Sociální demokraté podali k Ústavnímu soudu stížnost na tři úsporné vládní zákony, které schválil Parlament. Na středeční tiskové konferenci to oznámil úřadující předseda strany Bohuslav Sobotka.

Jde o nedávno přijaté zákony o úsporách v sociálních výdajích a o omezení státní podpory stavebního spoření. Stěžují si také na starší zákon, který zrušil nemocenskou v prvních třech dnech nemoci.

„Jsem pevně přesvědčen, že ti, kteří dali podání k Ústavnímu soudu, nemají správný právní názor. Autoritativní rozhodnutí ale může udělat jen Ústavní soud," řekl novinářům ministr financí Miroslav Kalousek z TOP 09.

Pokud by ČSSD s některou z žalob uspěla, vláda by musela škrtnout peníze někde jinde, dodal.

Sobotka: Stav nouze byl zneužit

„Dnes poslanci ČSSD podepsali a odeslali Ústavnímu soudu tři stížnosti," řekl novinářům Sobotka. První návrh požaduje zrušení celého zákona o úsporných opatřeních v působnosti ministerstva práce a sociálních věcí, tedy škrtů v sociální oblasti, například rušení sociálního příspěvku, snížení peněz pro zdravotně postižené.

Sociální demokraté napadají proces, ve kterém byl tento zákon přijat na půdě Parlamentu. „Kvůli časovému deficitu, uměle vytvořenému vládní většinou, neměla opozice možnost se na projednávání zákona řádně připravit,“ uvedl Sobotka v tiskovém prohlášení.

Podle statutárního místopředsedy ČSSD byla totiž vypuštěním obecné rozpravy ve Sněmovně zásadně ztížena i možnost proti návrhu zákona argumentovat. „Zneužitím stavu legislativní nouze se vládní koalice vyhnula i předpokládané kritické diskusi v Senátu a možnému vrácení či zamítnutí návrhu Senátem, v němž má ČSSD po volbách většinu hlasů," vysvětlil Sobotka.

Sociální demokracii se nelíbí ani to, že vláda nechala tento návrh projednat ještě Senátem ve starém složení. Senát po podzimních volbách ovládla levice, napadaný zákon však už po volbách schválili ještě původní senátoři, většinou sympatizující s nynější vládní koalicí.

Aby se pak vláda vyhnula „komplikacím“ s obměněným Senátem, svolala podle sociálních demokratů ještě po volbách urychleně jeho schůzi ve starém složení, aby tak znemožnila o zákonu hlasovat již nově zvoleným senátorům. Podobným způsobem byly přijaty i další vládní úsporné zákony.

I politologové jsou kritičtí k postupu vlády, která prosadila úsporné zákony v Poslanecké sněmovně ve zkrácené lhůtě bez obecné rozpravy a následně v Senátu v předvolebním složení. Pavel Šaradín již dříve pro Deník Referendum uvedl, že tento vládní postup nepřispěl ke kultivaci politické kultury u nás. „Důležité zákony by Senát v původním složení již projednávat a schvalovat neměl,“ uvedl Šaradín pro Deník Referendum.

Politologové souhlasí

„Je to ukázkou velmi pokleslé politické kultury, vláda si do svého vínku dala rozbušku v podobě válcování procedurálních standardů, jež jsou pro parlamentní politickou kulturu obvyklé,“ myslí si politolog Jiří Pehe. Podle jeho názoru koaliční vláda potvrzuje, že sliby o konstruktivním dialogu s opozicí nebyly myšleny vážně.

Podle Jiřího Peheho je tato snaha vlády součástí strategie prosadit své zákony, aniž by prošly obvyklou schvalovací procedurou. I případné senátní odmítnutí úsporných zákonů by pravděpodobně na konečném přijetí těchto zákonů mnoho nezměnilo, pouze by jej totiž oddálilo. Konečné slovo by totiž měla Sněmovna, v níž má vládní koalice pohodlnou většinu 118 hlasů.

„Avšak podstatný je tu právě ten moment obcházení procedurálních zvyklostí parlamentarismu, které jsou pro stav politické kultury daleko podstatnější než to, jak rychle a efektivně budou přijata ta která opatření,“ řekl pro Deník Referendum Jiří Pehe.

„Ostatně už poslanecké projednávání úsporných balíčků ve stavu legislativní nouze bylo na hraně, ne-li za ní,“ doplnil politolog Pavel Šaradín. Podle Lukáše Jelínka vláda tímto jednáním marginalizuje roli Parlamentu, jejíž dolní komoře je ale z ústavy odpovědná. „Je to nekorektní a s vyspělou politickou kulturou to nemá nic společného,“ uvedl před časem pro Deník Referendum Lukáš Jelínek.

Problém je i jinde

Druhým napadeným zákonem je novela zákona o stavebním spoření. I zde sociálním demokratům vadí podobná zrychlená procedura projednávání ve stavu legislativní nouze, ke které podle názoru sociální demokracie nebyl důvod.

Podle Sobotky ale navíc v tomto zákoně vláda nepřiměřeně zasáhla do majetkových práv občanů a nepřiměřeně zasáhla ve prospěch veřejného zájmu tím, že zpětně omezila podmínky pro stavební spoření.

Vláda podle sociálních demokratů nemá právo zpětně zdanit podporu stavebního spoření ještě za rok 2010. Druhou napadenou věcí je rozhodnutí vlády snížit podporu u platných smluv, ačkoliv občané nemají šanci se bez sankcí ze smlouvy vyvázat.

Jediná možná cesta?

Třetí stížností je návrh na opětovné zrušení třídenní karenční doby u nemocenské. Sobotka dnes připomněl, že takovou výplatu zrušila už vláda Mirka Topolánka a Ústavní soud po stížnosti ČSSD v roce 2008 vládní rozhodnutí zrušil.

Parlament proto karenční lhůtu dočasně obnovil, byla ale opět zrušena od ledna 2009 poté, co začal platit nový zákon o nemocenském pojištění a úpravách dalších zákonů.

„My se domníváme, že by Ústavní soud měl postupovat kontinuálně v souladu se svými předchozími názory, a znovu navrhujeme ve stávajícím zákoně o nemocenském pojištění, aby karenční lhůta tří dnů byla zrušena," vysvětlil místopředseda ČSSD.

Podle sociálních demokratů má nemocný člověk nárok na hmotné zabezpečení po celou dobu své nemoci. Sociální demokracie je podle Sobotky přesvědčena, že vládní bezprecedentní zneužití stavu legislativní nouze ke schválení takto zásadních opatření je politicky i společensky neúnosné.

„Ústavní stížnost je tak nyní jediná cesta, jak se pokusit takovýmto krokům zabránit,“ uzavřel Bohuslav Sobotka.