Na nedávném sjezdu jste říkala, že hlavním tématem sněmovních voleb musí být klimatická krize. Jak toho chcete docílit? Během přípravy na tento rozhovor jsem zjistil, že se vám do médií příliš pronikat nedaří. Za poslední dva roky se o vás mnoho nepsalo, pomineme-li zprávy o stádech divočáků, která pustoší Mníšek pod Brdy, kde jste starostkou.

Téma klimatické krize je pro lidi uchopitelné nejlépe skrze vlastní zkušenost. Pokud dnes osmdesát procent obyvatel České republiky vnímá sucho jako závažný problém, jde z našeho pohledu o příležitost, jak jim nabídnout naše politická řešení a vysvětlit širší souvislosti. Musíme se jim snažit zprostředkovat pohled do budoucnosti, aby viděli, jak mohou neřešené dopady globálních změn klimatu proměnit jejich životy.

To se samozřejmě nemůže podařit za rok nebo dva, neboť je nezbytné přijmout skutečnost, že svět se dramaticky proměnil a neodpovídá představám, v nichž nás utvrzovala škola, rodina a blízké okolí. Všichni se o světě musíme naučit myslet jinak, oprostit se od tradičních receptů a dříve osvědčených řešení problémů. Musíme si uvědomit, že náš současný způsob života je neudržitelný a je třeba s ním urychleně skoncovat.

Proč se to Zeleným doposud nedařilo? Vždyť závažnost klimatické krize neustále roste, ale preference strany jdou rok od roku stále níž a níž...

Zelená politika po lidech požaduje, aby se uskromnili, neplýtvali a byli ohleduplní. Spousta z nich to i dlouhé roky po pádu komunismu nechtěla slyšet. Představa, že by se jejich životy měly znovu sešněrovat, se jim vůbec nezamlouvala.

Měl jsem spíše na mysli, proč od roku 2006 ve sněmovních volbách dosahujete stále horších výsledků. To jste se spoluprací s pravicí natolik zkompromitovali, že vám lidé už nevěří?

Za hlavní chybu považuji, že Zelení v dané době stáli pouze na osobě Martina Bursíka. Politická strana se ovšem nemůže opírat o jednu osobnost, neboť s jejím odchodem padne i ona. Tehdy jsme podivně ustrnuli, zapomněli jsme rozvíjet členskou základnu, což nás v následujících letech značně limitovalo.

Pojďme dál. Jaká opatření by měla Česká republika v boji se změnami klimatu přijmout, respektive s čím Zelení půjdou do voleb.

Musíme přestat těžit a spalovat uhlí, jinak nebudeme s to naplňovat klimatickou dohodu z Paříže, případně její zpřísnění, neboť je zcela zřejmé, že není dostatečně ambiciozní, aby udržela globální oteplování pod dvěma stupni Celsia. To se samozřejmě neobejde bez propracovaného plánu transformace naší energetiky. Odstavit uhelné elektrárny a přepnout na výrobu energie z obnovitelných zdrojů nelze ze dne na den, protože se do nich v minulosti málo investovalo.

Dále chceme klást důraz na rozvoj moderní hromadné dopravy. Je třeba lidem umožnit, aby mohli nejen po České republice, ale i Evropské unii pohodlně a relativně levně cestovat po železnici, aby jí dávali přednost před létáním. Ačkoli mnozí z nás čas od času využíváme auto, musíme se snažit i tuto potřebu omezit, například skrze sdílení, protože osobní automobil není nezbytný každý den, alespoň pokud spolehlivě funguje páteřní síť vlaků a autobusů.

S kým a proti komu hodláte tato opatření prosazovat? Kdo jsou vaši spojenci a naopak protivníci?

Současná politika se vyznačuje urputnou snahou udržet status quo. Spousta lobbistických skupin ví, že jejich byznys má omezenou životnost, ale kvůli penězům usilují o její prodloužení. Na mezinárodním poli jde o ropné společnosti, na domácím třeba o automobilový průmysl, o němž všichni víme, že ve stávající podobě brzy skončí. Totéž platí pro podnikání Pavla Tykače a Daniela Křetínského. Protivníků je mnoho.

A patří mezi ně i odbory?

Částečně ano. Transformace průmyslu a energetiky s sebou přinese zánik pracovních míst. Naším úkolem je proto nabízet lidem, kteří ztratí zaměstnání, alternativu v podobě rekvalifikací a nových pracovních míst, ideálně v odvětvích s vyšší přidanou hodnotou.

Ještě mi odpovězte na první část otázky. Kde na české politické scéně vidíte spojence?

Škála možných politických partnerů je poměrně široká, pohybuje se od TOP 09, přes Starosty, částečně lidovce a ČSSD až po Piráty.

Zelení od nepaměti zásadně odmítali jadernou energetiku, všechny dnešní sněmovní strany ovšem s jejím rozvojem počítají. Znamená to, že jste v případě návratu do Sněmovny odsouzeni hrát pouze opoziční roli?

Ne. Pokud by vznik vlády závisel na Zelených, tak by ostatní strany musely v této otázce ustoupit. Nicméně je důležité si uvědomit, že odklon od jaderné energetiky nemá zdaleka tak vysokou prioritu jako ukončení spalování uhlí. Nejprve se musíme věnovat snižování emisí oxidu uhličitého. Na debatu o jádru je ještě čas.

↗

Zelené poprvé v historii vede spolupředsednická dvojice, starostka Mníšku pod Brdy Magdalena Davis a vsetínský zastupitele Michal Berg. Foto Zelení

Změňme téma. Sněmovní opozice již měsíce mluví o různých předvolebních koalicích, ty se však ani zdaleka nerýsují. Vy v Mníšku pod Brdy vládnete s TOP 09 a ODS. Představují tyhle dvě strany pro Zelené partnery i na celostátní úrovni?

Kdyby naším jediným cílem bylo porazit Andreje Babiše, tak se klidně spojíme i s ODS, protože je to demokratická strana, která se chce zbavit oligarchy. My však chceme realizovat náš program a v tomto ohledu se s občanskými demokraty příliš nepotkáváme.

O spolupráci se proto budeme bavit především s TOP 09, Starosty a možná i s ČSSD, která — má-li přežít — bude nucena část svých programových východisek přehodnotit. Při uzavírání případných spojenectví musíme zohlednit to, co od nás očekává náš elektorát, ať už se jedná o tradiční voliče, nebo mladé lidi zapojené do Fridays for Future nebo Extinction Rebellion, již volbu Zelených zvažují.

Teď jste mi nahrála na smeč. Mladí zelení, kteří tvoří jádro stávkujících z Fridays for Future, přece právě kvůli společné kandidátce s TOP 09 v evropských volbách vypověděli memorandum o spolupráci se Zelenými. Ve svém prohlášení uvedli, že klíčové osobnosti této koalice — Jiří Pospíšil, Stanislav Polčák a Luděk Niedermayer — působily v Evropském parlamentu v naprostém rozporu se zelenou politikou, opakovaně hlasovaly proti společnému postupu vůči daňovým rájům, zpřísnění emisních limitů nebo odstoupení od podpory fosilních paliv. Chápete zpětně partnerství s TOP 09 jako chybu?

Ne, chybovali jsme v komunikaci, a to jak směrem dovnitř strany, tak navenek. Mladí zelení mají na tento názor plné právo, jejich rolí je — stejně jako ostatních mládežnických organizací — držet ideovou linii, vedení strany má naopak odpovědnost za výsledky, nejen volební, ale i v oblasti nalézání shody při realizaci jednotlivých opatření ve prospěch občanů. A probíhající jednání o krajských koalicích ukazují, že se s TOP 09 domluvíme snadněji než se Starosty.

Není to tím, že Starostové jsou v regionech silnější, a proto nemají o spolupráci se Zelenými takový zájem, zatímco TOP 09 se zoufale nedostává lidí. Že se zkrátka dva tonoucí navzájem chytají a doufají, že se udrží nad hladinou?

Částečně souhlasím. Starostové jsou skutečně v některých krajích poměrně silní, doposud si však neřekli, co je spojuje na celostátní úrovni. Jde o hnutí významných, často úspěšných politiků, kteří však nemají mnoho společného, protože se na politiku dívají prizmatem svého města nebo obce.

V rozhovoru s Radkem Bartoníčkem pro Aktuálně.cz jste řekla, že odchod radikálně levicových členů Zelených, kteří spoluzaložili hnutí Budoucnost, otupil vnitrostranické pnutí. Znamená to, že jste se rozhodli — i s ohledem na rýsující se koalice — pro obrat vpravo a návrat na pozice, kde Zelení stáli pod vedením Martina Bursíka a Ondřeje Lišky?

Neřekla bych, že jde o nějaký návrat. Ačkoli chápu smysl pravolevého dělení, myslím si, že zelená politika v sobě zahrnuje jak levicové, tak pravicové aspekty. Že se musíme umět bavit s odbory i podnikateli.

Ještě by mě zajímalo, na jaké straně sporu jste stála. Zda vám byla bližší Zelená re:vize, nebo pravice reprezentovaná Františkem Marčíkem, Františkem Nejedlým a Petrem Kutílkem?

Těchto střetů jsem se příliš neúčastnila a držela si odstup. Do strany jsem totiž vstoupila až v roce 2015.

Souběžně s krajskými volbami proběhnou i volby do Senátu. Již na konci března se však uskuteční doplňovací volby v Teplicích. Bude tam kandidátem Zelených Zdeněk Bergman?

Ano, podporovali jsme ho i v roce 2018, kdy skončil druhý za Jaroslavem Kuberou. Takže věřím, že má šanci uspět.

Zdeněk Bergman odmítá zrovnoprávnění svazků stejnopohlavních párů, legalizaci marihuany, institut obecného referenda nebo dluhovou amnestii. Nevadí vám, že jeho postoje jsou v rozporu se zeleným programem? Nebyl by vhodnějším kandidátem bývalý člen předsednictva Zelených Tomáš Tožička?

Vadí, ale jen částečně. Zdeněk Bergman je totiž téměř nepolitický, neumí říkat něco, čemu nevěří, co není pravda. Je zkrátka čitelnější než Tomáš Tožička, ač je našemu programu vzdálenější.

Závěrem by mě zajímalo, co budete v krajských a senátních volbách považovat za dobrý výsledek?

Úspěchem pro nás bude, když obhájíme stávající mandáty a případně získáme pár dalších.

JAN GRUBER