Ujměte se mandátu, vyzývá ProAlt nové senátory
Dušan RadovanovičDle známé kritické iniciativy nemohou ústavní právo vykonávat mandát omezovat technická opatření úředníků. Nově zvolení senátoři by se proto měli neprodleně chopit výkonu funkce, a zabránit obcházení výsledků říjnových voleb vládou Petra Nečase.
ProAlt — Iniciativa pro kritiku reforem a na podporu alternativ vyzývá senátory, již byli zvolení v říjnových volbách, aby se neprodleně chopili výkonu svého mandátu. Iniciativa se odvolává na ústavu, v níž je explicitně uvedeno, že mandát poslance nebo senátora vzniká zvolením.
„Od onoho dne máte tak nejen právo, nýbrž i ústavní povinnost vykonávat svůj mandát. Je totiž právem voličů, aby ten, koho zvolili, svůj mandát vykonával,“ napsal v dopise právník a mluvčí iniciativy Pavel Čižinský.
Vláda Petra Nečase se v současné době snaží využít zvyku, podle něhož musí zvolení senátoři čekat, až jim bude vydáno osvědčení o zvolení a teprve pak na schůzi zasednout a složit slib. Premiér Nečas proto prosadil mimořádné zasedání Senátu, které se uskuteční tento pátek a proběhne ještě ve starém složení. V něm má většinu pravice, která vládní návrhy škrtů pravděpodobně podpoří.
Podle Čižinského je však taková zvyklost protiústavní. „Ústava České republiky a Listina základních práv a svobod jsou nadřazeny všem ostatním právním normám. Není tedy možné, aby zákon, o vyhlášce nebo prováděcím předpisu ani nemluvě, korigoval jakýmkoliv způsobem tyto dva dokumenty,“ vysvětluje Čižinský.
ProAlt připomíná, že nově projevená vůle občanů musí mít přednost před vůlí, kterou voliči projevili před šesti lety. „Tuto vůli lidu není možné odsunovat technickými opatřeními úředníků jako je zveřejnění výsledků voleb, vydání osvědčení o zvolení, popř. svolání schůze Senátu,“ píše se v dopise.
„Jelikož vládní koaliční strany využívají zcela účelově nynějšího povolebního mezidobí, aby obešly výsledky senátních voleb a uspíšily schválení svých zásadních a vysoce kontroverzních vnitropolitických i zahraničněpolitických záměrů, jsme toho názoru, že je potřeba s touto protiústavní praxí skoncovat,“ soudí Čižinský.
Na znamení nesouhlasu se zasedáním starého Senátu chystá iniciativa ProAlt také protest před budovou Senátu. „Senátoři bez mandátu chtějí škrtnout kromě sociálních dávek i základní demokratické principy. Šetřit se má na těch nejslabších a šetřit se má na demokracii,“ uvedla další z mluvčích ProAltu Jana Glivická.
Někteří senátoři se přitom začali svého práva domáhat ještě před zveřejněním výzvy. Alena Dernerová a Jaroslav Doubrava zvolení za hnutí Severočeši.cz už podali k Ústavnímu soudu stížnost na zákony, které schválil Senát po podzimních volbách.
Jejich podání k Ústavnímu soudu je mnohem rozsáhlejší než před týdnem avizovaná stížnost ČSSD, která hodlá napadnout dva ze zákonů schválených ve Sněmovně v režimu legislativní nouze. Podle Aleny Dernerové je možné, že se k nim přidají i další nově zvolení senátoři. Pokud by u Ústavního soudu uspěli, musel by Senát již v novém složení znovu projednat nasazení českých vojáků v Afghánistánu či zrušení státní podpory slunečních elektráren.
"Pokud jsme se dnes nemohli dostat do jednacího sálu, pak příště se sem nedostaneme ani kanály, pokud budeme takto pokračovat..."
Přímý přenos: http://www.senat.cz/cinnost/webtv/index.php?ke_dni=12.11.2010&O=6
Videozáznam ale televize na web nedala.
Zaznamenal někdo z ProAlt-u nebo se pokusí z televize získat a umístit na http://www.youtube.com/TVProAlt ?
Viz. článek 26 Ústavy, který zní: “Poslanci a senátoři vykonávají svůj mandát osobně v souladu se svým slibem a nejsou přitom vázáni žádnými příkazy.“ Slib daný Ústavou skládají senátoři na první (ustavující) schůzi nového Senátu, což tentokrát zřejmě bude v zákonné lhůtě dne 24.11.2010.
Podle mého názoru tak k porušení Ústavy nedošlo. „Staří“ senátoři stále ještě mandát měli. „Noví“ senátoři ho sice měli také, ale ještě nesplnili ústavní podmínku k jeho výkonu.
Pravice zneužila toho, že Senát ovládala a s termíny jeho schůzí účelově manipulovala. Prostě jen Ústavu tunelovala ve svůj prospěch. V Čechách běžná věc …
Jak to v Senátu probíhalo si lze přečíst zde:
http://www.senat.cz/xqw/xervlet/pssenat/hlasovani?action=steno&O=7&IS=4437&D=12.11.2010#b10819
* Druhou otázkou je, jak se postaví k otázce oprávněnosti užití institutu legislativní nouze. (Jeho odůvodnění nebezpečím „snížení ratingu“....., pokud na to ovšem stěžovatelé nezapomenou poukázat.)
* Rozdíl mezi porušením a „tunelováním“ ústavy se nejspíše v odůvodnění nálezu ÚS k oběma otázkám neobjeví. Pro formální pojetí práva je to sotva uchopitelné.
* I pokud ovšem – což je při jeho současném složení pravděpodobné – ÚS dojde k závěru, že zvolení mandatáři neporušili literu ústavy, bude to zároveň znamenat, že jednali v duchu ústavy? Tedy, že jednali v „úctě k právům a svobodám člověka a občana“ /Čl. 1, (1)/?
-- Mělo by nás to tedy vést k zamyšlení, proč a čím je ústava více než pouhý její text. A nakolik je politický boj o jakkoli dílčí cíle vždy také bojem za naplnění ústavy. --
Ústava ČR http://www.psp.cz/docs/laws/constitution.html -- hlava druhá, článek 23, odstavec 2: Senátor složí slib na první schůzi Senátu, které se zúčastní.
Stačilo, aby se noví senátoři zúčastnili.
Podle článku 16, odstavce 2 jsou senátoři voleni na šest let a podle článku 19, odstavce 3 „Mandát poslance nebo senátora vzniká zvolením. ‟ Ústava nestanoví jednoznačně, zda volední období na sebe plynule navazují, anebo zda se šest let počítá hned od vzniku mandátu zvolením -- ve druhém případě by mandát senátorů zvolených v roce 2004 vypršel již 6. listopadu, ale dosavadní praxe už, myslím, přinejmenším založila precedens pro výklad, že volební období následují plynule za sebou (a tedy mandát senátora trvá zpravidla, pokud o něj z nějakého důvodu nepřijde předčasně, o několik dní déle než oněch šest let volebního období. Vznik mandátu zvolením je každopádně určen výslovně -- což vytváří při obou výkladech hranic volebního období podmínky pro překryv mandátů a dočasný přebytek senátorů v senátu.
Bohužel ti senátoři, kteří možná, podle méně pravděpodobného výkladu ústavy, neměli už ve funkci co pohledávat (v senátu klidně ano, podle článku 36 jsou schůze obou komor parlamentu veřejné), přišli a funkci vykonali, zatímco ti senátoři, kteří naprosto jistě už mohli přijít, dožadovat se práva složit slib a pustit se do výkonu funkce, zůstali doma.
http://www.miroslavahustakova.cz/index.php?page=news
V souvislosti s vašimi poznámkami je jistě velmi zajímavý rozhor s Vojtěchem Ceplem, který je zde:
http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/karel-hvizdala.php?itemid=7903
Tunelováním označuji v tom rozhovoru zmíněný advokátský přístup k právu. Odpudivý zejména u politiků
Díky za Vaše výstižné poznámky
Za pozornost stojí hlavně jeho zmínka o dvou přístupech k výkladu práva -- ".... jedna advokátská, jež se snaží, aby její strana vyhrála, a druhá státotvorná, která se snaží hledat smysl, cíl daných ustanovení." -- Dokonce i Hvížďala pochopil, že jde o "spor mezi literou a duchem zákona".
Za pozorné čtení stojí i následující poznámky k právnímu formalismu a normativismu. Dodal bych snad jen, že o "uvažovat o cíli, smyslu, hodnotách" by měli nejen státní právníci, ale pokud možno i občané této země.