Držme sekulárnímu státu palce. Česko-vatikánská smlouva je víc než problematická
Adéla ŠípováSněmovna bude hlasovat o ratifikaci nové smlouvy mezi mezi ČR a Svatým stolcem. Ta obsahuje celou řadu problematických ustanovení. O přezkum, zda nehrozí, že bude smlouva nadřazena zákonné právní úpravě, mohou nyní požádat poslanci.
V posledních týdnech se živě diskutuje o Smlouvě mezi Českou republikou a Svatým stolcem, tedy římskou diecézí katolické církve. Po dlouhé debatě vyslovil s ratifikací souhlas Senát, nyní je na řadě Poslanecká sněmovna. Uzavření této mezinárodní smlouvy bylo jedním ze slibů programového prohlášení vlády. Vzbuzuje však zásadní právní i etické otázky.
Zpovědní tajemství platí
Česká republika svým ústavním pořádkem dostatečně garantuje náboženské svobody již nyní. O omezení svobody vyznání se u nás ostatně nediskutuje ani náznakem. Církve a náboženské společnosti proto nemají nejmenší důvod se obávat, že by platné zákony byly měněny v jejich neprospěch.
Je naprostou samozřejmostí, že se lidé mohou brát v kostele a nemusí kvůli tomu běhat duplicitně na úřad. Uznávány jsou i četné další úkony, například návštěvy duchovních u umírajících, v nemocnicích, ve věznicích, možnost vzdělávat nebo vzdělávat se v církevních školách.
Od roku 2013 také probíhá majetkové vyrovnání mezi státem a církvemi. Jeho schválením zmizel jeden ze zásadních důvodů pro uzavření mezinárodní smlouvy, jako je ta mezi Českou republikou a Svatým stolcem. Sekulární Česká republika se může pyšnit více než pětatřicetiletým respektem k věřícím všech církví a náboženských společností. Ratifikace smlouvy s Vatikánem tak přichází takříkajíc s křížkem po funuse.