Počet lidí bez práce se meziročně zvýšil ve všech zemích sedmadvacítky, s výjimkou Německa. Nejhůře dopadá krize na pracovní trh ve Španělsku a v pobaltských státech.
Nezaměstnanost v eurozóně vzrostla v dubnu na 10,1 procenta z březnových deseti procent, tedy na nejvyšší úroveň od června 1998. Novináře o tom dnes informoval Eurostat. Ekonomové očekávali, že se míra nezaměstnanosti v dubnu nezmění.
V celé Evropské unii nezaměstnanost zůstala na 9,7 procenta. Bez práce je v celé evropské sedmadvacítce zhruba 23,3 milionu lidí, z toho 15,9 milionu v zemích platících eurem.
Ve srovnání s březnem letošního roku v eurozóně v dubnu přibylo pětadvacet tisíc nezaměstnaných a v celé unii rovněž pětadvacet tisíc. V meziročním srovnání je ovšem v zemích platících evropskou jednotnou měnou o 1,3 milionu lidí bez práce víc a v evropské sedmadvacítce dokonce o 2,4 milionu. V dubnu loňského roku míra nezaměstnanosti činila 9,2 procenta a v celé EU 8,7 procenta.
„Přestože byl růst nezaměstnanosti méně prudký než před šesti měsíci, vzrůstající trend by se nicméně neměl po nějaký čas vůbec změnit. Ekonomická aktivita by měla zůstat nadále příliš slabá na to, aby vytvořila nová pracovní místa,“ uvedl internetový server iMarket News.
Nejmenším počtem lidí bez práce se v dubnu mohly chlubit Nizozemsko a Rakousko, kde míra nezaměstnanosti činila 4,1 procenta, respektive 4,9 procenta. S nejvyšší mírou nezaměstnanosti se naopak potýká Lotyšsko (22,5 procenta), Španělsko (19,7 procenta) a Estonsko (19,0 procenta).
Ve srovnání se stejným obdobím loňského roku počet lidí bez práce klesl pouze v jediném členském státě EU, a to v Německu, kde se míra nezaměstnanosti meziročně snížila ze 7,6 procenta na 7,1 procenta. V ostatních šestadvaceti členských státech počet lidí bez práce vzrostl. Nejvíce pak v Estonsku, a to z 11 procent na 19 procent.
V České republice v dubnu míra nezaměstnanosti podle metodiky Eurostatu činila 7,7 procenta, což představuje pokles z březnových 7,9 procenta.