Sněmovna dnes podpořila navzdory odporu opozice velkou reorganizaci úřadů práce. Místo desítek samostatných úřadů se stovkami odloučených pracovišť má vzniknout ředitelství, krajské pobočky a kontaktní pracoviště v pověřených obcích. Už příští rok má změna ušetřit 175 milionů korun. Opozice předloze koaličních poslanců vyčítala, že není prodiskutovaná a snížení nezaměstnanosti nepomůže. Opozice neprosadila zamítnutí novely už v prvním čtení, která míří do sociálního výboru.

V současnosti existuje 77 zcela samostatných úřadů práce, které mají asi 250 pracovišť zaměřených na zaměstnanost, a zhruba 400 poboček státní sociální podpory. Nově má vzniknout Úřad práce České republiky se sídlem v Praze se 14 pobočkami v krajích. Kontaktní pracoviště mají být v 226 pověřených obcích.

Reorganizace podle jednoho z předkladatelů Martina Vacka (VV) sjednotí rozhodování úřadů práce a přinese úspory. Novela je klíčová a průlomová v podpoře zaměstnanosti, řekl.

Opozice ale vidí věc jinak. Podle Pavla Kováčika (KSČM) je zásadní předloha šitá horkou jehlou, nebyla o ní diskuse a zkrácení doby hledání práce pro nezaměstnané asi nepřinese. Úřadující předseda ČSSD Bohuslav Sobotka zase v předloze vidí vládní návrh, která poslaneckou iniciativou obešla standardní připomínkové řízení. „Vláda si udělala z tripartity legraci," uvedl Sobotka. Pokud by novela platila, podle Sobotky by mohlo být ohroženo čerpání evropských fondů na zvýšení nezaměstnanosti. Novela by mohla být pohromou pro oblasti, odkud se úřady práce stáhnou, dodal.

Ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek (TOP 09) s kritikou nesouhlasil. „Jedná se o technicko-organizační změnu, ne o změnu systému práce," zdůraznil.

Debata trvala skoro dvě hodiny. Sněmovna neschválila návrh ČSSD, aby byla novela projednávána až na další sněmovní schůzi. Sněmovna naopak podpořila Vackův návrh, aby se lhůta pro projednání ve výboru zkrátila na měsíc. Opozice hned na začátku vetovala, aby Sněmovna předlohu odsouhlasila už v prvním čtení. Předkladatelé to chtěli, protože rozpočet ministerstva pro příští rok s předpokládanými úsporami počítá.

Provozní náklady úřadů práce nyní činí asi 1,7 miliardy korun ročně. Úspory v prvním roce by podle autorů vznikly zejména centralizací některých činností a centrálním nákupem energií a dalších provozních položek.

S tím, že se jedná o změnu k lepšímu, nesouhlasí také Vladimír Špidla. Podle něj reorganizace představuje přechod z manažerského přístupu směrem k byrokratizaci: „Původní koncepce byla založená na tom, že úřady práce znaly svůj region, a mohly tak rozhodovat s dokonalou znalostí místních podmínek. Teď se rozhodování přesouvá výš, bude se tedy rozhodovat s menší efektivitou,“ uvedl Špidla pro Deník Referendum.