V rámci úsporných opatření protlačila vláda na podzim v tzv. legislativní nouzi oběma komorami Parlamentu také novelu zákona o podpoře v nezaměstnanosti. Připomeňme si, co obsahovala zejména: snížila výši podpory, upřela její plnou výši těm, kdo sami podali výpověď, znemožnila si k podpoře přivydělávat polovinu minimální mzdy (tedy čtyři tisíce korun), a zavedla státní příspěvek těm, kdo se jako nezaměstnaní rozhodnou podnikat. Sociální demokraté i kvůli tomuto opatření podali ústavní stížnost, o níž ještě nebylo rozhodnuto.

Již nyní se však objevují první důsledky této novely, které pečlivě sleduje Akční spolek nezaměstnaných. Podle analytiků patřila novela mezi klíčové faktory, které v prosinci přispěly k dalšímu nárůstu nezaměstnanosti, která se zvedla o jedno procento na 9,6 procenta. Lidé se na úřadech práce hlásili dříve, aby nebyli postiženi novými podmínkami.

„Nárůst o celý procentní bod je nejvyšším nárůstem za poslední roky a ani příchod krize takto vysoký skok nepřinesl," uvedl pro ČTK k datům Jiří Šimek ze společnosti Citfin.

Podle analytika ČSOB Petra Dufka jsou za prudkým nárůstem nezaměstnanosti sezónní faktory, ale také mimořádný vliv změn poskytování podpor v nezaměstnanosti a zřejmě i omezování stavů státních zaměstnanců. Navíc opět klesl počet volných pracovních míst.

České občany také nově stihne desetkrát větší pokuta za výkon nelegální práce, která byla zvýšena z deseti na sto tisíc korun.

Kvalifikace práci nezaručí

V dubnu 2010 evidovaly české úřady práce necelých třiatřicet tisíc nezaměstnaných absolventů škol a mladistvých, meziročně se tak jejich počet zvýšil o více než šest tisíc. Do září 2010 se jejich počet dále zvýšil téměř na čtyřicet tisíc.

Nezaměstnaných absolventů škol systematicky přibývá od podzimu 2008. Nejhůř jsou na tom mladé švadleny nebo zedníci, nejméně nezaměstnaných je naopak mezi gymnazisty. Vyplývá to ze zprávy Národního ústavu odborného vzdělávání (NÚOV). Odborníci na vzdělávání však upozorňují, že regulace oborů podle potřeb trhu práce nepomůže. Navíc je prý kromě specializace v určitém oboru při hledání zaměstnání neméně důležitá i znalost jazyků, práce na počítači a ochota učit se novým věcem, kterou prý řada českých lidí nemá.

S touto analýzou nesouhlasí politický filosof Michael Hauser, který upozorňuje na systémový jev tzv. přirozené míry nezaměstnanosti, kdy počet volných pracovních míst převyšuje počet uchazečů o zaměstnání.

„Odborníci se na problematiku nezaměstnanosti dívají obrácenou logikou. I kdyby všichni absolventi splňovali jimi zmíněná kritéria, tak se pro ně pracovní místa prostě nevykouzlí. Základním problémem je nedostatek pracovních míst, ne nedostatek flexibilních pracovníků," uvedl pro Deník Referendum Hauser.

„Možností je buď dotování vzniku pracovních míst, nebo vznik sektoru, který by nebyl podřízen imperativu zisku, ale byl by zaměřen na udržitelnost dosažené kvality života," dodal Hauser.