ČSSD v neděli rozhodne o předsedovi, účasti ve vládě a možná i o své budoucnosti
Jan Gruber, Jakub PatočkaČSSD čeká nejméně předvídatelný sjezd za posledních pětadvacet let. Koná se v situaci po volebním debaklu, na který strana nemá jednotnou odpověď. Spory se vedou zejména o případný vstup do vlády a také o míru vnitrostranické demokracie.
Delegáti čtyřicátého sjezdu sociální demokracie v neděli zvolí nového předsedu. Rozhodnou také o možném vstupu do vlády s politickým hnutím ANO. V méně atraktivním tématu, které však velmi mnoho napoví o dalším směřování strany, budou delegáti diskutovat o změnách stanov, jež mohou zásadně ovlivnit míru vnitrostranické demokracie.
O místo ve vedení strany se letos uchází celkem osm kandidátů. Reálnou šanci vést sociální demokracii v nadcházejícím období mají jen dva z nich: úřadující předseda Milan Chovanec a řadový místopředseda Jan Hamáček. Někteří pozorovatelé ovšem nevylučují, že v případě patu se otevře prostor pro nějaké překvapivé řešení. Sjezd se každopádně koná v nejméně přehledné vnitrostranické situaci za posledních pětadvacet let.
Střet o předsedu: není jasné, koho podporuje Zeman
Kandidaturu na post předsedy strany doposud kromě Chovance a Hamáčka ohlásil ještě zastupitel Poličky Jan Jukl z prostředí organizovaného kolem iniciativy Lepší ČSSD je možná, poslanec a olomoucký primátor Antonín Staněk, brigádní generál v záloze Miroslav Krejčík, bývalý jihočeský hejtman Jiří Zimola, starostka České Lípy Romana Žatecká a na poslední chvíli se do souboje přihlásil prakticky neznámý Jiří Sokol z Chrudimi.
Všichni uchazeči o křeslo předsedy strany — s výjimkou Jukla a Sokola — získali v minulých týdnech nominace krajských organizací. Celkem pět jich má Hamáček, tři krajské organizace podpořily Chovance a po jedné nominaci obdrželi Krejčík, Žatecká, Zimola a Staněk. To naznačuje, že právě jeden z dvojice Hamáček a Chovanec se stane historicky osmým předsedou sociální demokracie po roce 1989.