Z velkokapitalisty táta pracujících nikdy nebude

Jiří Dolejš

Levicového voliče v druhém kole prezidentských voleb nereprezentuje ani jeden z kandidátů. Měli bychom proto myslet na to, jak po volbách vrátit levici silný hlas, a nezapomínat, že Babiš je oligarchou, který využívá stát ve svém zájmu.

Oligarchizace společnosti je rakovinou demokracie. Za mediálním obrazem Babiše jako „jednoho z nás“ se skrývá pouze snaha uchvátit stát ve svůj vlastní prospěch. Foto WmC

V letošních prezidentských volbách chyběl levicový kandidát už v prvním kole. O to obtížnější dilema je pro levicového voliče kolo druhé. Volit musíme mezi oligarchou Andrejem Babišem, který kandiduje za opoziční ANO, a generálem ve výslužbě Petrem Pavlem, který ke své nominaci sesbíral přes 80 tisíc podpisů občanů České republiky.

Protože se k Pavlovi hlásí současná pravicová pětikoaliční vláda, snaží se Babiš vystupovat jako protivládní kandidát. Ale mějme na paměti, že nadcházející volby nejsou referendem o nedůvěře vládě, a proto by se její kritici neměli přiklánět k podpoře bývalého premiéra, který národ rozděluje. Role hlavy státu je výrazně symbolická. Prezident by neměl společnost rozdělovat ani posilovat vnitřní kulturní války.

Bohužel „boj o Andreje Babiše“ v mnohém připomíná spor o osobu Miloše Zemana, jehož hradní angažmá se zdá permanentní revanší za ponížení, které zažil v roce 2003, kdy poprvé zatoužil stát se prezidentem a nepodpořili ho ani všichni poslanci jeho sociální demokracie. Nyní oligarchovi příznivci spustili na obranu před antibabišovskou kampaní v druhém kolem hysterickou politiku Antipavel — a rozum pláče.

×
Diskuse
JP
January 25, 2023 v 9.19

Z ryze levicového hlediska je ovšem volba mezi Babišem a Pavlem víceméně nezajímavá, efemerní. (Už proto že prezident nijak nerozhoduje o sociální politice státu.)

Zbývá tedy hledisko čistě občanské - jedná se o volbu mezi populismem, a mezi přece jenom seriózním způsobem vystupování, a (dá se očekávat) i reálného jednání.

Pokud je ale prioritou levice obecná (a tedy nikoli jenom a pouze sociální) spravedlnost, pak i levice může přivítat (předpokládané) vítězství P. Pavla; neboť jakýkoli populismus jde nakonec na úkor spravedlnosti v mezilidských a společenských vztazích.

PK
January 26, 2023 v 16.04

Každý, kdo se orientuje, ví, pro koho Petr Pavel maká, čí fráze omílá a komu to všechno prospěje :-) Dále no comment.

PK
January 26, 2023 v 17.48

Srovnání odborné, zvláště ekonomické, erudice obou kandidátů, s výjimkou té vojenské (ovšem jak by řekl Pavel, tak válku stejně krom Putina nikdo nechce a Babiš situaci pouze zbytečně vyhrocuje :-)) také není třeba provádět že :-)

IH
January 27, 2023 v 16.12

Koho z obou kandidátů na prezidenta půjdu za chvíli volit, vyplývá z mé dřívější argumentace. Uvažoval jsem ještě včera, zda si nevsadit (a la pan Krupička) na Babiše, abych si pro méně pravděpodobný případ připravil polštářek a nespadl tolik na tvrdý. Jestliže jsem tak neučinil, pak nejen proto, že naposled jsem podobně vsadil na Argentinu v roce 1978, když hrála (a vyhrála) finále proti "mému" Nizozemsku.

Případné vítězství a prezidentování Andreje Babiše, jakkoli by mě jistě trápilo, by mělo i své výhody, o nichž se ve svém hledání důvodů pro jeho volbu Jakub Patočka nerozepsal. Prezidentská strana bývá u nás, snad lze říci, že již tradičně, nepopulární. Prezident se s ní buď nepohodne, nebo ji okatě podporuje, což voliči nevidí rádi. Každopádně lze soudit, že ANO by za Babiše v nejvyšší funkci bylo v příštích volbách docela jinou (a lepší) stranou. S největší pravděpodobností přesto, nebo právě proto nikoli vítěznou. Podstatně větší prostor by se otevřel levici a konkrétně ČSSD. Její členové mohou této eventualitě svým voličským chováním (na rozdíl např. od Filipa Outraty) nyní, žel, napomáhat.

Nevýhodou případného vítězství nefavorizovaného kandidáta by bylo především, že Andrej Babiš by se zřejmě dříve, či později potýkal známým nám již způsobem s Fialovou (a nejspíš i následující) vládou, čímž by zase nejvíce trpěla zahraniční politika Česka. Výše uvedené klady nejsou přesto případně pro použití co náplasti na možnou bolest bezvýznamné.

P.S. Když napíšu Babiš, korektor mi jeho jméno potrhává jako nesprávné. Když napíšu Pavel, nedělá to. Ve světě není žádná spravedlnost, viď Kalimero.

IV
January 29, 2023 v 17.20

Já jsem si chtěl, pane Horáku, pragmaticky vsadit na generála. V jisté fázi by to znamenalo vsadit třeba 100 000 Kč a téměř jistě vyhrát 10000 Kč (později už to bylo horší). Ale nakonec jsem to nechal plavat. Přece jenom tam bylo to "téměř"... (-:

Jinak má autor samozřejmě pravdu, že "z velkokapitalisty táta pracujících nikdy nebude". V historii jsme ale už měli velkokapitalistu, který se do této role dokázal tak šikovně stylizovat, že mu ta falešná aureola u jisté části populace vydržela až podnes...

S autorem souhlasím i v tom, že ani Pavel není pro levicové voliče šťastná volba. Takže jediná přijatelná možnost pro mě byla - nevolit.

IV
February 7, 2023 v 17.48

Pane Kolaříku, ani Zeman nebyl žádným "tátou pracujících". Ten byl jen tátou i mámou svého monstrózního ega. :) Mimochodem, já jsem ho nevolil.