Dominik Duka ke dni 26. dubna 2018 podal povinnou resignaci na funkci pražského arcibiskupa. Papež František jeho resignaci přijal a vyzval ho, aby ve službě setrval do dalšího rozhodnutí. V jiných případech resignace nebyla přijata a biskup sloužil ve své diecézi dál. V tomto případě se dala očekávat brzká výměna ve funkci.

Do Prahy tehdy, 21. září téhož roku, nastoupil do funkce papežského nuncia, tedy velvyslance Svatého stolce v České republice Američan Charles Daniel Balvo. Mohl hned rozběhnout zjišťování, které by vedlo k sestavení terna, tedy trojice jmen, ve které hraje roli i pořadí. Terno pak v Římě projednává Kongregace pro biskupy, a když jde o arcibiskupa, metropolitu církevní provincie, připojuje ještě před papežovým podpisem stanovisko Státní sekretariát, tedy vedoucí instituce Římské kurie.

Do uplynutí čtyř let od Dukova dosažení kanonického věku pětasedmdesáti roků se navenek nic nedělo. Nuncius mohl provádět šetření v naprosté tajnosti. Vyzrazení čehokoli v takové kauze je trestáno exkomunikací. V případech, kdy Duka vyvolal nějakými svými projevy a činy pozornost, proběhly spekulace o jeho nahrazení, o jejím čase a o osobách, které připadají v úvahu. Žádná z těchto úvah však neukazovala reálným směrem.

Až k začátku pátého roku, kdy Duka přesluhuje, se sám vyjádřil, že do konce června bude jméno jeho nástupce oznámeno. To se skutečně stalo v pátek 13. května v poledne: Vatikán oznámil, že pražským arcibiskupem se stává dosavadní arcibiskup olomoucký Jan Graubner. Brzy bude oznámen termín jeho intronizace.

I když Graubner je ve druhém funkčním období (poprvé 2000-2010) předsedou České biskupské konference, tedy reprezentantem Církve římskokatolické v České republice, ve středu zájmu médií byl vždy spíše Duka. Bylo to částečně vzhledem k mylně představě o roli primase českého. Ve skutečnosti je to pouze historický čestný titul spojeny s katedrálou, ve které byl korunován panovník. Označení primase za českého se týká pouze Čech, tedy české církevní provincii, kterou tvoří spolu s pražskou arcidiecézi ještě čtyři diecéze, českobudějovická, plzeňská, litoměřická a královéhradecká.

Druhý důvod zájmu o Duku byl ten, že je v současnosti jediným kardinálem na našem území, tedy součástí sboru 227 (k datu 16. ledna 2021) papežových nejbližších spolupracovníků, z nichž ve stejnou dobu 128 bylo ve věku do osmdesáti let, tudíž s právem volit papeže.

Dukovy politické kontakty, činy a vyjádření vzbuzovaly zájem, protože se vymykaly běžnému demokratickému názorovému spektru a ocitaly se v rozporu i s oficiálními stanovisky ČBK. Z poslední doby je známý návrh Hany Lipavské do Rady České televize. Lipavská mimo jiné působila v Institutu svobody a demokracie pod vedením Jany Bobošíkové, prezidentské kandidátky za KSČM. K této Dukově nominaci se Česká biskupská konference vyslovila odmítavě.

Jinou kauzou vzbuzující obavy demokratické části veřejnosti bylo jmenování Josefa Nerušila do funkce vedoucího referenta Odboru vnějších vztahů Arcibiskupství pražského. V této funkci obhospodařoval také Dukův facebookový profil. V loňských volbách do sněmovny byl pražským lídrem Svobody a přímé demokracie. Duka vyjádřil k jeho kandidatuře za tento extremistický politický subjekt „pochopení“.

V červenci 2021 zaslalo šestadvacet katolických osobností Dukovi otevřený dopis, v němž ho žádali, aby se distancoval od Lipavské a Nerušila. K dopisu se postupně připojilo tisíc dvě stě kněží, teologů, umělců, akademických pracovníků a dalších činitelů této církve.

Graubner je ve chvíli jmenování do Prahy předsedou České biskupské konference, tedy reprezentantem Církve římskokatolické v České republice. Jeho pozice bude posílena tím, že bude arcibiskupem v hlavním městě, kde je snazší navazovat případně politické kontakty. Lze však předpokládat, že kontakty ve vysoké politice nebude pěstovat v takové míře jako Duka. Je spíše osobně skromný, uměřený a orientovaný dovnitř církevního prostoru.

Graubnerovy postoje lze usuzovat z vyjádření ČBK v různých případech z poslední doby. Ve funkci předsedy ČBK podle vyjádření církevního historika Rudolfa Vévody začal vyvažovat některé Dukovy problematické projevy. Vydal naléhavou prosbu, aby se lidé nechali očkovat proti covidu-19 a pomohli tak nejen sobě, ale i druhým, celé společnosti. V konzervativních kruzích církve blízkých Dukovi se rozvinula kritika Graubnera za toto vyjádření. Protestní petici proti očkování měla podepsat i řada kněží z celého Česka.

Již od devadesátých let je mezi českými biskupy rozpor ohledně církevní podpory politickým stranám. Duka sledoval cestu Václava Bendy, který na začátku polistopadové éry založil Křesťansko-demokratickou stranu a spolu s ní pak vstoupil do ODS. Stojí a stál na straně Václava Klause. Graubner s většinou biskupů podporuje KDU-ČSL. Lidový katolicismus, který je s tím spojen, je doplňován proevropskou, resp. prounijní politikou křesťanských demokratů. Nový pražský arcibiskup je tedy na straně vládní koalice. V tom se shoduje se stoupencem TOP09 pražským pomocným biskupem Václavem Malým, o kterém se uvažovalo, že by se mohl stát arcibiskupem.

Lze předpokládat, že ve shodě s lidovci bude Graubner zaujímat konzervativní postoje v etických otázkách. Nedá se očekávat, že by podpořil Istanbulskou úmluvu, že by toleroval případné manželství i pro dvojice stejného pohlaví. Jasný postoj shodný s papežem Františkem se od něj nedá čekat ani v kauzách pohlavního zneužívání.

Z olomoucké arcidiecéze vzbudil ve své době zájem případ kněze Františka Merty, který byl odsouzen za nelegální sexuální kontakty. Graubner ho měl napřed překládat na jiná místa v arcidiecézi, a až když už to nebylo únosné, umístil ho na práci v archivu. Seminarista Václav Novák, který požadoval Mertův odchod z kněžské služby, byl vyloučen z olomoucké teologické fakulty s odůvodněním, že nesložil do uzavření semestru všechny zkoušky.

Duka se odchodem z funkce vlastně stává prostým řeholníkem, členem dominikánského řadu s tím, že si sám může vybrat konvent, jehož členem se stane. V tom nepodléhá českému provinciálovi ani magistrovi řádu. Do dosažení osmdesáti let věku, tedy ještě necelý rok, se může jako kardinál zúčastnit volby papeže. Graubner sotva bude za rok a čtvrt do povinné resignace jmenován kardinálem. Papež František totiž nepokračuje v tradici, že určité arcibiskupské pozice se téměř automaticky spojují s členstvím kardinálském kolegiu.

Situace v katolickém kléru v Česku je kritická. Graubnerovo jmenování je zjevně přechodným řešením a výrazem bezradnosti Římské kurie. Reální kandidáti, kteří by také splňovali kvalifikační předpoklad, jímž je doktorát z teologie nebo církevního práva, jsou vzácní.

Je těžké přijmout významnou odpovědnost v zemi, kde se průběžně, bez ohledu na politický režim, členstvo v této církvi propadá. Přitom úkolů připravit jmenování biskupů je hned několik. Ze tří diecézí moravskoslezské církevní provincie jsou pro danou chvíli (po nedávném úmrtí ostravsko-opavského biskupa Františka Lobkowicze) dvě neobsazeny a brněnský biskup již je v resignaci vzhledem k dosaženým pětasedmdesáti letům věku vloni 20. srpna. Ze čtyř diecézí v Čechách mimo pražskou se jeden z biskupů, litoměřický Jan Baxant, blíží k povinné abdikaci. Bude ji muset podat k 8. říjnu příštího roku.