Výzva levici: přestaňte fňukat a začněte konat

František Kostlán

Obraz levice je zapříčiněn zejména jejím vlastním postojem. Pokud by namísto rozjímání nad tím, kdo jim ubližuje, přijali levicoví intelektuálové aktivní úlohu a začali se více soustředit na vytváření pozitivního programu, byli by na tom jistě o mnoho lépe.

Proč je v České republice levice slabá? Není to dáno pouze společenským vývojem nebo tím, že tzv. pravicová média manipulují veřejným míněním. Hlavním důvodem je, že u nás máme namísto levice jen pár ufňukaných kverulantů.

Naše noviny stojí v první linii boje za svobodnou novinařinu a lidská práva. Podpořte nás a přidejte se k nám!
×

Sledovat levicové psavce a aktivisty je někdy dost tristní. Většina žije ve světě, v němž za jejich nemohoucnost mohou druzí. Zatímco levice je podle nich andělsky čistá, pravice v podobě ďábla brání lidem se svobodně nadýchnout. Problémem levice ovšem není její domnělý protivník, ale vlastní počínání.

Článků na téma, kterak „pravicoví svazáci“ ubližují běloskvoucí levici nalezneme v levicových médiích povícero. Naposledy tento týden v Deníku Referendum nad rozlitým levicovým mlékem rozjímala Hana Holcnerová v článku Volit? Nevoli? A když, koho volit?

„Stádnost je cítit i v postojích k menšinám a slabším a zranitelnějším. Nechceme bezdomovce, nechceme povaleče, nechceme cikány. Pravicový volič považuje za správné podpořit jen ty, co přispívají do státního rozpočtu, a ukázat prstem na takové, co na něm podle jejich mínění jen parazitují. Levicový volič se za svůj postoj většinou stydí, stal se totiž vysmívaným otloukáním mediálního prostoru. Pravicové mládí nás upozornilo, že levice je dobrá leda k utírání zadku.“

Nezlobte se, prosím, ale tohle neustálé levicové fňukání je jednak nepravdivé, jednak kontraproduktivní. Nejhorší předvolební populismus proti těm nejslabším, bezdomovcům a Romům žijícím v ghettech zatím předvedla ČSSD, a to na více místech republiky. Vedení ČSSD k tomu vždy přistupovalo laxně a alibisticky. V tomto případě nejde tedy pouze o pravici, ale o to, že populismus je před volbami dobrý každému, přestože v sobě skrývá nebezpečí, že po volbách přeroste v oficiálně sdílenou xenofobii.

Levice není žádná čisťounká, nevinná panna, ale patří do smečky rozprostřené zprava doleva, která může beztrestně hlásat rasistické a xenofobní bludy hlavně proto, že ti nejslabší se nemohou bránit a zároveň se jich nikdo nezastane. Ani levice ne, protože ta na ně nemá kdy - musí se vehementně stavět za státní zaměstnance, kterým se má ze třiceti až šedesátitisícových platů uzmout pár stovek. ČSSD už dávno není levicovou stranou, ale odborářskou buňkou, které jsou přednější zájmy zaměstnanců před potřebami nezaměstnaných.

Důvod je zřejmý: i ČSSD „považuje za správné podpořit jen ty, co přispívají do státního rozpočtu, a ukázat prstem na takové, co na něm podle jejich mínění jen parazitují,“ abych použil slova Hany Holcnerové. A je to i „levice“, která je součástí soukolí českého mafiánského kapitalismu, také ona jej spoluutváří a podporuje, stejně jako protistrana, ve svůj vlastní prospěch - stranický i osobní. Sociální demokracie, právě tak jako pseudolevicová, ve skutečnosti však populistická KSČM. Ta se po listopadu 89 k vládním korytům nedostala, tak se alespoň tuží v obcích. Například v Praze mají své pašalíky v představenstvech a dozorčích radách městských firem i komunisti, i oni měli od města výhodně pronajaté prostory. A právě proto se v zastupitelstvu mnohdy chovají jako tichý společník momentálně vládnoucích. Není třeba vůbec pochybovat o tom, že až proniknou do vlády, budou se v tomto smyslu chovat stejně jako předlistopadová KSČ i jako drancovníci polistopadoví.

Jestli se levicový volič za svůj postoj většinou stydí, protože se prý stal vysmívaným otloukánkem mediálního prostoru, opravdu nevím. Neznám nikoho takového, přestože mezi mými kamarády a známými je mnoho levicových lidí. „Pravicové mládí nás upozornilo, že levice je dobrá leda k utírání zadku,“ píše Hana Holcnerová. Ano, tohle „mládí“ je opravdu tupé, staří lidé jsou mu k smíchu, o sociální soudržnosti neví nic, kdo si nevydělá za rok přes půl milionu, jako by pro ně neexistoval. Ale vedle toho je tu levicové mládí, které paušálně směrem napravo pokřikuje na každého, kdo si dovolí mít odlišný názor, že je „pravicový svazák“, jako by mělo patent na pravdu. A které lhostejně přihlíží nespravedlnostem páchaným na chudině, protože je páše jejich oblíbená strana. Za identické chování ovšem toto levicové mládí (oprávněně) kritizuje pravici. Pokrytectví je pro takové jednání slabý výraz.

Dovolil bych si poradit levicovým psavcům a aktivistům, jak by se z bludného kruhu vlastní frustrace mohli dostat: Přestaňte fňukat, sebevědomě zvedněte hlavu a začněte se vymezovat vůči okolnímu světu pozitivně. Projevy vaší frustrace lezou lidem na nervy, což je pochopitelně od levice odrazuje. Zameťte si napřed před vlastním prahem, v prvé řadě začněte s kritikou ČSSD. Jinak se z té české náhražky sociální demokracie nikdy levicová strana nestane. Tato kritika musí být pravdivá a tvrdá, ba nesmlouvavá, aby přinutila k odchodu korytáře a přivedla do jejího čela politiky, kteří mají o bídě těch nejpotřebnějších ponětí.

Opusťte své dosavadní „guru“, přestaňte těmto falešným prorokům naslouchat. Všichni ti „proslavení“ a „uznávaní“ filosofové, sociologové či politologové příliš lpí na současném systému, a proto vás manipulují, abyste volili tzv. menší zlo (nebo větší dobro, což je jinými slovy totéž), kterým má být údajně ČSSD. To samo o sobě vyvolává pochyby, zda tito „guru“ neztrácejí soudnost.

Dokud budou lidé volit ČSSD ve větším množství, nikdy neprojde vnitřní katarzí. Je to dobře znát na jejím současném chování. Poté, co si za stovky milionů korun koupila ve volbách do Poslanecké sněmovny Pyrrhovo vítězství, se chová mnohem hůře než ODS. Jediný, kdo projevil jakous takous sebereflexi, byl Jiří Paroubek, nikdo jiný za současný stav ČSSD necítí odpovědnost jinak než verbálně. Pokud po slovech typu „ano, cítím se za úpadek ČSSD odpovědný“ nenásleduje odstoupení ze stranických funkcí (třeba i s možností znovu kandidovat a tím získat nový mandát), jde jenom o prázdné řeči. Tito lidé (širší vedení ČSSD) by podle mého názoru měli být pro levicového voliče, který to s naší zemí myslí opravdu dobře, nevolitelní.

A s tím souvisí poslední bod: Česká republika nutně potřebuje novou, důvěryhodnou levicovou stranu. Možná, že Klíčové hnutí Táni Fischerové a ProAlt by mohly být dobrou základnou pro ni, možná by jejímu vzniku mohl napomoci Manifest radikálního liberalismu Jana Šterna a Jiřího Pehe. V každém případě tu taková strana chybí. Na pravici si to uvědomil Kalousek a byl to od něj chytrý tah. Bylo jisté, že ODS už má hodně lidí plné zuby, takže bylo třeba podchytit voliče, kteří od ní odpadnou.

A totéž se týká i „levice“. Od ČSSD se odvrátilo mnoho voličů, někteří se možná vrátí zpět, ale výraznější šanci na vítězství ČSSD nemá. A pokud vyhraje, má za současné situace v Parlamentu velmi nízký koaliční potenciál. Jednak se etablovaly TOP 09 a Věci veřejné, jednak hrozba, že ČSSD přivede do vlády komunisty, odrazuje hodně lidí z levicového i faktického středu. Nová levicová strana se tedy musí zřetelně distancovat od těch částí ideologií (komunistické i některých levicových), které v praxi vedou k násilí. (Ostatně - dokud toto neudělají komunisté sami, jejich strana se věrohodnou také nestane.) Kdyby měla odborářská ČSSD po boku demokratickou, skutečně levicovou stranu, měla by levice výrazně vyšší šance na vládnutí než nyní. A mělo by to i vedlejší pozitivní dopad: komunisté by se vrátili, kam patří, totiž na smetiště dějin. A o tom byste měli vést diskusi, polemiku, společně to promýšlet. Beze strachu, bez zábran, bez ohledu na ČSSD a KSČM.

Dokud nepřestanete fňukat a nadávat svým odpůrcům, dokud nezvednete zadek a nezačnete dělat pro zdar věci něco skutečně podstatného, budete i nadále mediálním otloukánkem mainstreamových médií. A to po právu, prázdné řeči prostě jsou k smíchu. Je čas konat.

    Diskuse
    Skvělý, výstižný, s odvahou napsaný článek.

    Nemám co dodat - článek přesně a pravdivě (t.j. i sebekriticky) vystihuje situaci současné levice ČR.
    Tak tohle autor přehnal. Téměř všechny teze, které tu má, mohl povytahovat z textů různých levicových autorů, včetně autorů tohoto deníku. Dalo by se říct, že se vlamuje do otevřených dveří. To by nevadilo, zlé je, že to, co hájí a v čem se shodne s mnoha levicovými intelektuály či aktivisty, odmítne levici přiznat, a současně to, co kritizuje, jí připíše. Skvělá taktika, vždycky funguje...

    Mimochodem, sleduju mnoho internetových diskusí, i zcela nepolitických, je to taková perverzní zvědavost. A teze o ufňukancích je rozšířena napříč tématy v různých souvislostech. Dala by se podle mě obecně charakterizovat takto: za ufňukance je označen každý, kdo se odváží poukázat na to, že příčinou jeho (ale ne nutně jeho) neúspěchu či špatné situace (nebo obecně některých negativních jevů), může být i existující prostředí; jedna ze základních tezí nynější pravicové ideologie je totiž ta, že prostředí je v pořádku, resp. je nezměnitelné, a chyba je pak jedině v tom, kdo se nedokáže přizpůsobit. Je to vlastně teze sociálního darwinismu. Pan Kostlán to tak asi nemyslel, ale to je mi celkem jedno. Mně jenom přijde zajímavé sledovat, jak často se tou tezí operuje a v jakých souvislostech.
    A ještě drobnost. Ti zatracovaní odboráři jsou zrovna příkladem někoho, kdo koná. A přijdou mi celkem levicoví, v daném kontextu. Ale to by se asi autorovi nehodilo do krámu.
    AB
    October 13, 2010 v 8.10
    Nu, pane Kostláne, gratuluji! I paní Hyldebrantová Vás pochválila a to je v DR věru velká ponoukatelka levicové sebereflexe! To je pochvala!

    Jinak zcela souhlasím s Martinem Škabrahou. A dodávám: jsou ufňukané texty Michala Hausera, Ivana Štampacha, Jiřího Peheho? Fňuká snad Bělohradský? Fňuká Tereza Stöcklová?A když jsme u ČSSD, je uplakánkem Špidla nebo Zaorálek? - A nakonec pro Lubora Kasala, K.Boušku,p. Kopeckého -.)) Fňuká snad Lipo?

    Tak nevím...
    JS
    October 13, 2010 v 8.42
    Potrefené husy
    Myslím, že ironie pana Borziče je zcela mimo mísu . Přesto , že v některých částech s autorem článku nemohu souhlasit , celkově je to poctivá snaha postrčit potřebné. Ukažte mi prosím jiný článek , kde autor takto důrazně píše : ČSSD v současné podobě je bezzubá a potřebuje levicovou konkurenci a zároveň partnera . Oba ( i pan Škabraha ) přesně potvrzujete téma článku , neřešíte obsah , řešíte formu , ironizujete autora .

    AB
    October 13, 2010 v 8.56
    Pane Samku, já nutně nemusím být na míse, ale mě ten článek pana Kostlána věcný nepřijde. Novou levicovou stranu bych si také přál, už kvůli tomu, že ve stávající situaci nemá ČSSD žádného reálného koaličního partnera. Ale víte, myslím, že nelze izolovat obsah a formu, to je takový trochu platonizující předsudek. Pan Kostlán píše mnohdy skvělé texty a já jeho zápasu s nejrůznějšími rasistickými a antisemtiskými čerty, strašně držím palce. Ale když přijde řeč na levici a pravici dostává se do takové podivné křeče - já mám recept - já nejsem ideolog - já vím, jak to má být - protože já jsem nestranný. Teď zas to obvinění s ufňukanosti. Vždyť to prostě není pravda, naopak mám dojem, že česká levice se zmáhá, alespoň její liberální křídlo. Ohledně ČSSD - jistě je třeba jí hlídat, podporovat jen podmíněně a sledovat bedlivě jestli nesklouzává k populismu, ke kterému má její část opravdu nebezpečné sklony!

    Co se týče poznámky Martina Škabrahy ohledně odborářů, to vám taky přijde jako forma? A tvrzení pana Kostlána, že ČSSD bojuje, aby statní zaměstanci nepřišli o pár stovek z astronomických platů - to je úplně košer?
    Tak dnes nevím už podruhé...
    October 13, 2010 v 11.20
    Pane Kostláne, možná si přejete levici slabou, bezmocnou a uplakanou, aby více vynikla Vaše utopie. Míním toto slovo v jeho původním významu, jako "nemísto". Chcete v politických diskusích zaujímat nějakou pozici, která je proti všemu a všem a pro nikoho a pro nic. Je to povznesená pozice člověka, který si nechcde špinit ruce normální politikou či politickou publicistikou.

    Levice, pane Kostláne, nemá zrovna důvod si hovět v blažené spokojenosti. Je sebereflexivní a po letošním květnovém neúspěchu analyzuje nejen důvody úspěchu politických protivníků, ale i důvody svého neúspěchu. To, co Vám Vaše optika velí vidět jako "fňukání", je kritika namířená do vlastních řad.

    Mohu Vás ale ujistit, že odpor proti vládní politice, zejména proti jejím pseudoreformám roste. Roste hněv řadových občanů. Důvěra k politické třídě se propadá k nule. Ti, kdo mají předpoklady a ochotu tento hněv artikulovat do kritiky systému a do návrhu alternativ, se dávají dohromady přes hranice politických konfesí. V několika viditelnýchb a slyšitelných iniciativách se setkává a spolupracuje široké spektrum levice. Je to práce analytická, kritická i tvůrčí.

    I sociální demokracii podle všeho čas trhl oponou a proti upocenému regionálnímu pragmatismu se prosazuje komplexní programová vize. Strana si začíná vzpomínat na své ideové kořeny. Nebojí se spolupracovat s nezávislými intelektuály. Snad vnitřním personálním haštěřením nezmaří šanci, kterou teď má. Snad dobře využije pomalu rostoucí důvěry obyvatelstva.

    Odboráři řekli mohutné ne vládním reformám. Kdo trochu poslouchal, co říkali, ví, že to nebyl jen boj za zachování nebo zvýšení platů, i když i to by bylo legitimní. Stávka nebyla jen odborářská, byla i politická. A odboroví vůdcové hrozí protesty, "jaké ještě tato země nezažila".

    Není-li Vám, pane Kostláne, tento vzestup sociální kritiky po chuti, můžete ho znevažovat a zesměšňovat. To, co i já na Vás jako diskusní partner cením, vyjádřil v posledním příspěvku Adam Borzič. Mohu-li si dovolit Vám něco doporučit: zaujměte konkrétní politický postoj. Je doba, kdy už je nekorktní povzneseně shlížet na politické hemžení těch druhých.
    OW
    October 13, 2010 v 12.8
    Pan Kostlán reflektuje pohled a situaci lidí, se kterými se setkává, v životě, v práci. Jeho východiskem není teoretický princip ve stylu "má být (někým) zařízeno", ale "je- a jak dál".
    Pak pochopitelně leccos z toho, co vypadá levicově při pohledu z okna pracovny intelektuála, může působit ufňukaně z pohledu člověka, který je ochoten vzít vážně toho a ty, kteří jsou na dně.
    Malý příklad. Zavedení poplatků ve zdravotnictví jsem vážně nijak nevítal a znám dost lidí, pro které jsou reálnou zátěží v životě.
    Avšak v momentě, kdy Paroubkovsko-Ráthovská ČSSD udělala z boje o poplatky alfu i omegu své PR, demonstrativně proplácela poplatky z krajských rozpočtů, nastupuje to, o čem p. Kostlán mluví.
    ČSSD v té době neměla ani tiskárnu na peníze, ani tu poplatkovou bitvu nefinancovali p. Paroubek a p.Rath ze svého.
    Ne, v té době se najednou do finančních potíží začly dostávat na dotacích závislé neziskovky poskytující služby charitativní, sociální, a další. Někde se ty peníze zkrátka vzít musely.
    Jenže, tohle se krutě projeví v životě lidí, jejichž situace je řádově horší než "běžných důchodců, běžných zaměstnanců (bez jakékoliv bagatelizace kterékoliv tíhy života těchto lidí)"- sociální vyloučení, zdravotní či duševní postižení. Tihle lidé ale ve průzkumech a volbách nejsou tak vidět, proto je snadné je odepsat.
    Jinými slovy: Šlo o populistický pokus o sebeprezentaci v roli zachránců jedné skupiny - ovšem za cenu odpisu jiných, ještě zranitelnějších.
    Rasisticko- fašounské excesy, které některé organizace ČSSD odkoukaly a u jiných politických stran a použily ve volební kampani pak tento trend (a současně slova p. Kostlána) jen potvrzují.
    Je snad levicové chování určit, kdo je "ten správný chudý" jehož přesvědčujeme o vlastním mesianismu a kdo "špatný chudý", kterého předhodíme jako hromosvod pro (třeba i oprávněné) frustrace?
    Ne. Podle mne je to prachsprostý utilitarismus, stejný jako u současné vlády. Liší se jen zacílením na jinou voličskou skupinu a chabým nátěrem jiné politické barvy.
    Dokud si tohle neuvědomíme, můžeme filosofovat o sociálním státě, jak chceme. Ale sociální stát to prostě nebude. Bude to zas jenom další potěmkinova vesnice a lechtání vlastního ega.
    Toto píši ve veškeré sympatii k aktivitám odborářů i levicových politiků k zastavení či aspoň zmírnění snah současné vládní koalice. Bez úsměšku.
    To poslední, co bych chtěl, by bylo jejich snižování. Pokud ale budeme ignorovat lidi, o kterých píše p. Kostlán, zůstaneme v polovině (jestli vůbec) a bude to vše naprosto neupřimné a nevěrohodné.
    Ondřej
    P.S. Téma poplatků jsem uvedl JEN jako příklad. Na takový mechanismus můžeme narazit kdekoliv v oblastech sociální problematiky.
    FK
    October 13, 2010 v 15.23
    Nečekal jsem samozřejmě, že vyvolá větší diskusi vyvolá jediný článek. Mrzí mě však, že namísto smyslu a podstaty věci se tu opět diskutuje o mé osobě jako o nějakém škůdci, přestože se neustále snažím pouze používat kritický rozum. To už není pouhé fňukání, to je naprostý nedostatek sebereflexe a neschopnost kritického vhledu do věcí. V diskusních přípspěvcí pane Štamapacha a pana Škabrady se odráží bída české levice, jak jsem ji v článku popsal. Pokud je tento vir rozšířenější, dalo by se to označit za klinickou smrt levice.
    Naprosto souhlasím s pány Samkem a Wolfem.
    FK
    October 13, 2010 v 15.27
    Paní Hyldebrantová, ze srdce děkuji. Od vás mě uznání těší dvojnásob.
    Jenom bych upřesnil, že se necítím být levicový či pravicový, ale snažím se stát mimo jakékoli ideologie, což mi naštěstí umožňuje způsob mého uvažování.
    Vidím zřetelně (a diskuse pod tímto článekm mi to potvrdila), že levice je prakticky v troskách, což pokládám za průšvih, protože demokracie je natolik silná, nakolik je silná opozice.
    Mějte se hezky,
    František Kostlán
    + Další komentáře