Ústřední výkonný výbor sociální demokracie schválil návrh na změnu stanov, který mimo jiné vypouští opatření prosazená na základě výsledků vnitrostranického referenda z léta 2014. Nově by tak kandidátní listiny neměli schvalovat všichni členové strany v daném kraji. Počítá se i se zrušením alespoň čtyřicetiprocentního zastoupení lidí opačného pohlaví na těchto kandidátkách. Návrhy změny stanov dále posilují moc stranického předsednictva a ústředního výkonného výboru, rozšiřují důvody pro rušení členství ve straně a vypouští ustanovení žádající, aby jedno křeslo místopředsedkyně vždy obsazovala žena. Nedotčeny naopak zůstaly na sklonku minulého roku hojně kritizované podmínky, které stranickým nováčkům zapovídají možnost ucházet se o funkce v nejužším vedení sociální demokracie. O navržených změnách rozhodnou svými hlasy delegáti na nedělním sjezdu v Hradci Králové. 

Kladenský senátor Jiří Dienstbier považuje návrh změny stanov za výsměch členské základně. „Je zcela absurdní, že se před sjezdem všichni, co někam kandidují, zaklínají vůlí členstva, aby poté prosazovali návrh, který členům možnost vyjadřovat se sebere,“ řekl Deníku Referendum. „Je to jasný vzkaz členům: nezajímáte nás, nepočítá se s vámi, jste zkrátka na obtíž,“ pokračoval Dienstbier s tím, že navržené změny se nesou v duchu disciplinace. „Bohužel to o straně něco vypovídá, když kromě rušení kvót, chce vyhodit z předsednictva i tu jednu ženu,“ dodal.

Podobně úpravu stranických stanov hodnotí i předseda spolku Idealisté.cz a kandidát na post místopředsedy Radim Hejduk. „Ta změna se mi nelíbí. Je tam spousta problematických věcí. Sociální demokracie se potýká s úbytkem členů a teď se chce zbavovat i žen a zrušit rozhodování členské základny v primárkách,“ řekl Hejduk Deníku Referendum. „Kvóty,“ pokračoval, „mají stranu naučit přemýšlet o ženách jako o lídryních. Je třeba tomu dát čas. Až budeme automaticky tvořit zipové kandidátky, až na všech volitelných místech nebudou prověření, starší muži, tak je nebudeme potřebovat,“ dodal Hejduk.

„Mrzí mě, že opatření, která se pracně zaváděla, se nyní mají rušit. Hlasování členské základny o finální podobě kandidátek je prvkem, který dává řadovému členovi možnost ovlivnit pořadí na kandidátce. O toto právo má nyní přijít. Stejně tak si myslím ze kvóty mají svou důležitost, přestože různé dovolby přinášejí jisté těžkosti,“ napsal v odpovědi na otázku Deníku Referendum, zda podporuje navržené změny stanov, předseda poslaneckého klubu sociální demokracie Jan Chvojka.

Osekávání výdobytků vnitrostranického referenda, které sám tehdy podporoval, naopak brání poslanec Jaroslav Foldyna. „Systém primárek nefungoval. Často nehlasoval dostatek lidí, takže se kandidátky nakonec stejně schvalovaly na vyšší úrovni,“ vysvětlil Deníku Referendum. Podle Foldyny je proto vhodné sestavování kandidátek celou členskou základnou zrušit a do budoucna přemýšlet, jak celý proces nastavit účinněji. Podobně ústecký poslanec pohlíží i na vyrovnané zastoupení žen a můžu nebo podmínku, aby ve vedení strany byla alespoň jedna žena. „Není to k ničemu. Vždycky, když se řekne, že je třeba zvolit ženu, tak se všichni rozhlížejí, kde by ji našli. Ale jde přece o to najít schopné lidi a ne o jejich pohlaví,“ dodal Foldyna.

Modernizace strany se odkládá

Tři a půl roku staré vnitrostranické referendum, do kterého se zapojilo přes dvaapadesát procent členů a u jehož zrodu kromě bývalého předsedy Bohuslava Sobotky stál i senátor Dienstbier, mělo být počátkem vnitřní modernizace strany a mělo posílit vliv řadových členů, na jejichž hlas do té doby nebyl brán patřičný zřetel. Straníci v referendum podpořili možnost schvalování kandidátek celou členskou základnou v daném kraji, posílili postavení žen na těchto kandidátkách a vyslovili se rovněž pro přijetí zákona, který by omezil kumulaci placených veřejných funkcí. „Referendum ukázalo, že sociální demokracie je živoucí organizací a moderní politickou stranou. Ukázalo se také, že většina našich aktivních členů podporuje reformu sociální demokracie,“ řekl tehdy Sobotka.

Nyní silnější slovo opět dostávají krajští představitelé strany, kteří již před čtyřmi lety často odporovali i samotnému referendu. Komise pro přípravu změny stanov, kterou v listopadu ustavil Ústřední výkonný výbor, se na sklonku loňského roku obrátila na všechny členy s tím, aby poslali své připomínky ke stanovám. Na tomto základě komise následně vypracovala téměř čtyřicetibodový návrh na úpravu nejproblematičtějších ustanovení, který byl znovu konzultován s krajskými organizacemi a dle jejich vyjádření přepracován do finální podoby, jež byla o víkendu schválena Ústředním výkonným výborem. Návrhy změn stanov, tak odráží vůli omezovat vnitrostranickou demokracii a posilovat prvky centrálního řízení strany.

Centralizace se projevuje především v posílení pozice Ústředního výkonného výboru, který — budou-li stanovy schváleny — získá pravomoc odvolat stranické vedení nebo volit místopředsedy strany, a předsednictva sociální demokracie, jež bude nově rozhodovat o případném rozpuštění místních organizací, jež se dopustily přečinům vůči stanovám. Naopak omezování demokracie lze spatřovat nejen v rušení kvót na kandidátkách a primárních voleb, ale i vypuštění podmínky, aby v nejužším vedení strany zasedla alespoň jedna žena, nebo v již zmíněném rozšiřování důvodů, pro něž může být člověk zbaven členství ve straně. V neposlední řadě návrhy změny stanov již nekladou nejvyšším stranickým orgánům žádné povinnosti v ohledu četnosti jejich zasedání.