Zastánci názoru „NE kvótám“, teď se ukažte
Petr JedličkaStředeční návrh Evropské komise na zavedení uprchlických kvót je podle Petra Jedličky dobrým podnětem k diskuzi. Nejméně do léta schválen nebude, hranice jsou navíc teď uzavřené. Odpůrci kvót tak mají příležitost představit vlastní řešení.
Stalo se ve středu, co bylo dlouho očekáváno: Evropská komise, nebo-li „Brusel“, představila dva první návrhy na reformu společného rámce poskytování azylu v EU, nebo-li „Dublinu“ — dosavadního mechanismu zacházení s uprchlíky, který za loňské uprchlicko-migrantské krize zkolaboval. A jádrem reformy jsou ony proklínané „povinné kvóty“ — zatím neexistující mechanismus na přerozdělování žadatelů o azyl po všech státech EU.
Kritika povinných kvót spojuje u nás všechny politické proudy a těžko se bránit dojmu, že se jen soutěží, kdo bude v odmítání kvót originálnější a rezolutnější — něco na způsob hry Kdo je největší opičák. Nyní je ale konečně příležitost pohnout se v celé věci dále.
Konečně se může v klidu ukázat, jestli pánové z Hradu, reprezentace jednotlivých stran, rozhořčení z Bloků a Úsvitů a další kritikové kvót azylovou politiku skutečně promýšlejí, nebo jen téma politicky využívají. Prosté „Ne kvótám“ totiž už nestačí. Nyní se budou projednávat alternativy.
Sama Komise, tedy úředníci, nepředkládá návrhy z vlastní vůle, jak se může dnes z lidových reakcí zdát, ale z pověření od poslanců či od vlád členských států. Tentokrát měla navrhnout, jak reformovat Dublin, a Dublin, tedy systém, který se při loňské krizi sesypal, reformu objektivně potřebuje.
Komise proto připravila ony dva návrhy. První počítá s propojeným azylovým systémem a stálým přerozdělovacím mechanismem, jehož chod by řídil celoevropský orgán — noční můrou všech odpůrců posilování integrace. A druhý návrh počítá se zachováním stávajícího modelu, ovšem s dodatkem, že v případě enormního přílivu žadatelů o azyl do jednoho státu bude aktivován nouzový přerozdělovací mechanismus řízený opět z EU.
Oba návrhy jsou v určitém ohledu kontroverzní — to zase ne že ne. Oba předpokládají převod části rozhodovacích pravomocí na nadnárodní úroveň a ani jeden neřeší k všeobecnému uspokojení problém, který nastane ve chvíli, kdy žadatelé o azyl odmítnou v přidělené zemi zůstat — viz iráčtí křesťané.
Oba návrhy jsou ovšem dobrým, protože neignorovatelným podnětem k diskuzi, jak tedy kdo vlastně chce dosavadní nefunkční systém napravit.
Celá EU s diskuzí počítá. Nyní má na ni čas. Návrhy Komise nejsou něčím, co půjde vbrzku do závazného hlasování, ani něčím, co musí být přijato. Než se vůbec přikročí k projednávání nějaké teoreticky závazné verze, projde vše nejprve rozborem v Evropském parlamentu (příští týden), v národních vládách a v Radě EU, která sdružuje ministry vnitra členských států (21. dubna). Pak bude materiál opoznámkován, předělán, doplněn, obroušen nebo případně úplně shozen ze stolu. A teprve nakonec — zřejmě v létě — dopracován do standardního znění, v němž o něm budou stejně ještě rozhodovat ministři a poslanci.
Kdy tedy jindy představit alternativní řešení než nyní — Balkán je uzavřen, bezpečnost migrujícími už ohrožena není, uprchlíci jsou vraceni do Turecka. Vlády států Visegrádské čtyřky mají přímo povinnost přijít s nějakým plánem A, protože jejich plán B, tedy ploty, už stojí a to podstatné stále vyřešeno nebylo. Apel ale platí i obecně. Takže dámy a pánové zleva zprava, zastánci názoru „NE kvótám“ či „Kvóty nejsou řešení“: pokud nechcete být za tlučhuby, teď se ukažte.
Pokud by tedy ČR přijala dostatečný počet sama dle svého výběru, mohla by si tak kvótu snížit až na číslo blízké nule. Minulý rok to tak chtěli mimochodem udělat Poláci, když se chystali předejít přidělení žadatelů o azyl z arabských zemí samostatným přijetím velkého počtu Ukrajinců.
Měli bychom ovšem využít příběhu těch pětadvaceti lidí, co teď uvízli mezi námi a Německem. Ono opravdu asi nemá cenu k nám dislokovat lidi, kteří tady ze zcela racionálních důvodů nebudou chtít zůstat -- jazyk, nižší míra podnikatelských příležitostí obecně a v emigrantských nikách zvláště; o těch iracionálních, jako pocit, že jsou nevítání a že je nebaví vysvětlovat samozvaným kádrovákům z Dyjákovic, zda opravdu potřebovali pomoc nemluvě. Opravdu by stálo za to, kdybychom dokázali vymyslet jiné formy solidární pomoci.
Češi se strááášně rádi dojímají sami nad sebou, jak jsou solidární, když "vo něco jde". Takže opilí svým nablblým dojetím nad svou dobrotou sbírají víčka či staré brýle jak pitomci a občas pošlou DMSku. Tak něco v tomhle stylu pro ně zařídit, ještě je to ověnčit tím, jak je to celé chytřejší (až nejchytřejší), než to co nabízí všichni ostatní. Jo, to by mohlo fungovat a pár milionů, které by mohla EU utratit efektivněji než celý ten přebujelý a neschopný český aparatus, by snad i pár uprchlíkům pomohlo.
Borovský, Hašku, Poláčku! Probuďte se! Český národ se už úplně zcvoknul. A s Vámi by to byla aspoň legrace.
Celá EU s diskuzí počítá. Ale ona žádná neprobíhá! Je zde jakýsi diktát z Bruselu, o kterém přisloužící tvrdí, že je podnětem k diskuzi, ovšem na to by nenachytali roční batole.
Vždyť ani to by nevěřilo, že se politici-zváči nyní přiznají k tomu, že se spletli a že měl pravdu někdo jiný a na jeho radu teď dají.
Problémem kvót je a bude to, že pokud se věci neřeší v celé souvislosti, žádné kvóty nic nezmohou. Na špatných základech pořádný dům nepostavíte.
Ekonomičtí migranti /což, jak se ukázalo byli asi v převaze i těch našich importovaných/ nebudou přece dodržovat ustanovení o kvótách a pokud budou moci, do svého Edenu si prchnou. Je to prostě jiná kategorie, než s jakou se ve studiích kalkuluje.
A pokud Angela vytrubuje, že ti, kteří nechtějí příjmout jinou destinaci, než tam, kde dostanou větší finanční podporu, než je u nás plat, budou exkomunikováni, je třeba její konání rozkodovat jako snahu vymyslet trochu legální cestu ke zbavení se migrantů, které sama do Německa natahala. Že to "mezipřistání" přinese zemím, kterým jsou vnuceným kvóty, velké trable, nesrovnatelné s čundrováním iráčanů a navíc bezpečnostní rizika, to vše samozřejmě spojené s vysokými finančními nároky, ji nezajímá. Rozhodla prakticky sama o konci evropských mezinárodních smluv, tohle je proti tomu prkotina.
Zde asi bude dál hrána hra, kde se finančně zainteresovaní a jejich pomocníci budou stavět do role humanistů, i když by už ani ono batole nevěřilo tomu, že se skutečně jedná o pomoc uprchlíkům před válkou. I když je jasné, že se vyloženě plýtvá penězi určenými pro potřebné. Co peněz bude stát jen převoz migrantů tam i zpět, samozřejmě i s celým servisem!
Nic nového pod sluncem. Za 800 milionů na projekt Housing firts by v Brně mohlo přibýt minimálně 800 bytů. Schválně kolik jich bude postaveno? A vo tom to je!
Nicméně zde soudy rozhodly. Z pozice sebou jmenovaných určily kdo je humanista a kdo kádrovák.
Aspoň tuhle radost jim přeji, když už se jim ty jejich sny, představy a projekty bortí. Vývoj, mrška zpropadená, jim holt za pravdu nedá a nedá!
Ale znovu k těm kvótám. Opakuji, že nebudou k ničemu dobrému. V současné konstalaci flagrantního porušování evropských zákonů jejich prosazovali je to stejné, jako kdyby jste z pravidel silničního provozu uplatňoval jen pravidlo pravé ruky. To samotné není samospasitelné, pokud není v SOULADU s ostatními pravidly, stejně tak, jako jen ony kvóty.
Angele se nicméně hodí k odlákání pozornosti od jejich katastrofálních kopanců a jako důrazná připomínka, kdo je tu šéf.
A byznysmani s chudobou jimi též nepohrdnou. 15 milionů sem, 15 milionů tam, "humanita" musí být, i kdyby skutečně potřební měli hlady pokapat.
jsem pro přijetí Syřanů a odmítnutí kvót, neboť mi přijetí 3000 Syřanů až tak nevadí, nevadilo by mi jich až tak ani 5000 tisíc. Těm lidem jde o život a potřebují pomoc.
Jde mi o precedent. Jde mi o to, aby to příště nebylo půl milionu Somálců, půl milionu Afgánců a nějaký ten milion Nigeřanů navíc.
Já totiž vidím tu nesourodou koalici kapitálu, sluníčkářů a obchodníků s bídou, kteří chtějí, aby hranice zůstala otevřená a průchodná pro kohokoliv, čím více přistěhovalců tím lépe (třetina Afričanů se vloni vyjádřila, že by ráda do Evropy, že) - a na tu uzavřenou hranici, na rozdíl od Vás, nevěřím.