a zaměřit se v myšlenkách na přítomnost. Zvláště v podmínkách domácí karantény pomáhá i nastavení pevného denního režimu a udržování osobní disciplíny například pomocí pravidelného cvičení. Důležité je také nastavení zdravého životního stylu zahrnujícího jak vyváženou stravu, tak přiměřenou míru pohybu.

    Diskuse