↗

Marseillské setkání bylo příkladem společné práce církevních a občanských představitelů a ztělesňovalo naději ve zcela konkrétní podobě. Čeští politici by se měli z papežovy vstřícnosti a otevřenosti vzít příklad. Foto Nicolas Tutat, AFP

Středozemní moře omývá břehy států tří světadílů — Evropy, Asie a Afriky. Na počtu států, které patří ke Středomoří, není shoda. Záleží na tom, zařadíme-li mezi ně Stát Palestinu a dvě britská zámořská teritoria, jednak Gibraltar, druhak vojenské základny Akrotiri a Dekelia na Kypru. S nimi jich je třiadvacet.

Středozemí je kulturně pestré a nábožensky rozvětvené mezi křesťanství v jeho katolické a pravoslavné podobě, judaismus a islám. Je pokládáno za kolébku moderní civilizace. Evropa jako celek převzala řeckou a římskou kulturu a v podobě novověké vědy a na ni navazující techniky ji postupně předala celému světu.

Bylo by nanejvýš žádoucí, aby lidé v této oblasti žili v souladu. Jednou ze snah, které o takový soulad usilují, jsou takzvaná Středomořská setkání. Letošního třetího ročníku se letos v září zúčastnili jak biskupové římskokatoličtí a z východních katolických církví, tak rovněž biskupové pravoslavných a starobylých východních církví.