O prázdnosti upřímně?

Richard F. Vlasák

Autor polemizuje s Petrem Bittnerem, který kritizoval ve svém článku způsob, jakým Jiří Drahoš ohlásil svou kandidaturu do Senátu PČR a založení spolku Společně pro Česko. Podle něj není kritika Jiřího Drahoše spravedlivá.

Snažím se odpovědět na článek Petra Bittnera a upřímně nevím, čeho se chytit. Hledám argument, přesvědčivé stanovisko, které by vyšlo z kruhu: Jiří Drahoš je želé, protože želé je Jiří Drahoš. To samé se opakuje i s termínem matrjoška. Cenný prostor Deníku Referendum mohl být ušetřen, kdyby napsal Petr Bittner článek o dvou větách.

Rubikovu kostku lze složit jen se znalostí principů, na nichž jsou barvy navzájem znovu sjednotitelné. Problémy České republiky a že jich je mnoho, potřebují názorovou platformu napříč různými stranami, potřebují odborná stanoviska, protichůdné názory a oponentury. Tedy to, co je ve vědeckém provozu běžné. Tedy, oč se Jiří Drahoš snaží. Pokud mluví o vizi, sjednocování, poznávání, nejde jen o marketing.

V různých platformách českého politického provozu vidím nedostatek koncepcí. Od obyčejného, ale o to neméně záslužného, obecního zastupitelstva, až po snahu tematizovat problém postavení Českobratrské církve evangelické ve společnosti, včetně koncepce vzdělávání, narážím na jeden a týž problém. Jím je neschopnost myslet v dlouhodobé perspektivě, rozhodovat se na základě racionální debaty, nevidím snahu domluvit se, nebo přemýšlet jinak. Jak?

Pojmenuji problém, zjistím stanoviska, proberu různá řešení a oponentury a pak promýšlím politiku, od přesvědčení lidí po získání prostředků. Jednoduché, účinné, nezáživné, úřednické, ale pro řízení většího celku, než je rodina, nutné. Vyzkoušeno většinou zemí na západ od nás.

Ale i tam občas hledají někoho, kdo není „želé“. Výsledky známe. Emotivním mlácením prázdné slámy a návštěvy pochybných prodejců matrjošek, abych si dodal kuráž a sehnal argumentační střelivo, se nikdy nic nevyřešilo a nevyřeší.

Petr Bittner se nás snaží přesvědčit, že Senát možným prostorem pro takovou aktivu není. To je nepochopení úlohy Senátu, jak o něm přemýšlel zákonodárce ohlížeje se po úloze horních parlamentních komor v systému evropských demokracií. Buď se jedná o komory zastupující regionální zájmy, nebo jde o místo oprav, hodnocení zákonů, návrhů — archaickou mluvou — „radu starších“. Německý parlament je příkladem prvého způsobu, francouzský druhého, švýcarský kombinací obou.

Prvorepublikový senát byl takřka kopií senátu země galského kohouta, současný senát v této tradici, s racionálními obměnami volebního systému, pokračuje. Ano, můžeme si povídat o posílení role okresů  ve směru švýcarské tradice, ale to nechme být.

Zákonodárce zároveň počítal s tím, že český senát bude oporou demokracie a takto naše horní parlamentní komora plnila a plní svou úlohu. Pokud Jiří Drahoš chce vstoupit do Senátu PČR a zároveň svou aktivitou vytvářet platformu pro racionální debatu, hledání konsensu ve společnosti, pochopil záměr zákonodárce lépe než politický filosof Petr Bittner.

Pokud Jiří Drahoš chce vstoupit do Senátu PČR a zároveň svou aktivitou vytvářet platformu pro racionální debatu, hledání konsensu ve společnosti, pochopil záměr zákonodárce dobře. Foto FB JD

Pokud si snah o hledání společných jmenovatelů v průběhu prezidentské kampaně pan Bittner nevšiml, tak sledoval buď jinou kampaň, nebo působil v týmu Miloše Zemana, jehož rétorické figury s lehkostí přebírá. Jiří Drahoš mluvil o potřebě dobré mzdy, ekonomiky s vyšší přidanou hodnotou, o nutných změnách ve vzdělávání od učňovského po vysokoškolské, o opatrném přijímání eura s ohledem na možné sociální dopady, o problémech životního prostředí...

Že nenabízel jasné stanovisko? Pochopitelně. Jedním dechem s vyjmenováním problémů dodával, že chce o nich otevřít racionální debatu — tedy zvát různé experty z různých branží, z vědy i z byznysu a společně vytvořit koncepci, vizi. Je to málo? Z mého česko-švýcarského pohledu, nikoliv.

Něco podobného mělo vzniknout dříve. Deník Referendum v článcích svých autorů mnohá témata otevíral a nyní by se měl připojit ke snaze Jiřího Drahoše a přinášet levicově liberální a enviromentální agendu na stůl.

A prosím, svou „přísnost“ si zkoušejte na někoho jiného. Od Zemana přes Babiše, přes oligarchy a kmotry, až po zaměstnavatele, kteří nedávají spravedlivou odměnu dělníkům a nezaručují základní sociální práva. Prostoru máte dost, „nestřílejte fíkusy“ po osobnostech, které se zasadily o zachování jedné z největších veřejnoprávních institucí v zemi, Akademie věd České republiky.

    Diskuse (44 příspěvků)
    March 26, 2018 v 15.0
    Kdyby se soupeři Drahoše jmenovali Pithart, Wagnerová nebo Rychetský,
    tak bych dal přednost jim, ale pokud to budou obvyklí reprezentantí naší politické scény, tak bych rád volil Drahoše, kdybych žil v Praze v dotyčném obvodu. Tím spíše ještě Marka Hilšera či Pavla Fischera.
    S kritikou kolegy Vlasáka souhlasím, opakování argumentů zemanovců a klausovců zde v DR nerozumím.
    Tak já nevím. R. Vlasák sám konstatuje, že současná doba je nemocná především tím, že nemá naprosto žádný koncept, žádnou vizi - a vzápětí nás přesvědčuje o tom, že se máme spokojit s Drahošem. Tedy právě s tím Drahošem, který naprostý nedostatek vlastních vizí a koncepcí chce nahradit a kašírovat jenom jakousi "racionální debatou".

    Čili nakonec zase jenom nějakým smysluprázdným byrokratismem.
    PK
    March 26, 2018 v 15.42
    Naprostý souhlas
    Děkuji za tento hlas. Článek P. Bittnera je opravdu hodně špatný, a publikováním protinázoru si DR dost zachránil reputaci :-)
    VP
    Pane Poláčku, vy tady jenom debatujete. A výzva k racionální debatě od pana Drahoše vám nebude stačit? Navíc on ji chce přivést k činům.
    JH
    March 26, 2018 v 18.12
    Taky jsem nepochopil,
    co tedy pan Bittner vlastně od Drahoše očekával, a z čeho na jeho vyprázdněnost usuzuje. V textu není žádný příklad nebo odkaz. To s tou matrjoškou by bylo vtipné, kdyby to bylo nějak podložené.

    Doufám že za pět let bude profesor Drahoš zase kandidovat.
    March 27, 2018 v 2.51
    Pane Pospíšile,
    nemyslel jste "vy TAKY jenom debatujete?" To by mi dávalo jasnější smysl.
    Pane Pospíšile, ta údajně "racionální" diskuse zcela evidentně nemá vést nikam jinam (a nikam dále), nežli přesně k tomu prázdnému technokratismu a byrokratismu, kterým současná konzumní společnost "úspěšně" spravuje svou vlastní bezduchou existenci.

    Pokud Vám tento bezduchý technokratismus stačí - budiž, je to Vaše volba; jsou ale lidé, kteří od světa a života očekávají přece jenom něco více.
    Jedna z nezastupitelných funkcí senátu je korigování legislativních úletů vlády a parlamentu. Neumím si představit jiný přístup než racionální.
    Jestliže i tehdy, kdy tuto úlohu plní dobře /a představa Jiřího Drahoše k tomu směřuje/, pan Poláček v ní vidí pouhé spravování existence bezduché společnosti, vedoucí k další porci technokratismu a byrokratismu, dá se z toho odvodit, že jeho krédem začíná být známé "čím hůře, tím lépe". Neboť zřejmě teprve poté, co bezduchá společnost zcela přestane fungovat, přijde ke cti duch.
    PK
    March 27, 2018 v 10.44
    Myslím, že se tímto trochu lépe objasňuje,
    co má pan Poláček na mysli, když neustále pomlouvá německou společnost jako "úplně bezduchou a prázdnou".

    Má tím na mysli, že je to zdravá společnost, ve které se dobře žije.
    March 27, 2018 v 11.53
    Já myslím, pane Poláčku, že tu duchovní plnost musíte hledat jinde, než ve strukturách. To je marné.
    Přečtěte si článek Ivana Štampacha:
    "Musíme naplno prožít, že veškerá skutečnost kolem nás, ale i v nás je pomíjivá, prázdná a způsobující utrpení. Potřebujeme zemřít dřív, než náš život skutečně skončí. Jsme tlačeni k uznání, že náš pobyt je bytím ke smrti."
    + Další komentáře