Občanští demokraté chtějí, aby vláda do konce roku připravila ústavní zákon o rozpočtové kázni, zavazující vlády k vyrovnanému hospodaření. V příštím roce by ho mohl Parlament schválit tak, aby takzvaná finanční ústava platila od roku 2012. Novinářům to dnes řekl premiér Petr Nečas (ODS).

Premiér chce, aby se na návrhu shodla koalice a do Sněmovny ho poslala vláda. K jeho schválení je ale potřeba ústavní většina. Bez pomoci alespoň dvou opozičních poslanců tak koalice ve Sněmovně návrh neprosadí.

„Bude to takový lakmusový papírek, jestli někdo chce, nebo nechce zadlužovat tuto zemi," řekl Nečas s tím, že o návrhu ODS bude jednat napříč stranami. Věří, že i v opozičních řadách se najdou „odpovědní poslanci", kteří ho podpoří.

Finanční ústava byla od loňského roku jedním z hitů volebního programu ODS. Koalice ODS, TOP 09 a VV ji pak zařadila i do koaliční smlouvy. Občanští demokraté návrh již několikrát prezentovali, dnes ale kromě plánu na jeho schvalování představili i další podrobnosti.

Nový ústavní zákon by vládě uložil povinnost usilovat o vyrovnané hospodaření s veřejnými rozpočty. Zároveň by vládu zavázal vést politiku, která v budoucnu neohrozí stabilitu veřejných financí.

Vláda by musela Sněmovně předkládat pětiletou strategii pro oblast příjmů, výdajů i schodku státního rozpočtu. Pokud by ji Sněmovna dvakrát po sobě zamítla, musela by vláda požádat Sněmovnu o důvěru. Stejně tak by kabinet o důvěru musel žádat v případě, že by se výrazně odchýlil od navrhovaného deficitu státního rozpočtu.

K rozpočtové odpovědnosti by ministry i poslance nutilo i  to, že jejich platy mají být podle tohoto zákona snižovány úměrně tomu, jak se vláda odchýlí od vytyčeného schodku rozpočtu.

Podle europoslance Jiřího Havla jde ze strany vládní koalice o krásné předvolební populistické plácnutí. „Nerozumím tomu, možná je to tím, že jsem ekonom," uvedl pro Deník Referendum Jiří Havel.

„Celý návrh finanční ústavy považuji za nesmyslný, bude to pouze další administrativní zátěž pro úřednický aparát. Jedna věc je navíc vyrovnaný rozpočet a druhá pak reálná praxe," uvedl europoslanec.

Podle Havla je totiž nemožné odhadnout dlouhodobý ekonomický vývoj či hospodářský růst. Schválený rozpočet tak bude počítat s konkrétními daty, ekonomický vývoj ale může jít jinudy a rozpočet tak zbyde jen na papíře," myslí si Jiří Havel.

Návrh tak neřeší základní věc a podle Jiřího Havla totiž ani nemůže.