Deník Referendum Domov

V rámci navrhovaných změn stanov sociální demokracie vážně uvažuje o zrušení kvót, tedy záruk zastoupení žen a mladých členů do 30 let ve stranických orgánech a na kandidátních listinách tak, jak jsou nyní obsaženy ve stanovách a jak o některých z nich rozhodla členská základna ve vnitrostranickém referendu v roce 2014. S tímto návrhem nesouhlasíme z vícero důvodů.

Návrh na úplné odstranění kvót přichází v době, kdy se ČSSD srovnává s historickým volebním neúspěchem. Zkratkovitá ani líbivá řešení ale nejsou cestou z naší volební porážky, existence kvót navíc v žádném případě nebyla její příčinou. Naopak, analýza podzimního debaklu ČSSD ukázala, že úspěch snahy o návrat podpory a důvěry v její politiku bude záviset zejména na schopnosti strany obnovit a rozvíjet svůj vnitřní život.

Nezbývá, než přilákat nové členky a členy, dát jim vedle rovných šancí i prostor vzdělávat se v politickém řemesle a nechat je vyrůst v nové lokální i celostátní lídryně a lídry. Je zapotřebí vytvořit angažovanou, rozmanitou a pestrou členskou základnu, jež bude důvěryhodná svým nasazením při řešení problémů na domácí i zahraniční půdě.

Je třeba povinně přemýšlet o nerovnostech
Kvóty fungují. Kolektivy složené z lidí různého věku, pohlaví a zkušeností mají lepší výsledky než skupiny, kde jsou všichni stejní. Protože různost přináší pestrost názorů, rozhodnutí takového kolektivu jsou obecně rozumnější a vyváženější. To platí jak pro vnitrostranické orgány, tak pro poslanecký a senátorský klub a další skupiny volených zástupců a zástupkyň, ať už v obcích nebo v krajích.

Kvóty nejsou samoúčelné. Jsou nástrojem, který nerovnosti odstraňuje, který ukazuje, že je třeba povinně přemýšlet o nerovnostech a trvat na jejich srovnávání.

Pokud nám autoři návrhu na zrušení kvót říkají, že kvóty nefungovaly, protože například ženy je plnit nechtěly, pak se jejich argumentace zcela míjí s důvody vzniku takzvaných kvót. Ten nespočívá v jejich pouhém formálním „plnění", ale v neustálém přemýšlení o tom, co ženám brání využívat i ta místa, která jim kvóty formálně zaručují.

Iluze, že ženy nechtějí do politiky, je na mnoho způsobů dávno vyvrácená a kdo chce, dávno ví, že se za ní skrývá mnohem častěji nutnost se zároveň s politikou věnovat péči o děti anebo neochota vystavovat se předsudkům o svých schopnostech či životních volbách.

Kvóty jsou v Evropě normou
Zrušení vnitrostranických kvót v ČSSD se rovná vzdání se snahy o příslušnost k široké rodině evropských a dalších mezinárodních sociálně demokratických stran. Valná většina sociálnědemokratických stran v Evropské unii v současné době kvóty pro zastoupení druhého pohlaví a mladých členů jak na kandidátkách, tak ve vnitřních strukturách využívá.

Snaha o zapojení různých znevýhodněných skupin patří neoddělitelně k jádru sociálnědemokratické tradice. Sociální demokracie vždy brala vážně i ty nejjemnější nerovnosti a snažila se o zmenšování jejich vlivu na šanci prožít naplněný, svobodný a úspěšný život.

Ke kvótám, tomu, zda jsou dobře nastaveny a v jakých podmínkách mají zejména smysl, je třeba vést věcnou diskusi. Oranžový klub, Sociálně demokratické ženy, Mladí sociální demokraté a Idealisté jsou na takovou diskusi připraveni. Plošné a okamžité zrušení kvót, které někteří prosazují, je však na místě zcela odmítnout. K tomu tímto textem delegáty a představitele sociální demokracie vyzýváme.

Zuzana Jentschke-Stöcklová, předsedkyně Oranžového klubu

Lenka Fojtíková, předsedkyně Sociálně demokratických žen

Radek Hlaváček, předseda Mladých sociálních demokratů

Radim Hejduk, předseda Idealistů