Poslední hurá

ČSSD se pomalu připravuje na vládnutí s Andrejem Babišem. Pryč jsou povolební prohlášení, že s hnutím ANO se vládnout nemá. Důležitý zřejmě už není ani stíhaný premiér. Proč se část politiků ČSSD domnívá, že uspěje, je však velká otázka.

Není to tak dávno, co premiér Bohuslav Sobotka nechal Andreje Babiše odvolat z vlády. Někdejší předseda sociální demokracie tehdy říkal, že šéf politického hnutí ANO coby podezřelý z krácení daní a ovlivňování médií nemůže být členem jeho ani žádného dalšího vládního kabinetu. A to Sobotka tenkrát ještě netušil, že Babiš bude za pár měsíců čelit i trestnímu stíhání kvůli možnému dotačnímu podvodu v kauze Čapí hnízdo.

Sobotka na sklonku vládní krize také několikrát vyloučil možnost, že by sociální demokracie šla do vlády s politickým hnutím ANO, kde by stála v pozici slabšího partnera. Věděl totiž, že by sociální demokracie nebyla s to prosazovat vlastní program a že by si všechny případné úspěchy stejně umně jako v minulosti připisoval Babiš a jeho věrní z Agrofertu.

Sobotka postupně připravoval stranu na budoucí opoziční roli. Když podzimní volby do Poslanecké sněmovny přinesly sociální demokracii nejhorší porážku za posledních pětadvacet let, zdálo se, že se v Lidovém domě ani o žádné jiné variantě nepřemýšlí.

„S těmi hlasy, co jsme získali, je těžké jednat o vládě,“ říkal v době, kdy se ještě sčítaly výsledky, volební lídr strany Lubomír Zaorálek. Pověřený předseda Milan Chovanec dodával, že jít do vlády se sedmi procenty mu připadá úsměvné. Z regionů přicházely výzvy, aby všichni členové vedení odpovědní za volební debakl složili funkce a sociální demokracie se stáhla do opozice. Po necelých čtyřech měsících od voleb je všechno jinak.

Party-cssdČSSD zřejmě zapomněla, jak se jí v posledních čtyřech letech vládnutí s politickým hnutím ANO dařilo. Letmý pohled na volební výsledek dává tušit, že spolupráce s Andrejem Babišem straně ani v nejmenším neprospěla. Koláž DR

Předseda sociálně demokratického klubu Jan Chvojka jen před pár dny prohlásil, že v posledních týdnech nabyl dojmu, že pro stranu bude lepší být ve vládě. Patnáct poslanců prý v opozici nic nesvede, takže je vhodnější prosazovat program z ministerských křesel. Chvojka také řekl, že názor změnili i jeho kolegové v poslaneckých lavicích a většina spolustraníků. A že ti, kteří chtějí, aby sociální demokracie zůstala v opozici, jsou dnes ve straně v menšině.

Vládnout s politickým hnutím ANO mají chuť i další významní sociální demokraté. Kandidáti na předsedu strany Jan Hamáček a Jiří Zimola svorně prohlašují, že si spolupráci s Babišem dokážou docela dobře představit. Ani jednomu dnes nevadí, že mocichtivý miliardář má na krku trestní stíhání, které strana před volbami a ostatně i po nich označovala za nepřekročitelnou překážku pro jakákoliv jednání o sestavení nové vlády.

Znovu! A lépe?
Zdá se, že všichni, kteří chtějí sociální demokracii honem přivést zpátky do Strakovky, kromě předvolebních slibů zapomněli i na něco jiného. Zapomněli, jak se jim v posledních čtyřech letech vládnutí s politickým hnutím ANO dařilo, přestože i letmý pohled na volební výsledek dává tušit, že spolupráce s Babišem straně ani v nejmenším neprospěla.

I když Sobotkova vláda splnila značnou část programu, se kterým šla sociální demokracie v roce 2013 do voleb, nepodařilo se jí lidi přesvědčit, že by měla nadále zůstat u kormidla. Důvodů, proč se tak stalo, lze nalézt spoustu. Těžko však říct, proč se mnozí čelní představitelé strany domnívají, že se jim tentokrát bude dařit lépe. Proč by měli být úspěšnější se třemi až čtyřmi ministry, když nebyli s to Babiše přehrát ani v době, kdy byla sociální demokracie nejsilnější vládní stranou a držela i post premiéra.

Jeden z mála, kdo s nadšením nenaskakuje politické divizi Agrofertu do chomoutu, je Milan Chovanec. Přestože i on říká, že o vládě je možné jednat, nadále trvá na podmínce, že Babiš členem kabinetu být nesmí. Říká také, že politické hnutí ANO se musí vzdát kontroly ministerstev financí vnitra a spravedlnosti a že hlasy ve vládě mají být rozděleny rovnoměrně. Chovanec je navíc zřejmě jediným, který si uvědomuje, že strana není v dobré kondici a nelze ji další čtyři roky nechat ležet ladem. Mohla by totiž zahynout na úbytě.

Jenže i když se může zdát, že Chovanec čte politickou situaci lépe než další kandidáti na předsedu, nelze opomenout jeho podíl na současné krizi sociální demokracie. Chovanec sedí ve vedení strany pět let. Čtyři roky byl v Sobotkově vládě ministrem vnitra. Obě pozice mu zajišťovaly dostatek příležitostí, aby vládní politiku před voliči obhájil nebo aby se pokusil rozpohybovat skomírající stranické struktury. Neudělal téměř nic.

Spousta špatných řešení
Delegáti sjezdu, kteří příští víkend budou volit nové vedení, a rozhodnou tak o směru, kterým se sociální demokracie vydá, nebudou mít snadnou úlohu. Všichni relevantní kandidáti na předsedu jsou lidé, kteří se ve vysoké politice a stranických funkcích pohybují dlouhé roky. Všichni jsou spoluodpovědní za stále horší a horší volební výsledky. Všichni měli spousty možností, aby něco změnili. A všichni je propásli.

Volba nového předsedy však s sebou nese ještě jednu velice podstatnou věc, totiž podobu nové vlády. Pokud se sociální demokracie rozhodne spolupracovat s politickým hnutím ANO, xenofobní partička Tomia Okamury, která lační po moci, přijde zkrátka. V opačném případě může v čele země následující čtyři roky stát kabinet opřený zároveň o fašisty i komunisty.

Nepodstatná není ani minulost, respektive ideové ukotvení jednotlivých uchazečů o předsednický post. Stručně řečeno člověk, který s kvérem brojí proti uprchlíkům nebo podivně šmelí při stavbě opulentní chaty, těžko může být důvěryhodným reprezentantem sociálně demokratických hodnot.

Sociální demokracie se na sjezdu pokusí v záplavě špatných a ještě horších řešení vybrat to nejlepší. Že taková volba stranu ze stávajícího marasmu nevyvede, je nasnadě. Ať už se delegáti rozhodnou jakkoliv, měli by mít na paměti, že sociální demokracie jakožto každá jiná instituce či struktura není žádnou daností. Že tady – pokud o ni nikdo nebude pečovat – nemusí za pár let být. Spolupráce s politickým hnutím ANO, ale i vláda opřená o komunisty a fašisty, se dá přežít. Rezignace na stranickou práci je smrtelná již dnes.

A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.