Generální stávka za ukončení bezhlavých škrtů a předčasné volby

Jakub Patočka

Úterní odborářská demonstrace zřejmě nepovede k splnění deklarovaných požadavků a vládu nijak zvlášť neznepokojí. Přesto je nejslibnější událostí od sněmovních voleb.

Neuplynuly ani tři měsíce a vláda Petra Nečase a Miroslava Kalouska stihla vzbudit oprávněné obavy, že pod záminkou účelově nafukovaných obav z deficitu státního rozpočtu napáchá neúnosné množství nevratných škod. Jejich reformy jsou ve skutečnosti bezhlavým a bezkoncepčním osekáváním státu, které neprospěje nikomu kromě úzké vrstvy sponzorů a členů vládních stran, a i jim vesměs jen krátkodobě.

Naše noviny stojí v první linii boje za svobodnou novinařinu a lidská práva. Podpořte nás a přidejte se k nám!
×

Čeští občané svěřili stát do rukou jeho nepřátelům. Pokud by vládli celé čtyři roky a uskutečnili byť jen polovinu ze svých plánů, může se stát, že ekologickou politiku, penzijní systém, zahraniční politiku, zdravotnictví, univerzity a vysokoškolské vzdělávání, veřejnoprávní média, systém péče o seniory, veřejnou dopravu, péči o lidská práva, soustavu práv zaměstnanců, systém zajištění nezaměstnaných a chudých lidí, ba i sám systém státní správy postihnou těžko napravitelné, anebo vysloveně — bez prolomení hranice vyvlastňování — nevratné škody.

Nekompetence, s níž se vláda pravicových dobrodruhů pouští do správy českých zemí, vyvolává otázku, zda mají občané možnost její působení ukončit dříve, nežli uplynou. V atmosféře pozvolného procitání občanů, že ve strachu z Paroubka stát svěřili do rukou škrtičů a odborníků, jako jsou Pavel Drobil, Roman Joch či Radek John, se příští úterý koná první velké protivládní vystoupení veřejnosti, odborářská demonstrace.

Její předehrou je na jedné straně seriál vyslovování podpory, takže od chvíle, co policisté svůj záměr demonstrovat vyslovili, neminuly snad tři dny, aby se k nim nepřipojily některé další profese státních zaměstnanců. Prahou tedy nakonec bude procházet výjimečně pestrá společnost, školníci, hasiči, soudní úředníci, vojáci, zdravotní sestry, lékaři, kuchařky, učitelé, dělníci i intelektuálové z ProAltu.

Na druhé straně Petr Nečas snad ani nemohl okázaleji dát najevo, jak málo ho názory odborů zajímají: „Má-li být střet, ať stojí za to, nechal se slyšet.“ To přání mu bude zapotřebí splnit. A jeho zpupnost je záhodno si hýčkat jako zvlášť cenného spojence.

Na rozdíl od minulých čtyř let, kdy vládla koalice Mirka Topolánka, nelze dost korigování vládní politiky očekávat od parlamentu. Sněmovní většina je monumentální a i když se zřejmě v rychlokvašených politických celcích, TOP 09 a Věcech veřejných, s časem začnou objevovat pukliny, je málo pravděpodobné, že by se během čtyř let mohla sněmovní většina šestatřiceti hlasů celkově sesout.

I kdyby ČSSD získala většinu v Senátu, ten není vybaven dostatkem pravomocí, aby mohl převážnou část nejhorších vládních plánů víc než jen zbrzdit. Zavedené občanské organizace, existenčně závislé na státní podpoře, jsou nyní vyděšené k smrti a žádnou koncepční práci směřující k předčasnému konci stávající vlády od nich čekat nelze. Odborářské hnutí je tedy zřejmě naší největší nadějí.

Na úterní demonstraci je přitom nutné pohlížet čistě jako na první krok. Vzhledem k deklarovanému postoji vlády je už nyní jasné, že akce patrně nepřinese žádné bezprostřední účinky. Přesto je její smysl nezastupitelný. S postupem času a podobných veřejných manifestací svých postojů si jednotlivé odborové svazy a zaměstnanci jako celek začnou uvědomovat, že k splnění jejich požadavků vede cesta pouze skrze naplnění požadavku generálního: změny vlády.

Proto je tak důležité, že úterní akci vyslovuje podporu politická opozice, proto je tak důležité, že se jí bude účastnit ProAlt, který je jedinou platformou občanské společnosti pracující s horizontem změny vlády a dlouhodobě proměny společenské atmosféry. Akce, jako je ta úterní, jsou velmi důležité také proto, aby vznikaly pevné vnitřní vazby mezi jednotlivými segmenty probouzejícího se protivládního hnutí.

To se musí propracovat k vzájemné solidaritě a sdílené ucelené strategii, jež mu umožní odolat předvídatelným pokusům vlády rozdělit své odpůrce dílčími ústupky, jakmile se jí bude zdát, že ji jejich tlak začíná ohrožovat. Protivládní občanské hnutí musí mít důkladně promyšlené, co chce a má-li toho jak dosáhnout.

Je pravděpodobné, že Petr Nečas právě proto hovoří tak sebevědomě, jelikož ví, že parlamentní opozice se po čtyři roky obávat nemusí a odborářské demonstrace mu neublíží. Nedokáže si představit, že by jeho vládnutí mohl někdo nějak ohrozit. Protivládnímu hnutí se tedy klade úkol mu to předvést. Vhodný prostředek přitom demokracie zná.

Můžeme o věci uvažovat z různých stran, ale zřejmě jedinou známou metodou, která skýtá reálnou naději, že se protivládnímu hnutí vznikajícímu kolem odborů, ČSSD a ProAltu podaří odvrátit vládou připravované pohromy, je časově neomezená generální stávka s požadavky okamžitého ukončení bezhlavých škrtů vydávaných za reformy a vyhlášení předčasných voleb.

To je plán, jehož uskutečnění nelze uspěchat, poněvadž je pravděpodobné, že pokusit se o něj nebude možné víckrát nežli jednou. Je třeba, aby si prakticky všichni, kteří k tomu mají předpoklady, uvědomili, že je třeba skutečně od dílčích požadavků přejít ke společnému jmenovateli, jenž právě spočívá ve změně vlády, a že právě časově neomezená generální stávka je přesně tou metodou, která může k cíli vést. Zatím je třeba sbírat síly, vzdělávat a rozšiřovat základnu hnutí, nenechat se rozdělit, a jakmile bude zřejmé, že potenciál občanského odporu dosáhl kritického množství, udeřit.

Úterní demonstraci je v tomto světle třeba brát jako důležitý krok na nejslibnější cestě, které se občanům se starostí o věci veřejné nyní nabízejí. Demonstrace mají jedinečný význam, i když bezprostředně nedosáhnou svých požadavků, protože zvyšují vůli společnosti ke změně a její připravenost na ni. Bez mnoha předcházejících demonstrací by se nemohla konat generální stávka v roce 1989. Demonstrace zřídka poměry proměňují bezprostřední reakcí moci, ale vždy tím, že rozšiřují lidem představivost.

    Diskuse
    September 16, 2010 v 7.40
    na nejslibnější cestě?
    Jsou to hezké věty – zejména ta o svěření státu do rukou jeho nepřátel je opravdu apelativní. Jenomže: kde jsou vůdcové? A kdo jsou vůdcové?
    A proto konkrétní otázky:
    * Kdy přinese DR rozhovor s někým s odborářů?
    * Jak chce DR přispět k propagaci členství v odborech a k šíření analýz, které odbory připravily a připravují?
    September 16, 2010 v 8.6
    Koho zastupují odbory? Pracující občany? Nebo jen nespokojené či levici?
    Odbory jdou nyní proti nám (i středo-pravicovým a spokojeným) občanům, kterých se na názor vlastně vůbec neptají...
    Za koho jdou odbory demonstrovat a s jakým mandátem? (S mým mandátem nikoliv.) Kolik procent občanů opravdu chápe nutnost škrtů a uskrovnění a kolik procent chce demonstrace a stávky?
    Za které občany svolávají odbory demonstraci s požadavky: "časově neomezená generální stávka s požadavky okamžitého ukončení bezhlavých škrtů vydávaných za reformy a vyhlášení předčasných voleb"? (Nejde o porušení demokratických principů, když v odborech je mnoho lidí s vládními reformami souhlasícími - ale za předčasné volby bez jejich souhlasu představitelé odborů přesto usilují!?)
    Zastupují odbory všechny občany, nebo jen neurčité procento nesouhlasících skupin s vládními opatřeními? Já jako státní zaměstnanec považuji tato úsporná opatření za solidárně nutná a nezbytná, chceme-li mít i na důchody, na podpory nezaměstnaným a na dávky ještě chudším a potřebnějším než jsme my lidé vydělávající (a především nechceme-li ještě více zadlužovat generace přicházející po nás)...
    Proto nechápu, proč odbory zastupují občany proti jejich vůli a bez dostatečného mandátu, který považuji za neurčitý a rozhodně ne nijak většinový.

    Omlouvám se jinak, že opět přidávám svůj možná "jiný" názor do diskuse - ale nelze na toto z občanské role nereagovat.
    September 16, 2010 v 9.19
    spokojené občance Květoslavě Hyldebrantové
    * Rozborem Vašich představ se zabývat nebudu. Myslím, že k tomu povolanějšími jsou Vaši kolegové odboráři. Jste nepochybně odborově organizována. Své znepokojení proto laskavě – zejména máte-li dojem, že Vás někdo zastupuje proti Vaší vůli – sdělte odborové organizaci jíž jste členkou. To nelze "Z OBČANSKÉ ROLE" neudělat.

    * Za „přidání“ „jiného“ názoru se opravdu netřeba omlouvat, nemyslíte? (Spíše bych se, být Vámi, přece jen občas podíval na českou gramatiku. Tím rozhodně nemůžete nic zkazit.)
    Světu mír
    JK
    September 16, 2010 v 11.40
    Vánoční kolekce
    Odbory mají dnes stejně nízkou prestiž, jako měly před listopadem. Vím, že zkratku PR budete nejspíš považovat za sprosté slovo, ale bez moderního jazyka a promýšlené komunikace zůstanou jednou nohou u rozdávání vánočních kolekcí (pamatujete?) a druhou nohou v dnes znovu oblíbeném populismu. Prohlížel jsem si plakát ČKOS na úterní demonstraci. Klasický motiv opuchlého Kalouska, výhradně negativní formulace, úděsná grafika. Aby mohly odbory dostát autorově zadání a stát se naší největší nadějí, musejí se změnit (přezbrojit).
    MN
    September 16, 2010 v 11.49
    Opravdu nevidíte,
    paní Hyldebrantová, jinou cestu ke snížení deficitu státního rozpočtu, než je snižování mezd státních zaměstnanců nebo zmrazení důchodů? Napadlo Vás někdy, že státní rozpočet má také příjmovou stránku? Snížení mezd (mj.) ekonomiku, už tak postiženou krizí, určitě nepodpoří. Všeobecně postrádám jakoukoli diskuzi (spojenou s analýzou) o příjmové straně našeho rozpočtu, a to jak ve veřejnoprávních médiích (řekl bych, že tam je to úplné tabu), tak i v alternativních médiích typu DR.
    Poznámka pro JK: Myslím, že Vaše poznámka ohledně gramatických znalostí paní KH je nepatřičná. To bývá v podobných diskuzích posledním argumentem oponentů, pokud jiné nemají. To jistě není tento případ.
    September 16, 2010 v 12.22
    Tuto vládu volilo 29 % oprávněných voličů. 20 % volilo opozici. Tak možná že se najde ještě pár z těch zbývajících 4.100.000 obyvatel, kteří nevolili parlamentní strany, nebo nevolili vůbec (38%), a nepovažují to co se vláda chystá udělat ze "úsporná opatření solidárně nutná a nezbytná, chceme-li mít i na důchody, na podpory nezaměstnaným a na dávky ještě chudším a potřebnějším než jsme my lidé vydělávající", ale spiše je považují za opatření, která sniží už tak nízké kompenzace za to, že nemají reálný podíl na moci a ziscích elit. Řekl bych že je dost lidí. které budou odbory zastupovat, alespoň názorově.
    Oblíbeným příkladem, který použivají zastánci šrktů je rozpočet rodiny, který přece taky musí být vyrovnaný. Ano s tím se dá souhlasit, aby analogie s naším státem měla vypovídající hodnotu, z které by bylo možné vyvodit nějaké doporučení pro hospodaření je potřeba důkladnějšího popisu situace v příjmech a výdajích rodiny.
    Otec s opravdu vysokým příjmem dejme tomu 250.000, matka s nízkým příjmem 15.000, dále dva prarodiče s důchodem 4.000 A 7.000 Kč. Ty všichni dávají do společné kasičky stejný podíl ze svých příjmů třeba 15%. Ze společných peněz rodina žije a stará se o své tři děti, které žádný příjem nemají, platí jim školu a podporuje je v jejich zájmech.Platí z nich i léčbu prarodičů.Uvažuje o uvěru na nízkonákladový dům ale za vyšší cenu. Matce a otcovi klesly příjmy o 10%, ze společných peněz už dál nelze rodinu živit.
    Naše vláda navrhuje přestat platit dětem školu a koníčky prarodičům doktrory a všem zvýšit odvod do společné kasy na 16% nebo ještě lépe o stejnou částku o tisíc korun. Dům raději pořídit levnější ale s vyššími provozními náklady. V žádném případě nesmíme chtít po otcovi aby prostě dával do společné kasičky větší podíl než ostatní,ačkoli má desetinásobek součtu příjmů ostatních. Mohl by si najít jinou rodinu, kde by to po něm nechtěli, již dnes jsou rodiny kde si berou z otcových příjmů třeba jen 10%. Můžeme být rádi že je otec s námi.
    Důsledky takového řešení, nebo pokus o jiná řešení si prosím zkuste vymyslet sama. Nebo myslíte že takovýto popis analogie mezi státem a rodinou není přesnější než to co používají zastánci škrtů.
    September 16, 2010 v 14.20
    Děkuji za zajímavé reakce.
    Šlo mi v dotazech především o to, koho odbory dnes zastupují - a jaký mají mandát od nás zaměstnanců? Kde zjišťují věrohodně názory nás všech zaměstnanců jako podklad pro svá jednání? (Ne všichni zaměstnanci chtějí demonstrovat, ne všichni zaměstnanci chtějí předčasné volby atd. )
    Zajímalo by mne též, kolik procent zaměstnanců je asi v dnešní době členy odborů a platí příspěvky? Jak velkou část pracujících zastupují odbory jako své přímé členy - a zda a jak odbory zastupují i ostatní zaměstnance, kteří přímými členy nejsou?


    http://www.novinky.cz/domaci/211668-stem-pro-vv-lide-podporuji-snizeni-vydaju-na-mzdy-statnich-zamestnancu.html
    September 16, 2010 v 14.41
    abychom si rozuměli
    panu Miroslavu Novákovi (a možná i jiným):
    Zanedbávání gramatiky snižuje úroveň diskuse. Snižování úrovně diskuse přispívá koneckonců TAKÉ k tomu, že na místo politiky nastupuje to, čemu Slováci tak trefně říkají „panské huncútstvo“.
    September 16, 2010 v 19.25
    Květoslavě Hyldebrandtové z Vlašimy
    sděluji, že její dotazy ohledně počtu členů odborů u nás zodpoví Československá konfederace odborových svazů, což je celostátní orgán sdružující 32 organizací, mezi nimiž je i Odborový svaz státních orgánů a organizací - pokud jste státní úřednicí, pak do posledně jmenovaného byste se mohla případně přihlásit nebo se jen informovat, co takové členství znamená.
    K průzkumu agentury STEM Vám mohu sdělit pouze, abyste takové průzkumy brala s rezervou. Ve zprávě se uvádí, že názory zjišťovali u 679 respondentů, což je jen malý vzorek vzhledem k populaci zvící několika milionů lidí. Přitom se neuvádí podle jakého kriteria byli respondenti vybíráni. Mohli to být třeba většinou lidé, kteří příliš nepřemýšlí a důvěřují mainsteamovým mediím jako je denní tisk a televize a z nich se dnes bohužel podstatné informace nedovědí; například, že škrty v rozpočtu nám z dluhů příliš nepomohou a ze současné krize už nás vůbec nevytáhnou, neboť naopak způsobí zpomalení ekonomiky a růst nezaměstnanosti. Ale to je na dlouhé povídání. Hodně mi pomohlo přečíst si některé úvahy z Britských listů (www.blisty.cz), abych si uvědomila, jak zkreslené informace o dění ve světě nám někdy předávají naše oficiální media. Z Vašich příspěvků je patrné, že o věcech přemýšlíte a chcete se dobrat pravdy o světě a o sobě a proto máte moje sympatie.
    September 16, 2010 v 21.3
    Paní Hyldebrantová,
    z Vašich otázek mám pocit, že "divoký" Jakub Patočka svým textem zase trochu zpochybňuje legitimitu této vlády, na což jste velmi citlivá.
    Budu Vás citovat:"...koho odbory dnes zastupují - a jaký mají mandát od nás zaměstnanců? Kde zjišťují věrohodně názory nás všech zaměstnanců jako podklad pro svá jednání?"
    A chcete říct, že vláda zjišťovala názory všech lidí, kteří volili strany koalice? Že všichni voliči souhlasí se způsobem, jak je vláda realizována? Aby to nebyla jen řečnická otázka - kolik procent "véčkařů" nesouhlasilo se vstupem do koalice - 15%?
    Už jsem Vám to jednou psal - podle mého názoru je pro Vás obtížné nasadit stejně kritická měřítka na názory Vám libé, jako na nelibé.
    Vláda také nemluví za všechny občany, kteří volili strany vládnoucí koalice - přiznejte odborům právo demonstrovat a neptejte se ironicky na mandát. Minimálně to bude mandát těch lidí, kteří se zúčastní. :-)
    + Další komentáře