Ujměte se mandátu, vyzývá ProAlt nové senátory
Dušan RadovanovičDle známé kritické iniciativy nemohou ústavní právo vykonávat mandát omezovat technická opatření úředníků. Nově zvolení senátoři by se proto měli neprodleně chopit výkonu funkce, a zabránit obcházení výsledků říjnových voleb vládou Petra Nečase.
ProAlt — Iniciativa pro kritiku reforem a na podporu alternativ vyzývá senátory, již byli zvolení v říjnových volbách, aby se neprodleně chopili výkonu svého mandátu. Iniciativa se odvolává na ústavu, v níž je explicitně uvedeno, že mandát poslance nebo senátora vzniká zvolením.
„Od onoho dne máte tak nejen právo, nýbrž i ústavní povinnost vykonávat svůj mandát. Je totiž právem voličů, aby ten, koho zvolili, svůj mandát vykonával,“ napsal v dopise právník a mluvčí iniciativy Pavel Čižinský.
×
Domov → Zpráva
11. listopadu 2010 v 19.17
Související
Diskuse
Milan Štěch:
"Pokud jsme se dnes nemohli dostat do jednacího sálu, pak příště se sem nedostaneme ani kanály, pokud budeme takto pokračovat..."
Přímý přenos: http://www.senat.cz/cinnost/webtv/index.php?ke_dni=12.11.2010&O=6
"Pokud jsme se dnes nemohli dostat do jednacího sálu, pak příště se sem nedostaneme ani kanály, pokud budeme takto pokračovat..."
Přímý přenos: http://www.senat.cz/cinnost/webtv/index.php?ke_dni=12.11.2010&O=6
12.11. v 13:45 vysílalo Studio ČT24 rozhovor Barbory Kroužkové o protestu proti schůzi Senátu (Jindřich Šídlo, Pavel Čižinský).
Videozáznam ale televize na web nedala.
Zaznamenal někdo z ProAlt-u nebo se pokusí z televize získat a umístit na http://www.youtube.com/TVProAlt ?
Videozáznam ale televize na web nedala.
Zaznamenal někdo z ProAlt-u nebo se pokusí z televize získat a umístit na http://www.youtube.com/TVProAlt ?
November 14, 2010 v 2.10
Obávám se, že pan Čižinský neodlišuje dostatečně vznik mandátu od jeho výkonu. Mandát senátora skutečně vzniká zvolením, ale jeho výkon je ještě podmíněn složením slibu.
Viz. článek 26 Ústavy, který zní: “Poslanci a senátoři vykonávají svůj mandát osobně v souladu se svým slibem a nejsou přitom vázáni žádnými příkazy.“ Slib daný Ústavou skládají senátoři na první (ustavující) schůzi nového Senátu, což tentokrát zřejmě bude v zákonné lhůtě dne 24.11.2010.
Podle mého názoru tak k porušení Ústavy nedošlo. „Staří“ senátoři stále ještě mandát měli. „Noví“ senátoři ho sice měli také, ale ještě nesplnili ústavní podmínku k jeho výkonu.
Pravice zneužila toho, že Senát ovládala a s termíny jeho schůzí účelově manipulovala. Prostě jen Ústavu tunelovala ve svůj prospěch. V Čechách běžná věc …
Jak to v Senátu probíhalo si lze přečíst zde:
http://www.senat.cz/xqw/xervlet/pssenat/hlasovani?action=steno&O=7&IS=4437&D=12.11.2010#b10819
Viz. článek 26 Ústavy, který zní: “Poslanci a senátoři vykonávají svůj mandát osobně v souladu se svým slibem a nejsou přitom vázáni žádnými příkazy.“ Slib daný Ústavou skládají senátoři na první (ustavující) schůzi nového Senátu, což tentokrát zřejmě bude v zákonné lhůtě dne 24.11.2010.
Podle mého názoru tak k porušení Ústavy nedošlo. „Staří“ senátoři stále ještě mandát měli. „Noví“ senátoři ho sice měli také, ale ještě nesplnili ústavní podmínku k jeho výkonu.
Pravice zneužila toho, že Senát ovládala a s termíny jeho schůzí účelově manipulovala. Prostě jen Ústavu tunelovala ve svůj prospěch. V Čechách běžná věc …
Jak to v Senátu probíhalo si lze přečíst zde:
http://www.senat.cz/xqw/xervlet/pssenat/hlasovani?action=steno&O=7&IS=4437&D=12.11.2010#b10819
* Ústavní soud, pokud jde o formální podmínky ústavnosti samotného konání schůze Senátu, bude nejspíš sledovat tuto nebo podobnou argumentační linii.
* Druhou otázkou je, jak se postaví k otázce oprávněnosti užití institutu legislativní nouze. (Jeho odůvodnění nebezpečím „snížení ratingu“....., pokud na to ovšem stěžovatelé nezapomenou poukázat.)
* Rozdíl mezi porušením a „tunelováním“ ústavy se nejspíše v odůvodnění nálezu ÚS k oběma otázkám neobjeví. Pro formální pojetí práva je to sotva uchopitelné.
* I pokud ovšem – což je při jeho současném složení pravděpodobné – ÚS dojde k závěru, že zvolení mandatáři neporušili literu ústavy, bude to zároveň znamenat, že jednali v duchu ústavy? Tedy, že jednali v „úctě k právům a svobodám člověka a občana“ /Čl. 1, (1)/?
-- Mělo by nás to tedy vést k zamyšlení, proč a čím je ústava více než pouhý její text. A nakolik je politický boj o jakkoli dílčí cíle vždy také bojem za naplnění ústavy. --
* Druhou otázkou je, jak se postaví k otázce oprávněnosti užití institutu legislativní nouze. (Jeho odůvodnění nebezpečím „snížení ratingu“....., pokud na to ovšem stěžovatelé nezapomenou poukázat.)
* Rozdíl mezi porušením a „tunelováním“ ústavy se nejspíše v odůvodnění nálezu ÚS k oběma otázkám neobjeví. Pro formální pojetí práva je to sotva uchopitelné.
* I pokud ovšem – což je při jeho současném složení pravděpodobné – ÚS dojde k závěru, že zvolení mandatáři neporušili literu ústavy, bude to zároveň znamenat, že jednali v duchu ústavy? Tedy, že jednali v „úctě k právům a svobodám člověka a občana“ /Čl. 1, (1)/?
-- Mělo by nás to tedy vést k zamyšlení, proč a čím je ústava více než pouhý její text. A nakolik je politický boj o jakkoli dílčí cíle vždy také bojem za naplnění ústavy. --
Nezapomněl ProAlt vyzvat ty nově zvolené senátory včas osobně, aby přišli složit slib?
Ústava ČR http://www.psp.cz/docs/laws/constitution.html -- hlava druhá, článek 23, odstavec 2: Senátor složí slib na první schůzi Senátu, které se zúčastní.
Stačilo, aby se noví senátoři zúčastnili.
Podle článku 16, odstavce 2 jsou senátoři voleni na šest let a podle článku 19, odstavce 3 „Mandát poslance nebo senátora vzniká zvolením. ‟ Ústava nestanoví jednoznačně, zda volední období na sebe plynule navazují, anebo zda se šest let počítá hned od vzniku mandátu zvolením -- ve druhém případě by mandát senátorů zvolených v roce 2004 vypršel již 6. listopadu, ale dosavadní praxe už, myslím, přinejmenším založila precedens pro výklad, že volební období následují plynule za sebou (a tedy mandát senátora trvá zpravidla, pokud o něj z nějakého důvodu nepřijde předčasně, o několik dní déle než oněch šest let volebního období. Vznik mandátu zvolením je každopádně určen výslovně -- což vytváří při obou výkladech hranic volebního období podmínky pro překryv mandátů a dočasný přebytek senátorů v senátu.
Bohužel ti senátoři, kteří možná, podle méně pravděpodobného výkladu ústavy, neměli už ve funkci co pohledávat (v senátu klidně ano, podle článku 36 jsou schůze obou komor parlamentu veřejné), přišli a funkci vykonali, zatímco ti senátoři, kteří naprosto jistě už mohli přijít, dožadovat se práva složit slib a pustit se do výkonu funkce, zůstali doma.
Ústava ČR http://www.psp.cz/docs/laws/constitution.html -- hlava druhá, článek 23, odstavec 2: Senátor složí slib na první schůzi Senátu, které se zúčastní.
Stačilo, aby se noví senátoři zúčastnili.
Podle článku 16, odstavce 2 jsou senátoři voleni na šest let a podle článku 19, odstavce 3 „Mandát poslance nebo senátora vzniká zvolením. ‟ Ústava nestanoví jednoznačně, zda volední období na sebe plynule navazují, anebo zda se šest let počítá hned od vzniku mandátu zvolením -- ve druhém případě by mandát senátorů zvolených v roce 2004 vypršel již 6. listopadu, ale dosavadní praxe už, myslím, přinejmenším založila precedens pro výklad, že volební období následují plynule za sebou (a tedy mandát senátora trvá zpravidla, pokud o něj z nějakého důvodu nepřijde předčasně, o několik dní déle než oněch šest let volebního období. Vznik mandátu zvolením je každopádně určen výslovně -- což vytváří při obou výkladech hranic volebního období podmínky pro překryv mandátů a dočasný přebytek senátorů v senátu.
Bohužel ti senátoři, kteří možná, podle méně pravděpodobného výkladu ústavy, neměli už ve funkci co pohledávat (v senátu klidně ano, podle článku 36 jsou schůze obou komor parlamentu veřejné), přišli a funkci vykonali, zatímco ti senátoři, kteří naprosto jistě už mohli přijít, dožadovat se práva složit slib a pustit se do výkonu funkce, zůstali doma.
Ústavní stížnost o legislativní nouzi není. Lze si jí přečíst zde:
http://www.miroslavahustakova.cz/index.php?page=news
V souvislosti s vašimi poznámkami je jistě velmi zajímavý rozhor s Vojtěchem Ceplem, který je zde:
http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/karel-hvizdala.php?itemid=7903
Tunelováním označuji v tom rozhovoru zmíněný advokátský přístup k právu. Odpudivý zejména u politiků
Díky za Vaše výstižné poznámky
http://www.miroslavahustakova.cz/index.php?page=news
V souvislosti s vašimi poznámkami je jistě velmi zajímavý rozhor s Vojtěchem Ceplem, který je zde:
http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/karel-hvizdala.php?itemid=7903
Tunelováním označuji v tom rozhovoru zmíněný advokátský přístup k právu. Odpudivý zejména u politiků
Díky za Vaše výstižné poznámky
Děkuji za odkaz na Cepla.
Za pozornost stojí hlavně jeho zmínka o dvou přístupech k výkladu práva -- ".... jedna advokátská, jež se snaží, aby její strana vyhrála, a druhá státotvorná, která se snaží hledat smysl, cíl daných ustanovení." -- Dokonce i Hvížďala pochopil, že jde o "spor mezi literou a duchem zákona".
Za pozorné čtení stojí i následující poznámky k právnímu formalismu a normativismu. Dodal bych snad jen, že o "uvažovat o cíli, smyslu, hodnotách" by měli nejen státní právníci, ale pokud možno i občané této země.
Za pozornost stojí hlavně jeho zmínka o dvou přístupech k výkladu práva -- ".... jedna advokátská, jež se snaží, aby její strana vyhrála, a druhá státotvorná, která se snaží hledat smysl, cíl daných ustanovení." -- Dokonce i Hvížďala pochopil, že jde o "spor mezi literou a duchem zákona".
Za pozorné čtení stojí i následující poznámky k právnímu formalismu a normativismu. Dodal bych snad jen, že o "uvažovat o cíli, smyslu, hodnotách" by měli nejen státní právníci, ale pokud možno i občané této země.