To je šílený nápad, a je potřeba vysvětlit, proč.

Mám hrozně rád Orwellovo 1984. Z prvního pohledu je to o boji proti totalitní ideologii (třeba komunismu). Ale autor, jakožto skeptik par excellence, schoval do toho textu celou řadu morálně-relativizujících (dalo by se říct) myšlenek. Jednou z nich je dialog, kde se O'Brien ptá Winstona, co všechno by byl ochoten spáchat kvůli revoluci. A on samozřejmě nadšeně odpovídá, a proč by s ním čtenář nesouhlasil?

Problém je (jak Orwell brilantně ukazuje), že jakmile překročíte pomyslnou hranici a začnete obhajovat zabíjení lidí, stáváte se sami svým nepřítelem, ať je sebehrůznější. Ztratíte morální převahu.

Myslím, že každý společenský problém se dá vyřešit bez zabíjení. Ti, co hlásají, "zabijeme zde pár lidí a tím vytvoříme perfektní společnost", nabízejí velmi nebezpečnou návnadu (bait-and-switch). Následovat lidi, kteří jsou ochotni zabíjet, je recept na katastrofu. Nakonec budou pro své cíle ochotni zabít i vás.

Vždycky se mi to připomene v souvislosti s oslavami "vítězství v 2. světové válce". To nebylo žádné vítězství, ale prohra všech zúčastněných. Vítězství by bylo, kdyby se Hitler nedostal k moci. A to by se možná nedostal, kdyby si lidé nemysleli, že zabitím pár Židů se vyřeší problémy německé ekonomiky.

Heslo "mrtvý fašista" pochází z té vyhrocené doby, kdy se vraždění přijímalo (na obou stranách) jako nevyhnutelné. Není relevantní pro naší současnost.

Jenom aby to někoho nemátlo - nejsem proti zabíjení v sebeobraně, tj. ve snaze o krátkodobé přežití. Ale to je jiná akce než nějaká dlouhodobá snaha vytvořit jinou společnost.

"Myslíme si, že ani Feministická Společnost UK, ani všichni karnevalu zúčastnění nemohou zodpovídat za ..." každou šibenici.

Jaký je rozdíl mezi šovinistou a reakčním živlem?

"A už vůbec takovou roli nemůže převzít většinová společnost ani jiná skupina lidí, která nemá žádné informace o tom, jaké zkušenosti a pocity dovedly dotyčnou (dotyčného) k ..." stlučení makety šibenice.

"Nemluvě o tom, že zodpovídat se jakémukoli veřejnému obrazu, znamená zodpovídat se nadvládě mužů."

Bože, ochraňuj nás !!!

Budou vznikat nějaké "prověrkové protišovinistické komise"?

Zabte šovinismus je zcela v pořádku. Ale jak si nepotrpím na řečí o křesťanských kořenech Evropy, "Nenáviďte hřích, ale milujte hříšníky." bych jako heslo na evropské standartě viděl docela rád. Nemyslím, že by se měla Feministická společnost UK omlouvat. Zač? Za jedno tvrdší heslo v tvrdé kauze, navíc za heslo, které nikdo příčetný nemůže brát jako hrozbu. Ale nehajte nadsázku hesla kontextualizací, tu dodává publikum, ne autor.

ještě těm "nositelům šibenic"?

i proti heslu: "Mrtvej šovinista - dobrej šovinista".
Kdyby se náhodou někde objevilo "zcela neškodné" heslo: "Mrtvej sluníčkář - dobrej sluníčkář", jsem samozřejmě velmi ostře i proti takovému heslu a předpokládám, že Vy také, pane Profante.

Jenze on je tu rozdil mezi postavenim slunickaru a sovinistu. Sovinisti jsou zastoupeni na Hrade, v parlamentu, na ruznych vysokych pozicich atd., kdezto slunickari nikoliv. Bavime se o situaci, kdy ma sovinista plny arzenal, zatimco slunickar akorat klacek v ruce. A pokud ho sovinista obtezuje a slunickar mu ve vzteku rekne, ze ho zabije, bude to porad nerealizovatelny povzdech. Protoze ma akorat ten klacek.

Nelze samozrejme vyloucit, ze by nekdo nejakeho sovinistu zabil, ale mnohem pravdepodobnejsi je, ze zena zemre v dusledku sovinismu. Bohuzel se s tim malokdy neco dela.

Nemělo smysl se omlouvat.
Jen to ukázalo, jak se potrefení houseři na UK (a samozřejmě i v DR) ozvali. Nadávky a vyhrožování smrtí tu běží už léta jak na páse a když to napíšou ženy, které každý racionálně uvažující člověk nemůže podezírat z násilných choutek, je najednou oheň na střeše. A najednou se tu lidi zastávají komunistů a dokonce tu najdeme i takovou pitomost, že člověk, který (ačkoli sám neustále brečí nad tím, že mu někdo nadává) neustále používá hanlivé označení sluníčkáři pro každého, s kým nesouhlasí, by se bil, aby nikdo o nich neříkal, že by měli zemřít.
To jeden fakt už jen kouká a říká si, mrtvý blbec, dobrý blbec. A doufám, že se někdo bude zastávat blbců. Pravděpodobně proto, že se mezi ně sám řadí.
Už proto, jak správně naznačuje autorka, že v křesťanství je smrt starého a zrod nového člověka tradičním obrazem. A není tím myšlena smrt fyzická, ale smrt toho, co z nás dělá omezené, nesnášenlivé a sociálně necitlivé lidi. Takže ještě jednou:
Mrtvý šovinista je dobrý šovinista - prostě proto, že se z něj stal přesvědčený feminista. To se ale rektorovi stát nemůže, takže se nemusí smrti svého šovinistické já bát.

Myslím, že Martina Malinová zvolila dobré kriterium: jde o skupinu ohroženou útiskem? Pak je heslo "mrtvej -- dobrej" nepřijatelné. Jde o skupinu, která se dokáže bránit, pak je podle kontextu totéž heslo ukřičeně plakativní či přímo pitomé, ale neškodné.
Heslo "Mrtvý sluničkář -- dobrý sluníčkář" by mi příliš nevadilo, prostě bych věděl, co si o mluvčím myslet.

Šibenice na demonstracích, určené ústavním činitelům, ty mi vadí, ale nikoli, že bych se obával útisku vůči těm činitelům. Vadí mi jako vyhlášení války: ti politici mě reprezentují, přijal jsem pravidla, podle kterých byli zvoleni a jako občan tohoto státu vím, kdo je případně povolán, aby je soudil. Ta lůza mi prostě oznamuje, že ji má občanská práva nezajímají, že je jim nadřazen jejich hněv a jejich davové řvaní.

Přitom do jde dělat jinak. Nedávno mi syn poslal odkaz na jakýsi web, kde jsem veden jakožto xenofil -- nejspíš to znamená, že obdivuji Lucy Lawlessovou.
A že jsem zvědavý , prohlížel jsem ten seznam. Byl jsem v docela dobré společnosti a životopisné rešerše byly stručné a věcné, daly určitě hodně práce a nebylo v nich víc chyb než v denním tisku. Takový hezký, pořádkumilný koníček ... proč bych se měl na mladé muže a ženy zlobit? Dobře, trochu se mě dotklo, že nejsem v kolonce neomarxista, ale budiž.

nositele jiného i radikálního světonázoru za opuštění základních norem právní společnosti. Prý to úzce souvisí se zrušením trestu smrti, tedy společenskou akceptací poznání nevratnosti, neodvolatelnosti a hlavně nenapravitelnost takového rozhodnutí.
Prý jde o civilizační pokrok, který se mj. projevuje tím, že sdělení mrtví šovinisté jsou dobří šovinisté je hodnoceno jako eticky vyloučené a protizákonné a trestné.
Těm, kteří usmrcování cizích světonázorů považují za přirozenou formu společenského rozepře je doporučováno volit odosobněný výkřik.
Nabídl bych sdělení "mrtvý šovinismus je dobrý šovinismus". To může navodit dojmem vyzrálého kultivovaného humanismu .............. bych s křivým úsměvem dodal.

Ideologie není živý tvor, takže ačkoliv mi heslo "mrtvý šovinismus je dobrý šovinismus" přijde super, je ten jeho "životní" cyklus trochu jiný.

Otázka je, jestli by slovo "šovinismus" místo slova "šovinista" vyvolalo nějakou odezvu. Na druhou stranu má smysl se ptát, jestli onen "mrtvý šovinista" k něčemu povede, což je ale víc v rukách autorit, vesměs patriarchálních.

Prostě si myslím, že ať už by na tom transparentu stálo cokoliv, vždycky na tom budou feministi biti. Když tam bude heslo, které nebude dráždit, tak se akorát projde parta lidí Prahou a neštěkne po tom ani pes. Jenomže když už se tam něco provokativního, obrátí se to proti celé skupině. Mimochodem, přihlásil se vůbec k transparentu autor? Prý to tam někdo během pochodu nechal a lidi se s tím fotili jako s pouťovou atrakcí.

Napsal jste:
"(...) člověk, který (...) neustále používá hanlivé označení sluníčkáři pro každého, s kým nesouhlasí, by se bil, aby nikdo o nich neříkal, že by měli zemřít.
To jeden fakt už jen kouká a říká si, MRTVÝ BLBEC, DOBRÝ BLBEC. A doufám, že se někdo bude zastávat blbců. Pravděpodobně proto, že se mezi ně sám řadí."

"Myslím, že Martina Malinová zvolila dobré kriterium: jde o skupinu ohroženou útiskem? Pak je heslo "mrtvej -- dobrej" nepřijatelné. Jde o skupinu, která se dokáže bránit, pak je podle kontextu totéž heslo ukřičeně plakativní či přímo pitomé, ale neškodné."

To kritérium má ale "drobný" zádrhel a to ten, že je dost subjektivní. Pocit ohrožení je emoce, a kdo jí vyhodnotí lépe než její nositel? Mohli bychom z toho vyrobit objektivní kritérium, jenže výsledek by se asi feministkám nelíbil.

Kromě toho, já shledávám názor, že se feministky nemohou bránit jako značně sexistický. Kdyby třeba Ivana Recmanová potkala nějakého 60.letého páprdu, který by si troufl jí obtěžovat, nakopala by mu zadek!

"Otázka je, jestli by slovo "šovinismus" místo slova "šovinista" vyvolalo nějakou odezvu."

A na tomhle místě jste prohráli. Cílem není racionální debata, ale nějaká emocionální odezva. Proč?

Kdyby se napsalo "šovinismus" místo "šovinista", neměl bych s tím problém. Každá metafora riskuje, že bude pochopena doslova a naopak - proto jsme metafory vynalezli, aby nebylo jasné, co se myslí.

Mě by jen zajímalo, kdo bude vraždit ty šovinistky, které třeba na zkoušky nosí vyzývavé oblečení. (Já to nebudu, jak už jsem psal výš.) Možná si myslíte, jak k nim máte daleko; ale ve dvou věcech se shodnete:

- Věříte na to, že je jednodušší (a přijatelné a funkční) emocionálně manipulovat.

- Věříte na to, že učitel na VŠ má nějakou skutečnou moc, o kterou má smysl bojovat.

Jen prostředky boje se liší. Vy uvažujete globálně, a chcete to změnit na politické úrovni, a šovinistky lokálně, prostě ten patriarchát chtějí za muže.

Podle mě, skutečná cesta k osvobození je uvědomit si, že žádný "patriarchát" není (a už vůbec ne v nějakých komisích na státní VŠ...). Tihle lidé nemají zázračnou moc, kterou jim připisujete, a jediné, k čemu se taková pozice hodí, je právě balení slečen, které z toho ještě nemají rozum. :-) Je to prostě mužská hra (z mnoha) jak získat děvčata.

IMHO mnoho žen si to uvědomilo a proto přestaly být, dříve nebo později, (radikálními) feministkami. A myslím, že člověk to pochopí, jakmile pochopí, že to vůbec není o ženách, ale že to tak je v jakémkoli oboru.

Máte volbu, můžete buď dělat obor, co vás baví, jak nejlépe umíte, nebo se věnovat pozérství a tzv. "kariéře". Obojí má svoje, a není "horší" volba. A v podstatě i kompromis je možný. Ovšem ta volba předpokládá spokojenost v partnerském životě, což s tím může ještě dost zamíchat.

Vážená paní Recmanová, napsala jste:

"Nelze samozrejme vyloucit, ze by nekdo nejakeho sovinistu zabil, ale mnohem pravdepodobnejsi je, ze zena zemre v dusledku sovinismu. Bohuzel se s tim malokdy neco dela."

Znám nejméně dva případy, které byste možná označila jako šovinismus, případy, kdy někdo zemřel, nebo mohl zemřít. Teď mi ale dochází, že za "šovinismus" byste mohla označit jen jeden z nich.

V prvním případě se jednalo o brutálně fyzicky týranou ženu. Na veřejnost, pokud chodila, chodila ve velkých tmavých brýlých, i v létě nosila dlouhé rukávy a nohavice. Té ženě se nakonec i díky pomoci, které se jí dostalo, podařilo tu strašnou situaci zvládnout. S mužem, který ji mlátil, se rozvedla, a žije normální život.
Příčinou týrání nebyl šovinismus, ale osobnost jejího manžela.

Ve druhém případě se jednalo o muže, velmi manuálně zručného, který doma zastal všechny práce, prototyp "dobráka pod pantoflem". Zda ho žena týrala i fyzicky, to nevím, muži se s takovými věcmi nikomu nesvěřují, protože se za to hluboce stydí.
Tento příběh dobře nedopadl, ten muž spáchal sebevraždu.
Příčinou nebyl ženský šovinismus.

Následující věta pana Tožičky o přirozeně mírumilovných ženách podle mého soudu pochází ze světa idejí, nebo spíše ideologií, a je zcela mimo realitu. Je věrným obrazem genderově stereotypního uvažování:
"Nadávky a vyhrožování smrtí tu běží už léta (...) a když to napíšou ŽENY, KTERÉ každý RACIONÁLNĚ UVAŽUJÍCÍ ČLOVĚK NEMŮŽE PODEZÍRAT Z NÁSILNÝCH CHOUTEK, je najednou oheň na střeše."

Pokud je někdo v obtížné situaci a potřebuje pomoc, odmítám se řídit tím, zda ten člověk pochází ze skupiny "utlačovaných" nebo "utlačovatelů", zda je to žena nebo muž, Rom nebo Čech, křesťan, ateista nebo muslim.

Člověk v nouzi si prostě zaslouží pomoc bez ohledu na svůj "třídní původ".

"Objektivní kriterium" byste z toho neudělal. A proč také? Ten, kdo říká "mrtvej-dobrej" tím přece vždy vyjadřuje své subjektivní přesvědčení a to obvykle odlišné od doslovného smyslu daného proverbia. Podobně přání "aby Tě husa kopla" můžete objektivně kritizovat pro evidentní anatomickou nezpůsobilost druhu Anser anser útočit kopáním, ale zřejmě tak nepostihneme, oč v dané výpovědi šlo.

Obecně platné (stále nikoli nutně objektivní) kriterium má smysl zavádět v zákonně, např."Trestné jsou takové výroky, které nabádají ke spáchání trestného činu." Subjektivní je, které výroky bude soudce takto interpretovat.

"Nelze samozrejme vyloucit, ze by nekdo nejakeho sovinistu zabil, ale mnohem pravdepodobnejsi je, ze zena zemre v dusledku sovinismu. Bohuzel se s tim malokdy neco dela."

Nelze samozřejmě vyloučit, že Čechovi se nebude chtít pracovat, ale mnohem pravděpodobnější je, že se nebude chtít pracovat Romovi. Bohužel se s tím málokdy něco dělá.

Pan Profant napsal:
"Myslím, že Martina Malinová zvolila dobré kriterium: jde o skupinu ohroženou útiskem? Pak je heslo "mrtvej -- dobrej" nepřijatelné. Jde o skupinu, která se dokáže bránit, pak je podle kontextu totéž heslo ukřičeně plakativní či přímo pitomé, ale neškodné."

Situace se dá přirovnat k situaci sourozenců. Nejstarší sourozenec je v obtížném postavení, neboť od rodičů často slyší: "Seš nejstarší, tak musíš mít rozum ty. Seš nejstarší, tak musíš ustoupit ty. Seš nejstarší, tak se přece o sourozence postaráš, ne? Seš nejstarší, takže za to můžeš ty ..."

Důsledkem je narušený vztah nejstaršího k rodičům, pocit hořkosti si často nese až do dospělosti, rodičům nikdy neodpustí a nikdy se s nimi úplně nesmíří.

"Je nejstarší ohrožen útiskem? Jde o sourozence, který se přece dokáže bránit...," řekli by odborníci na diskriminaci. Zdá se, že zkušení rodiče jsou mnohdy moudřejší než tito odborníci.

Podle sociologických studií jsou ženy celospolečensky znevýhodněnou skupinou - oproti mužům. Doporučuji si něco přečíst o teorii privilegií. Není to samozřejmě jediné možné znevýhodnění, to jen kdyby někdo zase rutinně vytáhl otázku, jestli si má bezdomovec zkontrolovat své bílé mužské privilegium (ano, na ulici jsou třeba černé ženy).

Jinak nejsem členkou FEMUKu ani jsem na dané akci nebyla, nicméně několik lidí odtamtud osobně znám.

Pokud je v pořádku chtít zabíjet šovinisty, je v pořádku chtít zabíjet zelené, sluníčkáře, konvičkovce a feministky/feminofašistky.

A to říkám jako někdo, kdo není ve vězení zřejmě proto, že nedostal profesora Hejdánka do ruky po jeho (ne)slavném rozhovoru v Respektu.

Mimochodem, nedávno někdo obhajoval hashtag, který vyzýval k zabíjení bílých mužů

"Ten, kdo říká "mrtvej-dobrej" tím přece vždy vyjadřuje své subjektivní přesvědčení a to obvykle odlišné od doslovného smyslu daného proverbia."

No já doufám, že to tak je a není to doslovné! Pak by můj první příspěvek v diskusi byl díkybohu zcela zbytečný.

Nicméně, pokud někdo nesouhlasí s omluvou za takový výrok, co tím chce říct? Že mu to nepřipadá nevhodné, nebo že to myslí vážně? Mně osobně to tedy nevhodné, aspoň vůči cizím lidem, připadá (v kruhu kamarádů se to asi snese); potíž trochu je, že u moderních médií se dost stírá linie mezi kamarády a cizími lidmi. Ale to je asi na jinou debatu, jestli je to dobře nebo špatně (pro extrémní příklad tohoto jevu si stačí najít "Adria Richards").

Podle mě se jedná o formu protekcionismu, který se neprojevuje na úrovni zákona, nýbrž na úrovni morálky. Někomu (kdo je malý, slabý, bezmocný, podřízený, postižený, málo početný...) se toleruje to, co se netoleruje druhému, čili tomu, kdo je velký, silný, mocný...
Potíž je v tom, že my často poznáme, jaký člověk skutečně je, jenom tak, že ho zařadíme do určité skupiny, jako by se jeho identita odvozovala od ní.

"Podle sociologických studií jsou ženy celospolečensky znevýhodněnou skupinou - oproti mužům."

S tím bych souhlasil, a "celospolečensky" jde o dobrou kauzu. Jenže to asi jako ve statistice s tou půlkou husy k večeři.

Co mě na tom mrzí (a už o tom psala i paní Vytlačilová) je celá ta obsese "patriarchátem" u (hlavně asi mladých) studentek univerzit, které patrně skončí s nadprůměrným platem v nějaké korporaci, případně státní instituci, a jediným jejich setkáním s diskriminací bude, že je někdo přeskočí na žebříčku manažerského postupu, případně, že se je jejich šéf bude neúspěšně snažit sbalit. Nebo si alespoň představují, že to tak bude.

Takže se snaží, studiem "patriarchátu", řešit problémy této v podstatě dost privilegované skupiny žen.

Neříkám, že takové mocenské struktury neexistují, spíš to, že to prostě není moc zajímavé místo, kam se snažit vlámat. Není žádná úroveň, od které to přestane být méně kompetitivní (a vyžadovat více protřelosti a schopnosti manipulovat ostatní). Není to, už z principu, meritokracie (a nezačne být, pokud se tam dostanou i ženy).

Takže, rád bych, kdyby si každý (žena i muž) ujasnil, proč chce vlastně být součástí takových struktur. Je to skutečně vaše přání, nebo to děláte proto, že to od vás společnost nějak očekává?

A já myslím, že se to děje a že ten genderový rozdíl je daný tím, že ženy jsou zkrátka moudřejší a spíš jim časem dojde, že vlastně není o co stát. Kdežto muži mají zatemněný mozek testosteronem a feromony mladých dívek, které muži na mocenských pozicích přitahují, a tak tímto způsobem bojují do hořkého konce.

Takže, tady máte alternativní teorii o patriarchátu - je to taková potěmkinovská vesnice. Což samozřejmě neznamená, že pro lidi dole ta mocenská struktura nemá negativní důsledky, ale to by měl i matriarchát. Ale ta mocenská struktura (u nás a na Západě, narozdíl třeba od mnoha míst v Indii) nijak zvlášť nezabraňuje lidem věnovat se jejich zájmům, a proto byste si s tím neměly tak lámat hlavu. (Mezi "losery" - ve smyslu MacLeodovy hierarchie - se také dá dobře žít.) Takže, to je to, co mám na mysli, když píšu, že "patriarchát neexistuje".

Věta "Mrtvej šovinista, dobrej šovinista." není dokonce ani formálně výzvou k zabíjení kohokoli. Stanovuje, jakého šovinistu považují nositelé plakátu za "dobrého".
Jezdívám dost často vlakem a setkání s neohroženým idiotem, který mi má potřebu z titulu společného kupé sdělovat své názory na to, jak je třeba držet ženský zkrátka a cikány za ostnatým drátem, je mnohem častější, než bych si přál. Pokud bych situačně vymezil slovo "dobrý" jako "ten, s kým rád potkám i příště", pak se musím přiznat Vám, Lenko Vytlačilová i Vám, Jeho Magnificience Zimo souhlasím s tím heslem.

To, co je na tom heslu vždy hloupé, vyvstávalo nejzřetelněji v kombinaci dvou antikomunistických hesel koncem 90. let: "Mrtvej komunista, dobrej komunista." a "Nemůžeš být bývalý komunista, jako nemůžeš být bývalý černoch." To první heslo si v sobě nese příliš silný odkaz k představě, že určitá přesvědčení rostou z bytosti určitého člověka či tuto bytost příliš nevratně poznamenávají v takové míře, že se jich člověk nemůže zbavit, nemůže je překonat lepším poznáním či nahradit jinými předsudky. Šovinista (komunista) zůstane šovinistou (komunistou) do smrti.

A proč se neměly feministky z UK omlouvat? Protože tou omluvou přijímaly takovou interpretaci svého výroku, kterou zjevně nezamýšlely a která představovala nepřátelské či šovinistické čtení jejich hesla. A zároveň heslo má být provokativní a vyvolávat polemiku.
Pro srovnání: Účastníci demonstrace za svobodu internetu vykřikovali heslo: "Chovanec patří do ústavu." a dodnes se za svoji politickou nekorektnost neomluvili. Přitom se dost přisně dbá o to, aby klienti příslušných ústavů nebyli nazýváni chovanci (neb to zdůrazňuje nadřazenost personálu) a určitě si člověk v těžké životní situaci nezaslouží, aby byl přirovnáván k politikovi, který z neznalosti a prospěchářství dělá špatnou věc (což, pokud jsem demonstrujícím správně rozuměl, je podle jejich přesvědčení případ Chovance v souvislosti s jim navrhovanými zákonnými úpravami provozování internetu).

"Protože tou omluvou přijímaly takovou interpretaci svého výroku, kterou zjevně nezamýšlely a která představovala nepřátelské či šovinistické čtení jejich hesla."

Asi to chápu šířeji slovo "omluva", ale já si pod tou omluvou spíš právě představoval vysvětlení, že to heslo nebylo zamýšlené tak interpretovat.

Jinak s tím zbytkem bych celkem souhlasil.

voní po neujasněném vnímání významu trestu smrti.
A po dokladu rezignace na principy výdobytků novodobého vzepětí humanismu .....bych dodal.

hashtag killallwhitemen

http://www.theguardian.com/commentisfree/2015/oct/07/a-hashtag-shouldnt-make-men-fear-lives-already-have-safe-space-manchester-university

tedy pokud mluvíte o lidské blbosti (na niž v Čechách tak krásně upozorňovali Borovský a Hašek). Na téhle kauze by si oba smlsli.

Je zajímavé, jak žádnou takovou reakci a odmítání nevzbuzovaly opravdové výzvy k radikálnímu násilí - střelba do odpůrců režimu v podání Macka či Jocha. Zemanovo vtipkování o střelbě do novinářů či politiků. To páni bafuňáři z UK jen drželi hubu.

A teď se dělá panika z jednoho plakátu, který kdosi přinesl na studenský karneval?

Navíc je podle mě ukázka hlouposti, když někdo srovnává šovinisty, blbce, fašisty a sluníčkáře s Romy, uprchlíky, premiérem či Araby. Tedy, že "dobrý blb je mrtvý blb" je stejné jako "dobrý Arab je mrtvý Arab." Já chápu, že je to pro mnohé složité, ale zkuste se nad tím zamyslet. Prosím.

Arabové, Romové, ženy, muslimové, jsou skupiny, které můžete identifikovat, sami k tomu hlásí - nebo jim nic jiného nezbývá. Můžete bodnout do ženské v hidžábu a na 90 % správně zabijete muslimku. Ale když vám někdo odpoví, že třeba pro nás tak důležitá bitva u Mühlberka se konala v březnu 1546, tak ještě pořád nemáte jistotu ani 10%, že to je blb, protože se mohl splést. No konec srandy. Prostě nenajdete shromáždění lidí, prohlašujících se za blby či šovinisty.

I když jsem teď dost na pochybách. Protože to, že tato událost, která je hodna maximálně pozvednutého obočí, zaměstnává právníky UK (pak mají mít na platy učitelů!) a lidi ji přirovnávají skoro k pokusu o genocidu. Zdá se tedy, jak už jsem uvedl výše, že blbovrah by to v Čechách neměl s identifikací zas tak těžké.

Pane Nusharte. Navrhuji,abyste požádal příslušné orgány o okamžité zřízení úřadu na ochranu blbců, šovinistů atd. Mohl by monitorovat aktivity chytráků a dalších podezřelých skupin. Vznik takového úřadu jeví se v současné době velmi realistickým. A já dál budu pokračovat v ochraně nároku na satiru, ironii a nadsázku...

Ivana Recmanová napsala: "Prostě si myslím, že ať už by na tom transparentu stálo cokoliv, vždycky na tom budou feministi biti. Když tam bude heslo, které nebude dráždit, tak se akorát projde parta lidí Prahou a neštěkne po tom ani pes. Jenomže když už se tam něco provokativního, obrátí se to proti celé skupině." - a to myslím dost vystihuje oč tady jde.

Nejde tu totiž ani tak o to, co stálo na jednom transparentu, ale o to, "kdo to tady mluví?" Zatímco když ti, pro které je ve vládnoucím diskurzu místo, vyhlašují smrt tu komunistům, tu cikánům a jindy třeba arabům, a odpovědí je jim spíš jen pozdvižené obočí, tak když na veřejnosti obdobným způsobem promluví někdo, komu je právo veřejně mluvit upřeno (v tomto případě feministky), hned je oheň na střeše.

Myslím, že je o klasickou situaci, popsanou Jacquem Ranciérem, kdy se o "právo mluvit" (tj. politicky jednat) derou ti, kterým je toto právo upřeno. Ti (lépe řečeno "ty") se přitom opírají o to, co je v diskurzu přítomno jakožto vyloučené. Právo mluvit na veřejnosti sice mají podle litery zákona všichni, ale v praxi jsou některé vylučovány. Takže jak píše Martina Malinová, nadřazenost jedné skupiny nad jinou stále trvá.

O rovnost žen v každodenní komunikační praxi je (bohužel) stále třeba bojovat. Těmito "slovními granáty" se totiž vytváří politický prostor pro to, aby dosud vyloučené hlasy byly vůbec slyšeny (považovány za smysluplnou řeč).

Vážený pane Tožičko, samozřejmě úplně stačí, že najdete lidi, kteří prohlašují za blby či šovinisty někoho jiného. Tito lidé dokáží ty blby a šovinisty podle svých vlastních měřítek "neomylně" identifikovat a pak už si s nimi různým způsobem (podle své nátury) poradí. Historie je plná takových případů.

Například za "reakční živel" a "nepřítele lidu" se samozřejmě také nikdo sám dobrovolně neoznačoval (to až později, když si to s "dopomocí" k soudnímu líčení "natrénoval"). No a vidíte, pane Tožičko, přestože tito lidé sami sebe dobrovolně takto neoznačovali, končili na popravištích nebo v pracovních táborech.

Malá poznámka:
Pokud skutečně věříte své ideologii, neměl byste tvrdit, že
"Arabové, Romové, ženy, (...), jsou skupiny, které můžete identifikovat, (...)."
Já je samozřejmě identifikovat mohu, Vy však ne.

"Zatímco když ti, pro které je ve vládnoucím diskurzu místo, vyhlašují smrt tu komunistům, tu cikánům a jindy třeba arabům, a odpovědí je jim spíš jen pozdvižené obočí, tak když na veřejnosti obdobným způsobem promluví někdo, komu je právo veřejně mluvit upřeno (v tomto případě feministky), hned je oheň na střeše."

Jako autor prvního příspěvku do diskuse bych tohle asi měl trochu objasnit. Mně samozřejmě vadí, když někdo hlásá smrt kohokoli. Ale v těch prvních případech prostě neočekávám, že si ti lidé přečtou a uznají můj protiargument; kdežto tady na DR to trochu - možná naivně - předpokládám. Možná, že je to vůči té druhé skupině nefér, ale já bych řekl, že je to spíš výraz uznání. :-)

Klidně se můžete podobným způsobem přít s tou první skupinou, třeba na Novinkách nebo IDnes - nic proti tomu nemám (můžete si k tomu klidně zkopírovat a upravit můj první příspěvek), jenom to považuji za boj s větrnými mlýny. (Ostatně, už jsem si to dost užil pod blogy na Abclinuxu, kde bych také očekával inteligentní lidi. Bohužel empatie a inteligence nejdou vždy ruku v ruce.)

Máte pravdu, araba identifikovat slušný člověk nemůže; oproti tomu Araba (a Tomáš oproti vám velké písmeno použil) ano. Ono to chce znát gramatiku, když chci kritizovat cizí myšlenky a nálepkovat je jako ideologie.

p.s. Přesněji řečeno, "araba" mohu identifikovat, pokud se dobře vyznám v koních.

Vážený pane Profante, nevím, zda Vám vztek zatemnil zrak, nebo jen hloupě lžete. Nepravdivost Vašeho tvrzení ("a Tomáš oproti vám velké písmeno použil") si každý může ověřit pohledem o několik diskusních příspěvků výše:

Pan Tožička: "Arabové, Romové, ženy, muslimové, jsou skupiny, které můžete identifikovat, sami k tomu hlásí ..."

Já: "Pokud skutečně věříte své ideologii, neměl byste tvrdit, že 'Arabové, Romové, ženy, (...), jsou skupiny, které můžete identifikovat, (...)'."

A i kdybych dělal gramatické chyby, pokud použijete "Ctr+C" a pak zase "Ctrl+V", jako jsem to udělal já, ono se Vám tam to písmenko překopíruje úplně stejně, takže prostě nemůže být nejdřív velké a pak malé :-)

Pokud se uchylujete ke lžím (jejichž nepravdivost si každý snadno může ověřit) jen proto, abyste očernil názorového oponenta, bude ta diskuse velmi obtížná.

Ale co jiného už nám zbývá než diskuse, pokud se nechceme uchylovat ke zcela nepřijatelným a právem kritizovaným způsobům řešení sporů?

Nebavit se s lidmi, kteří zjevně diskutovat nechtěji. Ano přehlédl jsem se, nikoli zaslepen vztekem, prostě ty Vaše výroky jinak nedávají žádný smysl -- sdílená kolektivní identita (tedy každá s velkým písmenem) se díky nezbytné podmínce subjektivního přihlášení pozná spolehlivě.
Ovšem reaguje-li někdo na omyl obviněním ze lži, pak diskutovat evidentně nechce. A já Vás budu respektovat.

Slovo "arabům" s malým "a" je v příspěvku pana Samohýla, který cituje pana Holubce.

Omlouvám se Vám za nařčení ze lži.

Zcela v intencích Judith Butlerové v tuto chvíli právě "decentralizuji falocentrismus a vynucenou heterosexualitu a dereguluji strnulé, hierarchické sexuální zákony."

Identita je podle Judith Butlerové pohyblivá a není daná biologickým pohlavím, ale sexuální orientací. Pohyblivá je ale spíše jen jedním směrem, od takzvaného - nesprávně označovaného "normálu" k nesprávně označovanému "nenormálu", opačně by se totiž jednalo o vynucenou heterosexualitu (vynucování heterosexuality je v rozporu s lidskými právy a jak také víme, sexuální orientace je samozřejmě pevně daná, tedy vrozená, a nelze ji měnit).

Chtěla jsem Vám to říct už dávno, pane Profante, ale nebyla jsem si úplně jistá, jak byste to přijal, zda by to ve Vás nevyvolalo nějakou ostrou odmítavou reakci. Nedá se ale nic dělat, musím s tím ven:

JSEM ŽENA, PANE PROFANTE!

Vsadím se, že jste si toho dosud nevšiml, když mě zde typicky mužsky šovinisticky urážíte! Proto jsem to také tak dlouho skrývala. My ženy, zvláště pak my konvertitky, to máme opravdu těžké. Pod tlakem okolí a všudypřítomného mužského šovinismu jsme nuceny svoji pravou identitu dlouho skrývat.

Pokud jste nyní v šoku, není to ještě celé.
Podle pana Uhla je také i svobodná volba národnosti v souladu se současnou ústavněprávní úpravou. Sám pan Uhl podle svých slov býval kdysi možná Romem ("To jeden místostarosta v Semilech mi před 15 lety vážně tvrdil, že národnost člověk přece má, protože se do ní r o d í, a měnit ji už nemůže. (...) Už si nepamatuji, k jaké národnosti jsem se hlásil při prvním ((sčítání lidu)), asi k romské.")

Víte, já jsem tady na DR měla toho věčného nadávání na Čechy už opravdu docela dost, nemusím si přece nechat všechno líbit!

ROZHODLA JSEM SE TEDY, ŽE JSEM NYNÍ ROMKA!

Vsadím se, pane Profante, že jste mě jako Romku neidentifikoval. Ani kdybyste mě viděl "naživo" nepřišel byste na to. A já taky nejsem povinná na potkání to každýmu troubit, že jsem ta nepřizpůsobivá! Takže jste se ke mě choval nejen šovinisticky, ale i rasisticky!

Omluvíte se, pane Tožičko?

Já Vám rozumím velmi dobře. Nebudeme si přece hrát na "tajemství". 

Napsal jste: 
"(...) člověk, který (...) neustále používá hanlivé označení sluníčkáři pro každého, s kým nesouhlasí, by se bil, aby nikdo o nich neříkal, že by měli zemřít. 
To jeden fakt už jen kouká a říká si, MRTVÝ BLBEC, DOBRÝ BLBEC. A doufám, že se někdo bude zastávat blbců. Pravděpodobně proto, že se mezi ně sám řadí." 

Koho máte na mysli, když píšete: "člověk, který neustále používá hanlivé označení sluníčkáři pro každého, s kým nesouhlasí", je z kontextu jasné. Kdo tedy má být "dobrý blbec" když se stane "mrtvým blcem" je jasné také. Do hlavy Vám nikdo nevidí, ale VÝZNAM Vašeho sdělení je zřejmý: 

BYLO BY DOBRÉ, KDYBYCH BYL MRTVÝ. 

Pro lepší identifikaci mrtvého blbce si Vám dovolím připomenout: 

1.) Diskuse o významu a vhodnosti používání slova "sluníčkář" se rozvinula nejprve pod článkem Jakuba Patočky "Poučení ze slovenského vývoje", a pak i pod článkem Jiřího Dienstbiera "Referendum pomůže rozhodovat na významných křižovatkách". V té diskusi jsem se ohradil proti větě z článku Jakuba Patočky: "Masaryk byl tím, čemu lidé, s nimiž není nutno v slušné společnosti diskutovat, dnes říkají 'sluníčkář'." Touto větou Jakub Patočka svévolně vylučuje ze slušné společnosti všechny, kteří toto slovo používají.

Zastával jsem stanovisko, že pokud má jazyk sloužit svému účelu (tedy dorozumívání, společnému hledání východisek ze složitých situací a předcházení násilným řešením sporů), musí v něm pro určité jevy a pro určité skupiny subjektů, charakterizovaných nějakou podobnou společnou vlastností, existovat zobecňující pojmenování. V tomto případě je tím zobecňujícím pojmenováním, podle mého názoru, slovo "sluníčkář".

Protistrana namítala, že slovo "sluníčkář" vzniklo až v důsledku migrační krize pouze jako hanlivá nadávka pro lidi, pomáhající uprchlíkům (imigrantům?), a že nikdo takový, kdo by odpovídal skutečnému významu toho slova, ve skutečnosti vůbec neexistuje. (Podle stejné logiky by tedy ve skutečnosti nemohl existovat ani nikdo takový, jako šovinista.) 

Uvedl jsem příklad z literatury, který dokládá, že slovo "sluníčkář" existovalo již před vypuknutím současné migrační krize a mělo pozitivní význam. Dále jsem uvedl příklad, kdy konkrétní člověk o sobě vypovídá jako o "sluníčkáři". Zde má toto slovo neutrální význam a slouží pouze k označení typu postoje k migrační krizi. 

Abych předešel zbytečným konfliktům, vyvolaným subjektivně negativním vnímáním významu slova "sluníčkář", požádal jsem protistranu o navržení jiného slova stejného významu (typu "imigrantista"). Na tento návrh protistrana nijak nereagovala a setrvala na svém stanovisku, že nikdo takový neexistuje, je tedy podle ní nesmyslné, nebo dokonce snad zakázané, hledat označení pro něco neexistujícího. (Podle této logiky bychom však naprosto "vyřídili" většinu literatury; slova vyjadřující subjektivní prožitky, popřípadě i abstraktní výrazy, bychom totiž museli zakázat také.)

Z celé bouřlivé diskuse o slovu "sluníčkář", nebo jeho případné náhradě, jsem pro sebe vyvodil závěr, že protistraně (která "kupodivu" a na rozdíl od "neexistujících sluníčkářů" reálně existuje) ve skutečnosti nejde o to, aby nebyla označována "hanlivým" slovem "sluníčkáři", ale aby pro ni v jazyce neexistovalo žádné pojmenování, aby se o ní tedy nedalo vůbec mluvit. 

-------------------------------------------

2.) Ano, máte pravdu, pane Tožičko, bil bych se o to, aby nikdo o ("neexistujících") sluníčkářích neříkal, že by měli zemřít. Bil bych se o to, aby nikdo o nikom neříkal, že by měl zemřít. 
Že jsem to skutečně já, koho tím "člověkem, který by se bil" Vy skutečně myslíte, dokládám touto citací ze svého vlastního diskusního příspěvku: "Já jsem proti šibenicím i proti heslu: 'Mrtvej šovinista - dobrej šovinista'. Kdyby se náhodou někde objevilo 'zcela neškodné' heslo: 'Mrtvej sluníčkář - dobrej sluníčkář', jsem samozřejmě velmi ostře i proti takovému heslu." 

Vidíte tedy, pane Tožičko, že podle bodů 1 a 2 Vaše výše citované vyjádření pasuje na mě jak ulité, nemusíme tedy již mít mezi sebou "tajemství, koho jste tím asi tak jenom mohl myslet?", Vaše tvrzení o "dobrém mrtvém blbci" bylo tedy skutečně adresováno mě. 

Ano pane Tožičko, na tom, že nechci, aby se o komkoliv (včetně těch, se kterými nesouhlasím) říkalo, že by měli zemřít, na tom já skutečně nevidím nic špatného. Dokonce i přesto, že Vy nad takovým názorem v údivu voláte: "MRTVÝ blbec, dobrý blbec"!

Omluvíte se, pane Tožičko? 

--------------------------------------------

Prosíte mě, abych se více zamýšlel nad Vašimi slovy, nad tím, co jimi vlastně myslíte. Napsal jste také: "(...) v křesťanství je smrt starého a zrod nového člověka tradičním obrazem. A není tím myšlena smrt fyzická, ale smrt toho, co z nás dělá omezené, nesnášenlivé a sociálně necitlivé lidi. Takže ještě jednou:
Mrtvý šovinista je dobrý šovinista - prostě proto, že se z něj stal přesvědčený feminista. To se ale rektorovi stát nemůže, takže se nemusí smrti svého šovinistické já bát."

Inspiroval jste mě, pane Tožičko, k hlubšímu zamyšlení nad poselstvím křesťanských Velikonoc.

Děkuji Vám a přeji Vám všechno dobré.

S úctou Jiří Nushart

myslel jsem, že politika byla ze škol po roce 1989 definitivně vykázána.

Napsal jste: “Myslím, že je o klasickou situaci, popsanou Jacquem Ranciérem, kdy se o "právo mluvit" (tj. politicky jednat) derou ti, kterým je toto právo upřeno.“

Kamkoliv se však dnes podíváte, na politiku, média, univerzity, nadace, justici, školství, mateřské školy …, všude se prosazuje „gender“ jako cesta „pokroku“, jako vládnoucí ideologie. Gender mainstreaming je jedním z prioritních cílů politiky a většina lidí přitom vůbec neví, o co jde, má jen nějaké mlhavé představy, že jde o práva žen. (Nejde!)
EU nasazuje obrovské finanční, institucionální i kulturní prostředky na prosazení ideologie „nového genderového člověka“ a Vy tvrdíte, že je Vám upíráno právo mluvit a politicky jednat?

"Věta "Mrtvej šovinista, dobrej šovinista." není dokonce ani formálně výzvou k zabíjení kohokoli. Stanovuje, jakého šovinistu považují nositelé plakátu za "dobrého".

Máte naprosto pravdu. Poněkud se mi zatmělo před očima, takže emoce převládly nad rozumem.

Na to populární měřením dvojím loktem začínám být značně alergická.

(Nutno nastolit rovnost, proto je nutno různé lidi trestat různě. Pokud běloch zabije bělocha musí dostat nižší trest, než když zabije černocha)

Takže opravuji:
Mrtvej koničkovec/feminista, dobrej konvičkovec/feminista.


Jinak šovinisté ve vlaku by mne až tak nevzrušovali.
Řeším podle zásady Bil'ak mi nevadí, vadí mi Husák. Blbost mne pobaví, vadí mi svinstvo.
Problémem jsou šovinisté v mocenských pozicích a na pracovišti. Mohla bych vyprávět.