Občanské organizace se za krize osvědčují, nezapomeňme na ně

Marek Šedivý

Mnohé občanské organizace, jejichž členové v době koronavirové krize tvoří často páteř dobrovolnické pomoci v terénu, čelí existenčním nejistotám, podobně jako podnikatelé. Vláda na ně však myslí málo.

Dopady vládních opatření spojených s pandemií koronaviru se stejně jako u podnikatelů projevily ve sféře občanských organizací. V rámci členské základny Asociace veřejně prospěšných organizací České republiky (AVPO ČR) sdružující organizace poskytující nejrůznější služby se v rychlém průzkumu ukázalo, že z šedesáti respondentů jich padesát procent řeší propad zájmu svých klientů, třicet procent muselo zavřít své provozovny — pekárny, kavárny, restaurace, úklidové služby, služby v cestovním ruchu nebo například pivovar. 

Převážná většina uvedených aktivit přitom zapojuje handicapované pracovníky. Čtvrtina organizací se potýká se zrušenými objednávkami odběratelů jejich služeb a patnáct procent už po čtrnácti dnech vládních opatření bojovalo s problémy s cash flow. 

Všechny občanské organizace poskytující sociální služby stále bojují s kritickým nedostatkem ochranných pomůcek. A podobně jako ve zdravotnictví hrozí, že onemocní sami sociální pracovníci a bude jich brzy nedostatek. 

Spolky a neziskové organizace často zvládají zareagovat rychleji než státní správa. Foto Facebook Junák

V rámci krize se ukázalo, jak jsou často kritizované občanské organizace flexibilní a dynamické a jak důležitými partnery jsou pro samosprávu a pro byznys. Třeba v Praze hned od prvních dní vládních opatření se spojil magistrát, organizace Život 90 a Junák, aby pomohli seniorům, kteří zůstali doma. Koordinují dobrovolníky, zajišťují donášku potravin a léků, provozují krizovou telefonickou linku. 

×