Sto padesát tisíc chudých rodin s dětmi v České republice má od ledna přijít o sociální příplatek. Vyplývá to z návrhu, který minulý týden schválila vláda. S úplným zrušením příplatku počítá nový zákon, který změní desítky jiných zákonů v souvislosti s úspornými opatřeními státu.

Přitom ministerstvo práce a sociálních věcí přiznává, že padesát tisíc rodin s dětmi upadne po zániku sociálního příplatku do nejtěžší chudoby. Kvůli svým nízkým příjmům budou muset požádat o příspěvek v hmotné nouzi.

Sociální příplatek je dávka určená chudým rodinám s dětmi, jejichž příjem je nižší než dvojnásobek životního minima. Jeho zrušení dopadne nejhůř na rodiny pečující o děti s postižením. Ty mají kvůli této péči vyšší životní náklady než ostatní. V současné době příplatek pobírá patnáct tisíc dvě stě padesát rodin s dětmi s nepříznivým zdravotním stavem. Největším příjemcem (padesát šest procent) této dávky jsou však osamělí rodiče se zdravými dětmi. Jde o domácnosti, jejichž příjem nepřevyšuje dvojnásobek životního minima rodiny.

Jak škrty ovlivní např. rozpočet samoživitelky se dvěma dětmi s cystickou fibrózou? Přibližný rozpočet takové rodiny je asi dvacet sedm tisíc. Dnes matce po zaplacení všech výdajů zbyde přibližně devět set korun. Po zrušení sociálních dávek jí bude chybět pět tisíc sedm set devadesát korun.

Daný plán přivede padesát tisíc rodin do hmotné nouze, tedy do bídy. Počet rodin, které se dostanou do hmotné nouze, stoupne ze současných dvaceti devíti tisíc na osmdesát tisíc.

Stát ušetří 2,8 miliard korun na sociální podpoře, ale bude muset vydat o 1,2 miliardy korun více na dávky v hmotné nouzi. Reálně tedy státní rozpočet ušetří jen 1,6 miliard korun, o které se však ročně také sníží kupní síla obyvatel.

„Vůbec nevím, co budu dělat,“ říká samoživitelka z východních Čech, která se stará o dvě dospívající děti nemocné cystickou fibrózou.

Ženě, která se živí jako účetní, dnes po všech výdajích na živobytí zbývá rezerva na drobné výdaje a dárky necelých tisíc korun. Pokud Parlament schválí návrh Nečasova kabinetu, bude jí měsíčně chybět v rodinném rozpočtu téměř šest tisíc korun. „Doufám, že se poslanci slitují a sociální příplatek zachovají aspoň rodinám s postiženými dětmi,“ věří žena, která si však nepřála zveřejnit své jméno.

„Zrušení sociálního příplatku bude znamenat u rodin s jedním nebo dvěma postiženými dětmi obrovský pokles příjmů. A to o čtyři až deset tisíc korun měsíčně,“ vypočítává Václav Krása, předseda Národní rady zdravotně postižených. Považuje za nepřijatelné, aby stát připustil, že se zdravotní handicap stane příčinou, že téměř šestnáct tisíc rodin, jejichž jeden nebo více členů postižením trpí, spadne do hmotné nouze.

Rodiny pak nebudou mít na to, aby se o těžce nemocné děti staraly, a nezbude jim než je dát do ústavu. „V takovém případě bude z veřejných rozpočtů čerpáno mnohem víc peněz než teď,“ varuje Krása.

Navrhuje proto, aby poslanci vládní návrh upravili tak, že sociální příplatek zůstane zachován aspoň rodinám s postiženými dětmi. Odpovídalo by to výdajům ze státního rozpočtu o objemu čtyři sta až pět set milionů korun ročně.

Vládou schválený návrh počítá s tím, že dopad na chudé rodiny s postiženými dětmi by byl mírnější. Ale týká se to jen malých dětí, u kterých není péče tak drahá. Zmírnění spočívá v tom, že rodinám s postiženými dětmi, které pobírají příspěvek na péči, by se nekrátil rodičovský příspěvek. „Ale toto řešení je omezeno jen na děti mladší sedmi let,“ namítají právníci Národní rady zdravotně postižených. Stát navíc zrušením sociálního příplatku administrativně zatíží pověřené obce. Ty by musely nově zkoumat i majetkové poměry padesáti tisíc nových nejchudších rodin, které po zrušení příplatků spadnou po 1. lednu do bídy a přijdou žádat o příspěvek v hmotné nouzi.

Další informace:

Deník.cz Zrušení sociálního příplatku uvrhne 50 000 rodin do bídy