Pražské a olomoucké biskupství jsou dávnými správními orgány katolické církve v českých zemích. Počátky pražského biskupství jsou dobře doloženy počínaje biskupem Dětmarem v letech 976 až 982, po kterém následoval dobře známý a uznávaný Vojtěch, dva roky po své smrti, roku 999, svatořečený.

Dvacátý sedmý biskup Arnošt z Pardubic byl roku 1344 povýšen na arcibiskupa a od té doby je pražské církevní území arcidiecézí. Po sedmi arcibiskupech, konče Konrádem z Vechty, který se přiklonil k husitství, nastala v letech 1425 až 1561 mezera. Současný pražský arcibiskup Jan Graubner je v pořadí třicátý sedmý.

Olomoucké arcibiskupství

Počátky olomouckého biskupství nejsou dobře doloženy. Spíše legendární je biskup Metoděj. Se jmény mezi lety 885, kdy Metoděj zemřel, a 1063 nejsou spojeny konkrétní příběhy. Od Jana I., prvního doloženého biskupa v letech 1063 až 1085, pokračuje až do současnosti přímá linie, od roku 1777 jako arcibiskupská. Nový Jozef Nuzík arcibiskup je v pořadí patnáctý.

Označení titulem arcibiskup souvisí s organizací církve v České republice. Katolická církev je uspořádána do dvou církevních provincií, které dnes, na rozdíl třeba od krajů, víceméně respektují tradiční zemské hranice. Pražský arcibiskup je představeným čtyř biskupů v Čechách: hradeckého, českobudějovického, litoměřického a plzeňského.

Druhá provincie zahrnuje území Moravy a té části Slezska, která patří k České republice. Vedle olomoucké arcidiecéze ji tvoří dvě další diecéze, brněnská a ostravsko-opavská.

Role arcibiskupa, metropolity církevní provincie, však není příliš silná. Vůči ostatním diecézím, které se označují jako sufragánní a v jejichž čele stojí biskupové, má právo dohlížet na jejich řádný provoz a informovat papeže o případných problémech. Může to činit s jeho souhlasem formou vizitace, řekněme kontrolní návštěvy. Má bdít nad vírou a církevní disciplínou. Může jmenovat dočasného správce neobsazené diecéze, pokud není do osmi dnů po uprázdnění stolce zvolen sborem konzultorů, tedy členů kněžské rady, kteří jsou tím pověřeni.

Olomoucký arcibiskupský stolec se uprázdnil poté, co se se dosavadní arcibiskup Jan Graubner stal 13. května 2022 pražským arcibiskupem. Dne 14. července téhož roku sbor konzultorů zvolil za administrátora dosavadního pomocného biskupa arcidiecéze Josefa Nuzíka. V této situaci zůstala arcidiecéze téměř dva roky.

Nuzíka představil jako nového arcibiskupa v olomoucké katedrále sv. Václava apoštolský nuncius v České republice, arcibiskup Jude Thaddeus Okolo. Nuzíkovo slavnostní uvedení do úřadu je naplánováno na sobotu 13. dubna. Mezitím proběhne od Popeleční středy (14 února) předvelikonoční postní doba, během níž není vhodné konat podobnou slavnost. Velikonoční neděle, tedy slavnost zmrtvýchvstání Ježíše Krista připadá letos už na 31. března.

Nuncius není jen diplomatickým zástupcem Svatého stolce u vlády České republiky. Jedním z jeho úkolů je vyhlížet nástupce stávajících biskupů. Průběžně sonduje názory sídelních a pomocných biskupů země, doptává se kněží příslušné diecéze a, jak se uvádí, „směrodatných“ laiků. Po uvolnění stolce zasílá do Říma takzvané terno, tedy uspořádanou trojici jmen, již tam pak posuzuje dále Dikasterium pro biskupy a v případě arcibiskupa, metropolity církevní provincie, ještě Státní sekretariát.

Jozef Nuzík, prakticky zaměřený konzervativec

Biskup Nuzík pochází ze Strání na Uherskohradišťsku, kde vyrůstal v zemědělské rodině. Má čtyři bratry a šest sester. Po vojenské službě a práci soustružníka ve Slováckých strojírnách v Uherském Brodě nastoupil na začátku akademického roku 1989/1990 na teologickou fakultu, která se se změnou režimu ustavila v Olomouci. Předtím byly někdejší pražská a olomoucká fakulta sloučeny a odsunuty do Litoměřic.

Po desetiletém kněžském působení v Novém Jičíně, Luhačovicích, Pozlovicích, Nivnici a Štípě u Zlína, sloužil od roku 2005 jako vicerektor kněžského semináře v Olomouci a po čtyřech letech jako generální vikář, tedy administrativní představitel (arci)diecéze se všemi aspekty výkonné moci ve spolupráci se sídelním (arci)biskupem.

Na Nuzíkově nominaci je vidět, jak je papežova role ve jmenování do čela diecézí ryze teoretická. Jako rozhodující se jeví místní názory a preference úředníků Apoštolského stolce. Názorově se má Nuzík podle dostupných informací shodovat s významnou konzervativní většinou České biskupské konference. Mimo jiné výslovně odmítl legalizovat sňatky osob stejného pohlaví a vyslovil se proti ratifikaci Istanbulské úmluvy, tedy Úmluvy Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí.

Zdá se však, že Nuzík je prakticky zaměřeným člověkem. Je si vědom finanční situace církve, které roku 2030 skončí státní příspěvky na činnost. Do té doby se každoročně snižují. Do roku 2043 pak skončí i splátky celkové částky podle Zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi.

Církev římskokatolická má — s navýšením s ohledem na inflaci — dostat od roku 2013 celkem čtyřicet sedm miliard dvě stě milionů korun českých. Prostředky jsou určeny na pokrytí mezd, provozních nákladů na bohoslužby, prostředky na investice a financování škol, kulturních a sociálních institucí. Církev si podle nového arcibiskupa uvědomuje nejistotu související s tématy duchovními i materiálními. Chce podnikat různé kroky, aby snížil její náklady, zvýšil příjmy a změnil fungování tak, aby byla připravena stát se samostatnější a efektivnější.