Po několika hodinách trvajícím odporu a kritice opozice v úterý večer koaliční poslanci prosadili čtyři úsporné zákony, se kterými vláda počítá v rozpočtu na příští rok. Sněmovna je na žádost vlády projednala ve zrychleném režimu legislativní nouze. Proti tomu ostře protestovaly opoziční ČSSD a KSČM. Sociální demokraté oznámili, že postup napadnou u Ústavního soudu. Odbory chystají kvůli schváleným změnám v platech státních zaměstnanců stávku.

Odpolední program Sněmovny ovládly neobvykle vyhrocené pře o pravidlech jednání. Procedurální kličky koalice i opozice několikrát jednání dolní komory úplně zablokovaly. Vládní strany nakonec ale prosadily svou a poslanci úsporné novely pozdě večer schválili. Nyní je bude posuzovat Senát. Pravděpodobně to ale stihne ještě v předvolebním složení, v němž mají koaliční strany většinu.

Kam ten spěch? Do Senátu?

ČSSD se nejprve pokusila vetovat projednávání úsporných zákonů, které navrhla vládní koalice prosadit v režimu legislativní nouze už na nynější schůzi Sněmovny.

Spory o výklad jednacího řádu vzápětí vyplnily tři čtvrtě hodiny jednání Sněmovny až do přestávky, kterou si vyžádal poslanecký klub ODS. „Já osobně prosazuji, abychom nešli ze Sněmovny, dokud všechny zákony neprojdou i třetím čtením," uvedl Nečas. Předseda klubu ODS Petr Tluchoř jménem vládní koalice nakonec navrhl projednávání zákonů na mimořádné schůzi, aby tím zabránil dalším „planým" debatám.

Opozici se nepodařilo prosadit návrh, aby byla narychlo svolaná mimořádná schůze odročena do středečního rána. „Bude-li schválen státní rozpočet, který nebude podložen účinnou legislativou, bude to nevěrohodný dokument," řekl premiér při dnešní mimořádné schůzi Sněmovny. Opozice ale opakovaně upozornila na to, že vláda jedná účelově. Podle sociálních demokratů jde vládě patrně jen o to, aby předlohy mohl schválit Senát ještě v předvolebním složení s pravicovou většinou.

S tím souhlasí i politolog Lukáš Jelínek. Postup „představuje další porušení parlamentních zvyklostí. Nejdříve se schvaluje nová legislativa, pak rozpočet. Současná vláda to dělá přesně obráceně, čímž opět dokazuje svoji absolutní aroganci," uvedl pro Deník Referendum.

„Z legálního hlediska může samozřejmě Senát fungovat do doby, než původním senátorům vyprší mandát, z hlediska legitimity a politické kultury je to nicméně sporné,“ upřesnil Deníku Referendum možnost případného hlasování Senátu o úsporných zákonech v původním složení někdejší dlouholetý poslanec a ústavní expert Zdeněk Jičínský.

Komunisté dokonce odešli

Poslanci se ale ani po hodině jednání nedostali k hlasování o tom, zda stav legislativní nouze trvá. Sociální demokraté následně požádali o přestávku pro jednání svých poslanců. Vládní koalice to ale odmítla, a poslanci KSČM na protest proti porušení tohoto zvykového práva opustili jednací sál dolní komory. David Rath (ČSSD) obvinil vládní většinu ve Sněmovně ze zavádění totalitních praktik.

Premiér Petr Nečas (ODS) následně uvedl, že zvykové právo porušila levice tím, že zmařila zařazení úsporných norem do programu řádné schůze. Podle Nečase to bylo „brutální porušení zvyklostí" a narušení legislativního procesu. Vládní koalice podle něj musela kvůli normám svolat schůzi mimořádnou.

Předseda KSČM Vojtěch Filip uvedl, že svolání mimořádné schůze během necelé hodiny bylo porušení zákona o jednacím řádu Sněmovny. Nejkratší lhůta pro svolání schůze je pět dnů, to se týká i stavu legislativní nouze, podotkl Filip s tím, že vládní poslanci mohli svolání mimořádné schůze navrhnout už minulý týden. Podle předsedy poslanců ODS Petra Tluchoře bylo ale i zařazení úsporných zákonů na program řádné schůze v souladu s jednacím řádem Sněmovny. Podle někdejšího dlouholetého poslance Zdeňka Jičínského nemá tento postup v historii Sněmovny precedens. „Vláda neuznává opozici jako partnera pro jakoukoli diskusi," dodal Jičínský pro Deník Referendum.

Legislativní nouze na mimořádné schůzi prošla...

„Pokud je úmyslem vlády projednat návrhy zákonů tak, že bude porušen zákon o jednacím řádu a že vláda usiluje o to, aby Ústavní soud zrušil tyto zákony, nechť to předseda vlády řekne rovnou," uvedl předseda KSČM Vojtěch Filip s odkazem na úmysl sociálních demokratů podat na průběh jednání stížnost k Ústavnímu soudu. „Samozřejmě, dejte to na Ústavní soud, ale já dneska tím, že budu hlasovat o vyhlášení legislativního stavu nouze, opravdu nemám pocit, že bych porušil slib poslance," odvětil za koalici Stanislav Polčák (TOP 09 a Starostové).

Sněmovna poté vládní většinou rozhodla, že úsporné zákony ke snížení výdajů rozpočtu v příštím roce bude projednávat ve stavu legislativní nouze. Schválila to přes nesouhlas ČSSD a KSČM. Sociální demokracie hned po tomto rozhodnutí na žádost svého úřadujícího předsedy Bohuslava Sobotky požádala o hodinovou pauzu na jednání své frakce, čemuž předsedkyně Sněmovny Miroslava Němcová (ODS) vzápětí vyhověla.

...a tím i novely s úsporami. Co dál?

Po této přestávce už šlo všechno ráz na ráz a koalice všechny své návrhy schválila přesně tak, jak si je předložila.

Jak už bylo řečeno, sociální demokracie se obrátí na Ústavní soud. Jaké jsou její šance podle ústavního právníka Právnické fakulty UK Jana Kudrny? „Domnívám se, že důvodů pro přezkoumání právě schválených návrhů zákonů před Ústavním soudem může být několik," uvedl Deníku Referendum Kudrna.

V prvé řadě jde podle něj o důvody formální: zda byla dodržena procedura předepsaná jednacím řádem. „Za hlavní problém zde považuji nedodržení lhůt pro svolání mimořádné schůze. Jednací řád ani pro stav legislativní nouze nepředpokládá zkrácení běžné pětidenní lhůty od svolání k zahájení schůze. Tato lhůta dodržena

nebyla, protože schůze byla zahájena v průběhu desítek minut od formálního svolání. I v případě, že vláda usiluje o schválení návrhů Senátem ve starém složení, by při dodržení lhůt tohoto cíle dosáhla," popisuje Kudrna.

Dalším možným důvodem pro ústavní přezkum může být podle Kudrny otázka, zda skutečně bylo nezbytné vyhlásit stav legislativní nouze. Záměr vlády předložit včera schválené návrhy je znám již několik měsíců. Je tedy možné se vyjádřit k otázce, zda nebylo možné návrhy předložit již dříve a projednat je řádným způsobem. „Nedodržení procedurálních pravidel je přitom vážným ústavním problémem, ostatně Ústavní soud v minulosti již několik zákonů z tohoto důvodu zrušil," připomněl Kudrna.

V případě jednotlivých návrhů se podle tohoto právníka také najdou materiální důvody pro jejich napadení a přezkum. Patrně nejviditelnější jsou podle něj u zásahů do stavebního spoření, které mají retroaktivní charakter, jak ostatně sám předkladatel uvádí v důvodové zprávě. „Na tomto místě stojí za to připomenout, že vloni v září při zrušení předčasných voleb Ústavní soud zaujal velmi přísný a nekompromisní postoj k otázce retroaktivity norem, kterou označil za rozpornou s principy právního státu a také z tohoto důvodu napadenou normu zrušil," dodal Kudrna. V celé situaci tedy podle něj ještě mohou nastat „zajímavé zvraty".

Politolog VŠE Vladimír Prorok je toho názoru, že teď o legalitě způsobu, kterým koalice ve Sněmovně prosadila sociální škrty, musí rozhodnout Ústavní soud. Prorok podotýká, že v případě, že by Ústavní soud postup koalice nepovažoval za protizákonný, tak bude především záležet na odborech. „Pokud nevyjdou do ulic, tak ztratí svoji kredibilitu," uzavřel pro Deník Referendum.