Vláda během středečního nočního jednání spolu s návrhem rozpočtu na příští rok rozhodla o balíku zákonů, které mají přispět k úsporám státní pokladny.

Vláda schválila návrh státního rozpočtu na příští rok se schodkem 135 miliard korun, což bude o sedmadvacet miliard korun nižší schodek než letos. Výdaje rozpočtu budou nižší než letos, což bude znamenat snížení sociálních dávek, příspěvků na péči, na stavební spoření a také desetiprocentní škrty ve výdajích na platy státních zaměstnanců a přísnější pravidla pro vyplácení podpory v nezaměstnanosti. Na noční tiskové konferenci po více než sedmihodinovém jednání kabinetu o tom informoval premiér Petr Nečas (ODS).

Navržené změny v zákonech a rozpočet bude schvalovat Poslanecká sněmovna, kde mají koaliční strany pohodlnou většinu. Pokud projdou návrhy škrtů legislativním procesem beze změn, bude to pro mnohé domácnosti citelné.

Rozpočet bude podle ministra financí Miroslava Kalouska maximálně úsporný, jedinou kapitolou, která nebude krácena, je věda a výzkum. Oproti původnímu návrhu ministři nakonec slíbili navýšení rozpočtu vysokým školám o tři sta milionů korun a Akademii věd o sto milionů korun. Kabinet v rozpočtu počítá se spolufinancováním už přijatých projektů placených z evropských fondů, a to 7,9 procenta. Kraje si mají své projekty spolufinancovat z vlastních zdrojů.

Kabinet chce také snížit objem mezd pro státní zaměstnance o deset procent, novelu zákoníku práce, proti níž v úterý v Praze protestovalo na čtyřicet tisíc odborářů, ale dnes odložil.

Vláda naopak schválila snížení základní slevy na dani o sto korun měsíčně, o němž se začalo mluvit v srpnu jako o solidárním příspěvku na povodně a které spustilo sérii slovních přestřelek mezi Kalouskem a premiérem Petrem Nečasem (ODS). Na přání předsedy vlády bude změna platit pouze příští rok. Kabinet nakonec nesáhl na daňové zvýhodnění na vyživované dítě, které mělo klesnout o 240 korun za rok.

Schválen byl také návrh novely zákona, který podstatně mění podmínky pro pobírání podpory v nezaměstnanosti. Mimo jiné lidem odebírá možnost si k podpoře přivydělat a snižuje její výši, pokud dají výpověď nebo skončí v práci dohodou. Soubor změn v pravidlech upravujících mandatorní výdaje ministerstva práce a sociálních věcí obsahuje také zrušení sociálního příplatku a změnu výplaty rodičovské, kdy se sníží příspěvek ve čtyřleté variantě, tříletá ale zůstane na současné úrovni. Omezen má být také příspěvek na péči v prvním stupni závislosti z dvou tisíc na osm set korun. Vláda také kývla na omezení porodného, dostávat by ho měly pouze prvorodičky z příjmově slabších rodin.

Vylepšit hospodaření státu má také ponechání nemocenské ve výši šedesáti procent denního vyměřovacího základu po celou dobu pracovní neschopnosti. I příští rok tak má trvat jedno z opatření takzvaného Janotova balíčku, kterým předchozí vláda Jana Fischera korigovala letošní výdaje státu. Změna, která dopadne na zaměstnavatele, znamená prodloužení doby, po kterou budou platit náhradu mzdy nemocným, ze dvou na tři týdny.

Vláda schválila i avizované zdanění důchodců, kteří si vydělají víc než trojnásobek průměrné mzdy. Ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) po jednání zdůraznil, že zdaněny budou nově také všechny druhy výsluh a náhrad. „Jediné, co nedaníme, je odchodné, téhle věci se budeme dál věnovat systémově," uvedl.

Vláda počítá s padesátiprocentní srážkovou daní na státní příspěvek za rok 2010, který se vyplácí v roce 2011, a to u všech smluv o stavebním spoření, tedy i u dříve sjednaných. V dalších letech bude jednorázová daň nahrazena přímo snížením státní podpory. Podpora klesne z maximálních tří tisíc na dva tisíce korun. Úroky ze stavebního spoření, včetně bonusových úroků podle návrhu nebudou dále osvobozeny od daně.

Celkem jednadvacet milionů korun navrhuje vláda příští rok ušetřit prostřednictvím novely zákona o politických stranách, na základě které by se snížil příspěvek na mandát pro politické strany a politická hnutí o pět procent. V roce 2012 plánuje kabinet ubrat dalších pět procent.

Dalším z výdajů, které chce vláda omezit, jsou objemy peněz na platy ústavních činitelů, soudců, europoslanců a státních zástupců. Konečnou podobu návrhu chce kabinet schválit za dva týdny.

Stát podle plánů přijatých ve středu vládou hodlá v roce 2011 utratit 1179,8 miliardy korun a získat 1044,8 miliardy korun.