Zuzana Piussi: Politika strachu může vytáhnout k moci nebezpečné kreatury

Zuzana Vlasatá

Známá slovenská dokumentaristka Zuzana Piussi natočila pro Českou televizi film Český Alláh, který může napomoct porozumění mezi znepřátelenými skupinami zastánců a odpůrců migrace a uprchlíků.

Nový film Český Alláh slovenské dokumentaristky Zuzany Piussi mohli diváci vidět poprvé minulý víkend na mezinárodním festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě. 11. listopadu jej uvede Česká televize v rámci cyklu Český žurnál.

Českou společnost a politiku v posledních dvou letech zaměstnávalo téma uprchlíků a islámu. Ti, kteří k přílivu imigrantů do Evropy nedokázali zůstat lhostejní, se snažili uplatnit podle svého nejniternějšího přesvědčení. Někteří freneticky pomáhali zmateným a zoufalým uprchlíkům propuštěným z drsných českých detenčních zařízení, jiní burcovali národ proti „hordám mladíků se smartphony, kteří u nás budou prosazovat právo šaría“.

Český Alláh pomůže oběma skupinám nahlédnout do myšlení těch druhých bez pnutí, které je charakteristické pro vyhrocené diskuze na sociálních sítích.

Záběr ze scény, která se do filmu nedostala. „Když jsme začínali točit, vyzkoušela jsem si v supermarketu, jak lidi reagují na muslimku. Byli odtažití,“ říká Zuzana Piussi. Foto archiv Zuzana Piussi

Natočila jste film o českém antiislámském hnutí a o lidech, kteří pomáhají uprchlíkům. Je to sonda do myšlení odpůrců migrace i těch, co mají s uprchlíky soucit. Jak se vám při natáčení podařilo rozmluvit „konvičkovce“, získat jejich důvěru? Zakladatelka Naštvaných matek Eva Hrindová, ale nejen ona, na kameru mluvila velmi ochotně. Vy sama máte přitom mnohem blíž k těm, co uprchlíkům pomáhají.

Jakmile se o něčí názory zajímáte opravdu upřímně, málokdy vás odmítnou. Myslím, že se mi ještě nikdy nestalo, že bych někoho požádala o odpověď na moje otázky, a neuspěla — zejména, pokud jde o lidi, kteří chtějí vyhrát volby. Když jsem začala o Bloku proti islámu natáčet, měli vysoké preference a na náměstích jim naslouchaly davy lidí. Do Evropy proudili uprchlíci a Češi na to reagovali strachem. Zajímalo mě, z čeho ten strach vyvěrá a jak se s ním pracuje, aby se z něj vytěžil politický kapitál. Jana Volfová na začátku filmu vlastně pronese jasný návod, jak dělat populistickou politiku.

Martin Konvička nebo Petr Hampl ve filmu nemluví na kameru tak často jako Eva Hrindová. Je to proto, že si zachovávali distanc?

Evu a Naštvané matky jsem si vybrala sama. Chodila jsem za ní s kamerou. Ve filmu dávám přednost situacím. Až ve střižně jsme s mým mužem Vítem Janečkem zjistili, že ten film je nejen o Evě Hrindové, ale i o Janě Volfové a dalších postavách a vzniku a zániku populistické strany.

Kolik času jste mezi lidmi z Bloku proti islámu strávila?

Film jsem točila dva roky.

A jaký je váš hlavní poznatek o tomto společenství?

Žádné společenství lidí se nedá zevšeobecňovat. Ale tyhle asi spojuje touha po sebeuplatnění a snaha dostat se do mocenských struktur.

Když si vezmeme to, jak Martin Konvička, Petr Hampl nebo Eva Hrindová vystupují na sociálních sítích, vidíme je jako velmi kontroverzní postavy. Jejich vyjádření bývají nejen za hranicí dobrého vkusu či takzvané politické korektnosti, ale někdy i za hranicí zákonů. Ve filmu ale všichni působí mnohem umírněněji. Jak si to vysvětlujete?

Žádný člověk nežije svými výroky v soukromí. Ve veřejném prostoru se ale někteří snaží rozpoutat téma, vyhrotit jej na maximum, stát se autoritou a získat politické body. Takto dochází k tomu, že se lidé uzavírají ve skupinách. Mojí úlohou jako dokumentaristky je ukázat myšlení a jednání jedné z těch uzavřených skupin. Věřím, že to má význam jednak proto, aby se dané téma ve společnosti méně hrotilo, ale funguje to také jako nastavení zrcadla.

Získal někdo z protiuprchlicky orientovaných protagonistů vašeho filmu vaše sympatie? Nebo aspoň pochopení pro to, co dělají?

Nejlépe to vystihla Magdalena Pospíchalová — jedna z postav, co ve filmu pomáhají uprchlíkům — svou historkou s Okamurou. Okamura jí za uprchlíky poděkoval, protože, co by si bez nich počal…

Lidé v sobě mají mnoho osobností a mě při výběru postav do filmu vždy lákají ti, co nejsou jednostrunní. Při natáčení jsem hodně přemýšlela o strachu — z čeho vzniká, proč se někdo bojí cizinců a jiný ne. Všechno je vlastně jen o vzájemném pochopení a nacházení důvodů k jednání. Odsuzujeme to, co neznáme. Češi jsou hrozně uzavření, ještě více než Slováci, na to jsem přišla po čtyřech letech života tady.

Při natáčení se dostalo mého pochopení — a někdy i politování — všem. Co ale v souvislosti s uprchlíky opravdu odsuzuji, jsou manipulace a lži bulváru a některých soukromých televizních stanic. Mají to vypočítané dopředu a strašlivě tím škodí. Mnoho lidí se stává oběťmi těchto médií a ve společnosti vzniká hysterie, která je úplně neopodstatněná. To vše jen proto, že každé kliknutí na internetu znamená peníze a nejvíce se kliká na katastrofické titulky. Kolik procent lidí ve společnosti si umí vyzdrojovat informaci a potvrdit pravdivost zprávy? To jsme se ještě nenaučili.

Eva Hrindová jako jediná z protiuprchlicky zaměřených postav vašeho filmu vystoupila v debatě po jeho uvedení na mezinárodním festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě. To lze považovat buďto za projev odvahy a sebevědomí, nebo naopak naprostého nerozumu. Co to v jejím případě bylo?

Eva Hrindová debatu s publikem ustála a v mnohém mě překvapila. Pro Naštvané matky není anti-islám jediné téma. Věnují se taky přirozeným porodům, očkování a podobně.

Eva Hrindová byla dříve členkou ODS, strany, která je svou rétorikou také namířená proti migraci. Proč jí k seberealizaci nevystačila tato strana?

Jak mi sama řekla, z ODS odešla proto, že tam vždy jen makala, roznášela plakáty a dělala práci, kterou ostatní dělat nechtěli. V hnutí Islám v České republice nechceme najednou byla šéfkou divize a měla lepší uplatnění. I to ji ale nakonec zklamalo. Důvody lze vidět ve filmu.

Čím se liší příznivci Bloku proti islámu od příznivců Miloše Zemana, Andreje Babiše i Milana Chovance a dalších politiků, kteří vystupují proti uprchlíkům? Proč si příznivci Bloku proti islámu nevystačí právě s těmito politiky?

Blok proti islámu je přímým nositelem tohoto tématu. Všimli si toho i jiní a pragmaticky to využili, protože zjistili, že to funguje. Na Slovensku ale antiislámská strana nevznikla, protože přímým nositelem těchto myšlenek je premiér Fico.

Martin Konvička a Petr Hampl vysvětlují své důvody pro rozchod s Okamurovým Úsvitem. Těžko říct, zda připomínají víc postavičky Pata a Mata, či islámské radikály... Repro DR

V závěru filmu pobaví scéna, kde Martin Konvička s Petrem Hamplem na kameru sdělují, že se jejich hnutí odlučuje od Okamurova Úsvitu. Aranžmá, kdy oba sedí v temné místnosti na vysezeném gauči, přikrytém vzorovaným přehozem a za nimi je na zdi přišpendlená vlajka Bloku proti islámu, připomíná videa islámských radikálů. Chybí jim akorát zbraně…

To jsou ty vtipné paradoxy!

Průzkumy veřejného mínění říkají, že antiislámská rétorika u voličů zabírá. Jako slabina se tedy pro antiislámské hnutí ukázala jeho neschopnost držet pohromadě a jednat politicky. Myslíte si, že v České republice má politika založená především na odporu k muslimům budoucnost?

Bojím se, že celá politika visí na vlásku. Nemůžeme vyloučit vznik populistických stran, které budou těžit ze strachu a budou přiživovány bulvárem. Ty pak mohou vytáhnout k moci různé nebezpečné kreatury. Andreje Babiše považuji za nebezpečného, populistického politika, který využívá všech strachů ve společnosti a daří se mu to výborně.

Ve vašem filmu také vystupuje Syřan Issak, kterého měli pobodat letos v lednu v Praze extremisté. Česká média případu věnovala značnou pozornost, policie jej ale nakonec odložila s tím, že si Issak zranění mohl způsobit sám. Máte v tom případu vy osobně jasno?

Moje intuice říká, že se Issak nebodnul sám, ale můžu si být jistá, když jsem u toho nebyla? Proto jsem ve filmu ukázala motiv útoku — dostával výhrůžky, protože se angažoval v pomoci uprchlíkům —, ale i pochybnosti Evy Zahradníčkové poté, co se s ním rozešla. Je to otevřené.

Tato epizoda vyvolala nejvíce otázek po uvedení filmu. Všichni Slováci, kterých jsem se ptala, měli jasno v tom, že se Issak sám nebodnul. Opačný názor jsem zaznamenala akorát od kamarádky, dokumentaristky Terezy. Když mi to po zhlédnutí filmu napsala, nemohla jsem ani spát. Přemýšlím, zda se k tomu mám vrátit, aby to vyznělo opravdu otevřeně.

ZUZANA VLASATÁ

    Diskuse
    JN
    November 8, 2016 v 1.34
    "Je to sonda do myšlení odpůrců migrace i těch, co mají s uprchlíky soucit," říká Zuzana Vlasatá.
    Možná se to může zdát někomu divné, ale jistě existují i odpůrci migrace, kteří mají s uprchlíky soucit :-)

    Takovéto mimoděčné vyjádření, které staví do protikladu odpůrce migrace a ty, kteří mají s uprchlíky soucit, dosti dobře (nechtěně) vystihuje příčinu problému (v Evropě a v ČR).
    JN
    November 8, 2016 v 1.54
    Jednoduše řečeno:
    Marketingová strategie "prodávat uprchlíky ve výhodném balíčku společně s migrací" přirozený soucit s uprchlíky spolehlivě ničí.

    Nezdá se mi pravděpodobné, že by o této skutečnosti vrcholní marketingoví specialisté dopředu nevěděli.
    JN
    November 8, 2016 v 11.41
    Připomínám slova Petera Sutherlanda, zvláštního zmocněnce OSN pro migraci, o nutnosti odbourávání národních homogenit členských států EU.
    Ta slova pronesl v roce 2012 v britské Sněmovně lordů. (http://www.bbc.com/news/uk-politics-18519395)

    Migrace má být podle Petera Sutherlanda zásadním hybatelem ekonomického růstu, "jakkoliv obtížné může být přesvědčit o tom obyvatele (((některých států EU)))“.

    Peter Sutherland předsedá Globálnímu fóru o migraci a rozvoji, je čestným předsedou Goldman Sachs International a bývalým výkonným předsedou ropného gigantu BP.
    ------------------------------------
    Tento (ideologicko-ekonomický) zájem na podpoře migrace je v souladu s (ruským) politickým zájmem na migraci do EU. Oba dva tyto zájmy tedy podporují migraci do Evropy, liší se však v očekávaných výsledcích. Zatímco ten první ideologicko-ekonomický zájem očekává od migrace ekonomický růst, ten druhý očekává od migrace destabilizaci EU. Které z těchto dvou očekávání je blíže realitě, to ukáže budoucnost.

    Ani jedna z těchto dvou motivací pro podporu migrace však nemá vůbec nic společného s nějakým SOUCITEM (s uprchlíky). Tento potřebný soucit je naopak hrubým způsobem ničen a nahrazován potřebou konfliktu.
    JS
    November 8, 2016 v 22.2
    panu Nushartovi
    Už vám to bylo řečeno, a platí to stále. Myslím, že o váš soucit, bez nějaké reálné akce, nebo dokonce s reálným odporem, nikdo nestojí.

    Před 14 dny jsem byl v Jeruzalémském muzeu holokaustu. Argumenty proti přijímání Židů utíkajících před nacismem byly dost podobné. Já jsem si jen říkal, že možná jednoho postaví muzeum věnované konfliktu v Sýrii, a budou se tam také divit, proč některé země nemohly přijmout víc uprchlíků.
    JN
    November 9, 2016 v 0.50
    Bohužel, pane Samohýle,
    Vaše hrubá a očerňující reakce potvrzuje to, co píšu: potřebu konfliktu.

    Nejsem antisemita a nejsem proti přijímání uprchlíků (včetně těch ze Sýrie). Vaše představa "reálné akce" na podporu uprchlíků je tedy nejspíše - prohlubování střetu s názorovými odpůrci, které bude mít za následek, že 80% společnosti bude uprchlíky z Blízkého východu a z Afriky nenávidět.

    Má představa reálné akce, směrované na podporu uprchlíků, je dělat alespoň něco pro smíření rozpolcené společnosti, aby zde ti uprchlíci vůbec mohli žít a nebyli terčem nenávisti 80% obyvatel. ((Taková nenávist pak samozřejmě vyvolává odpovídající reakci i na straně uprchlíků.)) Přiznávám, že je těžké reagovat na nenávistné útoky bez nenávisti a jistě se mi to ne vždy daří.

    Někdo zde na DR občas takovouto snahu o usmiřování společnosti posměšně nazývá jako postoj "maloměšťáckého usmiřovače".
    JS
    November 10, 2016 v 7.15
    panu Nushartovi
    S vaší logikou se vůbec nedivím, že jste tu mnoha lidem za blázna.

    Někteří lidé mají ošklivé názory (třeba nenávist vůči uprchlíkům), to je prostě fakt, a mělo by se to říkat. Nevím, proč bych za to měl být činěn morálně odpovědný a uzavírat s nimi nějaké kompromisy. Natož aby se pak existence těchto názorů omlouvala tím, že jde o nějakou "přirozenou reakci". Nikoli, lidé jsou svéprávní, a mohou si vybrat, jaké mají názory.
    JN
    November 10, 2016 v 11.2
    "Chci, abychom (...) balíky etických pravidel (...), rozbili na elementární etická pravidla a ta si remixovali podle vlastní úvahy."
    Vy jste se zde kdysi vyjádřil, pane Samohýle, v tom smyslu, že chcete, abychom MY všichni rozbíjeli "komplikované balíky etických pravidel" na elementární etická pravidla, a ta pak remixovali podle (VAŠÍ?) vlastní úvahy.

    Nyní říkáte, že někteří lidé mají "ošklivé názory". Na základě čeho tedy hodnotíte ošklivost konkrétních názorů? Na základě dle Vaší vlastní úvahy remixovaných etických pravidel, nebo na základě remixovaných etických pravidel, která si každý remixuje podle svého?

    Jen Vás ještě prosím, abyste mi neustále nenápadně nepodsouval nenávist vůči uprchlíkům, popřípadě antisemitismus a jiné... Možná mám "ošklivé názory", ale žádnou nenávist vůči uprchlíkům opravdu nechovám. A s tím, že tu jsem mnoha lidem za blázna, s tím počítám.

    Nesdílím ovšem Váš názor, že polarizace společnosti a s tím související vyvolávání konfliktů (na mnoha tématech i na mnoha konkrétních osobách) je věc zcela nepodstatná a neměl by na ni být brán ohled při hájení subjektivní "pravdy", tedy právě při tom prohlubování těch konfliktů. To považuji za cestu do pekla. Polarizaci společnosti na mnoha tématech i na mnoha konkrétních osobách vidím jako jasný trend v západní společnosti. Jako trend velmi nebezpečný a tedy nežádoucí.

    Tato polarizace je podle mě způsobena právě tím "rozbitím balíků etických pravidel", tedy ztrátou spojujících hodnot, ztrátou intersubjektivity.
    JN
    November 10, 2016 v 11.29
    Jsou "pěkné" a "ošklivé" názory a jsou pěkné a ošklivé činy
    Třídění názorů se dá "pěkně" využít k té polarizaci, s tříděním činů je to myslím asi jednodušší.

    Samotný akt třídění není ale názorem, nýbrž činem.
    JS
    November 11, 2016 v 7.47
    panu Nushartovi
    Za prvé, nic vám nepodsouvám. Jestli máte nechutné názory, musíte si to vyřídit se svým svědomím. Mně jenom vadí vaše pokroucená argumentace, která nejde k jádru věci, a fakticky ty nechutné názory nepřímo obhajuje.

    Za druhé, celou diskusi o morálce můžeme vynechat; vy velice dobře víte, co jsou to ty "ošklivé názory", jinak byste mě těžko mohl obvinit, že vám je podsouvám. Ale čistě pro úplnost, ano mluvím o xenofobii vůči (zejména muslimským) uprchlíkům a vůbec o hysterii ohledně muslimů obecně.

    Ale abychom se nebavili takto abstraktně, vezměme si toto za modelový příklad, : http://blisty.cz/art/84298.html

    Copak snad ta dívka je někdo, kdo vyvolává nenávist? Myslíte to vážně? To přece není tak, že obě strany konfliktu se na tom vyvolávání nenávisti podílejí stejně, jak tvrdíte. Vy se chcete postavit přesně na půl cesty (fallacy of the middle ground), jenže tím jen legitimizujete názory, které jsou vzdálené humanitním ideálům, na kterých se například T.G.Masaryk snažil postavit náš stát.

    Realita zkrátka je, že jen jedna strana (ta konzervativní) v tom vámi popisovaném konfliktu se chce polarizovat a uzavřít. Proč by tedy za to ta liberální strana sporu měla být činěna morálně odpovědná? Lidé, kteří mají konzervativní názory, jsou svéprávní, nejsou nějaká masa, která musí nějak zákonitě reagovat na názory liberální. Vy je tímto způsobem (který je ostatně i vůči nim přezíravý) hájíte.

    Konečně, za třetí, váš názor na příčiny polarizace ignoruje dost podstatný fakt, že polarizovanějsí jsou společnosti, které mají třeba s muslimy méně přímou zkušenost. Naopak, pokud jsem uprchlíci přijdou, budeme polarizovaní vůči nim patrně méně. Proto samozřejmě pro většinu obyvatel například Německa (konkrétně třeba pana Kolaříka), působí vaše argumentace velice směšně.

    Ono by to chtělo méně "přemýšlet" a více poslouchat názory obyčejných lidí mimo ČR.
    JN
    November 11, 2016 v 11.47
    Pane Samohýle,
    bohužel neodpovídáte na moji "pokroucenou argumentaci". Stále totiž odpovídáte jen na ty "nechutné názory". Upozorňoval jsem Vás, že je nezastávám. Pokud mi i přes toto upozornění odpovídáte na názory, které nezastávám, domnívám se, že mi je podsouváte.
    + Další komentáře