Prostě jsme prohráli. My jako politika charakterizovaná normálními politickými stranami s normální politickou orientací, která je křesťanskodemokratická, sociálně demokratická, liberální nebo zelená. V postkomunistickém světě jsme si demokracii pořádně nezavedli, v západním světě prochází krizí. A tak jsme odkázáni na instinkty, vědomosti a případné dobré vychování jednotlivých protagonistek a protagonistů nesystémových stran.

Volební výsledek přes jasný posun k fašismu a touze po silné ruce je natolik rozdrobený, že u nás nebude možné vyhlásit národně-konzervativní revoluci jako v Polsku nebo tu skutečnou revoluci jako v Maďarsku v roce 2010. Nestala se u nás revoluce. Další vývoj ale může letošní volby zpětně označit za revoluční předěl. Nakonec i vcelku bezzubý útok na Zimní palác v Petrohradě se před sto lety musel do velkolepé a rozhodující bitvy nafouknout zpětně a ve filmu. Když nastane velká změna, někde se už dohledá její začátek.

Ohrožená ČSSD

Z klasických politických stran je momentálně vnitřním rozpadem nejvíce ohrožena sociální demokracie. Připomíná děravou loď, která měla na mapě přístav. Posádka se dohodla, že opravy provede až v přístavu, postavila pár lidí k pumpám, nejhorší díry provizorně ucpala, pár důstojníků oblékla do svátečního, aby to vypadalo, že je všechno v pořádku. Mapa se ukázala jako podvrh a namísto přístavu se loď ocitla na moři s občasným skaliskem a v sílící bouřce.

V této situaci začala elektronicky kolovat Havlíčkobrodská výzva.

Výzva, která přišla e-mailem

Členům ČSSD,