Letošní Flotila svobody, jež se chce opět pokusit o symbolické prolomení izraelské blokády palestinského pásma Gazy, vypluje příští týden. Agenturám to seděli zástupci jedné z aktivistické koalice, která konvoj organizuje. Flotilu má tento rok tvořit deset až patnáct plavidel. Do Gazy chce převést nedostatkové léky, drogistické zboží a stavební materiál. Spolu s posádkou by mělo plout na 1500 pozorovatelů, novinářů a především propalestinských aktivistů.

Loňský pokus o prorážku blokády skončil 31. května útokem izraelského komanda na vlajkovou loď flotily, tureckou Mavi Marmaru. Devět aktivistů bylo zabito.

Také letos jsou izraelské ozbrojené složky připraveny zasáhnout. Premiér Netanjahu i další představitelé státu se již nechali slyšet, že lodě v Gaze přistát nenechají. Ministerstvo zahraničí USA zároveň varovalo svoje občany, že účast na plavbě může v Izraeli vést k jejich zatčení, vypovězení a desetiletému zákazu vstupu do oblasti.

Flotilu vypravuje i tento rok 22členná koalice propalestinských a charitativních organizací z celého světa. Největší částkou přispívá turecká islámská nadace, která udržuje čilé styky s islamistickým hnutím Hamás.

Loni a dnes

Kontext letošní plavby se ale od loňského i v několika ohledech liší. Za prvé, blokáda Gazy — dříve dvoustranná — byla ze strany Egypta uvolněna. Do pásma lze nyní sice problematicky, ale přeci jen dovážet většinu potřebného zboží přes přechod Rafáh. Plavba tak nemá již takový humanitární význam a je především politickým aktem. Aktivisté jím chtějí upozornit na skutečnost, že je izraelská blokáda ilegální, a také na důsledky, které přináší.

Za druhé, izraelské ozbrojené složky tentokrát absolvovaly speciální přípravu na příslušný typ zásahu. Během března a dubna podstoupily různá školení ve zvládání agresivního davu, technikách zásahu bez použití střelných zbraní či zvládání konfliktu smírnou cestou. Budou též vybaveni fotografickými přístroji. Zásah by tak měl z jejich strany proběhnout hladčeji. Podle bývalého náčelníka izraelského generálního štábu Gabiho Aškenáziho však budou zásahová komanda opět jistit i odstřelovači, kteří mívají povoleno „předejít střelbou ohrožení života ostatních vojáků“.

A za třetí, plavba se letos koná za jiné vnitropalestinské situace. Zatímco minulý rok byly dvě vůdčí politická hnutí — Hamás a Fatah — znesvářeny takřka na smrt, letos vytvářejí společnou vládu a plánují nové volby. Palestinská politická reprezentace bude na jakýkoliv incident reagovat jednotně a o to silnějším hlasem.

Blokáda palestinského pásma začala v červnu 2007 poté, co Hamás provedl v Gaze puč. Po útoku na aktivistickou flotilu v květnu 2010 ji Izrael významně zmírnil.

Vyšetřování pokračuje

Loňský útok izraelských vojáků na flotilu není doposud úplně objasněn. Již v průběhu minulého léta se OSN rozhodla vyhovět turecké žádosti a ustavila čtyřčlennou vyšetřovací komisi za předsednictví Geoffreye Palmera, bývalého premiéra Nového Zélandu. Ještě před ní začala incident prošetřovat i zvláštní komise Rady OSN pro lidská práva (UNHCR).

Vláda Benjamina Netanjahua zpřístupnila oběma komisím velkou část požadované dokumentace s tím, že „Izrael nemá co skrývat“, předem však odmítla jejich zjištění uznat za věrohodná. Namísto toho sestavila vlastní komisi pod vedením bývalého předsedy Izraelského nejvyššího soudu Jákoba Turkela, ve které zasedli i dva zahraniční pozorovatelé: bývalý severoirský premiér a držitel Nobelovy ceny míru William David Trimble a bývalý vojenský soudce z Kanady Ken Watkin. Kromě ní se v Izraeli události věnuje i tým státního kontrolora Michy Lindenstrausse, zvláštního pověřence izraelského parlamentu pro dohled nad vládou.

Všechny zmíněné instituce dosud publikovaly jen dílčí závěry. Neobsažnějším z nich se stala první zpráva tzv. Turkelovy (izraelské) komise, zveřejněná 23. ledna 2011. Nález přiznává postupu izraelské vlády i vojáků plnou legitimitu a veškerou odpovědnost za násilí svaluje na pasažéry lodí. Podle argumentace komise se osádka Mavi Marmary „jasně a rozhodně bránila obsazení, proto ji bylo možno považovat za vojenský cíl“. Turecká islamistická charita IHH, která loď vypravila, navíc prý byla v přímém spojení s ozbrojenci hnutí Hamás, které Izrael, USA i EU považuje za teroristické. „Násilný odpor“ posádky byl také údajně „předem naplánován“.

K naprosto opačnému závěru ovšem dospěla v první zprávě komise UNHCR. Podle ní porušily Izraelské obranné síly (IDF) Ženevskou konvenci i další akty mezinárodního práva a dopustili se „vědomého zabití a nelidského zacházení“. Přístup IDF nebyl dle této komise pouze „zcela neodpovídající situaci“, ale „nesl i průkazné znaky naprosto zbytečného a neuvěřitelného násilí“. Podle UNHCR dále izraelští vojáci přímo šest aktivistů „popravili“, aniž by existoval „jakýkoliv lékařský záznam o tom, že jimi byl některý z příslušníků komanda postřelen či jinak vážně raněn“.

Další informace: