Nová čtvrť v pražských Bubnech nabídne bydlení nejspíše jen pro nejbohatší, varují ve společném prohlášení Arnika — Centrum pro podporu občanů, Laboratoř udržitelného urbanismu AutoMat a Platforma pro sociální bydlení s tím, že plánovaná proměna jednoho z největších brownfieldů v hlavním městě nepočítá s budováním sociálních a dostupných bytů. Finanční nedostupnost bydlení je přitom jedním z nejvážnějších problémů, se kterým se lidé v Praze, kde se nájmy za posledních devět let zvýšily o více než polovinu, musejí potýkat.

„Podíl dostupného bydlení v podkladech pro výstavbu v Bubnech zcela chybí, což neodpovídá zkušenostem ze zahraničních metropolí. Uvědomme si, že v Praze rostou ceny bydlení dvakrát rychleji než mzdy. Ve čtvrti pouze s novými komerčními byty těžko najdou střechu nad hlavou ti, co ji nejvíc potřebují — senioři, rodiny s dětmi, studenti nebo zdravotně postižení,“ upozorňuje Barbora Bírová z Platformy pro sociální bydlení. A doplňuje, že územní studie vedle nových bytů pro pětadvacet tisíc lidí počítá rovněž s devětadvaceti tisíci pracovními místy, které budou dále zvyšovat tlak na bydlení ve městě.

V zadání územní studie, jež pražští radní schválili na počátku minulého roku, se však píše, že Bubny nabídnou širokou škálu bydlení od dostupného a sociálního bydlení v menších bytech až po bydlení ve vyšším standardu. „Pro podporu této různorodosti je stanoveno, že deset procent hrubých podlažních ploch bytové funkce bude věnováno na byty malometrážní,“ upřesňuje. Náměstek primátora pro oblast územního rozvoje a územního plánu Petr Hlaváček (Spojené síly pro Prahu) k tomu doplňuje, že výstavba nové čtvrti, je příležitostí, jak reagovat na nedostatek bydlení ve městě. „To by mělo tvořit šedesát procent území,“ shrnuje.

Město si musí developerovi říct o část bytového fondu

Bírová ovšem namítá, že sociální a dostupné bydlení nelze definovat pouze výměrou. „Za důležité považuji, aby nájemné v těchto bytech bylo regulované a nikoliv určované trhem, lze jej odvozovat například od příjmů nájemníků,“ vysvětluje v rozhovoru pro Deník Referendum. „Navíc je třeba byty přidělovat podle jasných sociálních kritérií a zajistit, aby jejich část zůstala v majetku města. O ničem takovém se ovšem v předloženém dokumentu nehovoří,“ dodává s tím, že právě vágnost, respektive neurčitost zadání chápe jako závažný nedostatek územní studie.

S ohledem na skutečnost, že v minulém volebním období bylo v Praze prodáno více než šest a půl tisíce obecních bytů, čímž se bytový fond ztenčil o jednadvacet procent, a podle Zprávy o vyloučení z bydlení za loňský rok, kterou ve spolupráci s Platformou pro sociální bydlení zpracovala organizace LUMOS, se téměř deset tisíc domácností v hlavním městě nachází v bytové nouzi, ovšem ani deset procent bytů formálně vyhrazených pro dostupné a sociální bydlení nemůže stávající krizi v dané oblasti uspokojivě vyřešit.

„Je pravda, že bydlení v nových developerských projektech si mohou dovolit jen ti nejbohatší,“ souhlasí s kritikou radní pro oblast bydlení Adam Zábranský (Piráti). „Kdyby město k problému přistupovalo jen tak, že zkrátka stačí více stavět, nic se nezmění. Musíme si proto o část bytů v těchto projektech říct, což v případě Bubnů hodláme učinit,“ doplňuje své vyjádření pro Deník Referendum s tím, že otázka bude předmětem nadcházejících koaličních jednání. „Jako Piráti jsme přesvědčení, že se jedná o správnou cestu. Doufám, že se nám podaří naše partnery ve vedení města přesvědčit,“ uzavírá.

Studie zpracovaná Institutem plánování a rozvoje, již Praha představila letos v červnu, má sloužit jako podklad pro změnu územního plánu, která by umožnila sejmout stavební uzávěru z jednoho z největších transformačních území. Lidé k ní mohou na magistrát posílat své připomínky ještě sedm dní, tedy do patnáctého října. „Bubny budou domovem pro pětadvacet tisíc Pražanů a místem, kam budou chodit do práce, nebo kde budou trávit volný čas. Proto chceme znát jejich názor a těšíme se na všechny podněty,“ říká starosta Prahy 7, člen Zastupitelstva hlavního města Prahy a poslanec Jan Čižinský (PRAHA SOBĚ).