Členové nejvyššího orgánu sociální demokracie zasedajícího mezi sjezdy jednoznačně podpořili návrh vyhlásit v českém politickém kontextu zcela unikátní vnitrostranické korespondenční referendum. Všichni členové strany, kterých je třiadvacet tisíc, tak budou již na přelomu července a srpna rozhodovat o třech klíčových otázkách k fungování strany. Ústřední výkonný výbor se zabýval mimo jiné také přípravami 38. sjezdu strany na příští rok.

„Jsem nesmírně rád, že sociální demokracie přešla od slov k činům. Zapracování výsledků březnové debaty o reformě ČSSD do konkrétní podoby otázek pro referendum, stejně jako schválení referenda samotného, ukázalo na vůli členské základny po změně. Pevně věřím, že možnosti rozhodovat o budoucnosti strany v referendu využijí pokud možno všichni sociální demokraté,“ uvedl po skončení sobotního zasedání ÚVV předseda sociálních demokratů Bohuslav Sobotka.

Nejvyšší orgán strany mezi sjezdy tak potvrdil relativně pevnou pozici svého předsedy. Členové ČSSD budou v červenci odpovídat na tři otázky: první se týká toho, zda bude členská základna rozhodovat o kandidátních listinách pro volby do zastupitelstva obce, města, kraje, Senátu a Poslanecké sněmovny.

Pokud budou s primárkami členové ČSSD souhlasit, pravidla by se poprvé použila při sestavování kandidátních listin pro krajské volby v roce 2016. Výkonný výbor schválil i další dvě otázky navržené užším stranickým vedením, a to o kumulaci funkcí a o podílu žen a mužů na kandidátkách. Naopak expředseda sněmovní frakce ČSSD Jeroným Tejc neprosadil, aby se do referenda zařadily také otázky o zdanění církevních restitucí a o zavedení takzvané sektorové daně.

ČSSD si od referenda kromě odpovědí členů na tři položené otázky ohledně vnitřního fungování strany slibuje také oživení stranického života. Sociální demokracie chce v této souvislosti především zlepšovat využití vlastního odborného zázemí i komunikaci s širokou veřejností. Dlouhodobým cílem je získat pro sociální demokracii nové členy a sympatizanty.

„Do léta čeká sociální demokraty krátká a hádám, že o to intenzivnější debata o jednotlivých otázkách i tom, zda s referendovou obálkou na poštu vůbec vyrážet. Během referenda se pak stranické vedení dozví odpověď ještě na dvě další otázky: Je nás tolik a zbylí jsou z většiny mrtvé duše. A v létě jsme schopni hlasovat v tomto počtu. Že červenec je pro referendum termín špatný, netřeba argumentovat,“ napsal komentátor Deníku Referendum Patrik Eichler.

Přelomovému rozhodnutí sociálních demokratů se věnují prakticky všechny velké deníky. V deníku Právo vyšel komentář s titulkem Revoluce, jeho autor Alexandr Mitrofanov v něm mimo jiné zdůrazňuje, kterak Sobotka a jeho podporovatelé doufají, že se ve straně přestane díky referendu šířit jako mor apatie vůči politice a celkově vůči veřejnému životu.

„Navrhovatelé referenda si věc vyhodnotili tak, že ztrátu zájmu řadových členů způsobila dlouhé roky probíhající a v řadě míst dokonaná privatizace nižších struktur ČSSD místními bratrstvy. Vždy si mezi sebou rozdělila místa na kandidátkách coby vstupní bránu pro mocenské posty,“ napsal Mitrofanov .

Pozoruhodné podle něj bylo jednání Jeronýma Tejce, který se o víkendu postavil do role Sobotkova odpůrce na ÚVV. „Tejcovy otázky, pokud by prošly a navíc byly kladně zodpovězeny, by nutně torpédovaly Sobotkovo postavení v čele koaliční vlády, kterou by schválení těchto bodů nezbytně rozložilo,“ připomněl Mitrofanov.

Komentář k vnitrostranickému referendu zveřejnily také Lidové noviny a Mf Dnes. Hospodářským novinám naopak vnitrostranické poměry v naši nejsilnější parlamentní straně za reflexi tentokrát nestály. Martin Zvěřina se v Lidových novinách pozastavuje nad formulací otázek. Tvrdí přitom, že nemusí být formulovány absurdně, přesto mohou působit zmateně. Naráží tím na to, zda budou muset kandidátky sociálních demokratů tvořit alespoň ze čtyřiceti procent osoby opačného pohlaví.

„Co se stane v případě nesplnění — kandidátka nebude možná? Nebo bude doplněno to „opačné“ pohlaví, kterého se nedostává, do počtu, aby se vlk nažral?,“ táže se Zveřina. Chce-li vedení sociálních demokratů se členy komunikovat férově, nesmí podle něj otázky manipulovat a musí být jasné, co je pro něj na základě odpovědi závazné.

„Otázky, jež ČSSD členům klade, vypadají gumově a v jejich světle působí nepochopitelně, že se pan Sobotka bránil hlasování o sektorové dani a církevních restitucích,“ tvrdí komentátor Lidových novin s tím , že odpovědi by byly stejně irelevantní: „I kdyby si členská základna nakrásně přála církve vyvlastnit, jsme stále ještě právním státem“. Sobotka podle něj totiž hodlá referendum použít pouze jako klacek na své vnitrostranické oponenty.

Naopak Miroslav Korecký v Mf Dnes připouští, že referendum může znamenat Sobotkův start na cestě za modernější sociální demokracií. Připomíná zároveň, že si modernizací ČSSD z jejích předsedů nelámal hlavu snad jen Miloš Zeman, který, tvrdí Korecký, kolektivistickým socialistou nikdy nebyl a zároveň si celou stranu zkonstruoval pouze jako výtah k moci na jedno použití. „Největší téma udělal z modernizace ČSSD Jiří Paroubek — a je to příklad pro Sobotku velmi poučný,“ myslí si Korecký a připomíná, že Paroubek pro modernizaci ČSSD nenašel uvnitř strany pochopení.

„Jako jediný kandidát na předsedu dostal jen šedesát procent hlasů, což představovalo chabý mandát na hlubší reformy. Změny stanov, mimo jiné ženské kvóty na kandidátkách nebo oslabení okresních a krajských struktur, ostatně sjezd zadupal do země a zbylo z nich jediné: přímá volba předsedy všemi členy strany, k níž pak socialisté už nikdy nenašli odvahu,“ uvedl Korecký.

Sobotka se svou verzí modernizace podle něj může skončit podobně. „V případě úspěchu bude pro předsedu vítaným klackem do ruky. Sám o sobě však ještě nic nezaručuje. Nejvyšším suverénem je nakonec sjezd a ten může namíchat pro Sobotku pekelný koktejl: oslabit ho chabým mandátem jako Paroubka, obklopit ho takovým okolím, které modernizační snahy spolehlivě přidusí,“ varuje Korecký.

„Přitom chce-li ČSSD přežít a politicky neživořit, nějaké modernizaci se nevyhne,“ píše v závěru autor pro pondělní vydání Mf Dnes. „Možná by pro začátek neuškodilo opustit léty zaběhlý a geneticky zakódovaný politický kurz 'po nás potopa', který by umožnil volit ČSSD i aktivnější, přemýšlivější a odpovědnější části národa," dodává ale Korecký s očividným oporžením vůči těm, kteří volí v České republice levici.

Referendum proběhne korespondenční metodou. Prý se ukázala z hlediska logistické a ekonomické náročnosti jako nejefektivnější. Pro inspiraci ČSSD nemusela chodit daleko, neboť korespondenční referendum již dříve vyzkoušela německá SPD, když jako celek schvalovala koaliční smlouvu. Účast 77,86 % jasně ukázala zájem německých sociálních demokratů o demokratické rozhodovací principy.

Pokud jde konkrétněji o způsob hlasování, každý člen ČSSD dostane poštou na určenou adresu dopis se čtyřmi dokumenty (hlasovací lístek, verifikační lístek, oranžová úřední obálka a modrá odpovědní obálka). Postup korespondenčního hlasování pak bude následující:

Člen či členka ČSSD odpoví křížkem „ANO“ či „NE“ na tři otázky referenda uvedené na hlasovacím lístku a poté vyplní verifikační lístek s čestným prohlášením, které slouží k zároveň k potvrzení totožnosti. Hlasovací lístek pak vloží do oranžové úřední obálky, kterou zalepí. Tu potom spolu s verifikačním lístkem umístí do modré odpovědní obálky, kterou vloží k odeslání do kterékoliv poštovní schránky České pošty. Sčítání hlasů bude v Lidovém domě zahájeno 4. srpna.

Kromě aktuálních témat tuzemské a zahraniční politiky se víkendový Ústřední výkonný výbor zabýval svoláním 38. celostranického sjezdu. Rozhodl například, že oproti předcházejícímu roku zvýší počet delegátů, volených na okresních konferencích. Nově do Kongresového centra v Praze přijede v polovině března příštího roku celkem téměř 800 delegátů s hlasovacím právem, loni v Ostravě jich jednalo přibližně o 150 méně.