Senát dnes obdržel žádost vlády o zkrácené projednání úsporných zákonů, které v úterý prosadila ve Sněmovně ve stavu legislativní nouze vládní koalice.

Senát tak bude čtyři úsporné zákony schvalovat již v pátek 12. listopadu, tedy ještě v dosavadním složení, v němž má vládní koalice většinu. Rozhodl o tom ve středu večer senátní organizační výbor.

Zákony, které v úterý přes odpor levice prosadila ve sněmovně ve stavu legislativní nouze vládní koalice, má Senát na žádost vlády posuzovat také ve zkráceném jednání.

Předseda Senátu Přemysl Sobotka z ODS uvedl, že všichni současní senátoři budou o zákonech rozhodovat právoplatně, neboť jejich šestiletý mandát ještě neskončil. Jeho zpochybňování pokládá za napadání ústavnosti a parlamentní demokracie

Senátoři sociálních demokjratů podle jejich předsedy Petra Víchy jsou sice také proti zrychlenému projednávání čtveřice zákonů, jimiž chce vláda v rozpočtu ponechat až čtyři desítky miliard korun, zablokovat se jim to ale nepodaří. "Jsme si vědomi, že koalice tady má v této chvíli většinu," řekl ČTK Vícha.

Proti zrychlenému projednávání protestovaly už ve Sněmovně KSČM a hlavně ČSSD. Podle jejího úřadujícího předsedy Bohuslava Sobotky tak chce vláda obejít výsledek letošních senátních voleb, v nichž sociální demokraté získali v Senátu většinu. Budou ji mít po skončení současného volebního období, které uplyne 13. listopadu, tedy příští sobotu.

Politologové: jde o ukázku pokleslé politické kultury

Podle Sobotky proto sociální demokraté podají stížnost k Ústavnímu soudu, kde kromě výtek k zákonu o snížení podpory stavebního spoření chtějí napadnout všechny procedurální kroky vládní koalice, které považují za neústavní.

I politologové jsou kritičtí k plánu vlády prosadit úsporné zákony Senátem v předvolebním složení. Podle Pavla Šaradína takovéto kroky nepřispívají ke kultivaci politické kultury u nás. „Důležité zákony by Senát v původním složení již projednávat a schvalovat neměl,“ uvedl Šaradín pro Deník Referendum.

„Je to ukázkou velmi pokleslé politické kultury, vláda si do svého vínku dala rozbušku v podobě válcování procedurálních standardů, jež jsou pro parlamentní politickou kulturu obvyklé,“ myslí si politolog Jiří Pehe. Podle jeho názoru koaliční vláda potvrzuje, že sliby o konstruktivním dialogu s opozicí nebyly myšleny vážně.

Lukáše Jelínka vládní obcházení obvyklých schvalovacích procedur v podání vlády Petra Nečase nepřekvapuje. „Je odpovědností vládní většiny, jak nastaví úroveň komunikace. Současné kroky naznačují, že se vláda nehodlá bavit s nikým o ničem,“ uvedl politolog Jelínek pro Deník Referendum.

„Jde o absenci elementárního dialogu s opozicí. Nečasova vláda tak navazuje na politický styl Mirka Topolánka. Své návrhy prosazují bez parlamentní, natož veřejné debaty. Navíc po výsledku senátních voleb i navzdory veřejnému mínění,“ uvedl Lukáš Jelínek.

Podle Jiřího Peheho je tato snaha vlády součástí strategie prosadit své zákony, aniž by prošly obvyklou schvalovací procedurou. I případné senátní odmítnutí úsporných zákonů by totiž na konečném přijetí těchto zákonů pravděpodobně mnoho nezměnilo, pouze by jej totiž oddálilo. Konečné slovo by totiž měla Sněmovna, v níž má vládní koalice pohodlnou většinu 118 hlasů.

„Avšak podstatný je tu právě ten moment obcházení procedurálních zvyklostí parlamentarismu, které jsou pro stav politické kultury daleko podstatnější než to, jak rychle a efektivně budou přijata ta která opatření,“ uvedl pro Deník Referendum Jiří Pehe.

„Ostatně už poslanecké projednávání úsporných balíčků ve stavu legislativní nouze bylo na hraně, ne-li za ní,“ doplnil politolog Pavel Šaradín. Podle Lukáše Jelínka vláda tímto jednáním marginalizuje roli Parlamentu, jejíž dolní komoře je ale z Ústavy odpovědná. „Je to nekorektní a s vyspělou politickou kulturou to nemá nic společného,“ uzavřel pro Deník Referendum Lukáš Jelínek.

ČSSD zkrácené jednání v Senátu napadne u Ústavního soudu

Sociální demokraté podle Sobotky podají k Ústavnímu soudu stížnost, ve které napadnou krom jiného právě všechny procedurální kroky vládní koalice, jež považují za neústavní.

„Budeme si stěžovat nejen na dvě pasáže zákona o stavebním spoření, ale také na to, že byl vyhlášen stav legislativní nouze, ačkoliv k tomu vláda ve skutečnosti neměla žádné vážné důvody," řekl Sobotka.

ČSSD se stížností podle Sobotky počká, až skončí celá legislativní pouť zákonů. Zatím si chce stěžovat na dvě normy — novelu omezující podporu stavebního spoření a balíček sociálních škrtů.

„Pokud vláda bude podobně postupovat na půdě Senátu a pokusí se ve starém složení Senátu proválcovat potvrzení legislativní nouze, pak nepochybně i o tomto se v naší ústavní stížnosti budeme zmiňovat," řekl Sobotka. ČSSD podle jeho vyjádření napadne postup vlády „všude tam, kde se podle našeho názoru dostala do kolize s ústavou".

„Také se nám nelíbí, že vláda v rámci tohoto stavu legislativní nouze maximálním způsobem omezila práva opozice zasáhnout do legislativního procesu," dodal lídr ČSSD. Vrcholem omezení práv opozice podle něj bylo zrušení obecné rozpravy u balíčku novel, které předložilo ministerstvo práce a sociálních věcí. „I tady napadneme způsob přijetí tohoto zákona," řekl Sobotka s tím, že opozice nedostala možnost kriticky se k zákonu vyjádřit.

Zákony, které má Senát projednat ve zkráceném projednání a v předvolebním složení, mají úzkou vazbu na státní rozpočet pro příští rok. Podle vlády mají pomoci snížit jeho plánovaný schodek na 135 miliard korun. Kvůli tomu by měly spolu s rozpočtem začít platit od začátku roku 2011.

Takzvané úsporné zákony mají mimo jiné snížit slevu na dani o stokorunu kvůli krytí škod po povodních nebo zdanit a snížit státní podpory stavebního spoření. Počítají také se snížením státního příspěvku politickým stranám. Přes 23 miliard korun by měl státní pokladně přinést soubor úspor v sociální oblasti, například zrušení sociálního příplatku nebo zachování sazby pojistného na sociální zabezpečení na 25 procentech.