Českým zemím chybí systém ucelené rehabilitace, který by pomáhal lidem po úrazech s úpravou bydlení, rekvalifikací či nalezením práce. ČTK to řekl předseda Národní rady osob se zdravotním postižením (NRZP) Václav Krása při příležitosti setkání k desátému výročí ustavení rady.

Z dalších nešvarů vyjmenoval i dlouhé rozhodovací lhůty třeba při přiznání podpory, nedostatek bezbariérově upravených škol i nízké počty asistentů pedagogů ve školách.

„Národní rada nepochybně za deset let velmi zvýraznila problematiku lidí se zdravotním postižením, obeznámila společnost s tím, co potřebujeme a co nás tíží," řekl ČTK Krása. „Téma dnes už není nijak tabu," míní.

„Bohužel se nedaří vyřešit trvale problém zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Není to problém jen ČR, nezaměstnanost této skupiny je vysoká v celé EU," prohlásil předseda.

Zaměstnavatelé si podle něj dnes už uvědomují, že mají odpovědnost dát práci i lidem s postižením. Zřetelné je to prý hlavně u velkých firem. Některé podpůrné projekty se však nevyužívají dobře, dlouhodobě nezaměstnaným pak chybí i potřebná kvalifikace, míní.

Získání zaměstnání třeba i díky účinnému systému rehabilitací neznamená jen placení daní zpět do systému. Kromě peněz přináší konkrétnímu člověku i sociální vazby, psychické zdraví a pocit užitečnosti, zhodnotil Krása.

Radě se podle něj za deset let fungování podařilo prosadit řadu zákonů. Především zákon o sociálních službách, ale i úpravy ve stavebním zákoně či třeba ve zdravotnických zákonech.

Uskutečnila se i řada projektů ve prospěch lidí s postižením. Významným počinem je například schválení národního programu mobility pro všechny, což je program podporující odstraňování bariér v dopravě.

„Vláda určila, že každé ministerstvo je povinno každoročně uvolnit deset milionů na zpřístupňování budov, komunikací a podobně," doplnil Krása, jenž je předsedou rady už od roku 2002.

Realizaci některých projektů však zkomplikovala hospodářská krize. „Museli jsme v řadě případů eliminovat některé činnosti, a některé projekty dokonce pozastavit," sdělil Krása. Rada podle něj nyní realizuje asi deset projektů z Evropských fondů.

Rada chce prosadit, aby vláda nekrátila prostředky na podporu lidí se zdravotním postižením. „Aby nesnižovala úroveň příspěvků na péči nebo dotací na podporu mobility lidí se zdravotním postižením," uvedl předseda.

Nyní rada sdružuje celkem 112 organizací, ve kterých je zapojeno přes 250 000 lidí. Má zastoupení ve všech krajích. Spolupracuje i s městy, místními zastupitelstvy a občanskými organizacemi.