Myšlenka sama o sobě mne nepřekvapila. Překvapilo mě, že - ačkoliv se vlastně v dané situaci zdá tak zřejmá - s ní přichází nikoliv revolucionář (věřím, že Jakub Patočka není revolucionář), dokonce ani ne odborář, nýbrž občanský aktivista. (Možná, že to je dnes víc než proklamovaní revolucionáři.) Ano, občanská společnost či lépe, všichni, kdo chtějí změnit aspoň vládu - protože tato vláda nehodlá změnit svou politiku, nejen s ohledem na silácká prohlášení, ale jelikož je, jaká je - mají pouze jedinou účinnou zbraň (pomineme-li násilí - ale to by vedlo jen k posílení vlády). Uvidíme tedy v nejbližších měsících, zejména nebudou-li podzimní volby dostatečně výrazným vyjádřením občanského odmítání vlády, zda se odbory a vůbec všichni, kdož vládu odmítají, jestli seberou dost odvahy a dají se do skutečného boje. Proto dík Jakubu Patočkovi, který první a (zatím) jediný dokázal veřejně říct, co si možná někteří mysleli, ale nevyjádřili: žádná demonstrace, žádný (sebelépe míněný) manifest, žádné pohlášení vládu nezažene s nastoupené cesty- jenom STÁVKA, a to GENERÁLNÍ.

Dobrý den i Vám, pane Jedličko. Velice se omlouvám za pozdní odpověď - ale jsou bohužel věci neodvratné. Souhlasím s Vámi zejména pokud jde o strukturální problémy obou ekonomik. Jenže tohoto problému se jenom dotknout v poměrně krátkém textu by bylo příliš povrchní, snažil jsem se spíš pouze upozornit na některé apekty vývoje obou ekonomik. Rozbor by potřeboval větší prostor, doložit čísly a vůbec podrobněji argumentovat. Snad někdy příště.