Praha je o krok blíž novému koncertnímu sálu, o němž se diskutuje bezmála třicet let. Výběrové řízení vypsané městem na vypracování studie využitelnosti vyhrálo mezinárodní studio Henning Larsen, které má zkušenosti s přípravou i realizací projektů evropských koncertních sálů. Vypracuje mimo jiné návrh začlenění stavby do holešovického břehu Vltavy, analýzu ekonomických nákladů a představí různé varianty využití budovy. 

Praha tento krok označuje za první ze třech etap vedoucích k nové síni. „Analýza od Henning Larsen bude hotova na konci roku 2020 a magistrát ji využije jako jeden z podkladů pro rozhodnutí, zda dá tomuto projektu definitivní zelenou. V druhé fázi bude vyhlášena architektonická soutěž a třetí fáze zahrnuje samotnou stavbu. Ta by zatím mohla být zahájena v roce 2027. Koncertní sál nebo také Vltavská filharmonie má stát do roku 2032,“ uvedl magistrát.

Jak upozornil člen Sdružení pro architekturu a rozvoj Zdeněk Fránek, orchestry nemají v České republice podmínky pro svou tvorbu. „Vždyť od nás vzešli světoví skladatelé jako Antonín Dvořák nebo Leoš Janáček, a my dnes nemáme pořádný sál s výbornou akustikou, který najdete v každém větším německém městě. Naše tělesa mohou hrát po celé zeměkouli, ale u nás ne. Taková stavba je otázkou prestiže,“ sdělil portálu Občanská výstavba.

Podle primátora Prahy Zdeňka Hřiba moderní architektura v Praze nemůže končit Tančícím domem. „Nechceme mít z našeho města skanzen. Rád bych tu viděl vznikat další stavby světového významu. Věřím tomu, že nový koncertní sál by takovou stavbou mohl být,“ uvedl. 

Hudební skladatel Vladimír Franz však upozorňuje na nezbytnost precizního a důstojného zpracování. „Jako takový musí mít koncepci, dramaturgii a možnosti, včetně technického zázemí. Požadavkem doby je taky akustická i prostorová flexibilita. Doufám, že se najde architekt upřednostňující dobrou akustiku před krásným, leč hluchým, designem,“ sdělil Franz Deníku Referendum. Připomenul, že město potřebuje dostatek financí, jinak by mělo nechat celý projekt plavat. 

Jak přesně sál zaplatí, Praha zatím neví. „Investiční náklady nejsou dosud přesně vyčísleny, jejich předpokládaná výše by měla vzejít právě ze zmíněné analýzy,“ uvedl magistrát s tím, že se očekává investice ve výši stovek milionů až miliard korun. Plány hlavního města ještě z doby působení primátorky Adriany Krnáčové (svého času ANO) počítaly se stavbou na Vltavské za dvě až dvě a půl miliardy.

Současné sály, Smetanova síň v Obecním domě a Dvořákova síň v Rudolfinu, nevyhovují podle magistrátu standardům jednadvacátého století. Poslední podobná stavba vznikla v Praze před více než sto lety, což je v porovnání s dalšími — i menšími — evropskými městy neobvyklé.

Stavba se má stát zásadním impulsem k postupné obnově celého území Bubny-Zátory, jehož je součástí. Záměrem města je z něj udělat novou městskou čtvrť a zároveň další přirozené centrum Prahy, přitažlivé i pro zahraniční turisty. 

Loňský rok v červnu pražský Institut plánování a rozvoje zveřejnil k území okolo nádraží Praha-Bubny studii. Ta ovšem čelí kritice odborníků. Předpokládá totiž masivní zástavbu území monoblokovou architekturou — rozsah zástavby je údajně motivován zvýšením dostupnosti bydlení. 

Ve společném prohlášení varovaly organizace Arnika, AutoMat a Platforma pro sociální bydlení, že bydlení bude jen pro nejbohatší vrstvu. Podíl dostupného bydlení v podkladech pro výstavbu v Bubnech totiž zcela chybí. Autoři studie také dle kritiků zapomínají na zachování větších částí propojených zelených území nebo tvorbu vodních ploch.