Pandemie rozkrývá nové významy pojmu „trvale udržitelný život“
Ondřej VaculíkObce s fungujícími místními obchůdky a poštami jsou na tom v krizi výrazně lépe, poněvadž v nich nalezly přirozená střediska organizace svépomoci. Je třeba se z toho poučit a o oba druhy institucí pečovat.
Nouzový stav a krizové situace, vyvolané pandemií, mají velmi praktické důsledky, které v ledasčem vyvracejí současné postupy, trendy a tzv. zákonitý vývoj. To se asi nejvíce projevilo na venkově, v obcích, na vesnicích.
Vzhledem k různým opatřením, aktualizovaným často den ze dne, lépe na tom byli tam, kde zůstal fungovat obchod nebo pošta. Onen venkovský konzum či venkovská pošta s jednou úřednicí za přepážkou, ale s pravidelnou pracovní dobou a otevíracími hodinami pro veřejnost.
Právě spolehnutí na řád, na jistotu otevírací doby, se stalo pro mnoho zejména starších lidí oporou při překonávání všech obtíží, vyvolaných nouzovým stavem a hygienickými opatřeními. Venkovské obchody, z nichž se velice osvědčil COOP (bývalá jednota), se staly přirozeným — vlastně krizovým — centrem, kam lidé chodili nejenom pro nákup, ale také pro informace, roušky, dezinfekci i různé letáky, upřesňující režim života na vesnici.