Nezaměstnaných absolventů škol systematicky přibývá od podzimu dva tisíce osm. Nejhůř jsou na tom mladé švadleny nebo zedníci, nejméně nezaměstnaných je naopak mezi gymnazisty. Vyplývá to ze zprávy Národního ústavu odborného vzdělávání (NÚOV). Odborníci na vzdělávání však upozorňují, že regulace oborů podle potřeb trhu práce nepomůže. Kromě specializace v určitém oboru je totiž při hledání zaměstnání neméně důležitá i znalost jazyků, práce na počítači a ochota učit se novým věcem.

„V dubnu 2010 evidovaly úřady práce téměř 33 tisíc nezaměstnaných absolventů škol a mladistvých, meziročně se tak jejich počet zvýšil o více než šest tisíc. Do září 2010 se počet nezaměstnaných absolventů zvýšil na 39 312, zatímco volných míst je pro ně nabízeno pouze 5 456,“ uvedl ústav ve své zprávě. Od roku 2002 se sice nezaměstnanost absolventů trvale snižovala, s nástupem ekonomické krize na podzim 2008 však zájem podniků o nezkušené pracovníky opět klesl.

Nejvíc krize dopadla na mladé učně, z nichž byl v dubnu tohoto roku bez práce téměř každý pátý. Ve stejné době přitom byla v České republice průměrná nezaměstnanost 9,2 procenta. Absolventi textilních učňovských oborů hlásili nezaměstnanost dokonce přes sedmadvacet procent, na úřadech práce byla také téměř čtvrtina mladých odborníků na dopravu a přes dvaadvacet procent vyučených stavařů. Relativně nejsnáze nacházejí zaměstnání absolventi polygrafických, strojírenských a elektrotechnických učilišť.

Z maturantů byl v dubnu tohoto roku bez práce každý desátý. „Nejvyšší míra nezaměstnanosti byla zjištěna u oborů hornických, dřevařských a zemědělských, vysokou míru nezaměstnanosti vykazují i obory zaměřené na management,“ konstatuje NÚOV s tím, že nezaměstnanost se zde pohybovala mezi šestnácti a dvaceti procenty. Naopak nejnižší nezaměstnanost vykazují absolventi zdravotnických oborů a lyceí, ti však, stejně jako gymnazisté, zpravidla pokračují ve studiu na vysoké škole.

To, že jsou při hospodářském poklesu nejvíce postiženi mladí a nezkušení pracovníci, je ale podle expertů z NÚOV normální. „Průběh posledních let potvrzuje, že nelze přizpůsobovat vzdělávací nabídku a směrovat žáky základních škol do konkrétních oborů jen na základě aktuálních potřeb trhu práce. Ty se totiž mohou velmi rychle zase měnit,“ upozornil Jiří Vojtěch z ústavu.

„Vzdělávací systém by měl produkovat absolventy široce uplatnitelné na trhu práce, flexibilní, samostatné, kteří nejenom ovládají svůj obor, ale mají také komunikační dovednosti, dovedou pracovat s informacemi, s výpočetní technikou, mají jazykové znalosti a jsou ochotni dále se vzdělávat,“ říká Vojtěch.

S tím nesouhlasí politický filosof Michal Hauser: „Pan Vojtěch se na problematiku nezaměstnanosti dívá obrácenou logikou. I kdyby všichni absolventi splňovali jím zmíněná kritéria, tak se pro ně pracovní místa prostě nevykouzlí. Základním problémem je nedostatek pracovních míst, ne nedostatek ,flexibilních‘ pracovníků," uvedl pro Deník Referendum.

„Možností je buď dotování vzniku pracovních míst, nebo vznik sektoru, který by nebyl podřízen imperativu zisku, ale byl by zaměřen na udržitelnost dosažené kvality života," dodal Hauser.