V rámci úsporných opatření protlačila vláda na podzim v tzv. legislativní nouzi oběma komorami Parlamentu také novelu zákona o podpoře v nezaměstnanosti. Připomeňme si, co obsahovala zejména: snížila výši podpory, upřela její plnou výši těm, kdo sami podali výpověď, znemožnila si k podpoře přivydělávat polovinu minimální mzdy (tedy čtyři tisíce korun), a zavedla státní příspěvek těm, kdo se jako nezaměstnaní rozhodnou podnikat. Sociální demokraté i kvůli tomuto opatření podali ústavní stížnost, o níž ještě nebylo rozhodnuto.

Již nyní se však objevují první důsledky této novely, které pečlivě sleduje Akční spolek nezaměstnaných. Podle analytiků patřila novela mezi klíčové faktory, které v prosinci přispěly k dalšímu nárůstu nezaměstnanosti, která se zvedla o jedno procento na 9,6 procenta. Lidé se na úřadech práce hlásili dříve, aby nebyli postiženi novými podmínkami.

„Nárůst o celý procentní bod je nejvyšším nárůstem za poslední roky a ani příchod krize takto vysoký skok nepřinesl," uvedl pro ČTK k datům Jiří Šimek ze společnosti Citfin.

Podle analytika ČSOB Petra Dufka jsou za prudkým nárůstem nezaměstnanosti sezónní faktory, ale také mimořádný vliv změn poskytování podpor v nezaměstnanosti a zřejmě i omezování stavů státních zaměstnanců. Navíc opět klesl počet volných pracovních míst.

České občany také nově stihne desetkrát větší pokuta za výkon nelegální práce, která byla zvýšena z deseti na sto tisíc korun.

Kvalifikace práci nezaručí

V dubnu 2010 evidovaly české úřady práce necelých třiatřicet tisíc nezaměstnaných absolventů škol a mladistvých, meziročně se tak jejich počet zvýšil o více než šest tisíc. Do září 2010 se jejich počet dále zvýšil téměř na čtyřicet tisíc.

Nezaměstnaných absolventů škol systematicky přibývá od podzimu 2008. Nejhůř jsou na tom mladé švadleny nebo zedníci, nejméně nezaměstnaných je naopak mezi gymnazisty. Vyplývá to ze zprávy Národního ústavu odborného vzdělávání (NÚOV). Odborníci na vzdělávání však upozorňují, že regulace oborů podle potřeb trhu práce nepomůže. Navíc je prý kromě specializace v určitém oboru při hledání zaměstnání neméně důležitá i znalost jazyků, práce na počítači a ochota učit se novým věcem, kterou prý řada českých lidí nemá.

S touto analýzou nesouhlasí politický filosof Michael Hauser, který upozorňuje na systémový jev tzv. přirozené míry nezaměstnanosti, kdy počet volných pracovních míst převyšuje počet uchazečů o zaměstnání.

„Odborníci se na problematiku nezaměstnanosti dívají obrácenou logikou. I kdyby všichni absolventi splňovali jimi zmíněná kritéria, tak se pro ně pracovní místa prostě nevykouzlí. Základním problémem je nedostatek pracovních míst, ne nedostatek flexibilních pracovníků," uvedl pro Deník Referendum Hauser.

„Možností je buď dotování vzniku pracovních míst, nebo vznik sektoru, který by nebyl podřízen imperativu zisku, ale byl by zaměřen na udržitelnost dosažené kvality života," dodal Hauser.

Nemáte razítko? Vyřadíme vás z evidence

Úřady práce se snaží snižovat statistiky nezaměstnanosti vyřazením žadatelů o práci z evidence ze sankčních důvodů. „Důvody pro vyřazení mohou být různé, dnes je to i třeba dostavení se na schůzku na úřadě práce o pět minut později," řekl pro Deník Referendum Tomáš Vokoun z Akčního spolku nezaměstnaných v Brně.

„Hledá se všechno možné, aby opticky klesla nezaměstnanost. Jen za prosinec bylo vyřazeno přes osmnáct tisíc lidí," říká Vokoun.

Z evidence úřadů práce v prosinci 2010 odešlo celkem 41 610 uchazečů. Do nového zaměstnání z nich ve sledovaném měsíci nastoupilo 23 432 a 18 178 uchazečů bylo vyřazeno bez umístění. Tedy čtyřicet čtyři procenta lidí zmizelo ze statistiky nezaměstnaných, aniž by našli práci.

Podle ekonomky Ilony Švihlíkové je manipulování se statistickými údaji naprosto běžný jev. „Například v USA se to dělá už roky. Proto se odhaduje, že v řadě vyspělých zemí je nezaměstnanost v reálu i dvakrát vyšší než oficiálně uváděná," řekla Švihlíková pro Deník Referendum.

Deset řemesel mne živí, desáté je bída

Švihlíková dále zdůraznila, že je důležité se začít dívat na jiné ukazatele než nezaměstnanost. A to na otázku životního standardu, jak žijí lidé, s kolika musejí vyjít a nezapomínat také na „pracující chudobu".

„Neznamená, že kdo má práci, je jaksi za vodou. Charakteristikou řady zemí se stále více stává tzv. pracující chudoba — stav, kdy jedinec má třeba i několik „flexibilních" zaměstnání, ale nemůže se z nich uživit," vysvětluje Švihlíková. Věc se má asi tak, jak kdysi zpívali Werich s Voskovcem: „Deset řemesel mne živí, desáté je bída."

Během natáčení dokumentárního filmu režiséra Víta Janečka na téma práce, který bude druhý program České televize vysílat 17. února dvacet minut po dvacáté hodině pod názvem „Robota", jsme se od „zaměstnané" učitelky hudby dozvěděli, že do praxe zaměstnavatelů dnes patří i zaměstnat člověka na třetinový úvazek s tím, že zdravotní pojištění zaměstnanci z minimální mzdy bude strhávat.

Učitelka je tedy zaměstnaná za pět tisíc, přičemž jí zaměstnavatel strhává zdravotní pojištění ve výši 1 070 korun. A aby člověk mohl být vedený na úřadu práce, nesmí jeho příjem dosahovat poloviny minimální mzdy, tedy čtyř tisíc. Učitelku hudby systém vede jako zaměstnanou, i když vydělává jen 3 930 korun a nesmí být vedena na úřadu práce jako nezaměstnaný člověk, který potřebuje práci.

Úřady práce radí: zamaskujte údaje ve svých životopisech

Lidé z Akčního spolku nezaměstnaných si stěžují na nezájem úředníků na úřadech práce nezaměstnaným pomoci práci najít.

Novinářka a dnes členka Akčního spolku nezaměstnaných Renata Horáková svoji více než roční zkušenost s úředníky popisuje takto: „Po roce mohu se zcela čistým svědomím konstatovat, že veškerá součinnost a podpora ze strany této instituce sestává z předání rozhodnutí o přiznání podpory v nezaměstnanosti bezprostředně po zaevidování na úřad práce, oznámení termínu, kdy bude jen a pouze razítkem stvrzeno absolvování povinné návštěvy úřadu práce a stanoven příští termín povinné návštěvy úřadu práce. Vše se opakuje v cyklu čtyř až šesti týdnů stále dokola."

„Za dobu mé registrace na úřadu práce mně zprostředkovatelka jednou předala dva inzeráty s pracovními nabídkami, které vytiskla z počítače," dodává Horáková.

Nezaměstnaní jsou také ze zákona povinni shromažďovat tzv. doručenky. Dokumenty o tom, že se o práci někde ucházeli.

Renata Horáková považuje obcházení firem za účelem získání razítka za lidsky nedůstojné a k tomu kontraproduktivní. Po roční evidenci v registru nezaměstnaných byla Horáková během motivačního kursu v rámci rekvalifikačního projektu s ostatními totiž poučena, že závažným důvodem pro nezařazení do výběrového řízení je evidence uchazeče na úřadu práce. Nezaměstnaní byli tedy po roce instruováni, aby tuto informaci do životopisu neuváděli a dobu od posledního zaměstnání nějak „zamaskovali".

Diskvalifikovat prý může i vzdálenost nebo vzdálenost místa bydliště od potenciálního nového pracoviště. Životopis je nutno upravit tak, aby z něj např. nevyplývala přílišná kvalifikace, což je v rozporu se všeobecně dostupnými návody, jak sepsat strukturovaný životopis.

Řada lidí v Akčním spolku nezaměstnaných, jehož většina členů má vysokoškolské vzdělání, se shoduje na tom, že jim jako důvod k odmítnutí práce bylo často řečeno, že jsou „překvalifikováni". Stejně tak se shodují na tom, že uchazeči o práci do třiceti pěti let a přes čtyřicet pět let jsou také věkově diskriminováni.

Nezaměstnaný parazite, po práci vezmeme ti dávky

Na předvolebním plakátu ODS s Petrem Nečasem stálo: „Vezmeme dávky těm, kdo nechtějí pracovat."

Již citovaný Tomáš Vokoun na to říká: „Pravicoví politici nás vykreslují jako parazity. Jsme jim dobří, jen když platíme daně, ale když jejich systém selže a práce prostě není, tak jsme my líné vši?"

Nezaměstnaní si obecně stěžují, že jsou v každodenním životě stále častěji konfrontováni se ztrátou respektu, úcty, důstojnosti, známých a přátel a dostávají se do izolace. Někteří pak propadají depresím a někdy i pasivitě.

Horáková je toho názoru, že volební slogan a další vystupování předsedy vlády formuje postoj většiny české společnosti vůči nezaměstnaným. A považuje poselství plakátu za podněcování k nenávisti vůči skupině obyvatel. „Petr Nečas byl v letech 2006—2009 ministrem práce a sociálních věcí a za současnou situaci praxe pracovních úřadů nese do velmi značné míry odpovědnost," říká Horáková.

Členové Akčního spolku nezaměstnaných se snaží vyhodnocovat současný stav a najít řešení problémů nezaměstnanosti. Vyhotovili několik dokumentů, mezi nimi Chartu práv nezaměstnaných a Požadavky hnutí nezaměstnaných, které můžete najít na jejich stránkách.