Ekonomika stojí, o práci přicházejí zejména lidé s nižší kvalifikací. Lidí, kteří jsou bez práce déle než rok, je už 150 tisíc.
Počet dlouhodobě nezaměstnaných, tedy lidí, kteří jsou bez práce déle než dvanáct měsíců, vzrostl ke konci prvního čtvrtletí meziročně téměř o třetinu. Jejich počet se vyšplhal na 150 tisíc, na konci prvního čtvrtletí 2009 jich bylo 101 tisíc. Vyplývá to z nejnovějších údajů zveřejněných na webu ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV).
První čtvrtletí výrazně překonalo i konec loňského roku, kdy bylo mezi dlouhodobě nezaměstnanými evidováno 124 tisíc lidí, tedy o zhruba 26 tisíc méně než na konci března letošního roku.
Lidí, kteří byli nezaměstnaní dvanáct až čtyřiadvacet měsíců, bylo mezi dlouhodobě nezaměstnanými pětaosmdesát tisíc. Déle než dva roky je na úřadech práce registrováno téměř pětašedesát tisíc lidí. Více než polovinu nezaměstnaných, osmdesát tisíc, tvořily ženy.
Letos se tak přerušil pět let trvající trend, kdy v prvním čtvrtletí roku počty dlouhodobě nezaměstnaných postupně klesaly. Ty se ke konci března vrátily zhruba na úroveň druhého pololetí roku 2007, kdy dosahovaly čísla 159 tisíc. První vzestup dlouhodobé nezaměstnanosti nastal ve třetím čtvrtletí 2009, kdy se počet dlouhodobě nezaměstnaných oproti druhému čtvrtletí zvýšil o devět tisíc na 110 tisíc.
Podle makroekonoma Českomoravské komory odborových svazů Jaroslava Ungermana se na rostoucí dlouhodobé nezaměstnanosti podepisuje ekonomická krize, která likviduje zejména pracovní místa lidí s nízkou kvalifikací.
Jak Ungerman řekl Deníku Referendum, dlouhodobá nezaměstnanost lidí s nízkou nebo žádnou kvalifikací by se sice dala částečně řešit rekvalifikačními kurzy, na to ale reálně nejsou kapacity. Pokud ekonomika nezvýší výkon, mohla by se dlouhodobá nezaměstnanost dotknout i lidí s vyšší kvalifikací, soudí odborář.