Hanobení aneb o Izraeli jinak

Adam Borzič

Film mladého izraelského levicového novináře a režiséra Yoava Shamira Hanobení a kulturní politika izraelské ambasády v Praze ukazují, že věci nejsou černobílé a že v Izraeli probíhá diskuse o identitě a kolektivním smyslu i sebekritická reflexe.

Na festivalu Jeden svět jsem letos zhlédnul film mladého izraelského levicového novináře a režiséra Yoava Shamira Hanobení (Defamation). Nechci v následující stati film recenzovat, to by bylo trochu pozdě, nicméně silný prožitek z dokumentu i okolností, za kterých byl uveden, mě nutí přispět svou troškou do mlýna izraelské a izraelsko-palestinské debaty, která se občas vede i na stránkách DR.

Hanobení zastřešila izraelská ambasáda. Nevěděl jsem o Hanobení víc, než že je o antisemitismu. Věděl jsem navíc, že vyvolal kontroverze. Aniž bych trpěl předsudky, přeci jen jsem se trochu bál oficiální propagandy. Usednul jsem pohodlně do sedadla v kině Světozor a v následující hodině a půl nepřestal žasnout. Podivná road movie krouží kolem otázek: Kde se bere antisemitismus? Co je antisemitismus? Jak se dnes projevuje? Existuje vůbec? A nezneužívá se? Sledujeme několik linií: jedeme s izraelskými středoškoláky do Osvětimi, putujeme se skupinou přeživších koncentrační tábory, potkáváme pověstného Normana Finkelsteina.

Shamir nemá od začátku v ničem jasno. Se svými komentáři a závěry před diváka — s nutnou výjimkou v závěru — nepředstoupí, jen předkládá rozhovory s aktéry filmu a znovu a znovu se ptá. Vynoří se několik znepokojivostí: izraelští školáci jsou vystaveni masivní manipulaci týkající se (přehnaně zveličených) rizik antisemitismu v Polsku, ze skupiny pamětníků se vyklube vlivná lobbistická skupina, která Holocaust využívá k politickým cílům, Norman Finkelstein působí jako zvláštní figura, jejíž radikalismus je živen osobní hysterií a utrpením vlivem šoa. Izrael se v Hanobení ukazuje jako oběť, která na svém traumatu lpí, podléhá mu a neváhá ho využívat ve vlastní prospěch. Shamir se postupně dostává na stranu černých ovcí (ne všichni jsou ovšem fanatici jako Finkelstein) a zveličování nebezpečí antisemitismu odmítá. V závěrečné scéně, když zapadá slunce nad Osvětimí, uvažuje nad možností překročit stín šoa a vydat se znovu do neznáma nového a budoucího, snad jako Abraham. Dobře pro Izrael, že to bylo řečeno. Vyjadřuje-li Shamirův film postoj i dalších Izraelců a Židů mimo Izrael, pak se kolektivní zranění z šoa možná pomalu začíná zacelovat. Událost šoa tu není zapomenuta ani pohřbena do nevědomí a zůstává i nadále klíčem ke kolektivním dějinám (nejen Izraele), neurčuje však veškeré jednání a bytí. Nacismus prohrál, Izrael přežil.

Film může pozlobit pravici i levici. Místo opěvování Izraele je sebekritickou sondou do podivných a bolavých strategií, jak zacházet s minulostí, jak s ní žít. A zároveň jasně ukazuje, že tyto strategie mají původ v tom, co nejde v žádném ohledu vymazat z osobní ani kolektivní paměti. Výmluvná je scéna, kdy starý izraelský novinář líčí bezmála všechny Němce, Francouze a Brity jako antisemity a nakonec ukáže na kameru vytetované číslo na předloktí. I jemu Shamir rozumí, ale nezastavuje se u jeho postoje. Nebezpečná hypnotická představa nepřetržitého ohrožení ze strany nespočetného zástupu antisemitů je narušena a postavena pod odlišný zorný úhel. Levicovým radikálům možná nebude po chuti obraz profesora Normana Finkelsteina, který si dokonce zahajloval na kameru. Slavný židovský kritik „zneužívání Holocaustu“ film Hanobení nenávidí stejně intenzivně jako pravicový Foxman (dle slov autora snímku). Oba působí nepřesvědčivě, Finkelstein vyvolává soucit.

V Hanobení je jasně odmítnuta představa, že každá kritika Izraele je antisemitismem. Stereotypním obrazem dvojice hodná Palestina a zlý Izrael, který se na levém spektru vesměs nekomplikovaně vžil, může Hanobení také trochu zatřást. To, že tuhle přímou sondu do útrob jedné identity podpořilo izraelské velvyslanectví v ČR, je víc než zajímavé. Velvyslanectví podpořilo i další vůči Izraeli kritické snímky. Něco to o izraelské demokracii a občanské kultuře může vypovědět. Média líčí Izrael a Palestinu podle šablony. Jsou-li Palestinci pro pravici lítými šelmami terorismu, kterým poskakují bomby v kapsách jako bonbóny, pak v levicovém tisku vystupuje Izrael ve fantaskně zuřivých barvách. Takový obraz se vzdaluje pravdě. Izraelský tisk vládu nešetří, mezi akademiky je řada veřejných kritiků politiky státu, v Izraeli existuje několik mírových hnutí (např. Jerusalem Peacemakers nebo Rabbis for Human Rights) a mezináboženských iniciativ, které usilují o mírové řešení konfliktu s Palestinci.

Mnozí (na obou stranách sporu) si uvědomují past bezmoci, do které se obě strany konfliktu dostaly. Nechce-li proizraelská pravice nic slyšet o pošlapávání práv Palestinců, pak si propalestinská levice ani na okamžik nepoloží několik otázek, které snad nejsou obhajobou represe, ale mohou spravedlivě osvětlit některé její příčiny. Například: Jak se žije malému národu v nepřátelském prostředí, když mnozí neuznávají ani jeho právo na holou existenci? Jak probíhá všednost země pod taktovkou všudypřítomného vše prolézajícího strachu z útoků? Respektive, jak v tom všem žít a mít za sebou zkušenost šoa? Nezeptat se na to není spravedlivé. Některým lidem v Izraeli tyhle předpojatosti vadí právem. Nejsou ale pro válečné řešení konfliktu, odmítají diskriminaci nežidovského obyvatelstva, snaží se o domluvu a nechtějí (neo)konzervativní diskurs. Některé osobně znám.

Hanobení a konečně i kulturní politika izraelské ambasády v Praze ukazují, že věci nejsou černobílé. Naznačují, že v Izraeli probíhá diskuse o identitě a kolektivním smyslu, sebekritická reflexe národa, který prožil, co národy nemnohé, průchod nebytím, svítání rozpohybované identity, přežití vlastní smrti. Izrael vtělený v Shamira se neskrývá za hrůzy minulosti ani za skutečné či domnělé nepřátele. Přestává být obětí, a může tak dát průchod naději a uslyšet druhého ...

    Diskuse (120 příspěvků)
    MT
    Miroslav Tejkl
    June 25, 2011 v 9.9

    konečně se to rozjíždí ...

    už jsem si myslel, že nás ten political correctness udusí úplně.

    A to si židovského etnika vcelku vážím - mimo jiné i kvůli relativně vysoce nadstandardní úloze na vědeckém a kulturním vývoji civilizace.

    Ale je to tak - šoa je určitou částí Izuraelců zneužívána k citovému vydírání

    A bude jen dobře, když se tomu sami Židé postaví na odpor ...

    Držím jim palce - vždyť to tradičně v průměru byli nejen tvořiví, ale i svobodomyslní a liberální lidé (což zřejmě spolu i souvisí)

    Markéta Hrbková - Bidlová, učitelka překladatelka
    June 25, 2011 v 19.41
    Děkuji za článek
    a přidám jednu svou zkušenost, která , bohužel, nesouvisí s humanistickou tváří Izraele, ale jen se zneužíváním. Jsem potomkem jedné z Wintonových "dcer". 20. května byla na Vyšehradě zahájena výstava "Wintonovy vlaky", kde jsou také fotografie. Jeden panel fotografií je věnován mé mámě. Dozvěděla jsem se o tom tak, že můj syn náhodou zahlédl plakát a zašel se tam podívat. Dokonce i on - který je k současné vládě mnohonásobně tolerantnější než já - to okomentoval prohlášením: " Hlavně, že se tam producíruje Vondra, Němcová a Svoboda. V tomto případě to obzvlášť chutně koresponduje s tím, že sám Nikolas Winton svůj čin celý život tajil právě proto, aby se tohle nepřihodilo.
    DV
    Daniel Veselý, Překladatel
    June 25, 2011 v 19.45
    Priserne servilni text
    Tak tady pan "básník" totálně přestřelil, dělat z Finkelsteina, který vychází z konzervativních údajů (OSN, HRW, AI, B´Tselem..), fanatika a obecně démonizovat propalestinskou levici, mluvit o nějakém životním ohrožení Izraele je neskutečná hloupost a neznalost tohoto autora. Psaní veršíků mu jde jistě líp...Nezajímá mě žádná trapná "sebereflexe" tohoto teroristického státu, odporné zneužívání obětí holocaustu pro jeho zločiny atd. Tento stát, kdyby Západ neměl na rukou krev šoa a špatný svědomí, by byl dávno terčem masivních sankcí a stál by mimo mezinárodní komunitu jako JAR v 80.letech, ač je podle bývalých bojovníků proti apartheidu situace na OPT mnohem horší.
    DV
    Daniel Veselý, Překladatel
    June 25, 2011 v 20.4
    K hajlujícímu Finkelsteinovi
    Viděl jsem to a byla to dost trapná provokace. Nicméně oba jeho rodiče přežili varšavské ghetto a vyhlazovací tábory. Finkelsteinova matka byla jeho vzorem, odsuzovala násilí páchané Izraelem. Za NF názory (vycházející ze zneužívání holokaustu Izraelem) se mmj postavil i další uprchlík před Hitlerem Raul Hilberg autor stěžejní práce o holokaustu "Destrukce evropských Židů" Autor jeho práci vůbec nezná, tak ať si pro příště o něm něco zjistí a nenazývá ho fanatikem..
    AB
    Adam Borzič
    June 25, 2011 v 22.26
    Tolerance a mírnost z Vás přímo čiší pane Veselý. Myslím, že mi veršíky jdou opravdu lépe než publicistika, o tom není pochyb. Na straně druhé jsem byl tři roky předsedou Společnosti křesťanů a Židů. Za dobu svého vedení jsem vždy odolával jakýmkoli tendencím démonizovat islám či Palestince. Za své postoje jsem byl oceněn i na stránkách islam.cz. A naopak za své mnohokrát z proizraleských kruhů kritizován. Nejsem odborník na izraelsko-palestinské vztahy a ani se za něj nevydávám - vzděláním jsem teolog, to nic nemění na faktu, že si o této záležitosti mohu mněco myslet. I váš nenávistný výpad mě jen v mé umírněné pozici utvrdil. Apropo co se týče servility - na izraelské ambasádě z mého článku rozhodně nadšení nebyli.
    AB
    Adam Borzič
    June 25, 2011 v 22.34
    Ještě k panu Veselému
    A opravdu netuším proč slovo básník dáváte do uvozovek. Publikoval jsem v řadě literárních periodik, vydal knihu s pochvalnými recenzemi, chystám další. Byl jsem zařazen do antologie nejlepších básní 2010. Asi je za tím třeba hledat pouze Váš primitivismus nebo, že by to bylo tím, že jste"překladatel"? Těžko říci, ale pokud někdo takový bojuje za práva Palestinců, tak potěš pánbůh s nimi.
    Ivan Štampach, religionista
    June 25, 2011 v 23.10
    Pane Veselý, přicházíte do styku s lidmi, kteří znají morální dluh naši západní společnosti za staletí pronásledování Židů a kteří podporují právo Židů na bezpečné místo na zemi, kde se už nemusí obávat genocidy. A tito lidé, se kterými, pane Veselý, přicházíte do styku, také vědí o právu arabsky mluvících muslimů a křesťanů na tomto území na vlast v bezpečných hranicích. Tito lidé podporují stát Izrael i palestinskou samosprávu a budoucí palestinský stát. Tito lidé vědí o záležitostech v izraelské politice, které je nutno tomuto státu předhodit, které jsou v rozporu s morálkou a s mezinárodním právem. A tito lidé také vědí, že palestinské vrchnosti by Vás, jestli se hlásíte k levici, kdybyste piodléhal jejich pravomoci, vyhnali nebo uvěznili. Vrchnosti Hamásu a jiné radikální palestinské skupiny masivně porušují právo lidí na život, na svobodu vyznání, rovnost mužů a žen. Lidé, na které, jako teď na Adfama Borziče, dštíte oheň a síru, s Vámi sdílejí leccos z Vašeho nadšení pro práva palestinského lidu.

    Pokud ale budete jednostranný a pokud budete přehlížet palestinské zločiny a vidět jen zločiny izraelské, pokud budete uznávat jen právo Palestinců na vlast a právo Židů na vlast budete fakticky popírat, pak jste antisemita a spojenec nacistů, i když si to možná nepřejete. Podpora spravedlivé věci palestinského lidu a extremismus jsou, pane Veselý dvě věci, které se prostě nesnesou. Myslím, že si budete muset rozmyslet, čemu dáte přednost.
    DV
    Daniel Veselý, Překladatel
    June 26, 2011 v 0.39
    Autora ignoruju
    pokud nazývá skutečně odvážného člověka jako je NF fanatikem a pak mluví o toleranci a mírnosti. Takže si laskavě zameťte před vlastním prahem.

    Pane Štampachu - o tomto konfliktu jsem napsal desítky článků nejen na BL, ale i do LtN, A2 i sem na DR. Nejdřív byste měl znát můj názor na zločiny Palestinců, o nichž se zmiňuju. Například sebevražedné atentáty považuju za jeden z nejhorších projevů konfliktu, potažmo izraelské okupace. Také výhledově podporuju dvoustátní řešení, které má v OSN celosvětový konsenzus, i když si myslím, že skutečným řešením by byl vznik jednoho státu pro VŠECHNY občany, tedy jak Židy, tak Palestince a ostatní.

    Byl bych vám tedy vděčen, abyste mě byť hypoteticky nenazýval antisemitou a spojencem nacistů, což mě hrubě uráží. Napříště si vaše rady schovejte, až budete s věcí více obeznámen. Díky.
    DV
    Daniel Veselý, Překladatel
    June 26, 2011 v 0.50
    Ad antisemitismus
    Pri studiu tohoto konfliktu cerpam predevsim z izraelskych zdroju, nevladek vcetne rady izraelskych autoru ci od autoru zidovskeho puvodu, kteri v Izraeli trvale neziji. Jde vesmes o zname instituce a jmena.
    Ivan Štampach, religionista
    June 26, 2011 v 1.20
    Ano, pane Veselý, někteří izraelští Židé i Židé z jiných zemí, Židé ortodoxní i reformní, jsou kritičtí k politice státu Izrael. Někteří hledají, nakolik to vůbec je možné v současných událostech, historickou pravdu. jiní, např. hnutí Naturei Karta, neuznávají stát Izrael a jsou zároveň náboženskými fundamentalisty a fanatiky. Když někdo, kdo se nehlásí národnostně či nábožensky z židovství, čerpá JEN z této židovské sebekritiky a nepřijímá žádné argumenty na podporu židovského státu, jeho existence a bezpečí, a když někdo nekriticky a bez rozlišování odsouhlasí všechny palestinské interpretace a všechny palestinské činy, je to zneužívání historických faktů a historických interpretací.

    Vzpomeňte si, pane Veselý, že organizátory transportů do nacistických vyhlazovacích lágrů byly židovské náboženské obce. Ano, takto ďábelský plán nacisté vymysleli, že vybrali Židy, kterým dali naději na přežití, aby rozhodovali o likvidaci svých bratří a sester. I proto musíme být s výběrem intrerpretací velmi opatrní, jakkoli jsou některé ze židovských pramenů.
    + Další komentáře