Vláda chce projednat čtyři zákony ke snížení rozpočtových výdajů rychle v legislativní nouzi. O její vyhlášení požádá předsedkyni Sněmovny Miroslavu Němcovou (ODS). Kabinet v úterý večer na mimořádné schůzi také rozhodl, že předlohy z řádného projednávání ve Sněmovně stáhne. K tomuto postupu vláda sáhla proto, aby normy mohly platit od počátku příštího roku. Předpokládá to návrh státního rozpočtu. Opozice postup kritizuje a hrozí Ústavním soudem.

Premiér Petr Nečas (ODS) novinářům řekl, že pokud by zákony neplatily včas, hrozily by značné hospodářské škody až v desítkách miliard korun. Obvinil opozici z obstrukcí ve Sněmovně, z nichž podle ministerského předsedy plyne, že chtěla schválení předloh zabránit.

Vláda žádá, aby Němcová vyhlásila legislativní nouzi od 1. do 5. listopadu. Umožnilo by to schválit zákon během jediného čtení i během jednoho dne. Do deseti dnů po Sněmovně by musel normy projednat také Senát. Horní komora by je tedy mohla schválit ještě v předvolebním složení, kdy v něm má převahu pravice.

Nečas po asi půlhodinové schůzce kabinetu podotkl, že se k nyní přijatému postupu přiklonil až po dnešním vývoji ve Sněmovně. „Já jsem od počátku připouštěl tuto možnost,“ poznamenal. Dosud se k ní prý zdrženlivě vyjadřoval především proto, že podobný postup nelze použít u zákonů, které už leží v Parlamentu.

„Potřeboval jsem mít — musím říci — opravdovou a neblahou jistotu, že sociální demokraté opravdu bez ohledu na dopady na veřejné rozpočty, dluhovou službu, na pověst této země na finančních trzích jsou ochotni nabourat projednávání těchto návrhů, a tím i schválení úsporného státního rozpočtu,“ vysvětlil předseda vlády. Chtěl prý zachovat prostor pro to, aby se ČSSD proti návrhům ostře postavila, „řekla své“ a hlasovala proti, ale ne pro otevřenou parlamentní obstrukci.

S vyhlášením Nečas také čekal na právní rozbory, aby měl jako předseda vlády stoprocentní jistotu, že čtveřice zákonů musí platit od 1. ledna příštího roku. „Já si jako předseda vlády nechci zahrávat s laškováním, s vyhlašováním stavu legislativní nouze, když to není úplně stoprocentně nezbytné,“ doplnil.

Vládní návrhy úsporných opatření mají pomoci udržet příští rok schodek 135 miliard korun. Novela zákona o daních z příjmů mimo jiné zdaňuje plat prezidenta a ruší daňové osvobození některých energetických zdrojů jako jsou malé vodní elektrárny nebo fotovoltaické elektrárny. Zákon také snižuje slevu na dani o stokorunu měsíčně. Jde o opatření platné jen pro příští rok.

V sociální oblasti hodlá vláda omezit vyplácení porodného jen na rodiny s příjmy do 2,4násobku životního minima. Počítá také se změnami ve vyplácení rodičovské, se zrušením sociálního příplatku či snížením příspěvku na péči v prvním stupni ze dvou tisíc na osm set korun.

Dále chce kabinet zdanit výnosy ze stavebního spoření, na letošní státní podporu vyplácenou příští rok uvalit 50procentní daň a v dalších letech ji snížit z nyní nejvyšších tří tisíc korun na dva tisíce korun. Příspěvky politickým stranám za mandáty zákonodárců a krajských zastupitelů by měly klesnout o pět procent.

Na tiskové konferenci Nečase podpořili jeho vicepremiéři a předsedové obou menších vládních stran Karel Schwarzenberg (TOP 09) a Radek John (Věci veřejné). „Přestože chceme dialog (s opozicí), musíme říci, že prioritou v tuto chvíli je zastavit zadlužování,“ poznamenal John.