Rozhovor s Peterem Tkáčem: Rasistům se má připomínat, ať se učí chodit kanály

Jakub Patočka

Setkání evropských rasistických stran v Praze vyvolalo protesty: tradičně pojatou demonstraci a přímou akci — blokádu. O jejich průběhu mluvíme s fotografem a občanským aktivistou Peterem Tkáčem. Rozhovor doprovází fotogalerie z obou akcí.

Brněnský občanský aktivista a fotograf Peter Tkáč působicí mimo jiné v Nesehnutí se účastnil akcí proti setkání evropských rasistických stran v Praze. Pro Deník Referendum při té příležitosti pořídil fotogalerii a poskytl nám stručný rozhovor.

Účastnil ses obou protestů proti setkání rasistických stran? Mohl bys je srovnat?

První, svolaná platformou „Proti projevům nenávisti“ byla větší i pestřejší co do počtu i složení účastníků. Začínala několika projevy u zastávky metra Roztyly, po nichž následoval pochod k hotelu, kde pokračoval protest. Přítomní ale nebránili průchodu delegátů, jen na ně skandovali. Mezi účastníky byly zastoupeny všechny věkové kategorie, mohlo jich být něco přes dvě stě.

Účastníky spojoval důraz na ochranu liberálních hodnot roku 1989: akcentovala se Evropská unie, členství v Severoatlantické alianci, ochrana lidských práv, antirasismus a příslušnost k Západu. Zjednodušeně řečeno, jedanalo se o takovou „tradiční demonstraci“.

Naproti tomu přímé akce se účastnily asi dvě stovky aktivistů z různých neformálních skupin. Na několik hodin se jim podařilo zablokovat všechny tři přístupové cesty k hotelu. Udělalo to na mě dojem mimořádně dobře připravené akce. Věkový proměr účastníků byl podstatně nižší než na demosntraci a akce byla živější. Možná to bylo i díky tomu, že tu měli sound systém, samba band, ale možná také díky odhodlání všech zúčastněných. Je každopádně dobře, že se akce doplňovaly a každý tak měl možnost vyjádřit svůj odpor podle svého gusta.

Myslíš si, že blokáda byla správně zvolenou metodou?

Myslím, že ano. Byl to dobrý signál pro rasisty, že musí počítat s odporem i v České republice. A že to neskončí jen u projevů, pokojných demonstrací a u volebních uren, ale že se budou muset začít učit chodit kanály.

Je bohužel pravda, že blokáda způsobila nepříjemnosti i obyvatelům paneláků a zaměstnancům firem, které se ocitly „v zablkované zóně“. Ale je otázka, zda strpění dočasné nepříjemnosti není přijatelnější než setkání lidí, kteří tu chtějí oživovat vražedné koncepce z 19. století.

Přišla ti v něčem nová nebo zajímavá taktika, kterou protestující použili, pokud to srovnáš s předcházejícími akcemi třeba proti pochodům rasistů?

Skupiny byly rozdělené podle barev, každá měla své určené místo, které měla blokovat a každá se rozhodovala samostatně. V rámci jednotlivých skupinek se na plénech domlouval další postup. Skupinky současně sestávaly z lidí, kteří se znali a důvěřovali si. Bylo to tedy velmi demokratické a nehierarchizované. Zároveň dost akční. Byla to jiná situace, než jakou známe z jiných blokád, kde o tisícové demonstraci rozhoduje desítka organizátorů. Ukazuje se, že akce několika dobře namotivovaných padesátičlenných skupinek může mít podobný dosah jako masové protesty.

Na akci odpůrců rasistů přišel i Tomiův bratr Hayato. Komentoval nějak počínání svého bratra?

Přiznám se, že si nepamatuju, co přesně říkal a nechci to nějak zkreslit. Zdravila se s ním spousta lidí a nastala hádka s fotografem Parlamentních listů Vítem Hassanem, kterému Okamura vytkl, že články v médiu, pro které fotí, nejsou pravdivé.

Přišel jsi do styku s některými účastníky Okamurovy akce? Jak na protesty reagovali?

Europoslanec Gilles Lebreton se neúspěšně pokusil prodrat přes jednu z blokád, ale vzdal to se slovy, že se jedná o ohrožení demokracie. Měl pravdu, i když to bohužel asi myslel jinak. Před hotelem jsem potom viděl známého islamofoba Jiřího Černohorského, který se hádal s jedním z mladých účastníků demonstrace, přičemž vykřikoval tradiční hoaxy o no-go zónách, o rušení vánočních trhů v Německu, anebo o tom, jak včera na Staromáku slyšel tři Araby, jak se domlouvají, že už to tu všechno brzy ovládnou. Kde se naučil tak dobře arabsky, ale neprozradil.

Myslíš, že měl český stát, proti setkání rasistů zasáhnout, nedovolit jeho konání?

Tak to si nejsem jist. Myslím, že by víc pomohl odpor zdola. Například bojkot „Top hotelu Praha“, v němž se konference konala, aby si jeho vlastníci příště dobře rozmysleli, komu svoje prostory pokytnou.

JAKUB PATOČKA

    Diskuse
    December 17, 2017 v 22.11
    Zpověď zbabělce
    Z větší části ze zbabělosti a z menší proto, že jsem chtěl slyšet a natočit projevy, jsem se nezúčastnil blokády, ale jen neblokující demonstrace spořádaných občanů. Určitě bylo správné, že jsme se tam sešli z celého politického spektra odleva doprava kromě fašistů a populistů (chtěl bych napsat pravicových populistů, jenže to bych pak musel rozvádět a dokazovat, proč KSČM a zemanovské křídlo ČSSD nejsou levice, a počítat s tím, že pravicoví aktivisté mi na oplátku budou dokazovat, že ODS není žádná pravice). My, levičáci, jsme si odpustili příliš hlasitou kritiku NATO, ukrajinské vládní koalice oligarchů s nacisty i teze, že Česko patří na západ (místo do středu Evropy), a pravičáci na oplátku nevyháněli lidi s rudými vlajkami a transparentem „Již vzhůru psanci této země,‟ jen do projevu Pavla Šandy před Top Hotelem vpadli ke konci dva křiklouni, kteří zřejmě nenávidí ČSSD, ale nic bližšího o jejich názorech z nich nikdo nedostal; možné je i to, že ti dva byli tomiovci. Přivedlo mě to nicméně opět k úvahám, jak by celkově mělo vypadat takové spojení demokratů proti fašistům — musíme proti fašistům postupovat jednotně, ale rozdíly mezi sebou si musíme zachovat také a musíme na jejich základě vést demokratický politický boj, ve kterém není výsledek jasný předem, jinak s fašisty prohrajeme, ti získávají voliče především právě na základě toho, že z takzvaně demokratické politiky se nějak vytratily rozdíly mezi levicí a pravicí, všechno se shluklo někde kolem středu Washingtonského konsensu a pro člověka v exekuci není rozdíl mezi ČSSD a TOP 09, nějakou pomoc mu slibují jen Andrej Babiš a Tomio Okamura.

    Mám dojem, že mi chyběly dvě věci: vlastní afinitní skupina a pořádné spojení s pořadateli blokády. Zatímco před Top Hotelem končily projevy demonstrace spořádaných občanů, blokující pochody byly zablokovány před křižovatkami, na kterých měly podle plánu skončit a utábořit se. Zdá se, že k tomu, aby hosté Tomia Okamury nemohli na jeho večírek pohodlně dojet, to stačilo a skupina, která by jim vyrazila naproti, by výsledek nevylepšila, ale mohlo být aspoň o trochu legrace víc, a hlavně jsem se mohl cítit užitečnější, kdybych se býval přesunul na některou z cílových křižovatek blokády, kdybych při tom, pokud možno, nebyl sám, a kdybych tam vybalil těch devět litrů čaje, které jsem nakonec táhl s sebou úplně zbytečně, a začal na křižovatce provozovat polní čajovnu, že čekáme na plánovanou demonstraci.

    Teď dokonce i ty fotky a videa, která jsem nadělal, sdílím jen s pár přáteli a mám strach pochlubit se odkazem na ně veřejně, aby mi nějaký anarchista nevynadal, že jsem mu vyfotil a zveřejňuji obličej, nebo abych dokonce nějakou svou fotkou nebo videem skutečně neudělal z někoho terč pro nacisty, případně policii. Cítím se tak trochu jako zbytečný člověk, zbabělec naší doby.
    FO
    December 17, 2017 v 22.39
    Ať jsem klidně označen za zbabělce, ale myslím, že blokáda, která kromě účastníků konference zasáhne i mnoho dalších lidí, není dobrý způsob. Naopak bych řekl, že je to způsob velmi špatný, který spíš nažene příznivce Tomiu Okamurovi a jemu podobným. Výstižné je, co napsal pan Macháček, že "mohlo být aspoň o trochu legrace víc". Mohlo. Ale to je tak všechno.
    JS
    December 18, 2017 v 8.15
    panu Outratovi
    Já s blokádou také nesouhlasím. Myslím, že lidé ve svobodné a demokratické společnosti musí mít právo zastávat jakékoli názory, a neměli by být za názory ostrakizováni. Naopak, instituce a jejich představitelé se mají chovat podle morálky a zákonů (a jejich ducha), a za jiné chování (a oficiální názory) má smysl je ostrakizovat. Třeba problém rasismu se dnes asi týká nejvíc policie.

    A obecně si myslím, že nikdo by neměl být trestán (ostrakizován) za to, že dostatečně někoho neostrakizuje, ať už z důvodu nezájmu nebo nesouhlasu.

    Na druhou stranu, lidé (jako jednotlivci) musí mít právo ostrakizovat nebo diskriminovat podle svého uvážení. Protože jsou jen dvě strany stejné mince.
    December 18, 2017 v 9.8
    Vedlejší oběti
    Když se kácí les, létají třísky, říkají s oblibou ti, kteří by nejraději nárůst kriminality ve městě vyřešili atomovou bombou a globální krizi morálky potopou světa (takzvaně modrou, nikoliv zelenou planetou).

    Cíleně je možné Marine Le Penovou, Geerta Wilderse nebo Tomia Okamuru zastřelit — když máte ostřelovačský výcvik, dobrou pušku a nikdo vám nepřekáží v práci. Americká armáda by sledovala konferenční centrum Top Hotelu, kdy dorazí klíčoví hosté, a pak by nechala celý hotel srovnat se zemí dronem; účastníky nacionalistické konference by si odškrtla jako vedlejší cíle a personál hotelu, nezúčastněné hosty a náhodné kolemjdoucí by odepsala jako vedlejší oběti. Bratři Mašínové, jak před časem, ještě než dostali medaile od Mirka Topolánka, vysvětlovali svou odbojovou činnost, by neútočili na špičky, protože ty mají dobrou ochranku, ale povraždili by pár náhodných obětí v sousedství hotelu, aby lidi dostali strach dovolit hotelu příště takovou konferenci zvát.

    Strategie nenásilí nezaručuje, že nebudou žádné vedlejší oběti. Strategie nenásilí zaručuje, že nebudou žádné oběti, hlavní ani vedlejší, na životech — leda na straně nenásilných bojovníků, když se k násilí uchýlí ta druhá strana. Většinou je žádoucí, jak z hlediska vyššího principu mravního, tak kvůli vlastní pověsti, snažit se neškodit nikomu mimo protivníka více, než je opravdu nezbytně nutné, ale nemůžete chtít za něco bojovat, a nezpůsobit při tom nikomu v okolí vůbec žádné nepříjemnosti. Nepříjemnosti, které blokáda nacionalistického večírku na Chodově způsobila pražanům, byly srovnatelné s tím, co dokáže jeden kamion na letních pneumatikách, první sníh na kolejích, prasklý vodovod, oprava dálnice nebo údržba metra.

    Navíc kritici toho, jak rozjívení aktivisté svou nezodpovědnou a nesmyslnou blokádou znepříjemnili pražanům sobotní odpoledne, zapomínají, že na obranu občanů je tady policie. Všechny demonstrace na Chodově byly řádně nahlášeny, nešlo tedy dokonce ani o akty občanské neposlušnosti. Účastníci se řídili pokyny policie a například nedošli na křižovatky, na kterých podle oznámené trasy měla probíhat závěrečná část jejich shromáždění. V jednom případě policejní těžkooděnci prorazili skrz blokádu průchod pro skupinku hostů Tomia Okamury. Kdo by se rozhodl policii odporovat, vzal by na sebe, jako každý, kdo sáhne k občanské neposlušnosti, zodpovědnost za své překročení zákona a riziko jak policejní represe, tak zákonného stíhání. Aktivisté tedy neposuzovali jenom to, zda je evropský nacionalistický dýchánek dost velkou hrozbou pro naši civilizaci, aby stálo zato dělat kvůli němu bordel, ale taky jestli jim osobně stojí zato nést v boji proti němu vlastní kůži na trh. Plivat na ně za to může kdekdo, protože to s žádným rizikem spojeno není.

    Argument o nevinných obětech, kterým bezohlední sobci, výtržníci, ztroskotanci a samozvanci znepříjemňují život, se často používá proti stávkám. Taky se stávkujícím předhazuje, koho si berou za rukojmí. A zaměstnavatelé jistě odsouhlasí, že všichni zaměstnanci by měli být natolik zodpovědní, aby nikdy nestávkovali — a těm nezodpovědným by se to mělo zakázat.
    JN
    December 18, 2017 v 10.30
    Ti migranti, ze kterých se v Libyi stane zboží
    a jsou pak třeba prodáni do otroctví, jsou tedy jen vedlejšími oběťmi naší civilizační morální nadřazenosti?
    JN
    December 18, 2017 v 11.50
    Příčiny migrace
    Humanitární: důsledek život ohrožujících podmínek ve zdrojové oblasti migrace

    Obchodní: důsledek snahy o maximalizaci zisku těch subjektů, které na migraci přímo vydělávají (například převaděči, zprostředkovatelé rizikové plavby přes moře, provozovatelé "detenčních zařízení" na severu Afriky, obchodníci s otroky)

    Ideologická: důsledek snahy uvést multikulturalismus do praxe

    Ekonomická: důsledek rozdílné životní úrovně a globalizace
    HZ
    December 18, 2017 v 14.23
    Pane Nusharte,
    můžete nějak rozvést myšlenku, že ideologickou příčinou migrace je důsledek snahy uvést multikulturalismus do praxe?
    Jaká ideologie vznikla jako důsledek snahy uvést multikulturalismus do praxe a jakým mechanismem způsobuje zvýšenou migraci?
    Neptám se vás coby zastánce teorie multikulturalismu ani poněkud nešťastné /dle mého názoru/ praxe, která ve jménu multikulturalismu vedla spíše k sociálnímu vyčleňování jistých etnických a náboženských skupin než k soužití kultur, ptám se jako zastánce obyčejné logiky.
    December 18, 2017 v 14.49
    Nekrmte trolly
    Logiku nehledejte, paní Zemanová. Povšimněte si už toho, že článek se týká protestů proti pražskému setkání evropské nacionalistické internacionály. O tom, jak evropští strážci hranic podporují libyjské otrokáře, píše o kus vedle Marie Heřmanová. A jaký by mohlo mít smysl diskutovat se stoupencem nacionalistů ve chvíli, kdy tento zločin proti lidskosti páchaný ve jménu obrany Evropy před migrací vyčítá obhájcům práv migrantů?
    MP
    December 18, 2017 v 16.22
    Ouha
    Paní Heleno,

    nedrážděte trolla bosou nohou.
    JN
    December 18, 2017 v 19.27
    Marie Heřmanová ve svém článku potvrzuje to samé, co píši já zde:
    Průvodními jevy migrace jsou otřesné podmínky v libyjských "detenčních centrech" (rozuměj koncentrácích), novodobý obchod s otroky, tři tisíce lidí utopených v tomto roce při pokusu dostat se přes moře do Itálie. K tomu dodávám, že například podle březnové zprávy Mezinárodní organizace pro migraci bylo na pobřeží u libyjského města Sábrata zavražděno 22 migrantů poté, co odmítli nastoupit na loď pašeráků. Podle ředitele humanitární organizace Lékaři bez hranic Arjana Hehenkampa bylo čtyřicet procent lidí, zachráněných z chatrných plavidel ve středomoří, k nastoupení do pašeráckých člunů donuceno násilím.

    Pro většinu lidí není žádným problémem pochopit, že lidem, jejichž migrace má humanitární příčiny, je třeba pomáhat.
    Ve světle výše popsaných otřesných skutečností je ale podpora neřízené migrace vyvolané JINÝMI NEŽ HUMANITÁRNÍMI důvody falešným morálním velikášstvím a neomluvitelným zločinem.
    + Další komentáře