Zveřejňujeme neformální rozhovor Petra Bittnera s Lukášem Senftem. Jeho tématem jsou kontroverze na letošním předávání hudebních cen Český slavík Mattoni.
Během předávání slavičí ceny za druhé místo postfašistické kapele Ortel se vzepřeli pouze Radek Banga, Iva Pazderková a pár dalších jedinců. Jejich protest a odchod ze sálu komentovala zpěvačka Lucie Bílá větou „jsou věci, které se neříkají veřejně, ale měly by se říkat v soukromí“. My jsme se proto rozhodli reagovat čistě soukromým dialogem dvou redaktorů.
Lukáš Senft: Slavíky většinou nesleduju. Už jenom proto, že Karel Gott s tou anketou dělá to, co vojska Varšavské smlouvy s Československem. Okupuje ji po generace — chodí se volit, ale vítěz je předem jasný. Kdyby nevyhrál, nastala by buď imploze vesmíru, nebo občanská válka. Jenže například letošní ročník sledovalo přes milion diváků. To je mnohem víc Čechů, než kolik jich naposledy zemřelo na mor. I když kvalitativně je ten zážitek srovnatelný. Mávnout rukou nad popularitou ankety ale nejde.
Petr Bittner: Musíme se zeptat, proč na to ti lidi koukají. Problém je, že ten českej pop je v strašným úpadku. Klesá jim prodej a ti sponzoři to vždycky vyhajpujou jen na ten slavnostní večer, aby to vypadalo, že je ta scéna v nejlepší formě — je to jako když vrtíš psovi ocasem a doufáš, že ho to rozveselí. Prostě chybná kauzalita. No a toho prefabrikovanýho večírku se v rámci koordinovaného předstírání ujme TV Nova, správkyně kapitalistické normalizace. Nova byla už takovou tlakovou komorou pro normalizační celebrity. Průkupníkem byl v tomhle pořad HogoFogo, kde se Hana Zagorová se Štefanem Margitou aklimatizovali na svět drsné svobody devadesátek tím, že v převleku za Mikimauze málem přivodili infarkt Karlu Šípovi. Český slavík je jedno velký HogoFogo.
LS: Jo, tyhle ankety, pořady a galavečery jsou vlastně takovej sociální stát pro popovou scénu. Ona to není sranda, ti lidi by jinak byli na ulici. Nebo by jim zbyly jenom reklamy na banky nebo nebankovní půjčky. Možná Lucie Vondráčková, která považuje vítězství Ortelu za uměleckou pestrost, by se mohla vrátit na univerzitu, má tuším PhDr z etnologie…
PB: To je pravda. Ale zatím tu jsou Slavíci. A jak se zaplatí ten sál a ti lidi se na to oblíknou, tak se to celý leskne, působí to jako že je to úspěšný, Charlotte Gottová má šatičky za sedmdesát tisíc s motivem slavíků ze zlata. Jenže lidi tam vůbec nehlasujou. Připomíná to čím dál víc první ročník, ve kterým hlasovalo 797 diváků. Už loni museli nahradit hlasy diváků abstraktními „body“, aby nebylo poznat, že ty žebříčky nereprezentují vlastně vůbec nic. No a pak to dopadá tak, že se jim tam dostanou takoví lumíci, který zaktivizujou svoje skalní fanoušky. Berou to jako svou malou revoluci. Mně to přijde sympatický.
LS: No, je samozřejmě škoda, že se mezi tu smetánku nedostal někdo, kdo používá míň nacistický symboliky. Chybí mainstreamový písničkář, který by frustrace nasměroval proti systému, a ne proti neČechům. Takhle to na kulturní frontě „nandavá elitám“ národovecký resentiment.
PB: Kontrarevoluce vtrhla do luxusních kulis. Ortel na Slavíkách je jako Zeman na Hradě nebo Trump v Bílém domě. Na druhou stranu ty texty Ortelu nejsou všechny úplně špatný — oni jsou napůl rasisti a napůl antiglobalisti. A v té Hnídkově rebélii je něco trochu autentickýho. Kupříkladu verš „xenofobní strach bije na poplach, řeknu jen pár vět — nechci multikulti svět“ převyšuje veškerou tvorbu Richarda Krajča. A ještě naprosto neodolatelně usvědčuje sebe sama z motivů strachu a nejistoty. Je to kombinace folkloru a sociologie. Možná že by o nich mohla Lucie Vondráčková napsat případovou studii.
LS: Je to střet světů, pompézní pop a nazi-rock. Přitom někteří diváci to berou jako žánr, který umožňuje „zpívat pravdu“. Od pár lidí z okolí jsem se doslechl, že jsou Ortelové celkem v pohodě, jen chtějí svoji zem a jsou proti černým, kteří ji kradou. Což se prý „prostě děje“. Mají tak zastánce i mezi některými Romy, kteří se v nevraživosti proti Vietnamcům a uprchlíkům zaštiťují nácky, kteří nenávidí muslimy. Já nevím jak Lucii Vondráčkové, mně to přijde pestrý dost.
PB: Je to žánr „zpívat pravdu ve světě, kde to není zakázaný“. Hnídek je „Kryl“ v zemi se svobodou slova. Je disidentem ve vlastní hlavě. A nezapomene to zopakovat na zlatým pódiu, což je pro jeho disent příznačný. A to všechno moderuje Ondřej Sokol. Ten si dlouhodobě drží takovou tu pózu, jakože to dělá strašně ironicky, že je moc nad věcí, než aby dělal takovou práci vážně. I ty BPP reklamy (banky, půjčky, paušály) jsou hraný s ironií — ironie je konformita tohohle režimu. Akorát když ten člověk má tuhle pózu třeba už deset let a uvádí s ní vystoupení Ivany Chýlkový v převleku za Věru Bílou, a pak vtipkuje s Jakubem Kohákem na téma „cigáni kradou“, tak si člověk říká, jestli ho vůbec ta póza nějak ospravedlňuje. On prostě v sobotu už poněkolikátý ironicky moderoval rasismus. Jeho role by neměla zapadnout, protože nese charakteristický rysy podílu režimní scény na tom úpadku.
LS: Právě, celá ta atmosféra se drží v úplně apolitický dimenzi, až to připomíná sociální experiment, kdy se několik desítek lidí zavře na spoustu let do sálu Karlína a jejich existence je daná noblesou a familiárním tykáním „zasloužilým umělcům“ v důchodu, kterým se říká „Helenka“. Nebo si jako správná sekta zvolí svého Mistra, kterému obětují úlitby v podobě zlatých sošek. A když do tohohle panoptika vtrhne z okolní reality hospodská estetika se svým hajlováním a naháněním „čmoudů“ do plynu, nezbývá jim než z pozic slušnosti tenhle nacistický turborock hájit, trochu vyhubovat zlobivému Romovi a celé to uhladit, aby na rautu nebyla ošklivá nálada.
PB: Jo, ten raut, to je důležitý. Je to taková jiskřička po tom roce vyhoření a marastu.
LS: Ale ta popová provinční klaustrofobie neuchvacuje jenom normalizační krále a královny. Tohle například píše Vondráčková ve své rigorózní práci: „Bezzubé neštěstí rozmazlených třicátníků, kteří si vlastně pravé utrpení ani nedokáží představit, to vše mě vedlo k zamyšlení, co vlastně chybí. Napadla mě tradice. Navíc s přívlastkem duchovní.“
PB: To vše mě vede k zamyšlení nad tím, jak by vypadalo nebezzubé, produktivní rozmazlení. Možná když si ve svém rozmazlení najmeš služku. Tak vlastně dáváš lidem práci. Ale pokračuj…
LS: Chtěl jsem říct, že je to vlastně závod ke dnu na popový způsob. I do jejich světa vtrhla kontrarevoluce a uzurpuje jejich pozice. Je teda lepší si s Hnídkem potykat a zanadávat si na nepřizpůsobivé rapery, než riskovat, že se s námi tenhle stříbrný nácek nepodělí o krevetové jednohubky. Asi je to v tom politická metafora, ale Karel Svoboda už nežije, aby ji zhudebnil a ona zlidověla. A tak lidoví Mešita.
PB: Už loni, když byl Ortel třetí, jsem psal o tom, že v posledních letech zastupují vítězové Slavíků tři hlavní formy českého popu: lokální metalový podkres pivní kultury, chráněnou dílnu normalizačního mauzolea a ezoteriku. Kategorie lokálního metalového podkresu pivní kultury potvrzuje, že je vlivem řetězce událostí na vzestupu. Slavík nezná vítězů a poražených, ale výhradně poražených: na podiu, v publiku, v zákulisí i u televizních obrazovek.
LS: A Romové už vyklízí sál sami. Příští rok to bude další soutěž poražených, akorát s etnicky čistým složením. Vondráčková pak možná zjistí, že náckové jsou takový typ zpestření, který chce svět ve skutečnosti jeho pestrosti zbavit.
Inu, zatím jste jenom k smíchu, než začnete nahánět tu intelektuálskou verbež do nějakých koncentráků...
Domnívám se ale, že se jeho vulgaritám nebude věnovat žádný, ani mimopražský státní zástupce. Jsou zde prostě nedotknutelní a kdyby přesto náhodou, povstal by šik "neziskovek" v čele s VOP. Stačí se podívat, co si může u nád dovolit Romea. To si nedovolí nikdo.
Vážený pane Kuchejdo,
vzhledem k mimořádně závažnému porušení pravidel pro diskusi v Deníku Referendum k dnešnímu dni rušíme Váš profil diskutujícího. Větu typu „Pokud tam bude etnicky cisto od toho cikana Bangy, bude to v poradku.“ může každý diskutující v DR napsat nanejvýš jednou.
S pozdravem
Jakub Patočka
vydavatel
S diskusními příspěvky Pavla Kuchejdy se tedy v DR již naši čtenáři setkávat nebudou.
Tohle je o právu nemlčet - bohužel k okřikovatelům Radka B.se přidala i Lucka B. (Zaňáková) - právo nemlčet k tomu že oceněný interpret je verbířem nácků ale budiž svato.
Ono nemlčet je totiž v určitou chvíli důležité, nejen že je dehonestován samotný Slavík, to je mi v podstatě jedno či jak se s tím popasuje sponzor firma Mattoni.
jde o to, že šiřitelé ideologie xenofobního násilí (jasná sociální patologie) se etablují a že napadají každého kdo to o nich říká nahlas. Hnůj na profilu Romea (cikáni do plynu a pod) je jasný důkaz.
Hnědý Slavík míří k domácímu publiku, co vydrží - a je nenormální kritizovat jen fašizující oddíly na ukrajině ale domácí extrémní nácky bránit jak vlastence.
Jiný názor je zde zjevně tedy nepovolen. Je to takové vyvrcholeni, odhalení pravé podstaty možnosti "plurality" zdejších názorů.
A je to směřování ke konci DR jako kdysi uznávaného periodika. Pan Kuchejda není prvním vyloučeným co pamatuji. A ani posledním, jak logicky předpokládám. A tuším kdo je na řadě :).
Zde se totiž nesmí narušovat nerozborná jednota ideí. Zůstanou tedy jen ti, kteří budou nadšeně chválit, nebo mlčet, i ze strachu, aby nebyli vykopnuti.
Přitom o nic nepříjdou. Být ve foru, které prosazuje názor tak maximálně 2 % populace, není žádnou výhrou.
Na závěr tedy: Protestuji proti tomu, že byl pan Kuchejda zbaven svého práva vyjádřit zde své názory. Zveřejněný důvod je vytržen z celkového kontextu, v němž měl úplně jiný význam. Je tedy účelový. Doufám, že se k mému protestu přidají všichni, kdo se cití jako demokraté a chtěji, aby DR umožňoval pluralitu názorů. Děkuji všem takovým.
Bavit se lze s lidmi zmatenými dobou ale ne s militantními blázny, kteří tím že šíří nenávist přispívají k společenským hrozbám. Jsou prostě určité hranice a ty definujeme našimi reakcemi....bez zaťatosti ale záměrně
Pluralita názorů má přeci určité meze a ostrakizace krajností sice nemůže být příliš široká, ale vždy nějaká asi má být. I velká media mažou či ruší diskuse když se jim tam natáhne podobný hnůj a dělají dobře - naopak relativizace těchto věcí je velmi riskantní, protože navozuje pocit že je to vlastně v pořádku.
To právo nemlčet a odmítnout tyto excesy a marné polemiky s nimi máme snad každý Zde je to právo redakce, které nekomentuji, jen respektuji - ale podotknu, že já např. podobné agresivní zlé příspěvky, které diskusi nepřispívají, na svých profilech prostě mažu, v chronickém případě blokuji
P.S. podobné úvahy se týkají i hranice trestnosti verbálních útoků, ta nějaká smysl má, bezbřehá tolerance společnosti bohužel neodpovídá zkušenostem ani situaci
Tak teď to tu máme po husákovsku. Můžeme odsoudit na příkaz z vrchu "Několik vět" pana Kuchejdy, které není možno si přečíst, nebo pátrat po jejich skutečném obsahu.
Mě už to adrenalin nevyplavuje. Chápu, že je třeba vytvářet pernamentně stav rasového napětí, neboť jinak by existence /zajištěný příjem vcelku za nic/ mnoha byznysových "neziskovek" byla zbytečná. Provokovat na soudech muslimskými šátky, udávat díky nastrčeným provokatérům.
Chápu, že Jiří Dolejš využívá možnost bezplatně se zviditelnit, je politik, takže pak píše, co píše.
Jen je mi líto projektu, který mohl být užitečný. Demokracii, levici, všem.
Konspirační teorie je diskriminační označení často nevítaných pohledů na věc. Já nemohu za to, že se nespokojím s daným pohledem a stále přemýšlím o tom, v čí prospěch se věci dějí. Vím, že kdybych takový nebyl, měl bych život asi lehčí. Jenže už jsem příliš vstřebal, že pravda /poznání/ je přítel největší.
Jsem si jistý, že vyhazov pana Kuchejdy minimálně pár přispívajících znepokojil. V Mnichově možná bouchá šampíčko. Ale po panu Hellerovi, Molnárovi a dalších, je vyhození pana Kuchejdy dalším oslabením úrovně DR.
Redakce DR může odmítnout článek panu Kuchejdovi, s tím že se nehodí do její koncepce, jak se to stává mě. Ale vyhodit jej za debatování k problému, je na mě silny kafe. Vám ovšem přeji jeho dobré zažití.
Neboť ten se svými až neuvěřitelně rasistickými a především anticiganistickými projevy prezentoval už celá léta; jediné omezení jeho zrůdných a nestoudných ataků byly paragrafy trestního zákona, které se časem naučil dovedně obcházet.
Neexistovala žádná naděje, že by bylo možno někoho s natolik pokřiveným viděním světa jakkoli přivést k rozumu; jediné co je reálně možné je takovéto existence vyloučit a izolovat od slušné společnosti, kde všude je to jen možno.
Tady lze pouze konstatovat: sice (velice) pozdě, ale stále lépe alespoň teď, nežli nikdy.
Já mám podobnou reakci za syndrom nemoci... zdravá společnost se s extrémem vypořádá klidněji, zvládá to kdy má diskuse ještě smysl a kdy tak říkajíc je jednodušší "vypnout příjem" a diskutovat s těmi co opravdu věcnou diskusi chtějí
Obhajovat vyhrožování smrtí jako správné je evidentně také velmi závažné porušení pravidel pro diskusi v Deníku Referendum.
Vážený pane Patočko, očekávám brzké a kladné vyřízení mé žádosti.
Méně jednoduchá je otázka kdy, jak a zda lze k ucelenému obrazu přispět zvykem pana Kuchejdy - prezentací či celebrací projevů brutality.
Je to otázka umění vyvarovat se dojmu opovrhování snahou DR a nejen DR o liberální žurnalistiku.
Otázka umění extra náročného v době konjunkce nacionalismu v postmoderním hávu.
Tedy v době šarvátek o výklad pojmů - příkladně mezi patriotem a nacionalistou. ......bych dodal.
A o věcech jako neochota konzervativců vnímat procesy integrace a globalizace sice lze diskutovat, ale ne na půdě fanatismu líčící cokoliv cizího jako nepřátelskou invazi.
To už nemusíte dělat vůbec nic. Vyjde to nastejno.
Pak se nedivím, že se zde vyhazují lidé, dovolící si míti jiný názor. Jestli je pan Kuchejda rasista, pak je rastistou každý, kdo se vším slepě nesouhlasí. Pan Kuchejda si odskákal to, že poukázal na měření dvojím metrem - tím příznivým Romům a tím nepříznivým majoritě.
Nemůžete pro rasismus udělat nic lepšího, než trestat někoho za takovou činnost.
Otázka je, zda se to neděje plánovitě. Vždyť nemít nepřítele by znamenalo nefinacovat vojsko.A co by pak "vojáci" dělali....
Já se pokouším o takovou rozpravu jak v Maďarsku tak v Rakousku. Neskončil jsem dosud výpraskem, ale bolestným doznáním, že pozitivní výklad pojmu patriot je ultimativně definován Orbanem či Hofrem.
A to bohajeho plošně ....bych k potěše i mnoha zdejších občanů dodal.