Poslanci rozhodnou na říjnové schůzi o základních parametrech návrhu státního rozpočtu pro příští rok. Na programu jsou i vládní předlohy ke snížení rozpočtového schodku, s jejichž platností návrh rozpočtu počítá.

Jedná se například o balíček úsporných opatření navržený ministerstvem práce a sociálních věcí a zavedení takzvané povodňové stokoruny. Schůze poslanců začne v úterý a čítá zhruba devět desítek bodů včetně návrhu na navýšení počtu vojáků v Afghánistánu.

Stát by měl podle návrhu hospodařit se schodkem 135 miliard korun při příjmech 1044 miliard a výdajích 1179 miliard korun. Právě tyto ukazatele a způsob vypořádání schodku poslanci schvalují v prvním čtení, které je nyní na programu.

Úsporný balíček počítá mimo jiné s omezením vyplácení porodného, změnami v rodičovském příspěvku a se snížením příspěvku na péči. V daňové novele chce vláda snížit slevu na dani o dvanáct set korun ročně na poplatníka, opatření má platit rok. Na programu je i předloha, která snižuje státní podporu stavebnímu spoření.

Vláda občanských demokratů, TOP 09 a Věcí veřejných chce, aby poslanci schválili tyto normy už v prvním čtení. Levice ale ohlásila, že bude takový potup vetovat. Podle člena rozpočtového výboru Sněmovny Jiřího Paroubka jde o celou řadu diskutabilních návrhů, o kterých by se ve Sněmovně mělo seriózně debatovat.

„Já si neumím představit, že by tyto normy Poslanecká sněmovna schválila již v prvním čtení. Ostatně voliči vyslali současné vládě v senátních volbách jasný signál o tom, co soudí o chystaných reformách. Takto zásadní zákony musí projít standardním schvalovacím procesem,“ uvedl pro Deník Referendum poslanec Paroubek.

Hrozí tedy, že předlohy nebudou platit od začátku příštího roku, jak kabinet předpokládá. Problém bude mít koalice také v Senátu, který po víkendových volbách ovládne levice.

Ministr financí Miroslav Kalousek proto podle pondělních Hospodářských novin připouští, že vláda by mohla požádat o stav legislativní nouze. Vyhlásila by jej předsedkyně Sněmovny Miroslava Němcová, schvalovací proces by se urychlil.

Proti takovému postupu se postavila levice i premiér Petr Nečas, podle kterého je využití legislativní nouze nepravděpodobné a nebylo by vhodné. Zákon připouští využití legislativní nouze jen ve výjimečných situacích.

Mezi další vládní předlohy, které by měli poslanci schválit už v prvním čtení, patří snížení příspěvků politickým stranám, snížení platů ústavních činitelů a vydání státních dluhopisů zhruba za 275 miliard korun. Státní dluh ale nevzroste, obligace nahradí starší emise. ČSSD tuto předlohu vetovat nebude.

Návrh plánu vojenských zahraničních misí pro další dva roky, který obsahuje posílení afghánského kontingentu, by měl být ve Sněmovně díky převaze koaličních poslanců schválen. Problém by ale mohl mít kvůli budoucí levicové většině v Senátu.

Vládní koalice proto hodlá posílení afghánského kontingentu prosadit již tuto středu a odhlasovat to má Senát ve starém složení, včetně senátorů, kteří o víkendu prohráli. Vláda by tak disponovala většinou. Opozice takový krok považuje za obcházení většinové vůle voličů. „Pokud to opravdu udělají, bude to políček politické kultuře v zemi," uvedl pro iDnes.cz místopředseda zahraničního výboru Sněmovny Jan Hamáček z ČSSD.

„Je to neslýchané. Tento záměr je v rozporu s obecnou slušností. Petr Nečas se nepoučil navzdory volební porážce,“ glosoval pro Deník Referendum záměr vlády protlačit navýšení afghánského kontingentu skrze senátory, kteří již nemají důvěru voličů bývalý předseda ČSSD Jiří Paroubek.

Na schůzi Sněmovny by mohli poslanci dále projednat například zákaz používání laserů kolem letišť a možnost obcí vyhlašovat nízkoemisní zóny. Na programu je rovněž návrh ČSSD na přímou volbu prezidenta, předloha bude ale čelit návrhu občanských demokratů na zamítnutí.