Islamistický fanatismus je odporný. A co ten evropský?

František Kostlán

Velmi často se mluví o islamistickém fanatismu. Nejedná se ale o jediný jeho druhu, se kterým se můžeme setkat. Fanatismus umí kráčet napříč náboženstvími, kontinenty a civilizacemi, je mu jedno, jakým fundamentalismem se živí.

Jsme zhrozeni ze zaslepeného násilí Al-kajdy, Talibanu a nově i tzv. Islámského státu. Jsme z toho zhrozeni právem, nelítostná bezohlednost spojená s fanatismem a přesvědčením o vlastnictví té jediné správně pravdy, je odporná. Píšeme o tom, diskutujeme, polemizujeme, vypořádáváme se s tím.

Naše noviny stojí v první linii boje za svobodnou novinařinu a lidská práva. Podpořte nás a přidejte se k nám!
×

Vlna fanatismu

O trendu násilí, primitivity a nesnášenlivosti, který putuje Evropou prostřednictvím neislamistických majitelů „té správné pravdy“, se sice také občas kdosi tu a tam zmíní, ale vcelku jej nepokládáme za natolik nebezpečný. Evropský fanatismus zatím není tak bezohledný, zatím se až na výjimky nedopouští teroristických činů, zatím nemučí a nevraždí druhé kvůli odlišnému pohledu na svět ve větším měřítku, zatím neukazuje veřejné popravy nepřátel na internetu…

… Zatím.

Breivik však nepostupoval odtrženě od okolního dění. Jeho teroristický atentát nebyl ojedinělým činem, ale přímou součástí vlny fanatismu, která prochází napříč zeměkoulí.

V muslimském světě roste nenávist vůči jinověrcům (včetně druhých muslimů), v Evropě stoupá nenávist vůči migrantům, Romům, Židům atd. Začínají se zde objevovat návrhy na násilné řešení problémů a čím dál více lidí tyto návrhy přijímá za své.

Tolerantní muslimský svět

Islamistický fanatismus spojený s násilím si ke své bezohlednosti a nelidskosti došel postupně, drobnými krůčky. I muslimové měli někde na počátku svého Breivika, kterého za jeho počínání odsuzovali až na výjimky všichni ostatní (i dnes terorismus odsuzuje velké množství muslimů, ale vzedmutí fanatismu jejich počet přeci jen oproti počátku umenšilo).

Ještě před několika desítkami let (a dlouho před tím) byl muslimský svět nefanatický a k menšinám tolerantní, leckdy tolerantnější než předrenesanční svět křesťanský. Mezi muslimy žily miliony Židů, kupříkladu.

V Iráku ještě v první polovině 20. století žilo podle některých odhadů okolo 200 000 Židů. A někteří muslimové proti nim začali brojit až ve 30. letech 20. století, ve shodě s nástupem nacismu v Evropě.

Breivikův teroristický atentát nebyl ojedinělým činem, ale přímou součástí vlny fanatismu, která prochází napříč zeměkoulí.

Tento poznatek je pro posuzování dnešního trendu násilí důležitý, protože ukazuje, že fanatismus umí kráčet napříč náboženstvími, kontinenty a civilizacemi, je mu jedno, jakým fundamentalismem se živí. Je natolik silný, že dokáže zasáhnout celý svět naráz, čehož je svědkem Evropa 20. století, která rozdmýchala dvě celosvětové válečné hrůzy.

Křesťané naopak Židy, ve vlnách, vyvražďovali a vyháněli (např. Španělsko v 15. století, či pogromy v Haliči, Rusku i jinde ve střední a východní Evropě). Se vznikem národních států namísto křesťanského antisemitismu nastoupil na trůn antisemitismus nacionalistický.

Kde začíná fanatismus

Fanatismus začíná tam, kde rozum jako prostředek k získávání poznání nahrazuje fundamentalisticky pojatá víra či ideologie. Společenská atmosféra a konání lidí se postupně proměňuje, napřed pochopitelně v malém — na místní úrovni, později může expandovat dál. A, řečeno s Henri Bergsonem, nástroje naší mysli se stávají přítěží, když prostředí, pro které byly nezbytné, již neexistuje. S touto proměnou přichází jiný způsob uvažování, dřívější žebříček hodnot se mění, v tomto případě radikálně.

Čím se tedy živí dnešní fundamentalismus evropský, aby zdatně vyzrál do fanatismu, který používá násilí k sebeprosazování? Ta strava bude nejspíš velmi pestrá, avšak tři hlavní chody máme přímo na očích:

• nacionalismus, respektive jeho resentimenty vedoucí k nesnášenlivosti vůči druhým, odlišným,

• mravní relativismus, který smazává hranice mezi dobrem a zlem,

• ideologií poznamenané uvažování, respektive nadvláda ideologií nad rozumem, která se našemu civilizačnímu okruhu zadřela pod kůži. (A mám na mysli jakékoli ideologie, včetně těch demokratických, protože i ty mrzačí myšlení svým primitivním, zjednodušeným pohledem na složitého dění.)

Breivik a jeho následovníci

Breivik ve svém rozsáhlém manifestu všechny tři body potvrzuje, krom jiného i těmito slovy:

„Protože chceme proniknout do marxistických médií propagujících multikulturalismus, jsme nuceni přistoupit k brutálnější a dech beroucí operaci, která povede k obětem. Pokud se už rozhodnete udeřit, je lepší zabít co nejvíce lidí, jinak riskujete, že ideologický dopad činu nebude dostatečný… Většina lidí nás nyní odsuzuje jako teroristy. Ale za sto let budeme oslavováni jako předvoj, jako hrdinové, kteří položili životy v boji proti tyranům.“

Ovšem Breivikovo odhodlání položit vlastní život opadlo ihned po příchodu policistů na místo, kde cíleně vyvražďoval mladé lidi, které si sám zvolil za nepřátele. Byl tedy ochoten za „svou pravdu“ položit životy druhých, nikoli ten svůj…

… Zatím.

Další Breivikové budou odhodlanější i v tomto ohledu a jejich počínání bude proto ještě krutější.

Život a nenávist jako hodnoty

Izraelský spisovatel Amos Oz v eseji Jak vyléčit fanatika (nakladatelství Ladislav Horáček — Paseka, 2006) popisuje prastarý konflikt mezi fanatismem na jedné straně, a tolerancí, pluralismem a pragmatismem na straně druhé ve vztahu k současnému dění ve světě, následovně:

„To, čeho jsme svědky, je ovšem boj mezi fanatiky, to znamená lidmi, kteří jsou přesvědčeni, že účel — jakýkoli účel — světí prostředky, a zbytkem světa, jenž věří, že život je hodnotou sám o sobě, a nikoli pouhým prostředkem. Je to boj mezi těmi, kdo se domnívají, že spravedlnost, ať už tím slovem myslí cokoli, má přednost před životem, a námi, kteří si myslíme, že život stojí výš než jiné hodnoty, přesvědčení či vyznání.“

Vidíme ovšem, že onen zbytek světa vyznávající život jako nejvyšší hodnotu se rapidně zmenšuje. Zatímco v první polovině 20. století ovlivnil nástup nacismu a fašismu muslimský svět, dnes naopak Evropané čerpají nenávist u islamistů. A jej jich čím dál víc. Nenávist plynoucí z fanatismu se stává pro stoupající počet lidí vyšší hodnotou než lidský život.

Klaďme si otázky. Hned

Asi bychom si měli začít klást i ty otázky, o nichž víme předem, že odpovědi nabídnou až v momentě, kdy s jejich obsah začne naplňovat. A to proto, abychom měli možnost přemýšlet o něčem podstatném: o způsobu uvažování, z něhož vyvěrá násilí, což se týká nespíše již nás samých, určitě pak života našich potomků.

• Jak dlouho bude evropský fanatismus méně nebezpečný než ten současný islamistický?

• A až nastoupí naplno, dokážeme ho rozpoznat, bránit se mu a vystoupit proti němu?

• Nebo mu velká část Evropanů podlehne, stejně jako po většinu 20. století vzhlížela k Hitlerismu, Stalinismu a různým formám fašismu?

Přemýšlejme o tom hned, teď. Zatím na to máme čas, zatím onen trend hlouposti, nesnášenlivosti a krutosti přijali jen někteří Evropané…

… Zatím.

    Diskuse
    ??
    October 15, 2014 v 16.41
    Slepota p. Kostlana v primem prenosu.
    "Zatím na to máme čas, zatím onen trend hlouposti, nesnášenlivosti a krutosti přijali jen někteří Evropané…"

    Onen trend prijali mnozi a stale se siri. Jmenuje se nenavist k Rusku. Pokud by vas neplatilo vyslanectvi USA, patrne by jste si toho vsiml. Takze po valce v sest vecer U kalicha.
    AZ
    October 15, 2014 v 22.7
    Pane Kuchejdo, proč ta silná slova. Rusko a jeho inklinace k autoritativnímu vedení státu je hodno opatrnosti a notné míry podezíravosti. Ale že by nenávist? Toho jsem si v relevantních kruzích opravdu nevšimla.
    POkud jde o kulturu, ruští autoři se u nás v divadle hrají, knížky vycházejí, s filmy je to slabší, ale nějaké jsou také k vidění, na kulturních festivalech jsou představována ruská díla, řekla bych, že pokud jde o humanitní hodnoty a kulturní výkon Ruska, nikdo o něm u nás nepochybuje. Sport mě tolik nazajímá, ale zdálky viděno, řekla bych, že i ruských sportovců si u nás celkem vážíme, považujeme je za regulérní soupeře a utkáváme se s nimi se ctí ( třeba v hokeji). Ruské firmy u nás podnikají, též banky.
    JIná věc je mocenská velmoc zvaná Sovětský svaz, vůči němuž jsou současné Rusko a jeho prezident evidentně vztaženi. Možná namítnete, že Sovětský svaz nebyl horší než USA ( já si to nemyslím, ale budiž), vůči nám však byl přinejmenším blíž a 45 let nás bezskrupulózně ovládal způsobem, který byl nepřijatelný - a nechtějte, abych vyjmenovávala, jak a proč, k tomu je spousta literatury odborné i beletristické.
    Nenávist k Rusku, k Německu, k USA, k Izraeli - co to je za - s prominutím - pitomé kategorie? To je přece stejně blbé jako někdejší povinná láska k SSSR!
    Závěrem myslím, že žádná nenávist k Rusku u nás není, historicky ani kulturně to není dáno a kritičnost a obezřetnost je jenom na místě. Co je aktuálně přítomno je nedůvěra v současný Putinův sovětský resentiment a jeho znovuoživení osvědčených propagandistických metod. Upřímně řečeno - bylo naivní si myslet, že Rusko přijme roli poraženého ( do které jsme ho obsadili po pádu železné opony). Teď se vrací do role zásadního hráče, zato je netřeba nenávidět, ale mít se na pozoru je určitě na místě. To ale neznamená nenávist, tohle slovo skutečně patří do slovníku fanatismu..
    PL
    October 16, 2014 v 14.59
    A i B
    "Demokratické ideologie" jsou pro mě asi novinkou a těžko si pod tím něco konkrétního představit.
    ---
    Pan Kuchejda má asi pravdu v tom, že autor ve svém článku o potenciálně všeprostupujícím fanatismu jaksi úplně pominul Rusko. Možná, že je to opravdu chyba. Na druhou stranu je ale jen na svobodném rozhodnutí autora, o čem ne/bude psát.

    PL
    October 16, 2014 v 17.42
    Možná se nám, pane Kolaříku (že jsem tak rychlý), ta naše civilizace modernizuje (opakem) o překot, takže ne všichni stíhají převlékat svrchníky, následkem čehož se necítí příliš komformě... Zvláštěpak, když už i poslední básníci přestali plnit oslavné role..
    ŠŠ
    October 17, 2014 v 10.41
    Ad Islamistický fanatismus:
    Opravdová nenávist k civilizaci jako k čemukoli jinému neosobnímu- k náboženství, ideologii, teorii atd. nabírá sílu ze zdrojů individuálních osobních nenávistí. Individuální osobní nenávist, nekontrolovaná uvědomělým myšlením pak pod zástěrkou neosobního (údajně vznešeného) zájmu může generovat hrůzné individuální činy, jež se stávají zrcadlovým návodem k činům stejného druhu. Bez ohledu na svrchník.
    MH
    October 17, 2014 v 14.46
    Pokud jde o "evropské fanatiky", pan Kostlán toho vynechal opravdu moc.

    Co si člověk původem z Balkánu má myslet o větě: "Evropský fanatismus zatím není tak bezohledný, ..., zatím nemučí a nevraždí druhé kvůli odlišnému pohledu na svět ve větším měřítku, zatím neukazuje veřejné popravy nepřátel na internetu". YouTube je plný bestiálních zločinů z nedávných dějin Balkánu, zcela srovnatelných s aktuální video-produkcí ISIS.
    ??
    October 17, 2014 v 22.20
    Jiny pohled p. Zemancikova.

    Pani Zemancikova vas pohled je patrne trochu zkresleny tim, ze okruh lidi ve kterem se pohybujete je ponekud jiny nez bezny prumer. Jiste to poznavate " potkavam vice hrdinu a ja tech zranenych, to dela profese clovece". Pokud zhlednete porady CT a CRo nejde si nevsimnout neustale silici tendence rozdelovat svet na ten dobry zapad vedeny Amerikou a zle Rusko. Coz je zjevna snaha o rozdeleni na svet dobra a zla. Uz to tu bylo. Samozrejme si nedelam iluzi, ze druha strana nepostupuje obdobne. Rika se tomu reciprocita. Jako vyvojovy trend je to ovsem spatne. Co se tyce nenavisti, ta nepochybne existuje, nahlednete do internetovych diskuzi. Ja osobne znam dva lidi, kteri by ochotne delali kapa v koncentraku aby mohli hubit "tu ruskou svoloc". Takovi lide byli jsou a budou. Samozrejme jsou i ve vsech narodech. Nejen Nemci ale i Cesi a spousta jinych narodu maji sve dejiny zla. Za urcite spolecenske a politicke situace se tito potencialni vrazi a mucitele vydeluji z masy a pachaji zlo. A v nasem zajmu musi byt tuhle sitaci nevytvaret. Doplatime na to vsichni.

    " Možná namítnete, že Sovětský svaz nebyl horší než USA ( já si to nemyslím, ale budiž), vůči nám však byl přinejmenším blíž a 45 let nás bezskrupulózně ovládal způsobem, který byl nepřijatelný - a nechtějte, abych vyjmenovávala, jak a proč, k tomu je spousta literatury odborné i beletristické. "

    Nemusite nic vyjmenovavat. Z politickych duvodu jsem nesmel studovat, muj otec skoncil jako skladnik . Melo to i komiku. Moje maminka byla vyhozenba z funkce vedouci obchodu, kde byly dve prodavacky (tedy vedouci a ta prodavacka). Presto, nebo prave proto, odmitam ted prijmout demagogii s opacnym znamenkem. Zvlast, kdyz mi tento pohled vnucuje byvaly bolsevik Stetina. Odmitam ricet nadsenim nad "noblesou knizete", ktery se po snemovne prochazi s plackou "Putine k noze". To neni noblesa, to politicka idiocie Jako katolikovi (vlaznemu) se mi dela nevolno kdyz duchovni guru pravice Halik prohlasi, ze na Rusko plati pouze sila. A jako obcan jsem znechucen, kdyz Stropnicky prohlasi v televiznim poradu, ze doufa ze Rusko nepouzije jaderne zbrane jako prvni jak se zavazalo. Nejak se tomu komediantovi nedoneslo, ze v r. 2010 podepsal Medvedev zmenu vojenske doktriny, ktera nyni umoznuje Rusku pouzit jaderne zbrane jako prvni, pokud jsou ohrozeny jeho zivotni zajmy. A takovy sasek dela min. obrany.

    "kritičnost a obezřetnost je jenom na místě. "

    Nesporne. Pokud pri soucasne urovni techniky nazyvate kriticnosti a obezretnost zdvojnasobeni vojenskych rozpoctu a vybudovani nastupni infrastruktury NATO na Ruskych hranicich, pak si vas dovolim upozornit na jeden aspekt, ktery humanisticky vzdelani lide radi a patrne i nevedomky prehlizeji. Vysvetlim nazorne. Strcite do elektricke zasuvky dva draty a odizolujete jejich konce. Pokud budou dostatecne daleko od sebe nic se nedeje. Pokud je priblizime, staci neopatrny pohyb, zatreseni rukou a mame zkrat a cely byt po tme. Tohle plati i pro dva nejmohutnejsi vojenske komplexy na svete. Pokud nechceme riskovat tmu na zemi, meli bychom je udrzovat co nejdal od sebe. Bohuzel nase politicke elity (v cim zajmu ?) provadeji pokus s co nejvetsim priblizenim. Opravdu se vam to libi ?


    p.s. Kolik procent naroda tvori lide, kteri ctou (literaturu a ne brak) a chodi do divadla na Tri sestry ?








    October 18, 2014 v 10.40
    Vyprovokování konfliktu v Evropě, za to by se mělo věšet. Někdo ve své chamtivosti rozpoutal Hnědou revoluci a nedomyslel následky. Blbnutí našich politiků v této kauze je předvídatelné, ti, co byli poraženi nezapomínají a naši poskokové na "Hop" slyší.
    Horší je to, že už teď můžeme dávat do souvislosti podporu Hnědých na UK s autorovým varováním před evropským fanatismem, což pan Kuchejda přesně vystihl. Když mohou po Kyjevě pochodovat nácci s SS symboly na uniformách, když se po Lotyšsku promenádují veteráni SS, těžko hledat zdroj nenávisti u islamistů.
    Nějak to do sebe začíná zapadávat. Banderovi pomník, odsunutým památný den, německé šlechtě vrácení majetků. Jistě, kdo nechce vidět, nevidí.
    Výsostně trapná je pak v této době role levice. Místo toho, aby řvala proti vzestupu nacismu a fašismu, je schopna toto bagatelizovat. Místo podstatných věcí ji trápí, že všude nevisí vlajky Tibetu, či že školy nechtějí dovolit žákům nosit do tříd motlitební mlýnky. Konec konců, co ji tak jiného zbývá, když se nechala zahnat do kouta a ztratila iniciativu. Teď už ztrácí i vliv. Je to divné. Lidé dole se od ní odklánějí, i když dělá vše, co pánům nahoře na očích vidí. Náčelníku /Sobotko, Filipe/, proč nás lidé nemají rádi?
    PL
    October 18, 2014 v 11.25
    Bohužel nebo bohudík, to nevím, bývá fanatismus reakcí vyprovokovanou nějakou obzvláště silnou nehezkou akcí. A obzvláště silné akce taky obvykle jen reagují....
    A pak jsou ti, kteří hází kameny tvrdíc, že jsou bez viny, na ty samé..
    October 18, 2014 v 15.24
    Jasně, že nekonečné diskuse nic neřeší, pane Ševčíku, ale co bude levici platné, že bude nahlas řvát o nebezpečí fašismu a nacismu, když lidé jsou zvyklí před nebezpečím se tak akorát schovávat doma? A že se těch nebezpečí na ně z médií valí (islamismus, ebola, vraždící šílenci...)
    Nacismu by se především měla vzít živná půda, a tou je hospodářská krize, nezaměstnanost atd...
    Co takhle podpora družstevnictví?
    http://vasevec.parlamentnilisty.cz/ekonomika/zbynek-fiala-jak-dela-mondragon

    + Další komentáře