Členové ČSSD požadují rychlé svolání stranického sjezdu

Jan Gruber

Krajské organizace ani část členů nesouhlasí s návrhem stranického vedení, aby se sjezd ČSSD konal až v dubnu 2018. Žádají naopak jeho svolání co nejdříve, protože již na podzim stranu čekají další volby.

Statutární místopředseda sociální demokracie Milan Chovanec minulý týden oznámil, že současné vedení strany skončí na dubnovém mimořádném sjezdu. Krajské organizace strany i část členské základny je však s tímto návrhem nespokojena a vyzývá vedení sociální demokracie, aby sjezd svolalo na dřívější termín. V pátek se v Lidovém domě sejde předsednictvo strany, které se bude i tímto tématem zabývat. Konečné rozhodnutí o svolání sjezdu však může učinit pouze ústřední výkonný výbor nebo tři pětiny krajských či okresních organizací strany.

Svolání sjezdu na dřívější termín, než je nyní navrhovaný duben, požadují krajské organizace sociální demokracie napříč republikou. Jihočeská ČSSD požaduje, aby se sjezd odehrál nejpozději v únoru s tím, že se nebrání ani jeho dřívějšímu konání. Obdobný návrh formuloval i krajský výbor strany v Liberci, podle něhož není žádoucí svolání sjezdu odkládat, neboť se již na podzim uskuteční volby do obecních zastupitelstev a Senátu. K volání po brzkém sjezdu se připojila i stranická buňka na Vysočině.

Moravskoslezská organizace ČSSD rovněž požaduje co nejrychlejší svolání sjezdu a ústředního výkonného výboru strany, který se má — navzdory špatnému volebnímu výsledku — sejít až počátkem prosince. Stejný názor zastávají i brněnští a pražští sociální demokraté nebo spolek Idealisté.cz. „Jsme pro brzké svolání sjezdu. Reálně to znamená kvůli všem procedurám únor. Tak to zní ve většině případů i z členské základny ČSSD,“ napsal Deníku Referendum předseda spolku Radim Hejduk.

Nestraník předsedou strany?

Krajské a okresní organizace volající po únorovém či dřívějším sjezdu také opakují požadavek, aby stávající vedení strany dalo své funkci k dispozici či rovnou rezignovalo a na sjezdu bylo zvoleno nové. Chovanec, který je po rezignaci Bohuslava Sobotky pověřen řízením strany, řekl, že navrhne, aby nového předsedu sociální demokracie zvolili všichni členové a členky v přímé volbě. A dodal, že by bylo vhodné zvážit případnou kandidaturu nestraníků na předsednický post.

Na podporu přímé volby nového předsedy či předsedkyně se v minulých dnech vyjádřila řada významných představitelů strany. Platné stanovy sociální demokracie s přímou volbou předsedy strany počítají. O volbě rozhoduje ústřední výkonný výbor, který má společně s krajskými organizacemi a předsednictvem strany právo navrhovat kandidáty. Volba je pak platná tehdy, zúčastní-li se jí nadpoloviční většina členské základny.

Jako problematická se nicméně jeví případné kandidatura lidí bez stranické legitimace na nejvyšší stranickou funkci. Platné stanovy sociální demokracie totiž neumožňují ucházet se o pozice předsedy či místopředsedy strany, pokud daný kandidát není členem alespoň čtyři roky. O změně stanov může rozhodnout pouze sjezd, ale stejný sjezd nemůže obratem hlasovat podle nově schválených stanov. Ty je nejprve třeba zaregistrovat na ministerstvu vnitra. Případná kandidatura nestraníků do vedení sociální demokracie tedy přináší významné techniko-organizační obtíže.