Před několika dny skončila pátá řada kuchařské reality show MasterChef Česko, soutěž o nejlepšího amatérského kuchaře. Vítězkou se stala slovenská soutěžící s přezdívkou Besky, to ale není podstatné. Podstatné jsou okamžiky, které její vítězství provázely.

„Dokázaly jsme to, jsme prostě ženy,“ prohlásila Besky v prostřihu krátce před vyhlášením, při němž si její bývalí soupeři na balkoně utírali slzy z očí. Vypjaté televizní zápolení provázela osobním ambicím navzdory solidarita — trojice finalistek nejen bojovala, ale vzájemně se podporovala. Nezáleží, která z nás vyhraje, vítězky jsme všechny, protože jsme si navzájem pomohly projevit svůj netušený potenciál.

Kdy jste naposledy sledovali českou reality show, která by dojímala nikoliv kvůli pohnutým osudům, ale kvůli schopnosti ukázat, že soutěž nemusí být jen individualistická? Nejen to dělá z MasterChefa nejlepší televizní pořad se skutečnými účinkujícími v historii české zábavní televizní tvorby.

Když dokument potká komerci

Formát soutěže MasterChef prokázal svou funkčnost už tím, jak dlouho se těší globální oblibě. Poprvé se objevil už v roce 1990 v Británii — svou současnou podobu začal nabírat po odmlce v roce 2005 a v produkci BBC. Jeho první z více než šedesáti mezinárodních adaptací byla slavná australská — to se psal rok 2009. Komerčně nejúspěšnější byl pořad pochopitelně ve Spojených státech, kde letos dokroutil 11. rok šéfování porotě slavný Gordon Ramsey.

V České republice měl pořad premiéru v roce 2015. Nefungovalo to. Pořad nenaplnil očekávání sledovanosti a byl postupně zařazován do pozdějších vysílacích hodin. Ani druhá řada nezaznamenala průlom. Ten nastal až se změnou tvůrců a kompletní výměnou poroty.

V roce 2019 totiž pořad převzal dokumentarista, režisér, scenárista a producent Radovan Síbrt. Člověk, který vystudoval dokumentární tvorbu na FAMU a k tomu filozofickou fakultu. Jako producent vyráběl známý dokument Ivoše Bystřičana Dál nic, jako koproducent se podílel na vítězném filmu Berlinale Touch Me Not, je také autorem slavného klipu skupiny The Tap Tap Řiditel autobusu, jako režisér se proslavil dokumentem Domácí násilí nebo Manželství Roberta a Gábiny.

Až spojení kreativce, který není zvyklý vyrábět lehké, prvoplánové věci, a těžce komerčního pořadu, jehož cílem je vytvářet komerčně zužitkovatelné postavy a situace, se ukázalo jako nakažlivě funkční. Oproti prvním dvěma řadám najednou vystupují z obrazovky naprosto uvěřitelné, skutečné postavy. Rychlý střih udržuje dynamiku, stejně jako v americké předloze, ale oproti ní se nesnaží dostávat soutěžící do úplně ponižujících či vyfabrikovaných situací — všechno zůstává nohama na zemi, protože Češi by úplný fabrikát nespolkli. A všechno je tak, tak zábavné, že na to nejde přestat koukat.