Letošní flotila do Gazy vypluje příští týden

Petr Jedlička

Zástupci koalice propalestinských organizací upřesnili termín vyplutí další flotily do Gazy. Prorazit izraelskou blokádu chce měsíc a rok poté, co bylo při podobné plavbě zabito devět lidí. Izraelská vláda dává i letos najevo, že průnik do Gazy nedovolí.

Letošní Flotila svobody, jež se chce opět pokusit o symbolické prolomení izraelské blokády palestinského pásma Gazy, vypluje příští týden. Agenturám to seděli zástupci jedné z aktivistické koalice, která konvoj organizuje. Flotilu má tento rok tvořit deset až patnáct plavidel. Do Gazy chce převést nedostatkové léky, drogistické zboží a stavební materiál. Spolu s posádkou by mělo plout na 1500 pozorovatelů, novinářů a především propalestinských aktivistů.

Loňský pokus o prorážku blokády skončil 31. května útokem izraelského komanda na vlajkovou loď flotily, tureckou Mavi Marmaru. Devět aktivistů bylo zabito.

Také letos jsou izraelské ozbrojené složky připraveny zasáhnout. Premiér Netanjahu i další představitelé státu se již nechali slyšet, že lodě v Gaze přistát nenechají. Ministerstvo zahraničí USA zároveň varovalo svoje občany, že účast na plavbě může v Izraeli vést k jejich zatčení, vypovězení a desetiletému zákazu vstupu do oblasti.

Flotilu vypravuje i tento rok 22členná koalice propalestinských a charitativních organizací z celého světa. Největší částkou přispívá turecká islámská nadace, která udržuje čilé styky s islamistickým hnutím Hamás.

Loni a dnes

Kontext letošní plavby se ale od loňského i v několika ohledech liší. Za prvé, blokáda Gazy — dříve dvoustranná — byla ze strany Egypta uvolněna. Do pásma lze nyní sice problematicky, ale přeci jen dovážet většinu potřebného zboží přes přechod Rafáh. Plavba tak nemá již takový humanitární význam a je především politickým aktem. Aktivisté jím chtějí upozornit na skutečnost, že je izraelská blokáda ilegální, a také na důsledky, které přináší.

Za druhé, izraelské ozbrojené složky tentokrát absolvovaly speciální přípravu na příslušný typ zásahu. Během března a dubna podstoupily různá školení ve zvládání agresivního davu, technikách zásahu bez použití střelných zbraní či zvládání konfliktu smírnou cestou. Budou též vybaveni fotografickými přístroji. Zásah by tak měl z jejich strany proběhnout hladčeji. Podle bývalého náčelníka izraelského generálního štábu Gabiho Aškenáziho však budou zásahová komanda opět jistit i odstřelovači, kteří mívají povoleno „předejít střelbou ohrožení života ostatních vojáků“.

A za třetí, plavba se letos koná za jiné vnitropalestinské situace. Zatímco minulý rok byly dvě vůdčí politická hnutí — Hamás a Fatah — znesvářeny takřka na smrt, letos vytvářejí společnou vládu a plánují nové volby. Palestinská politická reprezentace bude na jakýkoliv incident reagovat jednotně a o to silnějším hlasem.

Blokáda palestinského pásma začala v červnu 2007 poté, co Hamás provedl v Gaze puč. Po útoku na aktivistickou flotilu v květnu 2010 ji Izrael významně zmírnil.

Vyšetřování pokračuje

Loňský útok izraelských vojáků na flotilu není doposud úplně objasněn. Již v průběhu minulého léta se OSN rozhodla vyhovět turecké žádosti a ustavila čtyřčlennou vyšetřovací komisi za předsednictví Geoffreye Palmera, bývalého premiéra Nového Zélandu. Ještě před ní začala incident prošetřovat i zvláštní komise Rady OSN pro lidská práva (UNHCR).

Vláda Benjamina Netanjahua zpřístupnila oběma komisím velkou část požadované dokumentace s tím, že „Izrael nemá co skrývat“, předem však odmítla jejich zjištění uznat za věrohodná. Namísto toho sestavila vlastní komisi pod vedením bývalého předsedy Izraelského nejvyššího soudu Jákoba Turkela, ve které zasedli i dva zahraniční pozorovatelé: bývalý severoirský premiér a držitel Nobelovy ceny míru William David Trimble a bývalý vojenský soudce z Kanady Ken Watkin. Kromě ní se v Izraeli události věnuje i tým státního kontrolora Michy Lindenstrausse, zvláštního pověřence izraelského parlamentu pro dohled nad vládou.

Všechny zmíněné instituce dosud publikovaly jen dílčí závěry. Neobsažnějším z nich se stala první zpráva tzv. Turkelovy (izraelské) komise, zveřejněná 23. ledna 2011. Nález přiznává postupu izraelské vlády i vojáků plnou legitimitu a veškerou odpovědnost za násilí svaluje na pasažéry lodí. Podle argumentace komise se osádka Mavi Marmary „jasně a rozhodně bránila obsazení, proto ji bylo možno považovat za vojenský cíl“. Turecká islamistická charita IHH, která loď vypravila, navíc prý byla v přímém spojení s ozbrojenci hnutí Hamás, které Izrael, USA i EU považuje za teroristické. „Násilný odpor“ posádky byl také údajně „předem naplánován“.

K naprosto opačnému závěru ovšem dospěla v první zprávě komise UNHCR. Podle ní porušily Izraelské obranné síly (IDF) Ženevskou konvenci i další akty mezinárodního práva a dopustili se „vědomého zabití a nelidského zacházení“. Přístup IDF nebyl dle této komise pouze „zcela neodpovídající situaci“, ale „nesl i průkazné znaky naprosto zbytečného a neuvěřitelného násilí“. Podle UNHCR dále izraelští vojáci přímo šest aktivistů „popravili“, aniž by existoval „jakýkoliv lékařský záznam o tom, že jimi byl některý z příslušníků komanda postřelen či jinak vážně raněn“.

Další informace:

Haarec Israel Navy commander: 'Hate flotilla' to Gaza must be stopped

Haarec Writer Alice Walker to sail on Gaza flotilla

Haarec IDF relieved by Turkish group's pullout from Gaza flotilla but still goes ahead with preparations

AFP New fleet of Gaza blockade-busters to sail in June: charity

AFP Israel ready to intercept Gaza-bound flotilla: UN envoy

Reuters US Warns Americans from Participating in Gaza Flotilla

Text první zprávy Turkelovy komise

Text první zprávy komise UNHRC