Kolem tisíce lidí bylo doposud zabito leteckými a raketovými útoky, které směřují na Írán od sobotního rána Spojené státy a Izrael. Uvádějí to lidskoprávní a humanitární agentury. V USA sídlící tiskové centrum HRANA evidovalo ke středečnímu odpoledni 1097 zabitých. Červený půlměsíc uváděl v úterý 787 zabitých, přičemž tempo nárůstu v předchozích dnech bylo přibližně dvě stě za den.

Představitelé USA a Izraele se již na počátku týdne chlubili likvidací osmačtyřiceti íránských generálů a vůdčích představitelů moci, včetně nejvyššího náboženského vůdce Chameneího. K úvodnímu usmrcení náčelníka generálního štábu či ministra obrany pak přibyli vrchní velitelé letectva, loďstva, protiletecké obrany i Republikánských gard.

Vedle konkrétních osob se údery soustřeďují na veškerou vojenskou infrastrukturu včetně kasáren, výrobních center a zařízení souvisejících s jaderným programem a také na kanceláře vládních činitelů, sídla institucí či mediální infrastrukturu. Zásah dostala ovšem i Gándhího nemocnice v Teheránu, dětská nemocnice v Ahvázu či dívčí základní škola v Minábu. Právě tam sahají odhady počtu obětí až ke 165.

„Během prvních sto hodin operace jsme zasáhli přibližně dva tisíce cílů. Podstatně jsme oslabili íránskou vzdušnou obranu, zničili stovky raket a dronů. Abych to zjednodušil, zaměřujeme se na to, co se může zaměřit na nás,“ uvedl Brad Cooper z velení amerického námořnictva v oficiálním prohlášení.

Írán vyslal v reakci na útoky během prvních čtyř dní stovky dronů a balistických střel na Izrael, základny USA v oblasti a cíle v blízkých zemích, jež s USA spolupracují. Většina z nich byla zneškodněna. Jednotlivé země uvádějí zatím do desítky obětí.

Představitelé Izraele a USA vymezují jako cíl akce zničení íránského arzenálu a flotily, balistického i jaderného programu a eventuální přípravu podmínek pro změnu režimu — byť zde se vyjádření jednotlivých členů vlád rozcházejí. Délku kampaně odhadují naopak ve vzácné shodě na několik týdnů, možná i měsíců.

V expertní komunitě se vede debata, jak dlouho se je schopen Írán bránit, přičemž se objevují i názory, že neomezeně. Americká média mezitím přinášejí útržky zpráv o ochotě zbytků íránského režimu se poddat, ale i například o přípravě jednotek iráckých Kurdů na invazi do země.

Sami Američané mají na lodích a základnách v regionu asi padesát tisíc mužů a žen, což na vpád do devadesátimilionové země nestačí. Arabské monarchie v Perském zálivu se přitom do akcí zatím nezapojují.

Velký zájem aktuálně budí otázka prostupnosti Hormuzské úžiny, jíž se převáží ekvivalent šestiny světové spotřeby ropy a kterou může Írán uzavřít. V současnosti jí lodě neprojíždí, fakticky zablokována ale zatím nebyla. Prezident Trump uvedl, že v případě potřeby budou americká plavidla ropné tankery eskortovat, což je však z vojenského hlediska dosti riskantní.

Dalším ohniskem pozornosti je pak vzdálenější Libanon, kde izraelské síly útočí paralelně na cíle spojované s místním Hizballáhem. Oběti jsou zde hlášeny zatím v desítkách. Izraelské síly však chtějí vysídlit celé staré nárazníkové pásmo za svou severní hranicí s přibližně padesáti vesnicemi. Ani v této oblasti tak konflikt zřejmě brzy neskončí.