Babiše odvolat nestačí, je třeba srozumitelně popsat dnešní konflikt

Jakub Patočka

Zemana a Babiše se nepodaří porazit, pokud se voličům jasně nezformolují alternativy, které před námi stojí. Ovdolat Babiše z vlády nestačí, je třeba vstoupit do tvrdého střetu s Agrofertem, jeho politickou i mediální divizí.

Po dva týdny objíždíme české země s knihou Žlutý baron o pravých příčinách a souvislostech politických aspirací Andreje Babiše. Promítáme i souběžně s knihou vzniklý film Selský rozum o zemědělském podnikání Andreje Babiše. Máme za sebou přes tisíc prodaných knih, a setkání s podobným počtem občanů. Dozvídáme se od nich minimálně tolik, kolik oni od nás.

Vydání knihy a zveřejnění filmu jsme naplánovali na 2. května s několikaměsíčním předstihem; nemohli jsme tušit, že v tentýž den Bohuslav Sobotka ohlásí demisi své vlády právě kvůli Babišovým deliktům. Vzrušení současné politické situace s demonstracemi ve velkých městech samozřejmě dává zahájení našeho turné kontext, který jsme si nemohli vysnít.

Projekce filmu Selský rozum a debaty nad knihou Žlutý baron se konají pětkrát týdně. Seznam měst, která navštívíme, se soustavně doplňuje na stránkách www.zlutybaron.cz.

Lidé přicházejí a chtějí debatovat. A skoro všude se ptají, koho volit. Věděli jsme předem, že budeme dostávat tuto otázku. A shodli jsme se, že na ni nebudeme dávat konkrétní odpověď. Není tu strana, která by nabízela nesporně příznivou cestu vpřed, na které by se shodla převážná část společnosti.

Doporučujeme lidem volit toho, koho volili před vznikem hnutí ANO, toho, kdo svým programem nejvíc odpovídá jejich představám. A nevidí-li nikoho takového, nechť zůstanou doma. Politiku tu neuzdraví žádný zázrak, ale jen občanská aktivita a tlak zdola. S politiky musíme mluvit a nutit je, aby se chovali podle našich představ. Příklady ze všech stran ukazují, že zlepšení politiky takovou metodou je možné.

Jde to ale pomalu a mnoha lidem to, nedivme se, nestačí. Možná přijde doba, kdy nebude jiné cesty než založit nějaké nové Občanské fórum či české Podemos, teď ale taková situace není. Nejsme v bodě, odkud bychom se mohli posunout k něčemu zásadně lepšímu, nedopracovali jsme se k široké občanské shodě, co by to mělo být. Naopak nám ale nyní hrozí propad ke stavu podstatně horšímu.

Lidem na besedách tedy říkáme, že jsme jim nepřivezli žádnou dobrou zprávu. Vyprávíme jim, že tu není žádná zvláště vynikající možnost, jen jedna, která se za ni vydává, avšak v důsledku přinese další rapidní zhoršení neuspokojivých poměrů, v nichž nyní žijeme. Vysvětlujeme, že Babiš je tím, co známe z pohádek či mýtů jako všem známou postavu podvodníka, který slibuje hory doly, ale pravé úmysly skrývá, jako vlk kůzlátkům nebo liška Budulínkovi. Že nám slibuje první republiku či bezmála Benelux, ale zavleče nás politicky někam mezi Maďarsko a Rusko.

Zdá se ale, že to samo o sobě mnoha lidem nestačí, že prostě potřebují slyšet něco, co má aspoň trochu sílu strhovat. Co nabídne projekt, vizi, myšlenku, jak tu poměry zlepšit. Nestačí jenom říct: nebude tu už Babiš či Zeman, zvolíte-li si ODS, TOP 09, ČSSD nebo lidovce se starosty. To tu přece už bylo a málokdo na to vzpomíná rád. Lidé touží slyšet, k čemu hodláme směřovat, aby „bylo líp“.

Další poslední Sobotkova šance

Podivuhodně, už po několikáté v situaci, kdy byl takřka na odpis, se v současné vládní krizi v pozici člověka, který takovou alternativu může aspoň zčásti zosobnit, ocitl Bohuslav Sobotka. Hnutí, které za sebou měl po potlačení Haškova pokusu o povolební vnitrostranický převrat, promarnil. Jistě tehdy mohl s energií občanské veřejnosti v zádech sestavit lepší, ambicióznější vládu. Sám také musí nejlíp vědět, že jeho opakované přežívání politicky smrtelných situací není žádná magie, ale že za ním stojí věrnost ideálu, osobní odolnost, vytrvalost; a také velká míra štěstí.

Sobotkovi se snad v minulých týdnech díky Babišově a Zemanově zaťatosti a zpupnosti pootevřela možnost nad nimi vyhrát. Oba se cítili tak blízko triumfu, že jim opojení blížící se mocí zatemnilo úsudek. Vše nakonec dopadlo tak, jak chtěl Sobotka: Babiš jde z vlády a Zeman ho musí odvolat. Pro oba je to moment trpkého ponížení.

Ač Sobotka nechce činit rozhodnutí za voliče, jak nám řekl v rozhovoru pro DR, přesto se mu naskýtá šance správným postupem změnit sněmovní volby v referendum o Babišovi. Voliči ho nakonec přece vybavili svými hlasy právě k tomu, aby za ně mluvil, a to zejména v kritických situacích. Víme-li dnes to, že Babišovi jde v politice ryze o osobní prospěch, i to, že Agrofert skutečně provozuje Mafru jako svou divizi propagandy a ANO jako svou divizi politickou, snad by bylo namístě počínat si s mnohem větší rázností.

Jistě nakonec na podzim rozhodnou voliči, ale jedná se přece o to, v jaké situaci k volbám půjdou. Sobotka může svými kroky znázornit, že se tu jedná o střet o podstatu demokracie. Stále může z vlády odvolat i ostatní ministry ANO. Při předpokládané podpoře TOP 09 a ODS by ani nemusel do hry uvádět prezidenta, čehož se právem obává.

Může rovněž jasně říct to, nad čím zatím váhal: že bude pracovat pro vznik vlády bez Agrofertu, která si současně bude vědoma všech důvodů, kvůli nimž se v takové míře začali lidé u nás k Babišovi obracet jako k nositeli naděje na zlepšení poměrů. Že ji vytvoří, bude-li to jen trochu aritmeticky možné s kýmkoli k tomu ochotným, protože v demokracii je třeba správně řadit priority. A ohrožení demokracie musí vždy být prioritou číslo jedna.

To mu přitom nijak nemusí bránit v tom, aby nadále kladl důraz na to, že je nejen demokratem, ale i socialistou. Může přece slíbit, že jako sociální demokrat udělá vše pro to, aby obnovil ve společnosti spravedlivý řád v odměňování práce a v distribuci majetku. Že začne poctivě a tvořivě hledat způsoby, jak nás nejen zbavit ruských loutek a korporátních podvodníků, ale jak uzdravit republiku a dát jí smysluplný program.

V každém případě není jasné, v čem by odvolání všech ministrů zvolených za ANO a definice politického střetu ve stylu „buď Babiš a Zeman, nebo demokracie“, mohla ČSSD dnes uškodit. Zvláště pokud ji bude provázet tvrdý, ale zcela legitimní tlak demokratického státu na Agrofert. A je naopak celkem přehledné, v čem všem by taková ofenzíva mohla prospět demokracii, a to i té sociální. Proč tedy to váhání?

    Diskuse (67 příspěvků)
    MH
    Mirza Hadžič
    May 17, 2017 v 17.6
    Autorovi bych připomněl, že i za ČSSD se táhne dlouhá řada podvodů (a dokonce i vraždy, pokusy o vraždu!) které by jistě vydaly na spoustu knih, typu "Hnědý JUDr". Dokonce, je to se Sobotkou a Zaorálkem (o "Záchytovi" nemluvě) podstatně horší, než zatím s Babišem, a to z důvodu přímo civilizačním: právě ODS a ČSSD letitou společnou antievropskou politikou odsunuli ČR na okraj, a to v dohledné době může znamenat za okraj EU. To v horizontu příštích desetiletí bude jistě daleko větší problém pro ČR, pokud se něco dramatického zázračně nezmění, než vlastnictví Mafry a Agrofertu Babišem.

    Je možné, že směřování ČR by celkově pod premiérem, prezidentem a ministry zahraničí a vnitra z řad ANO vyznělo stejně anti-evropský, jako v případě činitelů ČSSD (v případě Zemana činitele s podporou ČSSD), ale zatím to nevíme, zatímco v případě oranžové strany je tu jistota. Bohuslav Sobotka a členové předsednictva které si sám vybral jsou právě důkazem, že ČSSD o žádnou změnu ani nestojí. O to víc je nesmyslné opakované volání autora po hypotetických tu evropských, tu zelených krocích strany, která dlouhodobě jasně deklaruje, že nestojí ani o jedno.
    DU
    David Unger, psycholog
    May 18, 2017 v 16.29
    Plně souhlasím s panem Hadžičem
    O tom, že je Babiš dravým podnikatelem a výplodem našeho mafiánského kapitalismu se vědělo dávno před vznikem hnutí ANO, i tehdy, kdy se čile setkával s významnými politiky včetně předsedy ČSSD. ČSSD s jeho hnutím vstoupila před 3,5 lety do vlády, pokud by se potvrdila všechna obvinění Babiše z tisku, tak by to nebylo nic, co by nevybočovalo z polistopadového normálu (daňová optimalizace, využívání děr v zákonech ve prospěch majitelů velkých firem, úniky policejních spisů, ovlivňování médií). Pravidelné placení médiím, které je zřejmě normální takřka u všech zavedených politických stran je horší než si koupit jednu silnou mediální společnost.

    Je to opravdu pohádka, jak píše pan šéfredaktor. Vždy na kůzlátka jednou za 4 roky zaklepe vlk, který se vydává za jejich maminku a potom jedno nebo dvě sežere. A kůzlátka otvírají, protože potřebují naději, že maminka přijde. Poněkolikáté přijde další vlk, tentokrát však nažraný, který sežere méně kůzlat, ale udělá jejich domov poněkud útulnějším, na což minulí vlci kašlali.

    Bohuslav Sobotka může udělat z voleb referendum o Babišovi a Agrofertu. Ale v případě jeho úspěchu se v domově kůzlátek usídlí spousta hladových vlků, kteří před tím chodili alespoň postupně.

    A nevím, kde bere autor článku jistotu v tom, že Sobotka je skutečným předsedou, skutečným premiérem a pánem vlády, a není jím někdo jiný, který prostě o Sobotkovi ví více než my. U Babiše alespoň takové pochybnosti nejsou.

    Těžko čekat ve státě, kde Občanská demokratická strana není občanská, ale liberálně-nacionalistická, kde sociální demokracie je národně socialistickou stranou, kde komunisté jsou národovečtí konzervativní socialisté, kde zelení jsou liberálové a kde lidovci nejsou nejsilnější pravicovou stranou, ale středovým jazýčkem na vahách.
    DU
    David Unger, psycholog
    May 18, 2017 v 16.49
    Srozumitelně popsat dnešní konflikt dnes znamená
    nejen revidovat uplynulé čtvrtstoletí, ale uplynulé století, vrátit se k základům vzniku československého státu do října 1918 (který ještě tehdy nebyl republikou) nebo spíše ještě před vznik 1. světové války a začít budovat nový občanský stát nejen de iure, ale i de facto, který bude mít vůli stát se součástí jádra evropské integrace, jako tomu bylo po většinu předchozího tisíciletí. (Viz příspěvek pana Hadžiče).

    V otázce pojetí národa nelze ustrnout na herderovském jazykovém pojetí ve stylu "nicht alle Böhmen sind Tschechen" , ale ve stylu rakouském, švýcarském či na západ od Rýna. Příslušnost k národu jako příslušnost k zemi či státnímu celku.
    Martin Šimsa, filosof
    May 19, 2017 v 14.46
    Anti-Babiš nestačí
    stejně jako nestačí anti-Zeman. Sociální demokracie musí voličům vysvětlit, proč je lepší sociální liberální demokracie než oligarchický koblihový paternalismus, který nabízí Babiš a lidový xenofobní paternalismus, který nabízí Zeman. Navíc výhra jedné bitvy, i když důležité bitvy, není výhra předvolební války. Babiš je větší pragmatik než Zeman, tak se stáhl a bude pokračovat ve své kampani, ze které obviňuje ostatní. Sobotkovi se asi uleví ve vládě, ale sociální demokracie nemůže usnout na vavřínech, jak dobře ukazuje autor, více práce je před ní, lidé nemění názory tak rychle a intelektuální občanské hloučky v Praze a v několika dalších velkých městech jsou zlomkem obyvatelstva, i když zlomkem důležitým.
    DU
    David Unger, psycholog
    May 19, 2017 v 20.30
    Intelektuální občanské hloučky v Praze,
    o kterých píše pan Šimsa, by měly chodit s transparenty "NE BABIŠ, ALE BAKALA".
    MP
    Martin Pleva, pedagog
    May 20, 2017 v 10.36
    Lidé se především musí naučit,
    že nejsou žádné "strany hodných" a "zlých". Nemá tedy cenu vyhlížet konečně už nějakou tu spásnou stranu andělů...
    Je třeba volit podle ideologií a sociálně-ekonomických zájmů a v rámci preferovaných stran podporovat tu slušné, resp. slušnější kandidáty.
    Dokud se toto lidé nenaučí, budou stále experimentovat - a bude to pro demokracii stále nebezpečnější.
    MP
    Martin Pleva, pedagog
    May 20, 2017 v 10.37
    Otázka na p. Hadžiče a Ungera
    Vy jste voliči ANO?
    DU
    David Unger, psycholog
    May 20, 2017 v 19.23
    K panu Plevovi
    To pan Sobotka s panem Kalouskem rozlišuje strany hodné a zlé tím, že démonizuje hnutí ANO a pana Babiše. Totéž činí i pan šéfredaktor Patočka.

    Otázka, jací jsme voličí, je podle mě irelevantní, jsem bývalý volič a člen ČSSD (1999-2010), od roku 2002 jsem byl příznivcem Vladimíra Špidly a nakonec i Bohuslava Sobotky. Od roku 2010 jsem nestraník. ANO jsem v minulých volbách nevolil, ale vzhledem k tomu, že dokázalo prosadit registrační pokladny (resp. EET), což ČSSD nedokázala za dvacet let, tak o jeho volbě budu letos vážně uvažovat. Ideově jsem křesťansky a sociálně konzervativní, stoupenec konstituční monarchie a federalista, nejen středoevropský. V ČSSD jsem byl možná dílem z mladické přirozené levicovosti, z důvodu odporu z klausovskému mafiánskému kapitalismu a v nevědomí možná, kdybych byl starší, byl bych příslušník levé frakce lidové strany (Křesťanskosociální unie), která nesouhlasila se vstupem KDU-ČSL do Klausovy vlády a v roce 1995 splynula do ČMUS a později do promoravských stran.
    DU
    David Unger, psycholog
    May 21, 2017 v 11.59
    Přílišná idealizace Sobotky a zajímavé příspěvky Františka Kostlána a Věry Jourové
    MP
    Martin Pleva, pedagog
    May 21, 2017 v 12.7
    Jsme svědky demagogie, ostatně pro p. Ungera typické
    ČSSD tady nevládla dvacet roků, nýbrž naposledy v roce 2006, kdy neprosadila registrační pokladny pro odpor středopravých koaličních stran!
    Dnešní EET je společným projektem současné koalice, socdem pro ně hlasovala úplně stejně jako ANO. Je zde ovšem rozdíl: ANO od počátku jasně odmítalo jakékoli zvýšení daní bohatým a velkým firmám. Takže ANO chce pronásledovat drobné živnostníky, kdežto ČSSD chtěla a chce (podle mě málo výrazně, ale přesto) přece jen určitou daňovou spravedlnost...

    Pro mě se ČSSD stala nevolitelnou poté, co se zcela nechala pohltit vlnou xenofobie a islamofoie, ba sama ony postoje začala šířit. Ale v tomhle přece ANO jako celek nijak nezaostává (a zvláště pak ne Babiš), i když jsou u babišovců liberální osobnosti jako Stropnický nebo Pelikán. Což je pro mě ostatně největší záhadou: jak tam vůbec mohou být a proč tam jsou? Jsou skutečně tak neprozíraví a hloupí?
    + Další komentáře