Tři věci, jež zatím odhalují Trumpovy ministerské nominace
Petr JedličkaVýraznou většinu lidí, které chce Trump do vlády, tvoří zastánci radikálních opatření, jeho zasloužilí spojenci a zároveň nejhorlivější podporovatelé Izraele. Nejkontroverznější z nich může ještě zastavit Senát.
Ani týden nakonec nevydrželo chápavé pokyvování, jež se rozhostilo ve spořádaných kruzích, když Trumpův tým ohlásil první nominace do své nové vlády a Bílého domu. Zkušená veteránka kampaní a řízení administrativy Susie Wilesová na pozici kancléřky či známý senátor a příslušník mladší generace neokonzervativní části establishmentu Marco Rubio jako ministr zahraničí — to bylo v pořádku.
Skousnuti byli také Tom „Masová deportace“ Homan jako koordinátor otázky hranic, Lee „Rušení regulací“ Zeldin v čele Agentury pro ochranu životního prostředí či Elon „Minimální stát“ Musk, který má vést nový úřad pro efektivitu — s těmito důsledky Trumpova návratu je mainstream, zdá se, už smířený.
U dalších jmen se ovšem začalo bít na poplach: Matt Gaetz jako ministr spravedlnosti a nejvyšší žalobce v jedné osobě, Pete Hegseth jako ministr obrany a Tulsi Gabbardová jako ředitelka tajných služeb. NPR hlásilo šok, BBC užívá slovo kontroverzní, Washington Post píše o blížící se bouři.
Proč? Dosavadní kongresman Gaetz se v posledních letech profiloval jako až zvířecky loajální trumpista, jenž v dolní komoře vedl všechna zpochybňování voleb 2020 a sliboval odvety. Nadto byl sám vyšetřován v sexuálních aférách týkajících se nezletilých.
Veterán z Iráku Hegseth zase udělal kariéru ne na obraně, ale v televizi Fox, kde hrál v poslední letech roli experta-tvrďáka, vybízejícího tu k preemptivnímu úderu na Severní Koreu, tu k očištění Pentagonu od „woke nákazy“, tu ke kárnému bombardování historických památek v Íránu.
Rovněž veteránka Gabbardová vešla ve známost jako původně učebnicově progresivní poslankyně Demokratické strany, jež ale po roce 2019 otočila a zběhla k Trumpovi. Gabbardová hájila potřebu spolupracovat s autokraty typu Putina nebo Assada a nepodlamovat jejich režimy — v zájmu zachování stability a míru. Tajným službám se ale nikdy moc nevěnovala.
Co Trump sleduje takovým mixem, do něhož lze připočíst ještě třeba i další vystoupavší republikánskou hvězdu, guvernérku Jižní Dakoty Kristi Noemovou, jako ministryni pro vnitřní bezpečnost či nominanta na vedení CIA Johna Ratcliffa, který byl v minulosti podezřelý z vynášení tajných informací o Bidenově rodině?
Ministerské nominace musí v USA schválit Senát, kde Trump potřebuje k většině i hlasy tradičních republikánů. Z minulého Trumpova vládnutí máme zkušenost, že Trump nemá problém své lidi měnit. Reálné složení nové administrativy tak může být nakonec i dost jiné.
Snad už dnes však lze učinit tři závěry: za prvé, Trump do své druhé administrativy zjevně preferuje zastánce rázných a radikálních opatření — takzvané sekáče. Za druhé, Trump tentokrát upřednostňuje osoby, které jsou mu silně loajální nebo s ním úzce svázané, před velkými jmény z byznysu nebo armády či před politicky významnými republikány. A za třetí, u takřka každého z nominantů lze identifikovat ještě daleko silnější stranění Izraeli, než je v USA zvykem.
Určitou výjimkou je v těchto ohledem Marco Rubio, který však patří k pověstně přizpůsobivým politikům. Jinak jde skutečně o kolektiv, který zrcadlí radikálnější část Trumpovy předvolební nabídky a jde směrem slibovaného velkého obratu.
Vzhledem k tomu, že kandidát na ministerstvo obrany Hegseth je zastáncem biblických práv Izraele, nově pověřený velvyslanec v Jeruzalémě Mike Huckabee přiznává Izraeli právo na všechna území západně od Jordánu a nová kandidátka na velvyslankyni při OSN Elise Stefaniková se profiluje tažením proti „antisemitismu“ na amerických univerzitách, by nebylo překvapením, kdyby se první velké trumpovské posuny udály právě v souvislosti s vývojem na Blízkém východě.