Devět strašlivých tajemství české hymny

Petr Bittner

V textu české hymny najdeme celou řadu hipísáckých výstřelků. Chceme-li hymnu současnější, musíme ji přizpůsobit dnešnímu svéráznému českému pojetí tradičních hodnot. Petr Bittner přichází s několika nápady.

Český olympijský výbor se k stému výročí české státnosti rozhodl otevřít debatu o modernizaci české hymny. Sportovci prý chtějí něco pompéznějšího a „vlastenečtějšího. Na tiskové konferenci představil své návrhy kontroverzní katolický skladatel Miloš Bok. Kromě toho, že je autorem hudby pro pohádku Anděl páně, jsem se o něm dočetl následující:

Komentátor Petr Bittner dokáže nahlodat přesvědčení i těch nejpřesvědčenějších. Podpořte jeho práci!
×

„Po prvních nedokončených kompozičních pokusech (klavírní koncert, symfonie) ho postupná konverze ke katolické církvi dovádí k poznání, že jeho posláním je věnovat se pozdvihnutí církevní hudby. Bokova ojedinělá oratorní trilogie prostoupená autobiografickými prvky je meditací o smrti a pocitu blížící se apokalypsy a zároveň oslavou římskokatolické církve.

Vzhledem k napětí mezi Milošem Bokem a oficiálním hudebním establishmentem, které se datuje již od perzekucí v době komunistické totality a vzhledem k jeho vyhraněnému a kritickému postoji vůči současné liberální společnosti a jejím pseudohodnotám nemá autor v oficiálním hudebním establishmentu téměř možnost působit.“

Až potud to zní samozřejmě velmi nadějně. Kdo jiný by měl být pověřen „zvlastenečtěním“ hymny, než člověk, který českou minulost nenávidí, přítomností pohrdá a budoucnosti věští apokalypsu…

Jeho verze hymny je patřičně fatální, apokalyptická. Její souběžná gradace připomíná preludium z Wagnerovy opery Tristan a Izolda, které použil Lars von Trier jako podklad pro srážku Země s cizí planetou v mém oblíbeném filmu Melancholia.

Bokova hymna negraduje k vavřínům (na kterých člověk zpravidla usíná), ale k zániku všeho živého. Věští absolutní konec světa, což sportovci s medailí na krku i v nejšťastnějších chvílích jeho života připomene, že Boží trest nerozlišuje podle barvy kovu. Spolu s národní hrdostí se v slzách vítězů bude zračit rovněž očekávání nevyhnutelného.

Má to dva háčky. Skladatel Bok se ocitá v bizarní pasti. Je na straně vybájeného lidu, který selským rozumem srdnatě vzdoruje úpadkovým hodnotám liberálních elit. Selský rozum jako by však tomuto lidu už jaksi nestačil k pochopení skladatelova rukopisu, potažmo klasické hudby vůbec.

Českou hymnu zpívá nade vší pochybnost uprchlík. Repro DR

Zatímco se snahy o zvlastenečtění hymny soustředí na její melodii, kde se zcela míjí účinkem, uniká jim to hlavní: pacifistický, liberální, tolerantní, kosmopolitní až hipísácký text. Vybral jsem devět do očí bijících důkazů:

1. Hymna pochází z frašky Josefa Kajetána Tyla s podtitulem „Žádný hněv a žádná rvačka“, což je evidentně obrozenecká variace na pojem „HateFree“. Z podtitulu jako by k nám podprahově promlouvaly kvóty na uprchlíky, Prague Pride či Barnevernet.

2. Hymna začíná otázkou „Kde domov můj?“, která má několik možných interpretací, bez výjimky levičáckých. První interpretace je jasně internacionalistická. „Kde je můj domov? Kam patřím?“, ptá se dnešní mladý člověk s křehkou identitou, vykořeněnou z tradičních hodnot a beznadějně rozpuštěnou v ředidle politické korektnosti. Nemůže najít svůj domov zde, v České republice, která je mu malá. Cítí se být světoobčanem přimíchaným elitami do kotlíku globálního multikulturalismu. Slovu národ přestal rozumět.

3. Druhá interpretace otázky „Kde domov můj?“ odkazuje ke generaci Y. Dnešní mileniálové se ptají po svém domově. Odešli totiž od rodičů, ale do „svého“ se jen tak nenastěhují, neboť utrácejí své úspory za filtrovanou kávu a avokádové chleby.

4. Ona „země česká“ se od mladého hipstera zpočátku dočkala jen opovržení. Rozmařilý mileniál jí se slovy „země česká, domov můj“ vezme znuděně zavděk až v závěru první sloky, kdy úspěšně rozfrcal všechny peníze za avokáda a silniční kola. Podle původního významu odkazuje tato „země česká“ pouze k Čechám — Moravu a Slezsko opomíjí. Náš mladík tak poté, co se uráčil docourat po Erasmech a roadtripech, nachází své útočiště kde jinde než v Praze, odkud může nad zbytkem vlasti dál ohrnovat nos.

5. „V sadě skví se jara květ“ je pobuřující reference na sexuální orgie a psychedelické drogové seance květinových dětí. V závěru textu navrhnu namísto této skandální pasáže vzdát hold jedné kulturně lépe adaptované droze.

6. Verše „Voda hučí po lučinách, bory šumí po skalinách“ se nás snaží zmanipulovat k soucitu s českou přírodou. Toto reziduum staleté ekoteroristické lobby se v závěru textu pokouším vhodně nahradit novými dominantami české krajiny.

7. Skutečným autorem nápěvu české hymny je Wolfgang Amadeus Mozart. Nalezneme jej v druhé větě jeho Koncertntní symfonie Es dur pro hoboj, klarinet, fagot a lesní roh.

8. V Německu, kde už situace pomalu připomíná pád Říma, se otevírají debaty o genderové korekci národní hymny. Text české hymny je už dávno tak genderově korektní, že k ní mohou světové feministky vzhlížet jako k vzoru. Jen si zkuste najít jediné sporné místo!

9. Českou hymnu zpívá nade vší pochybnost uprchlík. Sladkobolnými tóny se z nás neznámý syrský mladík v plné síle s iPhonem snaží vyloudit dojetí. Svůj žalozpěv uzavírá ekonomický migrant posledními verši druhé sloky, které nová verze hymny vrací do hry: „Mezi Čechy domov můj, mezi Čechy domov můj!“ To by se ti líbilo, mohamedáne!

Je nám snad všem jasné, že s takovou hymnou bychom byli ve světě pro smích (kdyby ji někde simultánně překládali). Dovolte mi představit několik návrhů ke změnám:

„Nepřizpůsobivý“ text, plný postmoderního tázání a podprahových odkazů k multikulturním zhůvěřilostem, je třeba lépe přizpůsobit dnešnímu svéráznému českému pojetí tradičních hodnot.

Pro lepší představitelnost dodejme, že unylý Škroupův nápěv, značící servilitu, slabost a kopírující notičky rakouského diktátu Mozartova, je třeba nahradit sebevědomým maršem, který správný Čech slýchá pokaždé, když si představuje, jak by sám jednal na místě svých předků.

My jsme tady doma! My jsme tady doma!

Řepka žlutí po lučinách, Bureš umí po šmelinách

V sudě skví se pivek pět, hermelín bys‘ snáze sněd‘

A to je ta slušná země Koruně tleskám, Euru hnůj, koruně tleskám, Euru hnůj.

    Diskuse
    March 31, 2018 v 8.54
    Nápadná podobnost mezi melodií pomalé věty Mozartovy koncertantní symfonie Es dur a naší hymnou mě zajímala už před delší dobou.

    Teorie, že Škroup tuto melodii od Mozarta převzal, má tu vadu na kráse, že partitura byla objevena až v roce 1870 a není ani úplně jisté, že skutečně zachycuje skladbu zmiňovanou v Mozartově korespondenci. Na Mozarta je ta skladba trochu jednotvárná, všechny tři věty jsou například ve stejné tónině.

    Je snad možné, že pro větší svět byla ta skladba až do roku 1870 ztracena, ale v Praze se v nějaké podobě hrála a Škroup ji mohl slyšet. Na druhé straně se ale melodie celkem často v hudební historii vynořují nezávisle na sobě, například kočka leze dírou/Vltava/hatikva.
    March 31, 2018 v 10.8
    Ještě k tomu marši
    Na Kde domov můj i v Bokově bastardizaci by se pochodovalo dost těžko, začíná lehkou dobou a vůbec je rytmicky složitá, pochodující vojáky by spíš rozhodila než synchronizovala.

    Polácí mají také hymnu, na kterou se pochodovat nedá, protože je to mazurka, v lichém rytmu.
    DU
    April 1, 2018 v 12.53
    Hymna má moc krásnou melodii,
    je spíše introvertovaným vyjádřením citového vztahu k Zemi české než oslavnou písní dodávající odvahu. Ale mnohým lidem při ní mrazí v zádech (včetně mě) a již generace mají k této písni vztah. Ale druhá sloka by jistě slušela a nebylo by špatné vyhlásit soutěž, aby se ve druhé sloce zpívalo i o dalších zemích České republiky, tedy o Zemi moravské a slezské.

    Slováci si svou hymnu rozšířili již po roce 1992 o druhou sloku. Totéž řešíme diskusí 50 let po vzniku České republiky a 25 let po jejím osamostatnění. Připomíná mi to nedávnou diskusi o jednoslovném názvu státu. Ani se neví, o čem se vlastně diskutuje a už jsou všichni raději proti... A je třeba se taky hned ptát, "kdo to platil a kolik to stálo." V tomto směru bych připomněl výrok šéfredaktora BL Jana Čulíka, který považuje pasivní agresivitu za českou národní vlastnost. Nelze jinak než souhlasit.
    MP
    April 1, 2018 v 18.48
    Davidovi Ungerovi
    Potíž je, že Kde domov můj? druhou sloku má. A ta je nacionalistická v tom nejhorším slova smyslu.
    Při respektu k Vašemu přesvědčení, lidí, kteří dnes slyší v "země česká" jen Čechy, a nikoliv také Moravu a zbytky Slezska, je dnes v ČR jako šafránu. Novou druhou sloku? Proč ne, ale bez ideologického zadání.
    April 1, 2018 v 23.50
    Bittnerova verze
    k tomu, aby šla do rytmu by musela začínat třeba:
    Zde doma jsme, zde doma jsme.

    Druhý verš je snad v pořádku
    DU
    April 2, 2018 v 19.5
    Panu Profantovi,
    Nová druhá sloka by nebylo ideologické zadání, ale ideové zadání vycházející z platné Ústavy České republiky, třeba dle rovnou její preambule. Země u nás nezanikly, stejně jako nezanikly v platných státních symbolech, názvech muzeí, archivů, jednotlivých obcí. "Česká země" nikdy nezahrnovala celou Českou republiku.

    Důkazem toho, co je "českou zemí" v textu hymny myšleno, je německý překlad písně. Zpívá se v něm:
    Wo ist mein Heim, mein Vaterland?
    Wo durch Wiesen Bäche brausen,
    Wo auf Felsen Wälder sausen,
    Wo ein Eden uns entzückt,
    Wenn der Lenz die Fluren schmückt:
    Dieses Land, so schön vor allen,
    Böhmen ist mein Heimatland.
    Böhmen ist mein Heimatland.

    Jste si jistý, že Böhmen znamená celou Českou republiku? Nikoli, jsou to jen Čechy.

    Jinak souhlasím s vámi, že současná druhá sloka je nacionalistická a v současnosti zcela nepoužitelná.
    MP
    April 2, 2018 v 20.3
    Davidovi Ungerovi
    Neptejte se raději lidí v Brně, proč je na té budově před nimi napsáno kromě "moravské" ještě také "zemské" muzeum. To druhé slovo Vám, podle výzkumu, který jednou provedla MU, nevysvětlí ani každý desátý.
    V takové situaci není příliš podstatné, že Tyl při psaní textu a o členové zákonodárného sboru o nějakých pětaosmdesát let později věděli, že doslovný německý překlad českého sousloví "Česká země" má státoprávní význam (v čestině nikoliv, v té to bylo "České království"). Prostě to dnes lidi tak neslyší a to, že v oficiálním prvorepublikovém překladu hymny do němčiny je "země česká" přeložena volně výrazem, který znamená Čechy, na tom mnoho nezmění.

    Neupírám Vám Vaši zemskou identitu. Jen, pokud chcete, aby představovala politickou realitu, zkuste o ní napřed přesvědčit větší část obyvatel Moravy (o té zemské, ne o té negativní, rostoucí zpřiožralé nenávisti k Praze).
    DU
    April 2, 2018 v 21.6
    Země česká měla státoprávní význam
    mezi léty 1918 a 1949. Byla nástupnickým celkem bývalého Českého království. Je ale pravdou, že de iure České království i Moravské markrabství a Slezské vévodství existují dodnes.

    Pokud jde o mou identitu, nepotřebuji k ní žádnou politickou sílu nebo realitu. Marně si hlavu lámu, kde se berou statisíce Moravanů, kteří se nepovažují za Čechy, když se ve škole odděleně o Moravě téměř neučí, Komenský byl podle školních znalostí téměř všech z nás jedním z největších Čechů a Velká Morava první státem Čechů a Slováků.

    Abych byl korektní, ten diskusní příspěvek k české hymně, že v něm chybí sloka o Moravě, jsem našel v médiích. Na severu Idnes, Lidovky, Novinky nebo echo24 s názvem "Kde domov můj, Moravané a Slezané už odmítají lhát, že je to v Čechách." https://zpravy.idnes.cz/hymna-kde-domov-muj-morava-slezsko-dt1-/domaci.aspx?c=A180329_124319_domaci_jn

    Buďte bez obav, pokud vyvěsím na svátek patronů Moravy sv. Cyrila a Metoděje moravskou vlajku stejně jako více než 1111 obcí na Moravě, tak žádnou nenávist k Praze necítím. Považuji ho za jedno z nejkrásnějších měst na světě a vzhledem k řadě dobrých přátel, které tam mám, mi vaše poznámka přijde jako nepatřičná urážka.
    MP
    April 3, 2018 v 12.20
    Davidu Ungerovi
    Slezské vévodstvi (resp. slezská vévodství) neexistuje v ČR ani de iure, z banálního právního důvodu státních hranic. Za 1. republiky "česká země" neměla státoprávní, ale správní význam. Mimochodem, 111 obcí je velmi minoritní počet vzhledem k počtu sídel na Moravě.

    Ale o to nejde. Nevím, co považujete na mé poznámce za urážlivé. Jasně jsem rozlišil zemskou identitu a negativní, hospodskou identitu. Tu druhou jsem Vám ani náznakem nepřipisoval, ale není dobré ji nevidět. Je jako všechny kolektivní identifikace utvářené pohrdáním a nenávistí (a projekcí sebenenávisti) odporná -- a už jde o identifikaci "nás, co jsme tu doma a nejsme čmoudi s hadrem na hlavě" nebo pražských pepíků, kteří pohrdají vidláky nebo o ty, kteří se identifikují oním ožralým, Hradem manipulovaným antipragismem.
    VP
    Nemělo by být České země? Země české?
    + Další komentáře